Hadí žena
Hernán Huarache Mamani
Laru po letech manželství opustil muž kvůli mladší ženě. V zoufalství se rozhodla odjet z Milána a na radu přátel se vydala do Peru. Předtím si přečetla knihu Kurandera a byla jejím poselstvím zcela uchvácena. Rozhodla se poznat kulturu And a najít pravé hadí kurandery, kteří by jí mohli pomoci stát se nezávislou, moudrou a silnou – prostě skutečnou ženou.... celý text
Literatura světová Duchovní literatura Esoterika, astrologie, okultismus
Vydáno: 2015 , MottoOriginální název:
La donna dalla coda d´argento, 2015
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) No popravdě nevim co říct, dočetla jsem, ale s vypětím všech sil. V knize je spousta mouder, která jsou k zamyšlení a tak blízko pravdě, to byl asi jeden z důvodů, proč jsem knížku neodložila. Některé zkoušky byly opravdu dost přitažené za vlasy, jako zkrotit koně, během tak krátké doby, tomu by se ještě dalo uvěřit, ale naučit se na něm jezdit ve stoje a ještě z něj udělat salto, tak to pardon. To samé, když Lara skolila býka. Dále, že byla tak rozrušená, že si šla zaplavat a pak zjistila, že plavala 3 hodiny ??? S tím by měli problém i lidi, kteří plavou závodně Ať si každý věří čemu chce, ale tohle je celkově dost přes čáru.
Mě to nějak nebavilo a to jsem dostala doporučení, že je to lepší než Kantu. Možná, kdybych jí dostala do ruky jako první, kdo ví. Určitě si tam každý něco najde. Já to poslouchala načtené a pro mě byl zážitek slyšet, jak Lara na začátku bědovala. Dokážeme být pěkně otravné. Jinak je to neuvěřitelná pohádka. Nakonec jsem si půjčila v knihovně, abych zjistila, jak to skončí. A končí to, jak se dá čekat
Návod, jak se žena může naučit manipulovat muže a získat tak v životě (a patriarchální společnosti) to, co chce.
Cvičení u Mama Maru mi připomínaly knihy Scotta Carneyho, který píše o aktivaci nervové soustavy a budování fyzické a psychické odolnosti. Podkládá to ovšem výzkumem, ne sexistickými pohádkami.
Kniha mi přišla příliš zdlouhavá a ke všemu mi přišlo, že se v mnohém opakuje stále dokola. Takové to omílání, převracení a zkoumání stále stejného neduhu či problému až k uzoufání. Jedno a totéž bylo sděleno mnoha způsoby. Možná pro někoho přínosné, mě to však od knihy spíše odrazovalo a těšila jsem se až ji konečně dočtu! A trvalo to opravdu dlouho, předlouho...
Úžasně pokračování Kurandery. Kniha mi znovu otevřela oči a poodkryla mi pravou podstatu ženství. Ale cesta pokračuje. Toto byl jenom odpich..
Kniha obsahuje i zajímavé (nejen) filozofické myšlenky a určitě stojí za přečtení. Všem moc doporučuji
Podobně jako u Kurandery je styl psaní poněkud kostrbatý, dialogy nepřirozené a prvních sto stran až nudných, i když u Kurandery to bylo asi horší. Ale kniha určitě stojí za přečtení, myšlenky jsou obohacující, často se propojí s nějakou reálnou zkušeností. Každý čtenář, pokud bude chtít, si v knize najde pro sebe to důležité.
Kniha mi byla dobrou společnicí, ale literární styl mě někdy udivoval. Možná trochu nastavená kaše předchozí knihy, i když příběh hlavní hrdinky je jiný. Ovšem hlavní myšlenka toho všeho je skvělá. Hledejme své dary, nebojme se žít i bez mužů a samy za sebe, odloupávejme ze sebe nánosy civilizace a hloupých přesvědčení. Za přečtení rozhodně stojí.
Po pravdě jsem měla očekávání od této knihy, po přečtení Kurandery. Tentokrát mi to trvalo snad třetinu knihy, než to začalo být zajímavé a dozvěděla jsem se i nějaké moudra, rady, cviky. Nemít doporučení, knihu odložím, protože to bylo hodně hodně dlouho nezajímavé a chování Lary mi dost vadilo. Styl psaní mi nepřišel přirozený, čtivý. Rozhodně pár úseků zajímavých bylo, ale jen tak se ke knize vracet nepotřebuji.:)
Inspirativní kniha, plná mouder a rad, jak si udělat život trochu jednodušší, bez zbytečných úzkostí, a jak posílit své sebevědomí. Každá žena si v ní určitě najde to svoje. I příběh docela čtivý (čekala jsem ho složitější), jen by hlavní hrdinka neměla mluvit. Dialogy jsou vážně trochu nepřirozené a v první části knihy Lara stále jen opakuje, jak její život bez manžela nemá smysl, což mi přišlo taky trochu přehnané až přehrávané. Naštěstí se těch pár vět v knize docela ztratí. Konec už mě tolik nebavil, byl to spíš popis různých cvičení, ale celkově ve mně kniha zanechala dobrý pocit a spoustu krásných mott a rad, podle kterých bych se ráda i já v životě řídila.
Knihu nepovažuji zrovna za velký literární zážitek, ale za zajímavé proniknutí do tajů učení peruánského původního obyvatelstva a za inspiraci k podstatě ženské síly. Když odhlédnu od občasného zidealizovaného pohledu autora, beru si z knihy hlavní poselství a to: až bude žena srovnaná ve své síle, celistvosti a ženskosti, bude moci vedle ní kráčet i plnohodnotný muž se svými mužskými kvalitami. K tomu ho ovšem svou trpělivostí a láskou dovede právě jen taková uvědomělá žena, která zná sama sebe a svou hodnotu. Kniha je příběhem transformace ufňukané, závislé, emočně nevyrovnané ženy v odvážnou, sebevědomou, důstojnou a láskyplnou Ženu.
