Guru kokos
Jarmil Halamíček
Jednoho krásného jarního dne jsem bez přípravy vyrazil na sólo cestu po Střední Americe. Měl jsem v hlavě nejasný plán procestovat ji celou až nahoru do Mexika, nejlépe pěšky. Ono je to asi tři tisíce kilometrů jen přes šíji, jak jsem později zjistil, ale co na takových detailech nám dobrodruhům sejde, že. Jezdívám rád na punk, z čehož moje žena někdy malounko šílí. Ovšem tenhle výlet, musím přiznat, byl dost horempádem: najít nejlevnější letenku za Atlantik (aha, tak začnu třeba v Peru, co na tom, že je to o půl zeměkoule níž), honem se donaočkovat, naházet do batohu pár věcí, políbit ženu a tradá. Psal jsem si cestou zážitky, dojmy a úvahy: po různých papírcích, na zadní strany účtenek i do iPadu, když jsem se ho nebál v divoké čtvrti vytáhnout. Z příhod a zážitků vznikla nakonec povídková knížka “Guru Kokos s obrázky grafičky a ilustátorky Broni Bakule Malé.... celý text
Přidat komentář
Guru kokos je rozhodně kniha, která zaujme svým názvem!
Povídky psal autor sám ze svých cest po Latinské Americe. LA je známá svou krásnou přírodou, ale také je plná nebezpečí a nástrah. Knížka je to útlá, i když se skrze povídky pročteme přes 8 zemí. Povídky jsou psané příjemnou a vtipnou formou, což působí, že se stránky otáčí rychlostí blesku.
Přemýšlela jsem celou dobu, co mi na té knize vadí. Někde vzadu jsem měla takový lehoučký vykřičník. Pak jsem na to přišla! Daleko více bych totiž z pera autora ocenila cestopisný román, jelikož jeho styl byl skvělý, ale moc mě mrzelo, že to bylo takové hrc prc a dle mě se autor mohl daleko více rozepsat. Zážitků měl spoustu a skrze stránky bylo cítit, jak si cestování užívá.
Pevně doufám, že se autor nechá inspirovat a na další cestu vyrazí s velkým blokem a v příští knize nás detailněji provede dalšími zeměmi a hlavně se všemi svými zážitky .
Malá knížečka plná toulání po Latinské Americe. Útlá a přesto se do ní vešlo 8 procestovaných zemí. Líbilo se mi jak vtipně je psaná. I nepříjemné situace se zloději a policajty. ( Teď jsem si úplně vzpomněla na hru Policajti a zlodeji, znáte jí? ).
* ,,.. nešlápni na želvu a nemáš hlad?"
* ,,Umlátíme viry papírem!"
Často jsem se při čtení pousmála a smála . Představovala jsem si jaké by to bylo, zažít to a jak bych to zvládla. No s takovým humorem a pokaždé určitě ne. Ale musí být úžasné povídat si s místními lidmi o jejich způsobu života a vzpomínkách . S jídlem bych tam určitě měla problém (až na to ovoce a kolu )..a jen se modlím abych až budu jíst polívku, no snad si nevzpomenu na víčko s řasami . Raději si budu představovat smích, tanec a zpěv. Západy slunce, pláže, palmy, Tichý oceán, sopky a kokosy .
Jen si tak říkám, když tady píšu to hvězdičkové hodnocení.. takové knihy se snad ani hodnotit nedají a tak to dávám sem na konec recenze a jen tak do závorky .
(4/5).
* ,,Vlastní pas nějaké země, ale jejich skutečným domovem je planeta Země. Národ nomádů."
Ještě zmíním krásnou obálku a také moc chválím jednoduché ilustrace v ní . A také slovník na konci.