Harry Potter a Fénixův řád
Joanne Rowling
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/553282/bmid_harry-potter-a-fenixuv-rad.jpg
5
13075
13075
Harry Potter série
< 5. díl >
Pátý díl příběhů mladého čarodějnického učně Harryho Pottera a jeho věrných kamarádů Rona a Hermiony. Napětím a nervozitou byly poznamenány už prázdniny a hned od začátku pátého ročníku přichází jeden otřes za druhým: na bradavické škole totiž z vůle Ministerstva kouzel došlo k závažným změnám a atmosféra strachu houstne každým dnem víc a víc. Nerozlučná trojice přátel však přesto dokáže kolem sebe soustředit dost studentů, kteří nebudou chtít se založenýma rukama čekat, až je zlo zahubí.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , Albatros (ČR)Originální název:
Harry Potter and the Order of the Phoenix, 2003
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) 2/3 vata a nuda, poslední třetina (od kapitoly Nitrobrana) mne bavila. Jak se hrdinové rozhodli vzít sice velmi hloupě a naivně osud věcí do vlastních rukou, tak to začalo mít šťávu. Některé pasáže poslední třetiny byly i tak zbytečné nebo zbytečně překombinované, ale četlo a poslouchalo se mi to fajn. Ale! Pořád mi v hlavě roloval film, který se tentokrát od děje knihy odchýlil více než bylo zvykem a byl proti ní strhující. Vynechal nepodstatnosti, vypíchnul a vyšperkoval to důležité. Nerozpakoval se pozměnit vzhled postav a tím zesílit jejich klíčové vlastnosti (Umbridgeová), vynechat nepodstatné (např. poměrně dlouhou omáčku před samotnou schůzkou BA včetně hledání už doprkýnka jednou řešené Komnaty nejvyšší potřeby, pletení čepiček a fuseklí pro skřítky, trablů s famfrpálem a hlavně zrychlil celou závěrečnou akci na Ministerstvu a podstatně zkrátil Brumbálův závěrečný vysvětlovací monolog) a dokonce změnit klíčové scény (mnohem lépe zdůrazněnou odpudivost byrokratické hydry přibíjením kamenných výnosů na stěnu školníkem Filchem nebo třeba kdopak to ve filmu zradil BA, ha??!!). Bez filmu by byl Fénixův řád v mých očích jen na objem psaný špalek plný nudy. S filmem tvoří pěkné kombo, protože Rowlingová víc řeší vztahy, Harryho nejistoty a nálady, rostoucí temnotu a rozpolcení, kdežto film šlape jako Zátopkovy tretry. Doporučuji oboje, ale pokud chcete jen jedno, tak určitě film, protože na knihu nebudete mít trpělivost. Vážně jsem zvažoval odložení, což jinak zásadně nedělám. Nakonec jsem vydržel a přežil, ale ... Prostě film. Cruciatusnamne!
Ve filmové verzi tento díl moc nemusím, navíc ještě když jsem viděl, že v knižní formě má nejvíce stránek byl jsem skutečně "natěšený", ale už ani nevím, proč se mi filmově tento díl moc nelíbil, kniha je ve spoustě věci opět úplně jiná a samozřejmě lepší, ale teď už se těším na můj oblíbený díl Princ dvojí krve.
Jediný díl, u kterého jsem se chvilku po půlce začala trochu nudit a silou vůle jsem se dotlačila až do konce.
Výborná kniha, i když dost temná. Voldemort už Harrymu nedá pokoj. I přesto jsou tyto knihy jedny z nejlepších :))).
Kniha byla jako všechny předešlé výborná. Více mě osobně bavila druhá polovina.
Tento díl však trochu pozměnil můj pohled na postavu Harryho Pottera ... že není až takový "úžasný, jak to na mě působilo v předešlých dílech.
Krásné. Povinná četba pro všechny příznivce kouzelnického světa. Děkuji za únos z reality do fantazie.
Dlouho jsem považovala tento díl, za svůj nejoblíbenější z celé série. Osobně musím přiznat, že jsem sama přemýšlela proč. Protože při tomto "čtení" mě extrémně vytáčela paní Weasleová a i Harry samotný, protože oba se chovají strašně na začátku knihy. Tím samozřejmě nechci říct, že bych sérii přestala mít ráda, jen si myslím, že čím starší jsem, tak tím víc se zamýšlím nad celkovým příběhem a chování postav.
Naopak jsem si velmi užívala vtípky Freda a George a jejich povedené žertíky. Velice mě bavily části, kdy učitelé odmítají jakýmkoliv způsobem pomáhat Umbridgeové a taky jednání některých učitelů s touto růžovou ropuchou. Pokud jsem si někoho extrémně oblíbila, byla to profesorka McGonagallová a její trefné poznámky. Myslím, že postupem let se z ní stává moje velice oblíbená postava této série.
Samozřejmě i pátý výlet do Bradavic stojí za přečtení, protože bohužel i z tohoto dílu ve filmu bylo plno věcí vynecháno. Nenechte se odradit počtem stran, příběh vás pohltí a za chvíli budete na jeho konci.
