Gustav Meyrink - Mystik
František Roček
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/183589/gustav-meyrink-mystik-183589.jpg
4
6
6
Ze svých osobních chaotických zkušeností námořníka v kocábce sebe sama autor odvozuje, že jedním ze základních kroků může být cesta do Průlivu ticha. Protože slyšet ticho, vnořit se do ticha, slyšet šplouchání vlnek neslyšitelnosti, je jedním z prvních navigačních kroků. V tichu, které přehluší svět žvanivosti, se člověk stává pozornějším, vplouvá do Průlivu soustředění, kde je schopen vnímat signály širšího světa. Neboť sebeduchovnější člověk využívá většinu toho, co kdokoliv jiný. Tak to ukazuje Meyrink vesvých okultních románech, kde jsou hlavní hrdinové bezmocní vůči fyzickým a psychickým útokům z okolí. Meyrink ve svých románech varuje, že moudrost či hluboký duchovní vhled do skutečného světa mnohdy nemusí představovat zvýhodnění ve světě lidí. Je osobním, těžko sdělitelným bohatstvím. Kdo najde tento meyrinkovský poklad, nemusí se z něho těšit. Protože ve světě kralují lidé ryze praktičtí v bezohledném až krutém smyslu slova. Z tohoto pohledu je nepochybně zázrakem, že ještě existuje lidská kultura...... celý text
Přidat komentář
Jedná se o takového průvodce po hlavních Meyrinkových románech - Golem, Zelená tvář a Bílý dominikán. Snaží se nastínit další význam některých pasáží, ale nepopírá, že každý musí učinit zkušenost vlastní. Cesta je vždy individuální a zážitky jedinečné.
Štítky knihy
okultismus mystika Gustav Meyrink, 1868-1932
Autorovy další knížky
| 2009 |  Severozápadní jatka |
| 2012 | Ústecká štvanice |
| 2016 |  Severozápadní jatka II. |
| 1994 | Gustav Meyrink – mystik |
| 2015 | Ústecké lágry |
Zajímavá kniha, zejména pro čtenáře již dobře obeznámené s Meyrinkovými romány. Nedoporučuji příliš ke čtení, pokud se do Meyrinka teprve chcete pustit. Autor vybral tři Meyrinkovy knihy - Golema, Zelenou tvář a Bílého dominikána jako nosnou část jeho díla, jakousi "encyklopedii lidové mystiky". Postupně pak rozjímá nad různými aspekty mystické cesty a průběžně ze zmíněných románů cituje - pro čtenáře, který je ještě nečetl, to může znamenat značný "spoiler", i když samotnou hodnotu díla to jistě nikterak nezmenší. Zde se navíc dozvídáme některé zajímavé kontextuální informace a odkazy a citace dalších autorů jako například C. G. Junga, K. Weinfurtera či F. A. Ossendowského. Povídka Hodinář pak tvoří jen malý zlomek textu (v mém vydání i s předmluvou strany 134-152). Její obsah a dopad na čtenáře nechci hodnotit - někomu může připadat jako naprostá bizarnost, další se může pokoušet interpretovat její alegorický význam a někomu může opravdu přinést Probuzení - kdo ví? :-)