Kdyby to bylo tak snadné, dělal by to každý
Petra Hülsmann
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/419871/bmid_kdyby-to-bylo-tak-snadne-delal-by-t-Ecx-419871.png
4
169
169
Tak s tím učitelka hudební výchovy Annika rozhodně nepočítala: Jako z čistého nebe byla přeřazena z krásného vysněného Wertherova gymnázia na školu v absolutně nejproblémovější končině města. Nejenže se zdejší žáci věnují mnohem víc internetu než domácím úkolům – ale děti, které se přihlásily na Annikou založený muzikálový kroužek se zdají být naprosto bez talentu. Ale kdyby to bylo tak snadné, dělal by to každý. Annika se nevzdává a obrací se s prosbou o pomoc na svou dávnou lásku Tristana, který se stal mezitím divadelním režisérem. Pomáhat jí bude ovšem i soused Sebastian. Od té chvíle se ale nehraje jen na jevišti, ale i před ním, a zmatek den ode dne narůstá.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2020 , Ikar (ČR)Originální název:
Wenn's einfach wär, würd's jeder machen, 2018
více info...
Přidat komentář
Přečteno díky čtenářské výzvě, jinak jsem se těšila na zajímavé téma, ale nějak to bylo celé nezáživné (až na pár výjimek), nemastné, neslané a až příliš COOL a OKEJ a rušily i chyby v textu. Nějak jsem se prostě nemohla tím nezáživným a tak i dlouhým textem pročíst.
Už přesně nevím, jak jsem přišla k této knize, ale s čistým srdcem musím přiznat, že je to letos to nejhorší, co jsem četla. Jak říká klasik... "nuda, nuda, šeď, šeď". Většinu knihy jsem jen tak v rychlosti prolétla, protože to prostě už nešlo. Hlavní hrdinka Annika snad nemůže být ani učitelka. Zakomplexovaná, nevyrovnaná, výbušná... Většinu knihy bojuje sama se sebou. Jednu hvězdičku dávám za téma domácího násilí, které je v knize okrajově otevřeno a druhou za to, že si nakonec našla hrdinka svou lásku. Tuto knihu bych asi nikomu nedoporučila... jelikož nevím, co by se mohlo na ní někomu líbit.
Opravdu marně přemýšlím, jak se knize podařilo vyhoupnout nad 80 procent. Téma mě opravdu zaujalo, protože sama učím, mám ráda hudbu, klavír. Jenomže tady jsem byla už od prvních stránek dost zoufalá z hlavní hrdinky. Tak nesympatická! Věčně ukňouraná, svoje problémy zveličovala a chovala se (stejně jako ostatní postavy) naprosto nepřiměřeně svému věku. Lidé kolem 30, ale chování, mluva atd. jak puberťáci. Navíc se v knize neobjevilo jediné malé překvapení. Naprosto všechen vývoj byl jasný od první zmínky - koho si vybere, jak dopadne muzikál a práce, jak je to s jednotlivými žáky a jejich problémy. Kdyby měla kniha 200 stránek, ještě bych to pochopila, ale tady jsem se opravdu nudila a musela jsem se hodně přemáhat, abych četla dál. Třešničkou na dortu byl pak překlad. Na každé stránce 10x slovo cool, v každé větě okej, mraky zbytečné angličtiny (to asi bylo i v originále) a polovičaté překládání jmen. Jo, je to blbost, ale zrovna postavy z Harryho Pottera a jejich česká obdoba jmen jsou opravdu známé, tak proč Luna Láskorádová? Snad to přeložím komplet, nebo nechám celý originál. Za mě je kniha obrovský průšvih a od autorky už nechci číst nic. A to mám lehké romance ráda. Lepší je pustit si Sestru v akci 2 - téma stejné a je to větší sranda.
