Posledný kojot
Michael Connelly
Harry Bosch / Prípady Harryho Boscha série
< 4. díl >
Život Harryho Boscha je v troskách. Jeho dom, poškodený zemetrasením, odsúdili na demoláciu, opustila ho priateľka a spod kontroly sa mu vymyká pitie. Potom, čo napadol svojho nadriadeného, musí odovzdať služobný preukaz a ocitá sa mimo služby. Rozhodne sa skrátiť si čas vyšetrovaním nevyriešeného prípadu z roku 1961 ľ brutálnej vraždy jeho matky. Otázky, na ktoré pritom narazí, aj po troch desaťročiach rozvíria hladinu v losangeleskej polícii. Ako sa pred ním vynára pravda, ocitá sa zoči-voči nepriateľovi, ktorý je vplyvný... a smrteľne nebezpečný.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2008 , Slovart (SK)Originální název:
The Last Coyote, 1995
více info...
Přidat komentář
Velmi dobrá detektivka. A skutečný motiv byl až tak uvěřitelný! Žádná velká politika, jen obyčejná lidská špatnost. A kdyby kniha byla o něco kratší, ta bych nad pěti hvězdami vůbec neváhal.
Kniha se mi líbila i když to byla první čtená o Boshovi. Zatím jsem vždy jen viděla seriál v televizi. Detektiv je postaven mimo službu a rozhodne se ve volném čase pátrat po vyřešení vraždy jeho matky, která nikdy nebyla objasněna. Kniha se mi líbila a doporučuji ji
Harry Bosch - 4. diel!
Moja štvrtá kniha od amerického spisovateľa Michaela Connellyho, ktorý v nej opätovne predstavuje svojho hrdinu, detektíva Hieronymusa Boscha, podľa ktorého je celá táto rozsiahla séria aj pomenovaná. Meno mu dala matka po slávnom holandskom maliarovi z prelomu 15. a 16. storočia...
"Niekedy sa cítim tak staro, až mám pocit, že jeho pomenovali po mne."
Od začiatku som sa vžil do tohto zaujímavého a napínavého príbehu; dá sa povedať, že som ho prečítal na posedenie. Harryho prenasleduje smola a stíha jedno nešťastie za druhým - rozchod s priateľkou, vážne poškodený dom po silnom zemetrasení v Meste Anjelov a k tomu ešte incident s nadriadeným na pracovisku...
"Všetci tomu hovoria incident. Trocha mi to pripomína ľudí, ktorí hovorili Vietnamu konflikt a nie vojna."
Preto je postavený mimo službu a na vlastnú päsť sa púšťa do starého prípadu z roku 1961, ktorý zostal nevyriešený a je veľmi úzko spojený s jeho životom. A začínajú sa diať veci...
"Buď záleží na každom, alebo na nikom. To je všetko. Pri vyšetrovaní sa idem potrhať bez ohľadu na to, či ide o prostitútku alebo starostovu ženu. To je moje pravidlo."
Takže, už iba zopakujem, čo som vlastne povedal na začiatku. Opäť veľmi silný príbeh a nečakané rozuzlenie - maximálna spokojnosť. Michael Connelly a jeho Harry si ma úplne získali. A už sa teším na päťku - Kufrové tango.
Poslední kojot se mi líbil. Případ je pro Bosche velmi osobní a on se do něj pořádně zakousne, i přes dlouhý časový odstup. Výborné jsou rozhovory, které v rámci vyšetřování Harry podstupuje. Je to kabrňák, protože si nenechá nic líbit. Beru i finální rozřešení případu, který měl své originální situace, což je v sériích pro autory vždy obtížný úkol.
Hodnotím jako nadprůměr za 80%.
Uao! Končiť to kapitolou 45, bolo by to 110%. Záver už bol pomerne pritiahnutý za vlasy.
