Mimozemšťané v Guslaru
Kir Bulyčov (p)
Guslar série
Mimozemšťané v Guslaru je sbírka sci-fi povídek plných laskavého humoru o tom, co se může stát, když do malého městečka přiletí zástupci cizí civilizace. Co všechno způsobí zlaté rybky, které splní každé přání (ať je sebebláznivější), jak dostat hvězdolet z bažiny a kterak zachránit celou planetu. A také o tom, kam je nutno cestovat, aby obyvatelé sopky mohli žít v klidu a co všechno vyjde najevo, když se jeden z hlavních hrdinů stane vševědoucím. Kir Bulyčov napsal své úsměvné povídky před mnoha lety, ale zdá se, že jim čas nijak neublížil – vždyť koneckonců i ten je relativní…... celý text
Literatura světová Povídky Sci-fi
Vydáno: 2002 , TritonOriginální název:
Velikij Gusljar, 1979
více info...
Přidat komentář
Velmi vtipný a čtivý cyklus sci-fi povídek. Satirické líčení všech okolnosti spojených s přistáním mimozemšťanů v malém ruském městečku Guslaru. Výborné pro pobavení.
Jelikož mě v tyto dny napadl odporný virus s úmyslem skolit mě do nebytí, musela jsem proložit původně čtený pochmurný příběh mistra Kinga něčím veselejším... A měla jsem vskutku šťastnou ruku! :-)
Název této knížky je velmi známý, ale nikdy mě nenapadlo ji číst. Jelikož ale nejen Kinga, rovněž i Kira si vážím (kdo nečetl v dětství jeho trilogii o Alence, má velké mínus!), bylo třeba vypravit se do Guslaru, který leží kdesi na široké hrudi matičky Rusi.
Je to místo, kde se ... Kde se dějí věci!
Nebudu nic prozrazovat! Je to čtení poměrně jednoduché a hlavně kouzelně nenápadně vtipné. Dokonale přiblížené reálie, zajímaví lidičkové a sem tam, věřte či nevěřte, i nějaký mimozemšťan!
Za tu zábavu a potěšení a ty legrační postavičky - obyvatele Velkého Guslaru, nelze než dát 5*. Díky, Kire, seš dobrej!
Tuto knihu jsem četla asi před třiceti lety a teď jsem jí našla v antikvariátu a musela jsem jí mít :-) Pro mě to bylo opět po letech velmi příjemné, vtipné počtení. Tato scifi kniha příběhů z městečka Guslaru se moc povedla a myslím si, že není až tak o mimozemšťanech, ale je hlavně o tom jací jsme my pozemšťané :-)
Ha! Ha! Haaaaa!!!! Tak to bylo úžasný! Vtipný, chytrý, milý a tak pozemský! Nejvíc jsem se chlámala tomu, že se Guslařané nikdy příchodu emzáků nedivili, ba naopak měli radost z možných vědeckých přínosů. I satira může být laskavá. Bravo, Kire!
Druhé čítanie tejto milej knižky som si vychutnala úplne inak ako to prvé. Vtedy som čítala iné vydanie, to najobjemnejšie, kde sú spojení "mimozemšťania" s "vynálezcami", a bolo to vždy v autobuse, na ceste do práce. Boli to príjemné chvíle, ani sa mi nechcelo odkladať knihu z ruky, keď som prišla na pracovisko :).
Ale teraz, doma, keď sme si to predčítali s manželom, to pre mňa nemalo už také čaro ako po prvý raz. Jazyk je stále krásny, preklad výborný, postavičky kúzelné, nápady skvelé, ale zdalo sa mi, že autor zbytočne priveľmi naťahuje príbehy, no ich pointa vôbec nezodpovedá tomu naťahovaniu "gumky v gatiach". Škoda, uberám na hodnotení jednu hviezdu, hoci úsmev nám Bulyčov vyčaroval viackrát :).
