Hamnet
Maggie O'Farrell
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/473140/bmid_hamnet-4dW-473140.png
4
186
186
Majstrovské stvárnenie Shakespearovej rodiny ovenčené mnohými literárnymi cenami v preklade Otakara Kořínka! Autorka opísala úzky časový úsek zo Shakespearovho života, o ktorom vieme iba veľmi málo. Hoci vieme, že dvojča Hamnet zomrelo v jedenástich rokoch, nepoznáme príčinu jeho smrti. No nie je to príbeh o ňom. Hamnet je príbeh lásky a smrti. V jednej z časových rovín sledujeme prvé dni známosti Hamnetových rodičov. Agnes je nezvyčajne múdre dievča. Je trochu zvláštna – chová jastraba, rozumie vlastnostiam bylín a vie predpovedať budúcnosť. Záhadný lektor latinčiny Will je ňou očarený. Obaja pochádzajú z komplikovaných rodinných pomerov. Cítime silu ich vzájomnej príťažlivosti. Autorka nevynechala ani zmyselné detaily, ktoré príbehu neuberajú na kvalite. Výborne napísaný a skoncipovaný román k nám prehovára drsnou prózou a snová zmyselnosť zároveň dodáva príbehu zvláštnu atmosféru.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2021 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Hamnet, 2020
více info...
Přidat komentář
Maggie O’Farrell představuje fiktivní příběh inspirovaný životem Williama Shakespeara, jeho seznámení s výjimečnou ženou Agnes, jejich okamžiky štěstí, když se jim narodí první dcera a poté dvojčata, chlapec a děvce. Radost však jedenáct let od narození dvojčat vystřídá smutek. V zemi totiž řádí dýmějový mor. Dlouhou a do detailů popsanou cestu podstoupí opičí blecha z alexandrijského přístavu nesoucí nebezpečnou nemoc. Potomci jejich potomků se dostanou až do Stratfordu a nákaza si vybere dům Williama a Agnes. Milovaný syn Hamnet moru podlehne a nic už není, jak bylo dříve. Agnes po smrti syna chřadne, její muž nalézá uplatnění a úspěch u divadelní společnosti v Londýně a několik let od oné tragédie napíše jedno ze svých největších děl, Hamleta.
Hamnet je velmi silný, dojemný a hlavně čtivý historický román. Díky perfektně popsaným scénám se čtenář ocitá v Anglii v 16.století, cítí vůni bylin, štěstí, ale také bolest a žal, které s sebou přináší nelehká doba. A nad těmi všemi událostmi se vznáší něco tajemného, na co možná bude čtenář myslet i dlouho po přečtení této knihy.
Kniha ma tak úplne nezaujala a konanie väčšiny postáv ma rozčuľovalo. Čakala som od nej oveľa viac a niečo iné.
Emoce, krása…jemná velmi dobře napsaná kniha. Je to dar nebo prokletí vidět lidem do srdce. Kdo nikdy nepřišel o dítě nemůže pochopit. Agnes byla silná žena.
Smutné téma, ale ne kniha.
Hamnet má na Goodreads hodnotenie 4,2 hviezdičky z takmer 180 000 hlasov. V živote mi nenapadlo, že táto vo svete dobre hodnotená kniha skončí u mňa takýmto prepadákom.
Autorka síce píše veľmi dobre a kniha sa čítala celkom rýchlo, ale mojim najväčším problémom je príbeh samotný. Hamnet má iba 250 strán, ale až na strane 171 sa začne diať to, čím som si myslel, že kniha začne. Dovtedy sa čitateľ musí prelúskať príbehom z mladosti Hamnetovej matky, ktorý je nie len že nudný, ale aj postava tak strašne tuctová, že netrvá dlho a človek je z toho akurát otrávený a do čítania sa musí nútiť.
Myslím si, že nám tým chcela vniesť komplexnejší pohľad do života ženy v 16. storočí, ale ako sa hovorí, všetkého veľa škodí. Podľa mňa vôbec nebola schopná využiť potenciál zápletky, ktorú vymyslela. Shakespeare je v tejto knihe vedľajšou postavou a v podstate sa tam len tak mihne. Ostatné postavy sú strašne nesympatické, ale vlastne to ani nie sú postavy v pravom slova zmysle. Predstavujú len archetypy rôznych ľudských vlastností.