Občas mě potká období (jako asi každého), kdy problémy všedního života téměř znemožní, aby se mysl věnovala stránkám knih. Naštěstí jsem objevila několik plodných autorů a oblíbených literárních postav, co zvládnou čtenářské bariéry rozbíjet. Detektiv Harry Bosch mezi tyto spolehlivé taháky patří. Sympatický hrdina je u mě polovina úspěchu - spokojenost zaručena, pokud se k němu ještě přidá dobře zpracovaná zápletka (nemusí ani vadit, když zrovna nehýří originalitou). "Poslední kojot" používá osvědčená klišé závěrečných dekád 20. století, kdy drsní poldové nešli pro ránu daleko a k vyšetřování používali především vlastní mozek.
Vlk samotář Bosch tentokrát řeší velmi osobní případ, ničím extra nepřekvapil, přesto nemám důvod brblat. Prostě jsem od pana Connellyho dostala přesně to, co jsem právě potřebovala. Nic víc, nic míň. 80-85%
Mistrně napsaná detektivka, ostatně u Conellyho je to zvykem. Tentokrát jde o případ, který se ho bytostně dotýká a kterého se ujal v době pro něj nanejvýš složité. Kvůli svému nevhodnému chování je na čas odstaven od své služby a v době osobního volna se zakousne do desítky let starého případu. Nejde o nic menšího, než o jeho matku. Nemá cenu vypisovat způsoby, kterými se snaží dopídit skutečných viníků její smrti. S odstupem let už získává nadhled, takže se umí oprostit od citových záležitostí a věnovat se pouze faktům. Ta, jak se dá očekávat, vedou až k velice důležitým osobám, které ovlivňují polickou scénu. Bosch je jako vždycky statečný a neohrožený, umí si poradit v každé situaci a geniálně předvídá. I když, i on se dopouští chyb, které ho později trápí. Dobré čtení, chytrá detektivka, Bosch je má krevní skupina.
Čtenářská výzva jako záminka k návratu (tady je nesporné, že jde o autorovu čtvrtou knihu, kterou dopsal a vydal - a která taky jako čtvrtá u nás vyšla)... Před dvěma desítkami let mě (po rozpačitých předchozích třech dílech) právě Poslední kojot přesvědčil, že Connelly umí psát - a Harry Bosch se definitivně zařadil po bok mých žhavých oblíbenců, Matthewa Scuddera a Travise McGee... Poslední kojot má všechno, co novodobá noirovka potřebuje - zločin řešený původně jako společenský problém, smutek hlavního hrdiny a jeho schopnost cítit zodpovědnost za všechny hříchy světa, zdánlivě jasně definované dobro a zlo, eastwoodovský patos a specifický humor, dvojznačnost motivací všech zúčastněných, záměnu osob, patří do ní i nepravděpodobné "oživení" dávno domněle mrtvého a protnutí okolností s tragickými následky - a všechno je komplikovanější a zároveň jednodušší, než se zdá... Pamatovala jsem si, kdo vraždil - a přesto mě případ Boschova nešťastného návratu do minulosti bavil - včetně nekonečných úvah o poslání, sezení s psycholožkou, peripetií s nadřízenými, počínající milostné komplikace a pátrání na zapřenou. Connelly tady vlastně rozdal karty na mnoho dílů dopředu. A jeho smysl pro metaforu (viz dům po zemětřesení nebo kojotí linka) je bonus.
Na začiatku príbehu som si vravel, toto nie je možné, veď aj na vraždu existuje doba, po ktorej je premlčaná. Alebo sa mýlim? Prišlo mi nevierohodné, aby páchateľ aj po toľkých rokoch nebol v kľude a začal panikáriť. V každom prípade toto nebol najlepší príbeh od Michaela, aký som čítal, no nemožno mu uprieť spisovateľskú zručnosť a tým pádom ma k rozprávaniu pripútal. Kladne hodnotím Harryho presviedčacie metódy a jeho vyhranený vzťah ku kolegom, záporne linku s psychologičkou, tieto pasáže mi skutočne liezli na nervy. To, že k Harrymu patrí neodmysliteľne cigaretový smrad, tak to mi nejde popod nos, predsa len ako odporca tabakových výrobkov som pri čítaní pokašliaval, ako dym stúpal zo stránok knihy. Nakoniec musím zmieniť Connellyho humor, ten mi skutočne sedí. Podtrhnuté a spočítané: príjemné strávené chvíle s HB hoci to jeho najlepší prípad nie je, aj keď sa jedná o jeho matku.