Naprosto se mi to líbilo. Většinou se povídky nečekaně vyvinuly, takže jsem se opravdu nenudil. Doba reálného socialismu v Sovětském svazu a aktivity mimozemšťanů vytvářejí zábavnou směs. Občas se ukáže i jemné poukázání na absurditu systému. Třeba když na titulní stránku novin nepřijde článek o skutečně fungujícím elixíru mládí, ale stať o nutnosti plnit zemědělský plán v malém městečku Guslaru Velikém. Přesně jak chce vysoký funkcionář strany...
zpočátku jsem knihu začal číst s obavamy,ale s chutí jsem jí dočetl.dobře jsem se bavil.
Podle anotace jsem čekala román, nikoliv povídky... Některé části mě pobavily, některé spíš nudily. Společensko-kritické povídky v tomto podání nejsou úplně můj šálek čaje.
Pre mňa ďalší dokonalý Bulyčov! Som nesmierne rada, že som prostredníctvom tejto stránky objavila tohto autora a jeho diela - písané s neuveriteľnou ľahkosťou, nadhľadom a vtipom (pochechtávala a usmievala som sa pri čítaní v jednom kuse), s dokonalým poznaním človeka a všetkých jeho múch, vždy s peknou pointou a často aj múdrym posolstvom. Tu by som vyzdvihla okrem láskavého humoru aj kúzelné postavičky, s ktorými sa ťažko lúči (hoci kniha je dosť objemná), skvelé poviedkové námety a takisto dokonalý český preklad! Vrelo odporúčam.
Za předposlední zbytečně zdlouhavou povídku musím hodnotit o hvězdu méně. Jinak jsem byla mile překvapená.
Je to už hodně let, co jsem tuhle knihu četl. Málokdy se mi stane, že bych se při četbě nahlas chechtal, ale co si pamatuji, tady jsem se nemohl udržet (ani v autobuse). A to se jinak docela ovládám.
Výborná kniha, skvělý Bulyčov.
Když vás tato kniha SF povídek mine, nestane se asi nic. Ale zas na druhou stranu nápady s KONCEM HRY a CHOBOTNICÍ jsou jednoduše perfektní a i ty ostatní mají myšlenku.
No a nedá mi to nedodat, že smýšlení obyvatel Guslaru o jeho velikosti je vtipným zrdcadlovým obrazem mínění Rusů o velikosti jejich převeliké matičky Rusi.
Pokud pomineme "soudružské" pozdravy, jde v podstatě o nadčasové povídky vypovídající víc než o "mimozemšťanech" spíše o lidech a jejich charakterech a slabostech, navíc sepsané vtipnou formou.
Knížku jsem četla před 30 lety, vrátila jsem se k ní díky čtenářské výzvě a jsem za to ráda ...
V 80. letech jsem nad povídkami řvala smíchy. Postupem času mi úsměv lehce mrzl na rtech, když mi docházely souvislosti a přirovnání typu Ecce homo Homolka... My, kteří jsme poměry minulé éry zažili, si tento druh komunální satiry říznuté kouzelně praštěnými situacemi s ufouny všeho druhu, patřičně vychutnáme. Jestli to pochopí i mladší generace, bůh /a mimozemšťani/ suď. Představuji si pokračování odehrávající se v dnešní České republice. Jenže to už Kir Bulyčov bohužel nenapíše...
Velmi pekne a napadite povidky. Je to sice o mimozemstanech, ale je to takove "ze zivota", co se muze normalne dit okolo nas. Velice inteligentni jemny humor. Moc se mi libilo.
Část díla
Ale jak ho poznat?
1972
Čapajevovo zmrtvýchstání
1977
Lokomotiva pro cara
1977
Marťanský elixír
1971
Nápoj lásky
1972
Autorovy další knížky
1985 | Alenka z planety Země |
2015 | Osada |
1987 | Alenčiny narozeniny |
1989 | Milión Alenčiných dobrodružství |
1979 | Mimozemšťané v Guslaru |
Po opätovnom čítaní série kníh s Alicou som si uvedomila, že autor písal aj pre dospelých a rozhodla som sa prečítať všetko od neho, čo sa mi dostane do ruky. Pri čítaní poviedok Zákon pre draka som sa zoznámila s Udalovom a vtedy sa moje rozhodnutie prečítať aj Guslar potvrdilo. Mimozemšťané v Guslaru ma nesklamali. Poviedky sú vtipné, nechýba ani satira, dobre sa čítajú, námety sú nápadité.