Hadí doupě zajímavosti

Hadí doupě
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/338250/mid_hadi-doupe-Wy0-338250.jpg 4 686 686

Hadí doupě, román z roku 1949, označila Agatha Christie opakovaně za jednu ze svých nejoblíbenějších detektivek. Ve velkém, poněkud bizarním domě na londýnském předměstí žije rozvětvená rodina řeckého přistěhovalce Aristida Leonidese. Když náhle starý pán za podezřelých okolností zemře, vše nasvědčuje tomu, že byl úkladně zabit a že pachatele je nutno hledat právě v okruhu rodinných příslušníků. O ruku milionářovy vnučky Sofie se shodou okolností uchází syn kriminalisty ze Scotland Yardu – napůl host v domácnosti a napůl amatérský detektiv začíná luštit hádanku, jejíž řešení vyráží dech...... celý text

Zajímavosti (5)

Agatha Christie tuto knihu v roce 1972 zařadila na svůj (často se měnící) seznam deseti nejoblíbenějších knih vlastní tvorby. Uvedla, že jí připadalo zajímavé podívat se v Hadím doupěti na zoubek určitému typu rodiny. (JaneBonny)


U nás příběh poprvé vyšel na pokračování pod názvem Sofiin dům. (Bája89)


Zločin v Hadím doupěti neřeší ani Hercule Piorot ani slečna Marplová. (Bája89)


Hadí doupě patří mezi nejoblíbenější knihy Agathy Christie spolu se Zkouškou neviny. Jednalo se o knihy, se kterými byla nejvíce spokojená. (Bája89)


Anglický originál knihy nese název „Crooked House“ neboli Pokřivený domek. Jako v mnoha jiných knihách Agathy Christie (Deset malých černoušků, Kapsa plná žita, Pět malých prasátek) i zde se jedná o narážku na oblíbenou říkanku britských dětí:

„Byl jeden křivácký mužík, co ušel křivou míli,
a u křivé ohrádky našel křivou šestipenci.
Jeho křivácká kočka chytla křiváckou myš,
a všichni si spolu žili v pokřiveném domku.“

Básnička byla poprvé zaznamenána v roce 1842. Traduje se, že původně byl oním „křivým mužíkem“ míněn skotský generál Alexander Leslie (1582–1661), který se zasadil o politickou a náboženskou nezávislost Skotska na Anglii. „Křivá ohrádka“ má symbolizovat dosavadní křehké spojenectví anglického a skotského parlamentu (a zároveň přetrvávající hranici mezi oběma zeměmi), poslední verš básně pak nově uzavřenou dohodu, která ovšem nemůže smazat staletí nesnášenlivosti mezi národy, jejichž hodnoty jsou odlišné, a přece vedle sebe musí nějak žít. „Křivá šestipence“ odkazuje k velké ražbě mincí v roce 1690, která zapříčinila ztenčení stříbrných šestipencí do té míry, že se daly v prstech volně ohýbat a lámat. (JaneBonny)