Já jsem si jako obvykle tu jízdu náramně užila a v podání pana Hyhlíka se jedná doopravdy o pohlazení po duši. Okamžitě po dočtení jsem se pustila do dalšího dílu.
Myslim, že je zřejmé, že Harryho vám můžu jen a jen doporučit.
⭐ /5 - Stále se mé hodnocení nemění, protože Harry je láska a průvodce mým životem a jednoduše NAVŽDY!
Už pátý díl této veleúspěšné série. Hrdinové, kteří nám přirostli k srdci už nejsou moc dětmi a stávají se z nich puberťáci, se svými problémy. Jejich přátelství je však silné a odolá každé zkoušce. V každém tom dílu je cítit, že už jsme blízko tomu rozuzlení. A nevím jak Vám ale mě pořád žádnej dopis nepřišel :(
Tak tohle byla jízda, napětí by se dalo krájet. Lord Voldemort se vrátil a začíná přituhovat. Jdu na další díl.
Asi moje nejoblíbenější kniha Harryho Pottera!!! Vážně nejlepší. Nevím jak ještě vyjádřit to, že je kniha úplně nejvíc nejlepší a tak přestávám psát.
Tak opět jeden díl Harryho Pottera na Vánoce, každoroční tradice. V tabletu 850 stran a to již byla pořádná nálož. Jak jsem kritizoval minulý díl, že se četl hůře, zde to již opět neplatilo. Přečteno poměrně rychle. Jen si říkám, stále je to kniha pro děti? Mrtvých přibývá a spíše se to blíží temné fantasy jak dětskému příběhu. Což mi ale samozřejmě nevadí. Takže pane Pottere, zase za rok...
Od knížky k další knížce je to čím dál napínavější a delší. Užila jsem si toho na dlouhou chvíli.
Ke čtení Harryho Pottera jsem se dlouho neměla, názvy jako famfrpál a Bradavice mě vysloveně odpuzovaly. Pak jsem viděla několik filmů a zjistila, že mě to ohromně baví a že si chci okamžitě přečíst všechny knihy! Celou sérii jsem zdolala během dvou týdnů a naprosto se do světa čar a kouzel zamilovala. Ústřední trojlístek Harry, Ron a Hermiona mi přirostl k srdci a já se společně s nimi řítila vlakem do Bradavic, učila se kouzlit a létat na koštěti, zažívala nespočet dobrodružství a čelila zlu v podobě Lorda Voldemorta. Úžasné knihy, řadím do oblíbených!
(SPOILER)
Umbridgeová a je i po těch letech v podstatě ultimátní definicí záporáka, alespoň tedy v mých očích. Fénixův řád mám velice rád a řadím ho jako díl k těm úplně nejlepším - je to takové temnější a daleko ponuřejší, než předchozí díly. Už to není takový ten šťastný kouzelnický svět zalitý sluncem, jako tomu bylo povětšinu prvních tří dílů. Ale asi je to dobře. Pro vývoj děje to bylo potřeba.
Konec je opět smutný, ale je nutné si zvykat, protože umírání sympatických a klíčových postav bude na denním pořádku - kromě tedy nedotknutelného hlavního triumvirátu.
Celkově opět skvělá kniha a nemohu jinak, než dát plný počet.
Myslím, že mě asi nikdy žádná knižní postava nevytáčeka tolik jako Umbridgeová. Reálně jsem párkrát během čtení zatoužila do něčeho praštit a vybít vztek na tu příšernou ženskou. Ani té filmové "růžové" verzi Umbridgeové se to nepovedlo až v takové míře. Během čtení jednotlivých dílů mě vždycky baví číst o těch věcech, které se do filmu nevešli a řekla bych, že v tomto jich bylo celekm dost a několik jich bylo i pozměněno. Neskutečně moc mě bavila část o skládání NKÚ, která byla detailně popsana a ne jen otazka jednoho záběru na žáky sedící u stolů a skládající zkoušku. Taky se mi moc libilo, jak to bylo zase o kousek temnější, to mě baví moc a těším se na ty poslední dva díly a na to, co v nich bude oproti filmům jinak. Ač jsem se tohoto dílu nejspíš trochu bála a odkládala ho hlavně díky té tloušťce a malým písmenkám, jsem maximálně spokojená! Prostě Harry je Harry (i když ten knižní mi přijde trpchu na ránu oproti filmovému).
PS: Za mě bude vždycky nejlepší Ron!
Opět bych asi potřebovala tu půlhvězdičku navíc. Díl je čtivý a napínavý podobně jako předchozí. Má něco do sebe. Snad je poněkud moc tragický a ponurý. Což místo nějakého toho záblesku naděje autorka "zjemňuje" poněkud nevěrohodnými událostmi, které snad ani nebyly nutné. Navíc se mi opět potvrzje, že paní Rowling umí vymýšlet nejrozmanitější postavy. Některé jsou až fantasticky zdařilé, u jiných, žel někdy velmi důležitých postav, jí chrakteristika poněkud ujiždí.
