Hadí doupě
Agatha Christie
Hadí doupě – příběh, který na scénu nepřivádí ani slavnou slečnu Marplovou, ani bystrého ješitu Hercula Poirota, a dokonce ani Tommyho Beresforda a jeho ženu Pentličku; přesto jej jeho autorka opakovaně označila za jednu ze svých nejoblíbenějších detektivek. Ve velkém, poněkud bizarním domě na londýnském předměstí žije rozvětvená rodina řeckého přistěhovalce Aristida Leonidese. Když náhle starý pán za podezřelých okolností zemře, vše nasvědčuje tomu, že byl úkladně zabit a že pachatele je nutno hledat právě v okruhu rodinných příslušníků. Vždyť příslib tučného dědictví je tak lákavý... Ovšem motivů vraždy může být přinejmenším tolik, kolik žije na sídle lidí. O ruku milionářovy vnučky Sofie se shodou okolností uchází syn kriminalisty ze Scotland Yardu – napůl host v domácnosti a napůl amatérský detektiv začíná luštit hádanku, jejíž řešení vyráží dech. Jaké štěstí pro čtenáře, že před více než padesáti lety nepodlehla Agatha Christie naléhání vydavatelů a odmítla závěr Hadího doupěte přepsat!... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2002 , Knižní klubOriginální název:
Crooked House, 1949
více info...
Přidat komentář
Tohle jsem nedočetla, protože jsem to nečetla. Ju?
Zkusila jsem audio - a právě madam Christie je pro mne z autorů, kteří na poslech fungují hůř nežli na papíře. Tak si časem seženu knižní podobu.
Před lety jsem četla Hadí doupě a dnes jsem ho doposlouchala jako audioknihu v podání Jiřího Suchého z Tábora. Přiznám se, že ani s odstupem času si mě příběh nezískal. Nevím, čím to je...základní premisa není vůbec špatná, ale nějak to neklapalo.
Během čtení HADÍHO DOUPĚTE jsem si nenašel pozitivní vztah k žádné postavě. Většina členů rodiny mě vlastně vyloženě štvala. Z nějakého důvodu mi celou dobu ve vyprávění něco stále chybělo. Nejspíše se špatný pocit z odhalování vraha hlavy rodiny Aristida Leonidese odvíjel od podivně zvolených povah rodinných příslušníků a jejich chování. Vraha jsem neodhalil, ale nešokoval mě, protože mě celou dobu tato postava hrozně moc štvala.
Skvělá kniha, četla jsem ji jedním dechem. Autorka má lepší knihy, ale tato je taky super.
Výborná detektivka. Velký dům rozvětvené rodiny a jejich výborně vykreslená povaha. Vrahem mohl být kdokoliv, ale já ho neodhadla. Odhalení mě šokovalo. Výborný poslech audioknihy.
Agatha Christie snadno dokazuje, že zapamatovatelné a napínavé krimi příběhy se dají vytvořit i bez přebytečných litrů krve a drsného násilí. Přečteno s nadšením raz dva a není třeba dalších připomínek. Prostě skvělé.
Absence známých autorčiných postav byla pro mě příjemným uvolněním. Zajímavé mi připadlo i pojetí hlavního hrdiny, který byl vlastně jen pozorovatelem a do vyšetřování se zapojoval víceméně z donucení. A ještě bych poznamenal, že počet mrtvol udržela autorka docela nízký, ačkoli v rodině, kde se příběh odehrává, byli na zabití téměř všichni.
Nejsem čtenář klasické detektivky, ale občas potěší. Nejsem zklamaná, kniha mě bavila.
Dobrá detektivka. Agatha má spoustu lepších, ale i tak mě Hadí doupě bavilo. Tentokrát jsem poznala pachatele docela brzy, až jsem si říkala, že se zase pletu.
Skutečně překvapivé rozuzlení. Sice ve knize je několik náznaků, ale pořád jsem si tu myšlenku nechtěl připustit kdo je vrahem. Není zde žádný známý hlavní hrdina, kterého bychom znali z předchozích románů (osobně mě to trochu mrzí, rád bych viděl např. Poirota jak vše řeší).
To teda klobouk dolů vzhledem k tomu, že je to autorčina první kniha. (citace: "Autorčina první kniha vznikla na základě sázky se sestrou, která zpochybňovala její spisovatelské vlohy.")
Velmi napínavé čtení, zajímavé zvraty a nečekaný konec.
Jak se mi kdysi mohla Agátha Christie líbit? Že bych se posunula trochu výš? Nebo stranou? Dnes je pro mě takovéto čtení zbytečnou ztrátou. Tímto se královně detektivek omlouvám a za její popularitu od jiných čtenářů dávám střed.
Postava Josefíny mě něskutečně bavila, jen škoda, že jí nebyl dán větší prostor. Přestože jsem tušila, kdo je pachatelem, nic to neubralo na skvělém zážitku.
Barák plný bláznů. Chlapi neschopní slaboši a ženy hysterky. A s každou další generací to bylo horší a horší. Upřímně obdivuji hlavního hrdinu, že se odhodlal do téhle rodiny přece jenom přiženit. Já bych vzala nohy na ramena!
Opět velmi zdařilá kniha autorky. Velmi čtivá, zajímavě propletená, povedený kousek. Posloucháno a konec dočtený jako e-kniha. Kniha se mi moc moc líbila.
Konec mě šokoval, vraha jsem neuhodla ani náhodou. Určitě mohu doporučit.
Výborná detektivka, v níž o vyšetřování vraždy starého pana Leonidese vypráví snoubenec vnučky zavražděného. Paní Christie se opět představila jako znalec lidské psychiky. Před námi vystupují jednotliví obyvatelé podivného sídla a postupně vytahují své "kostlivce ze skříně". Opravdu to bylo "hnízdo zmijí". Musím přiznat, že jsem vraha neuhodla, i když odhalení nebylo až tak překvapivé.
Moje první Agatha kterou řadím do průměru. Rodina byla na mě až příliš podivná. Hlavní hrdina sebou nechává vláčet a k žádné akci se nikdy neodhodlá. A snad poprvé jsem odhadla vraha na první dobrou. I když to bylo divné a zapeklité, tak tomu něco chybělo.
Štítky knihy
vraždy tajemství Velká Británie 40. léta 20. století travičství detektivky podle říkanekAutorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
Tak za mne hodně dobre. I kdyz tak nejak jsem předpokládala kdo to byl. Takova mala jednohubka.