Milé ženy (muže zde nepředpokládám se vyskytovat), Hadí žena ve mně vyvolávala podobné pocity jako v mnohých z vás. V mém vnitřním hodnocení zaznívaly výrazy "literární styl jihoamerické telenovely", "nesnesitelně ufňukaná a závislá hlavní hrdinka", nad zázrakem v podobě salta na zádech koně, které se Lara (obyčejná žena, ne gymnastka) naučila udělat během krátké doby a nad tím, že v závodech porazila domorodce, kteří se akrobacii na koních a býcích věnovali celý život, jsem ironicky zvedala obočí. Pozastavovala jsem se nad lecčím, co není našemu myšlení vlastní, jako zdůrazňování toho, že muž se může rozvinout jen pomocí vědomé ženy (avšak žena pomocí muže nikoli?). Proces učení u kuranderů byl přirozeně přitažlivý už proto, že prostě máme rádi, když člověk sílí překonáváním překážek. Nečekala jsem od knihy žádný návod, ani jím nemůže být, protože to hlavní dostala Lara skrze prožitky a konkrétní lidi. Ale: kašlu na to na všechno, protože to hlavní, co ve mně kniha zanechala, je touha jít hlouběji, poznat víc, rozvíjet to, co v sobě mám, ale zatím to neznám. Jistě kvůli tomu všichni nepojedeme do Peru, ale jsem přesvědčená, že skutečná touha po poznání se realizuje různými cestami. Toto je jedna z možných.
Pĕtatřicetiletá Lara zdrcená traumatem z rozvodu se vydává na cestu do Peru,kde s pomocí kurandéry Mama Maru mĕní úroveň svého vĕdomí,začíná postupnĕ chápat co skutečnĕ znamená být ženou,a s Tata Sabinem zase poznává,jaká je role ženy vedle muže a jak mohou společnĕ kráčet životem jako pár.
milé ženy, když vám přijde do ruky, určitě si ji přečtěte. Tohle by měli učit ve školách. Pět hvězdiček je málo.
Po dlouhé době kniha, kterou jsem nedočetla. Vzdala jsem to asi v půlce. Přišlo mi to hodně rozvláčné. Námět velmi zajímavý, za něj 3 hvězdy. Ale to provedení...
Tak z mého pohledu je kniha docela dost velkým zklamáním. Zejména ve srovnání s Kuranderou. Tu jsem četla už v roce 2012 a velmi mě oslovila. Je to už přece jen nějaký čas, tak nevím, jestli by mě oslovovala i tedˇ. Nicméně Hadí žena byl pro mě příběh o hluboce nezralé, zoufalé a závislé osobě a jejímž neustále se opakujícím "záchvatům" závislosti bylo věnováno mnoho zcela zbytečných stran. Na několika místech pro mě děj zcela ustrnul právě pro opakující se výlevy. Několikrát jsem knihu odložila, protože mě to fakt otravovalo. Velmi zajímavé ale bylo, jak takováto osoba ve velmi krátkém čase náhle zvládala velké výzvy. Ne, že by to nebylo možné. Jen na mě působilo dost nevěrohodně to podivné slepování zoufalky a hrdinky. Chápu, co tím chtěl asi autor říct a je mi jasné, že ta kniha musí oslovovat spoustu ženštin, protože závislé emocionální projevy - i skryté - jsou v naší společnosti velmi běžné. Kdekterá se v tom najde a je jí určitě podporou, že se s tím dá něco dělat, když to přece zvládla i LARA z Itálie. Nicméně pro mě je to nerealistická, prvoplánovitá slátanina, ze které je navíc cítit, že to psal chlap.
Jako první jsem od autora četla Kuranderu a myslela jsem si, že už to lepší být nemůže. Opak se stal pravdou. Hadí žena nabízí tajuplný příběh se spousty dechberoucími scénami, díky kterým si vás kniha doopravdy získá. Hlavní hrdinka Lara je sice tak trochu uplakánek a mezek, ale tím spíš je super sledovat její proměnu v ŽENU. Knihu doporučuji všem ženám.
Po spisovatelské stránce žádná velká hitparáda. Některé slovní obraty a dialogy jsou až směšné. Po pár stránkách jsem si dokonce myslela, že knihu psala nějaká feministka,ale čím více jsem se začítala do knihy (a četla se opravdu sama), tím více se mi kniha líbila. Je vidět, že ji nepsal ,,studovány inženýr", ale prostý muž, který chtěl touto knihou přiblížit své učení.
V osobním životě mi zase tak úplně nepomohla a spoustě čtenářů podle mne ani nepomůže k takové transformaci dle mého přečtení knihy nestačí,ale alespoň jsem si utvrdila, že jsem snad pro svého muže dobrou ženou, nikoli dokonalou, vyrovnanou,neustále harmonickou,ale na tom se těžce s dvěma malými dětmi pracuje:-)
Štítky knihy
duchovno Peru duchovní literatura osudy žen nový začátek ženství esoterismus, ezoterika
Radši mám knihy, které napsala překladatelka Mamaniho, Lucie Chaya. Dýchá na mě z nic mnohem více zdravé ženskosti a krásného všedního i nevšedního magična. Takže doporučuji zkusit spíš ty.