Štítky knihy
přátelství kouzla Harry Potter zfilmováno čarodějové fantasy pro děti pro dospívající mládež (young adult) fantasyAutorovy další knížky
| 2014 |  Volání Kukačky |
| 2015 |  Hedvábník |
| 2008 | Harry Potter a relikvie smrti |
| 2001 | Harry Potter a vězeň z Azkabanu |
| 2004 | Harry Potter a Fénixův řád |
(SPOILER) Vůbec nevím, jestli jsem schopná okomentovat vše, protože tenhle díl je opravdu bichle. A samozřejmě až na konci začnou dávat některé věci smysl a zároveň i ty nepodstatné události jsou vlastně nakonec důležité.
Nejdřív asi začnu u Percyho. Už v komentáři k Ohnivému poháru jsem psala, že je znát, že se za svoje rodiče stydí, což se tady hned na začátku projevilo, když byl schopen s nimi zpřetrhat veškeré kontakty a ještě se domníval, že to oni dluží omluvu jemu. Ve filmu se Percy mihnul asi na minutu, když přivedl Umbridgeové "práskačku" Cho, neřekl ani slovo a vlastně vypadal, že je stále studentem. Což od čtvrtého dílu není pravda. Kdo viděl jen filmy, opravdu musí mít o Percym zcela mylný obrázek.
Když už jsem zmínila Cho, budu pokračovat jí. Ve filmu je vlastně jen to, jak to mezi ní a Harrym sem tam nervózně zajiskří, pak je první polibek a vlastně to, že je "práskla" (což je v knize opět úplně jinak), tak nějak vede diváka k tomu, že to asi vedlo k jejich rozchodu (ačkoliv podle filmu spolu vlastně nechodili). V knize je jejich vztah zase rozebrán podrobněji a Harry se tu ukazuje jako obrovský necita a sobec, takže jejich vztah vlastně jeho vinou tak nějak vyšumí.
Je jasné, že Harryho chování ovlivňoval Voldemort, ale ve filmu to není tak výrazné jako v knize, kde je kolikrát fakt na všechny hnusný a ukazuje se, jak obrovskou trpělivost mají Ron s Hermionou. Ti se letos také staly prefekty (o čemž nebyla ve filmu ani zmínka), Ron se stal famfrpálovým brankářem (i když teprve poslední zápas z něj udělal hrdinu) a Hermiona dál dokazuje to, že ti dva by bez ní prostě nemohli existovat. To ona je ten hlavní pilíř jejich trojky, to ona ví, co dělat a nedělat, aby se něco v budoucnu neobrátilo proti nim (viz její starost o Kráturu, kterému všichni "podkopávali" nohy, což bylo právě to, co jim nakonec ublížilo).
Další, kdo si zaslouží nějaký komentář je Umbridgeová. Musím říct, že její filmová verze je naprosto přesná té knižní. V knize toho samozřejmě udělala mnohem víc (kromě Trelawneyové se chtěla zbavit i Hagrida, u kterého ve filmu vůbec nebyla vysvětlena jeho pouť za obry a kde se vzal v Zapovězeném lese Dráp) a zároveň se čtenář dozvěděl, co se s ní stalo poté, co ji odtáhli kentauři. Ve filmu to vypadalo, že je to vlastně její poslední vystoupení a pak najednou v dalším filmu byla.
Pak je tu Snape a jeho odhalení minulosti, kdy ho Harryho táta šikanoval. Ale jako opravdu hodně. Ve filmu zase byla jen krátká vzpomínka, ale v knize bylo čtenáři Snapa opravdu líto a zároveň si u toho říkal, jak si nakonec Lily Jamese mohla vzít, když tam sama na něj nenávistně křičela. Ano, je tam to vysvětlení té mladické nerozvážnosti, ale jsou prostě věci, přes které nejede vlak a nedají se tak snadno zapomenout.
Dále z těch zásadních věcí v porovnání s knihou a filmem byla Siriusova smrt. V tomhle případě to ve filmu bylo působivější, že Harry hned věděl, co se stalo a tu bolest nechal rovnou promluvit. V knize přišel ten šok až později, kdy mu došlo, že Sirius už z toho oblouku nevyjde a nemělo to za mě tu atmosféru.
A závěrečný rozhovor (nebo spíš monolog) mezi Brumbálem a Harrym měl pro mě několik šokujících momentů. Nejprve vysvětlení, proč vlastně chce, aby léto pokaždé trávil u Dursleyových, i když by ho poklidně mohl trávit u Weasleových a dále to, že Voldemort měl na výběr mezi Harrym a Nevillem a že Harry tak na chvíli věřil, že se třeba Voldemort spletl. O tom opět ve filmu nebyla ani zmínka. Co se týče Nevilla, tak tu měl i prostor v tom, aby se hlavní trojlístek dozvěděl o jeho rodičích. Dokázala jsem si přesně představit pocity všech zúčastněných. A to, že Rowlingová zmínila znovu Lockharta, co s ním je, zase jen ukazuje, jak moc měla všechno dopředu promyšlené a že dříve nebo později se ke každé postavě vrátí, aby měla nějaký svůj konec.