Poslední kojot je trochu překombinovaný. Exkurze do dětství hlavního hrdiny je v pořádku, ale jinak je tam příliš mnoho červené knihovny a hloupých chyb hlavní postavy! Finální odhalení OK, ale závěrečné odhalení po finálním odhalení je pouhou lacinou senzací bez logiky!
Přesto je kniha napínavá a dobře napsaná. Během četby jsem cítil cigaretový kouř, jen nevím zda od Harryho nebo souseda pod námi?!
Connelly mě opět nezklamal. Bosch se snaží vyřešit případ, který se ho hluboce dotýká a který je už mnoho let odložený a zapomenutý. Kombinace špinavé vysoké hry politiků, nečistý přístup některých policistů a Harryho osobní problémy jak v práci, tak v soukromí tvoří napínavý mix.
Je to sice kniha Michaela Connellyho, ale zatím to byla nejslabší, co jsem od něho četl. Je to sice čtivá kniha, ale nelíbila se mi zápletka, která mi připadala absolutně neživotná. Celý příběh se Boshovi podaří vyřešit jen díky efektu "dominových kostek". Tedy, že na začátku popíchl vraha a vyvolal bouřlivou odezvu po X letech, kdy vražda již byla dávno promlčená. Reakce na toto drobné popíchnutí je naprosto neadekvátní tomu, co pak následuje.
Moje první kniha od tohoto autora a jsem naprosto spokojená.Skvělý důmyslný napínavý děj.Výborné počteníčko.
Bohužel se mi nedaří číst knihy této série popořadě, beru to, co je v knihovně k dispozici, když mám na Harryho náladu. Asi to není nejšťastnější a u této knihy se to možná projevilo. Na rozdíl od většiny nadšených čtenářů jsem se do příběhu nemohla pořádně začíst a tak do půlky se mi děj vlekl. Teprve za půlkou dostal kýžený spád a zbytek knihy jsem dočetla s nadšením.
Harry Bosh je můj oblíbený hrdina. Michael Connelly píše poctivé detektivky z amerického prostředí, postavy jsou uvěřitelné a dobře vykreslené, děj není přehnaně akční a stojí na reálných základech. Je to ten původní boj dobra a zla, kdy hlavní hrdina stojí neochvějně na straně zákona a je ochotný rozkrýt i nepoctivost a korupci v řadách policie a nebojí se ani mocných. Takové hrdiny máme rádi.
V této knize se Harry vrací do minulosti k případu, který se ho osobně dotýká. Dozvídáme se tedy hodně o jeho dětství a o tom, co ho utvářelo a možná i dovedlo k policejní práci.
Knihy Michaela Connellyho patří k poctivé detektivní klasice. Určitě stojí za přečtení.
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány USA (Spojené státy americké) detektivní drsná škola matky a synové Los Angeles nevyřešené případy policistéAutorovy další knížky
1999 | Černá ozvěna |
2006 | Advokát |
2000 | Černý led |
2019 | Noční směna |
2009 | Rozsudek ráže 9 |
Přečteno podruhé. Děj ze zpočátku roztáhnutý, ale potom se zrychluje a nabírá obrátky. HB pátrá po minulosti, chce zjistit pravdu a zároveň si klade otázku, zda má zůstat u policie. Proč? Jeho výrok z konce kapitoly ze stany 262 to napoví.
Citace:
"Civilizovaný lidé světa, ti, kteří se schovávají za kulturu, umění a politiku..., a dokonce i za zákony, právě na ty si všichni musí dávat nevětší pozor. Oni sice mají to své dokonalé přestrojení, jenže právě tito lidi jsou ze všech nejúskočnější. Jsou to nejnebezpečnější lidi na světě."