Je pravda, že k záveru si dala záležať na vykreslení psychického rozpoloženia Hamnetovej matky. Bolo to depresívne, plné výčitiek a hnevu. Tiež bolo zaujímavé čítať kapitolu o tom ako sa začal šíriť mor v Európe. Tu sa ale, spoločne s krásnou obálkou, pozitíva knihy končia. Nerozumiem všetkým tým chválospevom o mimoriadne senzuálnom zážitku či majstrovskom stvárnení Shakespearovej rodiny. Veľké sklamanie. Neodporúčam !
Ničmenej autorke pred pár dňami vyšla v slovenčine nová kniha - Manželský portrét a chystám sa jej dať ešte jednu šancu.
Být, nebo nebýt – to je otázka. William Shakespeare napsal jednu z nejznámějších her pár let po smrti svého jediného syna Hamneta. Bylo mu tehdy jen jedenáct let, když umřel na dýmějový mor.
Maggie O´Farrellová napsala knihu o jednom (ne)šťastném manželství, neobyčejné ženě, třech dětech a poutu mezi dvojčaty. Odehrává se v šestnáctém století ve Stratfordu. Co dalšího víte o životě nejvýznamnějšího dramatika?
Něžné, jemné, elegantní.. i přes smutný děj bych britský bestseller roku 2020 popsala právě takto. A svou zásluhu na tom má i Tereza Marková Vlášková (překladatelka), díky které se mi kniha tak nádherně četla. Nemělo to chybu a vše tak krásně plynulo. Kéž by i příběh byl veselejší... Vy víte, co přijde a víte, že je to nevyhnutelné.
Pro mě byl neskutečný zážitek číst tuhle knihu.
I o nejznámějších postavách dějin lze vyprávět nové příběhy.
Klubko fabulace na téma, kde se pro napsání jedné ze svých nejznámějších tragédií inspiroval William Shakespeare, rozvinula britská spisovatelka Maggie O’Farrell.
Svůj román přitom pojala spíše jako výklad alternativní historie, než jako klasický historický román - proto taky není důvod k obavám z archaického jazyka či přehršle těžko uchopitelných reálií. A přestože z příběhu dýchá dobová atmosféra, je vystavěn moderně, vyprávěn současným jazykem a soustředěn zejména okolo hloučku postav (více okolo rodiny slavného dramatika, než jeho samého).
V první části knihy autorka střídá časové roviny, což jako prostředek pro vysvětlení klíčových momentů (z minulosti ve vztahu k současnosti) efektivně funguje a udržuje čtenářův zájem. Druhá část, celá zasazená do dneška postav, nepůsobí tak svěže a chytlavě (ale jak bych si já, cynik, představovala umírání, pohřbívání a strádání, že…).
Pozoruhodná je pak také autorčina interpretace faktu, proč Shakespeare ve svých hrách zcela opomíjel veškeré epidemie, ačkoliv ta morová v jeho době opakovaně sužovala Evropu.
Shakespeare se prý dost možná tématu vyhýbal z osobních důvodů a prostřednictvím Hamleta vdechl život vlastnímu mrtvému synovi Hamnetovi.
V románu Maggie O’Farrell epidemie funguje podobně - spíše jako kulisa, nicméně zapřičiňující to, k čemu vyprávění celou dobu směřuje.
Velmi působivá je pasáž, v níž je popsána cesta blechy šířící mor napříč světem anebo závěr, kdy Agnes poprvé navštíví manželovo divadlo a zpracovává veškeré vjemy z něj, z Londýna či hry samotné.
Neposlední zajímavostí je také to, že Shakespearovo jméno v celé knize nepadne ani jednou - pro jeho označení jsou používána různá zástupná pojmenování, přívlastky či jednoduchá zájmena.
A ten překlad? Ach, vrněla jsem blahem. Tereza Marková Vlášková je mistryní oboru!
Krásné, dojemné, emotivní. Zakládající se na zlomku skutečnosti, která říká ze spisovatel napsal hru Hamlet par let poté, co mu zemře syn Hamnet. Celou dobu víte ze se to stane, o to víc nervy k prasknuti. A do toho se odehrava jak se jeho rodice poznali, vzali, měli děti...laskavym jazykem napsany dojemny příběh. Cist to s malou dcerkou, co spi vedle mě...
Je mi líto, že musím dát nižší hodnocení, ale bohužel mě knížka zase tolik nezaujala. Je to zřejmě tím, že jsem čekala něco trochu jiného.
Příběh je to bezesporu zajímavý, autorka používá neskutečně krásný jazyk, bohužel mi to ale často přišlo zbytečně natahované.
Příběh, který v roce 2020 získal ocenění Kniha roku ve VB. A zcela oprávněně :)
Kde jen začít? Krásně napsaný, poetický, něžný a zároveň tíživý příběh. Cítíte tu neodvratnou tragédii, ten šíleně nesnesitelný zármutek, se kterým se lze jen stěží vyrovnat..
