Hadí doupě
Agatha Christie
Hadí doupě, román z roku 1949, označila Agatha Christie opakovaně za jednu ze svých nejoblíbenějších detektivek. Ve velkém, poněkud bizarním domě na londýnském předměstí žije rozvětvená rodina řeckého přistěhovalce Aristida Leonidese. Když náhle starý pán za podezřelých okolností zemře, vše nasvědčuje tomu, že byl úkladně zabit a že pachatele je nutno hledat právě v okruhu rodinných příslušníků. O ruku milionářovy vnučky Sofie se shodou okolností uchází syn kriminalisty ze Scotland Yardu – napůl host v domácnosti a napůl amatérský detektiv začíná luštit hádanku, jejíž řešení vyráží dech...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2017 , Knižní klubOriginální název:
Crooked House, 1949
více info...
Přidat komentář


Od Agathy Ch. jedna ze slabších knih. Já sem v ní neviděla takové to Waaaau... Napětí mi také chybělo... Pro mě oddychovka, což by detektivka být neměla.


Knížka mě moc nebavila a to jsem skalní fanynka A.Ch. Znovu bych ji určitě nečetla, má mnohem povedenější díla.


Opět skvěle. Rozuzlení perfektní, i když tentokrát jsem to od půlky knihy tušila. Lehce mi zde chyběla postava s brilantnějším mozkem. Ano, vy víte kdo....


Taky nechápu proč chtěl vydavatel změnit pachatele. Jsem ráda, že Agatha nepodlehla a nepřepsala konec.


Už jsem se jednou přesvědčila o tom, že Agatha Christie umí napsat skvělý, strhující příběh bez toho, aby tam byl některý z jejích velkých geniálních mozků (Poirot, Marplová), a to v knize Deset malých černoušků. Ani v Hadím doupěti tu nikdo takový není. Bohužel, v případě téhle knihy se to ale podle mne moc nepovedlo. Dějově je kniha zajímavá – zápletka solidně vystavěná. Ale bohužel jsem narazila na ty postavy. Vůbec nic ve mně nevyvolaly, nic ve mně nezanechaly, nebavily mne. Příběh sám o sobě je napsaný dost průměrně. Proto celkově taky průměrně hodnotím.


Konec byl teda velice výživnej. Tohle jsem teda fakt nečekal. A výbornej. Nechápu, proč to vydavatel chtěl změnit, asi byla jiná doba.


"Později jsem se divil, jak jsem mohl být tak slepý," říká vypravěč zapletený do vyšetřování coby snoubenec dívky z rodiny zavražděného a syn vyšetřovatele; musí vám být ale jasné, že ho tam nastrčila sama autorka, ta mazaná potvůrka, jen proto, aby nás mátl a vodil, kudy ona sama chtěla. Jeho úvahy o vrahovi vám budou připadat naprosto logické - a zavedou vás téměř vždy do slepé uličky.
Agatha Christie uměla vymyslet v naprosté většině svých knih skvělou zápletku a často téměř neodhalitelného vraha - a já její knížky miluji. Ale: jakmile je součástí příběhu zápletka milostná, ojoj, skřípe mi to, obsahově i jazykově. Bohužel tady k tomu přispěl i překlad Karla Voleského, který jako by byl starší než kniha sama (jen namátkou: "Byl zavražděn jaksepatří." "Je pln žárlivosti na Rogera.").
Stejně je ale Agatha Christie britský národní poklad. Provází mě od dětství - a až začnu zapomínat, ale fakt pořádně, budu ji číst znovu a znovu.


Škoda jen,že jsem viděla filmové zpracování jako první. Připravila jsem se tak o další mimořádný literární zážitek té obdivuhodné paní autorky. (I když hlavní hrdina mi byl dost protivný :-)


Agathu mám moc ráda, ale tohle bylo trošku slabší dílko. Některé části příběhu byly vážně dost nudné a nějak mi nesedl hlavní hrdina, který neustále vystupoval v roli detektiva a místy mu to fakt nešlo. Vím, že to tak mělo být, ale štvalo mě to.
Ten nápad situovat zločiny do jednoho velkého domu, kde žije početná snobská rodina, ten se mi líbil moc. Ne, nejsem zklamaná, líbilo se mi to. Ale má i lepší knihy :)


Čím iným zahájiť nový rok ako s Agáthou. Zbožňujem jej knihy a ani táto nesklamala. Aj keď je pravda, že sa mi podarilo zistiť vraha a to sa mi pri nej stane málokedy :)


V rámci tvorby autorky snad jen mírně nadprůměrné. Avšak vzhledem k tomu, že celá její tvorba je silně nadprůměrná, na pět hvězdiček to v pohodě stačilo.


Výborná kniha o rodině, která se v podstatě zničila sama. Až do samotného konce je to celé velmi napínavé - a i bez Hercula Poirota či slečny Marplové vynikající. Podle mého názoru se jedná dokonce o jednu z nejlepších detektivek mé oblíbené autorky? ;-)


(SPOILER)
Další hodně povedená kniha od Agáty napínavá až do konce s hodně nečekaným koncem který veme dech já si celou dobu myslel že v tom má prsty Sofie.
Agáta prostě umy a knihu doporučuji.


V tomto případě nesdílím zdejší všeobecné nadšení. Ta role a "slepota" většiny zúčastněných postav je mi natolik neuvěřitelná, až mi kvůli ní celý příběh působí naprosto nepravděpodobně, hrozně vykonstruovaně, jaksi lacině. Paradoxně si myslím, že právě proto si autorka tuto knihu (údajně, jak se o tom píše v anotaci na zadním přebalu) tak vysoce cenila, že při její tvorbě musela zřejmě velmi dlouho a pracně fabulovat, vymýšlet, kombinovat; ostatně - je to snad jeden z jejích nejdelších příběhů. Na můj vkus to vykombinovala přespříliš.
Štítky knihy
vraždy tajemství Velká Británie 40. léta 20. století travičství detektivky podle říkanekAutorovy další knížky
2017 | ![]() |
2003 | ![]() |
2004 | ![]() |
2001 | ![]() |
2016 | ![]() |
Kniha se mi moc líbila. Bylo mi sympatické, že tentokrát nebyl hlavním hrdinou génius jako třeba H. Poirot. Zápletka mi tak přišla uvěřitelnější.