Halucinace
Oliver Sacks
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/183007/bmid_halucinace-iiS-183007.jpg
4
35
35
Halucinace kdysi platily za královskou cestu do nevědomí. Nejedna kultura je, spolu se sny, považuje za zvláštní, vyšší stav vědomí a snaží se je aktivně navozovat pomocí duchovních cvičení, meditace, drog nebo odloučení. Soudobá západní kultura však v halucinacích vidí spíše příznak šílenství nebo znamení, že se s mozkem děje něco hrozného. Tento postoj dokládá i role, již hrály v čarodějnických procesech. Tyto prožitky se totiž naší každodennosti vymykají natolik, že závažně zpochybňují náš zažitý pohled na svět. Halucinace mají mnoho podob a příčin – mohou souviset s očními potížemi, se spánkovou obrnou, migrénou, mohou být jednoduché nebo složité, hudební nebo hlasové. Mohou to být halucinace fantomových údů po amputaci končetiny, halucinace sebe samého neboli halucinace dvojníka, jakéhosi alter ega. Za jejich vznik může například epilepsie, vysoké horečky v dětství, cukrovka, plicní choroby, otrava alkoholem či abstinenční syndrom. Jsou snad geometrické vzory, jež vídáme při migréně a dalších stavech, předobrazem motivů, které známe z výtvarných děl Austrálců? Mohou být plodem halucinací i elfové, skřítci, šotci a víly našich lidových tradic? Jsou děsivé halucinace nočních můr inspirací pro naše představy démonů, čarodějnic či zlomyslných mimozemšťanů? Podílejí se „extatické“ epileptické záchvaty, jimiž trpěl například Dostojevskij, na vzniku konceptu božství? Posiluje nehmotnost halucinací naši víru v duchy a přízraky? Proč všechny známé kultury hledaly a nacházely halucinogenní drogy a používaly je k posvátným účelům?... celý text
Přidat komentář
Skvělá a pro laiky velmi čtivá a srozumitelná kniha pojednávající o všech možných typech halucinací, jejich projevech, příčinách - a těch je opravdu velké množství - kniha jasně ukazuje, že mít halucinace automaticky neznamená mít schizofrenii, jak se bohužel ve společnosti často traduje. Mozek je opravdu zajímavý orgán a pokud nefunguje úplně správně, je možné snad téměř vše, bohužel...
Tak tohle čtení mě vyloženě bavilo. Hned na úvodu mě překvapilo, že autor nemluví o uměle navozených halucinogenních stavech (i když i ma ty později došlo), nýbrž o docela přirozených haluškách jakožto průvodcích různých nemocí, či o takových, které jsou samovolné a často nepříjemné, ale vlastně "normální".
Takže stačí úplně obyčejná stařecká slepota či hluchota a už to jede? Pomalu se začínám bát, co mě ještě čeká. Rozhodně jsou to pro mě nové informace.
A tak za všechno může ten náš mozek. Do jednoho pytle autor hází i prožitky blízké smrti nebo vnímání duchů. V poslední kapitole se zabývá i fenoménem fantomových končetin (na toto téma doporučuju knihu Váš mozek se dokáže změnit). Kniha končí náhle, bez nějakého závěru, hu!
Za zmínku stojí, že se zde dozvíte o spoustě další literatury na daná témata. Takže ačkoli tu postrádám celkový koncept, jsou jednotlivé kapitoly dostatečně podrobné.
Tahle kniha mě bude ještě asi dlouho strašit...
Halucinace poskytují náhled na halucinace bez spirituálního balastu, jako je tomu například u Grofa a částečně u Junga a jeho žákyně Aniele Jaffé. Myslím, že Sacks v této knize populárně naučnou formou doplňuje tyto dva výtečné autory o pohled špičkového neurologa s letitou praxí a zkušenostmi, jenž dává halucinace jak do historických souvislostí, tak je uvádí do rámce vývoje neurologie a přemýšlení o halucinacích, vidinách, přízracích. Výborná a svým způsobem ojedinělá kniha svým přístupem a stylem, jenž je určena širší veřejnosti a ne jen odborníkům. Doporučuji.
Halucinace,- když vnímáte něco, co není reálně přítomno. Zajímavá kniha, svým způsobem je halucinace způsob vnímání? Jen asi nesmí přerůst do nekontrolovatelnosti. (Je vnímání třeba barev také halucinace?)
Pre mňa menej zaujímavá ako Antropologička na Marse, kde boli prípady naozaj také "wau", avšak príjemne skĺbené vedecké pozadie z beletristickými príbehmi a priamymi vyjadreniami osôb.
V úvodu je zavedena stručná definice ústředního pojmu jako vjemu vznikajícího bez přitomnosti vnější skutečnosti, tj. mimo to, co je reálně přítomno. Napsat o tom knihu mi přišlo jako dobrý nápad, a tak jsem ji přečetl. Sacks mi otevřel novou dimenzi vedoucí do centra záhad vědomí. Nejsem psychiatr, takže nechci hodnotit odbornou stránku. Jako literatura je to fascinující.
Autorovy další knížky
| 2010 |  Probouzení: Příběh o nečekaném probuzení ze spavé nemoci |
| 1997 | Antropoložka na Marsu |
| 2009 | Musicophilia |
| 2013 | Halucinace |
| 2016 | Vděčnost |
Opravdu zajímavá knížka nejen pro ty, kteří již něco o fungování mozku vědí, ale i pro laiky, jako jsem já, kteří vědí o fungování mozku jen to, co se naučili ve škole. Neuvěřitelné, co lidí už halucinace má, aniž by o tom věděli. Halucinace sluchové, zrakové, hudební, prostě halucinace všech forem. Jsou tu popsány případy mnoha a mnoha lidí, často napínavější, než lecjaká detektivka. Také jsem už poučenější a vím, že halucinace jen výjimečně mohou znamenat schizofrenii. Zajímavá a poučná kniha, která se kupodivu i moc dobře čte. Přečtu si i další knihy od Sackse.