Jednoznačně jedna z nejlepších knih letošního roku!
(SPOILER)
Kdysi dávno jako velmi mladá holka jsem četla Stratfordskou romanci. Knihu, která mě seznámila s Anne Hatheway, manželkou Williama Shakespeara.
V knize Hamnet je Shakespearova manželka zpodobněná jiným způsobem.
Stejně je to zajímavé, o 16. století máme docela dost různých zápisů, které nám poskytnou informace o osobnostech, událostech i způsobu života té doby. Ale o životě Shakespeara, jednoho z největších dramatiků a básníků, kteří kdy žili, toho víme s určitostí velmi málo.
A to dalo prostor spisovatelce Hamneta k vytvoření příběhu osudu dramatikova syna. Je to příběh, v kterém se objevuje a proměňuje síla sourozenecké lásky a soudržnosti (Hamnet a Judith, Bartholomew a Agnes, William a Eliza).
Je to příběh o veliké lásce mezi mužem a ženou.
Ale hlavně je to příběh o způsobu vyrovnání se ztrátou milovaného dítěte. Popis duševního prožívání Agnes po smrti Hamneta je asi tím nejdojemnějším a nejniternějším popisem ztráty, který jsem kdy četla.
A vzpomeňme na nebohou Ofélii. Když zešílí vyjmenovává spoustu bylinek, které jsou v příběhu zmiňovány Agnes.
Kniha je napsaná velice barvitým a bohatým jazykem. Ze začátku mi chvilku trvalo, než jsem si na tento styl zvykla a do příběhu se dokázala ponořit.
Silný příběh o životě, co uplyne, člověk ani neví jak... a vyrovnání se se zármutkem je jeho neodmyslitelnou součástí. Chlapec v prázdném domě, Agnes jako žena s mnoha dary, lektor latiny, co najde způsob, jak změnit svůj osud, matky a otcové a děti, jazyk dílem moderní, i když stavěný na starobylých základech, styl košatý a přinášející spoustu vůní, barev, emocí a pocitů... Přečteno téměř na jeden zátah, jinak to nešlo...
Může být kniha o smrti dítěte nádherná?
Hamlet (Být, nebo nebýt – to je otázka) je jedno z nejznámějších děl Williama Shakespeare. Málo se už ale ví, že hru napsal pár let po smrti svého jediného syna - jedenáctiletého Hamneta. Do jaké míry byl oním zážitkem ovlivněn se lze jen domnívat, ale Maggie O´Farrell nám dala nahlédnout do jedné z teorií.
Hamnet je velmi citlivě pojatý příběh o jedné rodině ze Stratfordu nad Avonem. O rodině plné dětí a lásky, ale také sporů, zášti a nenávisti. Shakespeare je v celém příběhu spíš v pozadí a vše se točí primárně kolem jeho ženy Agnes (ve skutečnosti Anne Hatheway) - éterické lesní ženy. Byť dopředu víte, jak celý příběh skončí, hltáte jednu stranu za druhou, protože ten popis emocí, zkušeností, náhodných situací, to jak vše dohromady utváří celek, je neskutečně živý. Tu onu obrovskou odlišnost postav nejvíc vnímáte v závěru knihy - smíření se se smrtí syna, bratra, vnuka totiž prožívá každý úplně jinak.
Maggie O'Farrellová je dobrá vypravěčka, která na základě domněnek z Shakespearova života vytvořila jednoduchý, ale také krásný, smutný, pohádkově laděný a velmi "anglický" příběh. Jedná se samozřejmě o fikci, ale je dobře napsaná, čte se sama, řádky letí, a já se musela k některým popisům chvil, okolí a pocitů vrátit a plně je znovu vychutnat.
Konec na mě udělal dojem. Ten nápad, jak se jako umělec vyrovnat se smrtí dítěte je geniální. Moc se mi líbil překlad Terezy Markové Vláškové, krásně plynul, bez jakýchkoli zádrhelů, nic nerušilo. Jsem vděčná za autorčin seznam studované literatury, každá taková kniha by ho měla mít. Strašná škoda, že do češtiny bylo přeloženo jen jedno dílo z uvedených, na to se chystám. Moc ráda bych si přečetla i monografii o Anne Hathaway, tak třeba někdy v budoucnu.
