Gymnázium
Václav Budinský
https://www.databazeknih.cz/img/books/84_/8460/mid_gymnazium-Ajz-8460.jpg
3
45
45
Snad každý z nás, kdo sedával ve škamnech střední školy, rád občas vzpomene na úspěchy i průšvihy svých studentských let. Příhody a situace, které se tehdy zdály být téměř otázkou života a smrti, se dnes jeví jako úsměvné historky. Tak třeba - co se vám vybaví, když se řekne školní lásky, studentské recese, matika, kantoři, ředitelská důtka…? Jediné slovo, a už je tu živý obraz těch nádherných let plných legrace, lásek a malých dramat. A tak i v románu Gymnázium najdeme spoustu humorných příhod, vtipných postřehů i vážnějších problémů dospívajících. V bývalých studentech četba vyvolá veselé a příjemné vzpomínky; dospívající se pobaví a možná si odnesou úsměvné poučení.... celý text
Přidat komentář
krásna predstava, ako sa z absolventov pomocných škôl stanú absolventi pomocných gymnázií a z nich absolventi pomocných univerzít... alebo to bola „len“ prognostická prezieravosť?:)
Jsem živým důkazem, že i tací žáci usedají do školních škamen, s hlavními hrdiny bych souzněla v jednom akordu.
Nevadilo mi,ze tema je z roku 1969 a zacina chmelovou brigadou coz si neumim predstavit ale nebylo to vubec vtipne
Kniha zajimava, pro me ctiva. Urcite to nebylo dilo, u ktere by se clovek lamal smichy, ale na druhou stranu velice citlive intelektualne napsano, s jemnym humorem a nadhledem. Udivila me aktualnost dila, pripomnelo mi moje gymnazialni leta, ackoliv se odehravaly vice nez o 30 let pozdeji nez hlavnich hrdinu pribehu. Ze sveho okoli si pamatuji osobnosti, ktere napadne pripominaly Burese s Budinskym, vzdycky jsem k nim citila vnitrni obdiv, ze nebraly sve pedagogy jako nadrizene, dokazaly s nimi diskutovat, argumentovat nebo jim odporovat.
Je to moc dobrá kniha, vše mě v ní bavilo, hlavně vtipy a příhody, ale na internetu jsem nenašel nic o Slavomírovi Burešovi, který mě jako umělec zaujal. Chci být také básník.
V době, kdy jsem chodila na střední, seděl popis všech učitelů v knížce na ty, kteří mě učili. Je to takový univerzální popis archetypů vyučujících. Jinak kniha je velmi zábavná a čte se jedním dechem.
Knížku jsem četla, když jsem chodila na gymnázium. Tenkrát jsem se u toho docela bavila. Ještě po letech si vybavuji: ... v létě budu půjčovat loďky a v zimě budu saunařem....
Souhlasím s předchozím názorem (Pet007). Knihu jsem ani nedočetla. Opravdu nezáživné a zklamání.
Od humoristického románu bych čekala, že se opravdu hodně zasměju, ale to se bohužel nekonalo. Hlavní hrdinové byli natolik nadšeni ze svého inteligentního humoru, až mne vůbec nebavili. Více bývalých nebo i současných studentů by mohlo stvořit podobné dílko a bylo by určitě vtipnější.
Knihu jsem si koupila,když jsem si přečetla recenze někde na internetu.Já osobně jsem se zasmála jednou jedinkrát,viz výňatek z knihy str.8-Jindy spolužačka Zajíčková drze a vytrvale odmlouvala.Češtinářka ji potrestala poznámkou,,Je hubatá".Vyžadovala ovšem podpis přísného otce,neboť věděla,že si to doma s hříšnicí srovná.Druhý den podpis kontrolovala a dostala šok,neboť pod poznámkou bylo těžkou havířskou rukou připsáno:,,To má po mámě,ztřískal jsem je obě!" Toť vše,ale nemůžu odrazovat ostatní čtenáře.
Knihu jsem si jako jednu z mála vybrala podle obalu. Už nevím, co jsem od ní očekávala, ale musím říct, že mě nijak zvlášť nenadchla. Některé postavy mi jsou sice sympatické (většinou se jedná o učitele) ale hlavní postavy Budínký a Bureš mi ne úplně "sedly". Jejich nadšení pro poezii mi přijde trochu neúměrné jejich věku (nevím, jestli autor mluví podle vlastní zkušenosti) - upřímně řečeno neznám žádného studenta 1. ročníku střední školy, který by se takto choval a vyjadřoval.
Úplně nejvíc mi však chybělo to, co od této knihy slibují různé recenze - že se pobavím, to tedy skutečně ne. Nemohu však ani říci, že bych ostatní od čtení chtěla odratit.
Autorovy další knížky
| 2000 |  Nová Kámasútra aneb 365 způsobů milování |
| 2005 |  Gymnázium |
| 1997 | 365 způsobů milování |
| 2010 |  Vtipy pro děti vybrala Lucie Bílá |
| 2006 | Sexuální hry a hříčky |
Čekal jsem více humoru bohužel mě to nebavilo tolik jak jsem si přál.