Tento príbeh je čiastočne mojou autobiografiou, až ma to fascinovalo sledovať, resp. v značne sladkom obale a s úžasným happyendom na konci, pričom je Annika obklopená na "šialenej" škole síce extrémnymi deťmi, ale prajnými kolegami a láskavým riaditeľom, také šťastie som ja nemala... Situácia s rodinnými príbehmi mojich žiakov na nemenovanom pražskom sídlisku bola ešte brutálnejšia, ibaže to ani po hlásení vedenie školy, ani úrady neriešili inak, než že vypísali a orazítkovali papier. Deti sa zhromažďovali na psychiatriách, menili sa na ghotic zombíkov a ja som sa prepadala do bolesti a frustrácie, obklopená zľahostajnenými kolegami, čo chceli dožiť penzie a ostatnými, čo sa pre prémie za tie vypísané papiere pchali do zadočku riaditeľovi, na ktorého osobnostnú charakteristiku a sebalásku by slušný slovník nestačil, takže pomlčím. Zhodou okolností sme s deťmi taktiež vytvorili anglické divadlo a vyhrali malú cenu, ja som sa svojou snahou zachrániť ich osudy dopracovala do semifinále Global Teacher Prize Czech Republic (v roku 2020, to tam mali ešte iné pravidlá, neonlinové a ľudsky vrúcnejšie kritériá), no ani všetkým tým a rokmi snahy som to nezmenila - a vlastne ani Annika nie, no mala s kým bojovať ďalej. Moja Maryam bol uzbecký chlapec a povolenie hrať vo vianočnom divadle dostal, dokonca mamka dorazila na premiéru a tešila sa z jeho role druhého kráľa. Môj Meikel takmer prišiel o život, keď nenašiel inú možnosť úniku zo svojho pekla... Osvojila som si ho a odišla zo školstva, aby som sa o neho mohla starať. Bohužiaľ, dôsledky ohňov pekelných (a čo je k plaču rodinných) nejde vymazať, o náš happyend stále bojujeme, stále na hrane prežitia. Našťastie mám po boku milovaného manžela "Sebastiana", ktorý povedal podobnú vetu v tisícich krízach, kedy už ani Meikelovi psychiatri nevedeli: "prostě musíš jít dál a dělat to, co doteď, bojovat za něj až do konce"... Ono sa to mnohým tu zdá len ako knižka, ale mne na tom príde nemožné len dôvod násilného preloženia na danú školu (mi nehovorte, že v Hamburgu sú učitelia otroci a nemôžu dať výpoveď a nájsť si iné miesto), inak sa toto deje u nás v Prahe, naozaj...
Tak nebýt čtenářské výzvy tak tuhle knihu opravdu nedám.... Nudné postavy otravné no... Co napsat víc....
Hlavní hrdinka co se chová jako rozmazlené dítě.... co mu sebrali lízátko....
Zbytečně dlouhé a podoba s filmem Fakju, pane učiteli byla znát.
Přečteno v rámci čtenářské výzvy.
Hlavní hrdinka je prezentováná jako sedmadvacetiletá dospělá žena, ale chová se spíše jako puberťačka. Jen se začít vztekat, že není po jejím. Děj i výběr postav dost šablonovitý. Tak do půlky knihy trvalo, než se děj rozjel.
Ale nejhorší je ta stylistika. V každé větě okej a cool. Proč?! Kam se podělo dobře, fajn, ano?
Jsem moc ráda, že mi výzva přihrála tuto nádhernou knížku. Učitelka Annika nechtěně odejde z gymnázia a učí na škole plné problémových dětí, které ji postupně přirostou k srdci. Posune se ona sama, překoná tíhu někdejší šikany i platonickou lásku, změní vztah ke škole, posunou se i žáci. Knížka je o nelehkém osudu dětí z nevýhodných rodinných podmínek, rodiče jsou přistěhovalci, v horším případě alkoholici, ale i o tom, jak je důležitý výborný učitel, který umí dát dětem něco navíc. Annika má pro to všechny předpoklady. Název knihy napovídá, že práce učitele je náročná a může ji dělat opravdu jenom ten, kdo na ni má. Příběh přátelství a lásky je milým bonusem. Četlo se samo :-)
Čtivá oddechovka. Hodnotím mezi 3 a 4 hvězdami, ale protože jsem dostala, co jsem očekávala, dávám čtyři. Vadilo mi časté opakování některých popisů, ať už míst, hudby, či lidí. A to neustálé chválení... U překladu jsem rostla při používání slova pasta místo těstovin. Jinak ale hezký příběh, žádné překvapení, milá romantika. Od autorky si zase něco dalšího ráda časem přečtu - až bude ta správná nálada.
Kniha je čtivá. Klasický romantický příběh, který v sobě ukrývá moc pěkné pasáže o cílech, sebedůvěře a odhodlání to nevzdat. Je důležité umět odpouštět staré křivdy a jít v životě dál.
Příběh učitelky z Hamburku, která je nucena přejít z elitní školy na školu problémovou a aby toho nebylo málo, řeší kterého muže za dvou možných zvolit za toho svého ,, partnera snů¨.
,,Kdybysme neměli svoje sny, co nám zůstane? Pak bysme neměli už vůbec nic."