Historické romány podle skutečnosti asi nejsou žánr pro mě. Spisovatelé v nich samozřejmě vychází z dostupných útržkovitých faktů o daných osobách, a právě pro jejich útržkovitost si musí leccos domyslet a leccos z faktů v zájmu příběhu pozměnit. Jak sama autorka v závěru dokládá, přesně tak to bylo i v případě této knížky. A právě to mi vadí, že spousta věcí se pravděpodobně stala úplně jinak nebo se nestala vůbec. Ale to je můj soukromý problém. Taky mi u historických románů vadí to, že to vždycky nakonec jsme my, lidé jednadvacátého století, obklopení kulisami, navlečení do kostýmů, ale jak se mezi sebou bavili a jak cítili lidi té které doby, můžeme tušit jen z literárních děl, která z konkrétního období skutečně pocházejí.
Výjimečná kniha! Autorka své fantazii popustila uzdu jak jen to šlo. Snový příběh, který se stal i nestal. Román je nabitý emocemi, text plný básnivosti, postavy ze staré tudorovské Anglie, jakou si ji představujeme. Střídají se tu časová pásma, přelévají se z obrazu do obrazu a každý je originál, před kterým postojíme bez dechu. I obálka je krásná, to se zkrátka povedlo. Překladatelka odevzdala prvotřídní práci, té patří také hluboká poklona.
Kniha se čte rychle, je napsána současným jazykem, místy opeřeným drobnou kadencí která má podchytit atmosféru, ale je to spíš moderně napsaná kniha vážící se k mezilidským vztahům a různým situacím obecně a doba i tolik známý autor je spíš jen taková vějička.
Autorka zřejmě odhaduje své možnosti a zároveň možnosti čtenářů na jakou část příběhu budou nejlepší ohlasy. Musím přiznat že některé zvolené obraty mi přišly maličko nešťastné, obecně ale kniha je napsána s hlubokým citem a je zajímavá a dojímavá, neradostná ..... 4/5
Krásná kniha,ten slovosled, který mě úplně pohltil ,prostě nádhera, samozřejmě díky překladu , který knihu dokázal udržet právě v takové kvalitě jak si určitě představovala spisovatelka.
Já četla český překlad Karolíny Limrové. Nemohu srovnávat s originálem ani se slovenským překladem, ale poetičnost textu na mě působila pozitivně. A věřím, že se kniha bude líbit. Asi ne každému, rozhodně si však své čtenáře najde.
Krásný romantický příběh. Příběh o tom jak mohl vzniknout příběh o slavném Hamletovi. Nechtěla jsem knihu odložit.
Štítky knihy
Anglie Londýn renesance zfilmováno 16. století William Shakespeare, 1564-1616 historické romány fiktivní životopisy, biografieAutorovy další knížky
| 2022 |  Hamnet |
| 2024 | Kdo mě vzal prvně za ruku |
| 2023 |  Portrét novomanželky |
| 2021 | Kam chodia snehoví anjeli |
| 2022 | Chlapec, ktorý stratil iskru |
Nádherně napsaný smutný příběh o jedné rodině, která žila kdysi dávno. Oceňuji lehké magično, které bylo podtrhnuto překrásným slohem. Četlo se to samo. Příběh, který určitě pošramotí srdce matek více, než pošramotil mě. Nejvíce oceňuji právě ten sloh, volbu slov.
Hamnet je jedinečný právě tak, jak originálně je psaný. Ta dávka neskutečně krásného slohu Vás pohladí po ztuhlé tváři jako pugét voňavých bylinek. Povzbudí Vás a zároveň konejšivě ukolébá do stavu klidu. Když to zkombinujete s magickou esencí příběhu samotného, vzniká nebezpečně zajímavá kniha, kterou by Vaše duše neměla ignorovat. Ona Vás totiž potěší na duchu i krásně provedená obálka. Co se týče příběhu o kterém jste již nejspíše četli a mnohé slyšeli, je pochmurný, to ano. Co taky může být horšího, než když se rodič musí vypořádat se smrtí svého dítěte. Ta obrovská bolest, ztráta a obrovská propast, která se začne nemilosrdně roztahovat a oddalovat tak členy rodiny, ta se Vás dotkne v takové míře, že jsem musela z příběhu na chvíli vyskočit. Knihu jsem přelouskala během několika hodin, onen způsob psaní mne držel ke knize přivázanou zvonivými řetězy dokud jsem neotočila poslední stránku. Onen příběh samotný by za takové pouto nestál, já se zamilovala do slov, vět, do řádků a odstavců. Do stránek samotných. S dobře zvoleným hudebním doprovodem (např. A. Farwell) jsem dovolila knize vstoupit do mé duše a tam si chvíli lebedit. Navzdory velmi smutnému tématu to bylo neskutečně příjemné čtení.