Tak myslela jsem si že to nedám, ale v půlce se to rozjelo a byla sem vtáhnuta do děje a zajímalo mě kterého si vybere a jak dopadne muzikál...
Kdyby bylo tak snadné zavděčit se každému čtenáři, dělal by spisovatele každý - u mě se to tentokrát moc nepotkalo, bohužel. Bylo to opravdu moc předvídatelné, místy se to navíc trochu táhlo a Anni mě občas docela štvala. Když si tak zpětně promítnu děj, stačilo přečíst pár kapitol na začátku a pár na konci. V tom kontextu je 500 stran celkem dost a kdyby jich bylo polovic, děj by plynul rychleji a knížka by byla čtivější. Ale kdo rád čisté romanťárny s hepíkem, bude spokojen.
Téma mockrát popsané, ale dalo se to přečíst. A samozřejmě dobrý konec, za to ještě půl hvězdičky.
(SPOILER)
Učitelka hudební výchovy Annika, pracovala na prestižním gymnáziu v Hamburku. V den jejích 27. narozenin přišla na ni rána jako z nebe. Dostala výpověď a přeložilii ji na gymnázium v nejproblémovější čtvrti. O té škole věděla, že tam chodí samé problémové děti z chudých nebo špatných rodin alkoholiků či narkomanů. Bylo to pro ni jako zlý sen.
Vzchopila se a umínila si, že cestu zpět na svoje gymnázium si vybojuje. Chtěla založit muzikálový kroužek, nacvičit s dětmi muzikál, přihlásit je do soutěže, a pokud dostanou hlavní cenu, její bývalý šéf si ji zavolá zpět.
Měla to pěkně vymyšlené. Situace jí nahrávala. Děti v její třídě ji začaly brát, její kolegové se s ní spřátelili, doma měla v bytě spolubydlící kamarádku a dva sympatické sousedy, mladé muže, se kterými se také skamarádila. Zvláště dobře si rozuměla se Sebastiánem.
Pro její projekt bylo potřeba moc lidí a zanícené děti, aby rády nacvičovaly. Jenže potřebovali divadelního režiséra. Ač nerada, oslovila svého bývalého spolužáka Tristana, do kterého byla celé roky na střední škole zamilovaná. Děti jí pomohly ho zpracovat, i když původně se tomu bránil.
Annika se mi líbila s jejím odhodláním a zanícením pro práci. Byla svědomitá, ale naložila si toho na sebe hodně. Do toho se jí zamísil citový život. Chtěla pro děti to nejlepší, ale pociťovala frustraci, když se něco nedařilo a ona to zlé nemohla změnit. Vyčítala to pak sama sobě, že není schopná pomoci dětem, často proti jejich rodičům. Když se věci nedařily jak chtěla a jak očekávala, byla schopná hodit flintu do žita.
Kniha se mi nedařila dost rychle přečíst, ale ani jsem ji nechtěla odložit, protože jsem ji četla v rámci čtenářské výzvy. Pro mne to bylo dost těžké čtení, navíc cca 500 stránek. Něco mne tam zaujalo, ale těžko jsem se vžívala do teenagerské mluvy, s jejich pro mne neznámou a nepochopitelnou slovní zásobou. Za mne tři hvězdičky.
Začala jsem číst v létě (po knihách Čokoládový průšvih a Život udeří, kam se mu zachce), ale už jsem asi byla moc přeslazená a navíc mě tam jakožto člověka z oboru štvaly nesrovnalosti - jakože např. učitel nastupuje na novou školu v 1. školní den, aniž by se tam kdy před tím byl podívat, hned ten den učí apod. No... Můj problém :-D Minulý víkend mě přemohl moribundus, byla jsem nucena k odpočinku, tak jsem po knize sáhla podruhé a dočetla. Oddechové čtení, přesně to jsem potřebovala. Kdo je naladěn na červenou knihovnu, ten bude spokojen :-)
Nebavila mě, nechce se mi číst přes 400 stran nudy, tak odkládam a vracet se k ní nebudu.
Na toto tema je zpracovanych rada filmu.. ucitel na skole plne beznadejnych pripadu.. ale pisemna forma je proste mnohem lepsi a zabavnejsi. Sice spousta klise atd., ale i tak me knizka bavila.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Čokoládový průšvih |
| 2015 |  Čmeláci v srdci |
| 2020 | Kdyby to bylo tak snadné, dělal by to každý |
| 2018 | Život udeří, kam se mu zachce |
| 2021 | Život není skákací hrad |
Krásné čtení. Ukazuje, že ne vždy to na první pohled hezčí je i lepší. Díky za takové knihy.