Harry Potter & filozofie: kdyby Aristoteles byl ředitelem školy v Bradavicích
Shawn Klein , David Baggett
Nepotřebujete diplom z věštění z čísel, přátelství hipogryfa ani průkazku bradavické knihovny k tomu, abyste odhalili úchvatná a podivuhodná tajemství spletitého světa Harryho Pottera. V knize, kterou nyní držíte v ruce (nebo pro pokročilejší studenty: v knize, kterou jste si levitačním kouzlem nastavili do vhodné polohy, abyste při čtení mohli pohodlně krmit svou sovu), odhaluje sedmnáct filozofů některé z bradavických záhad a tajemství. Jejich erudované a zároveň neotřelé úvahy jsou poučné jak pro kouzelníky, tak pro bystré mudly. Z poodhalených tajů kouzelnické vědy si můžete vybrat například nejlepší recept na pravé přátelství, důkaz, že sebeklam neposkytuje štěstí, návod, jak se etika dá aplikovat na odvětví vědy známé jako magie, vysvětlení, proč není zrcadlo z Erisedu vhodné pro skutečný život, úvahu o tom, zda proroctví vylučuje svobodnou vůli, a také výčet všeho, co nás mozkomoři a bubáci mohou naučit o radosti, o strachu o duši. Kniha není kousavá a všechny stránky jsou začarované proti zmatení. Hůlku mějte stále připravenou a čtěte mezi řádky. Nebudete-li se řídit těmito bezpečnostními pokyny, mohli byste se stát obětí zhoubného vlivu Vol... pardon, Toho, jehož jméno nesmíme vyslovovat.... celý text
Literatura světová Fantasy Filozofie
Vydáno: 2009 , XYZ (ČR)Originální název:
Harry Potter and Philosophy: If Aristotle Ran Hogwarts, 2007
více info...
Přidat komentář
V knize me zaujaly kapitoly o Dursleyovych, o pratelstvi a hlavne o zrcadle z Erisedu. Ostatni me vicemene nebyvily. Obcas se objevila velka chyba (popleteny dil apod).
Bylo zajimave cist o HP z filozofickeho uhlu, ale potvrdilo jsem si, ze filozofii z velke casti nechapu.
"Svet Harryho Pottera je stejne jako ten nas svetem moci a tajemstvi, v nemz ale nakonec rozhoduje nas vlastni hlas"
Mě osobně knížka celkem bavila a jsem ráda, že ji mám, i když filozofie není zrovna můj šálek čaje. Co mi ale vadilo byl fakt, že text obsahuje pár faktických chyb a místy podivné překlady kánonu.
Když jsem na knížku narazila, koukala jsem na téma jako puk. Zajímavě podané a jako fanouška série Harryho Pottera rozhodně nutí k zamyšlení. Hvězdičku jsem ale ubrala, protože autoři nepočkali, až bude série kompletní, což je za mě škoda.
Fuj a fuj zneužívat Harryho Pottera pro takovou bezúčelnost jako je filozofie.
Ani taková hitovka totiž nepovýší filozofii na něco, co by mohlo mít užitečnost větší než vyžvejkaná žvejkačka přilepená na botě.
Tato kniha budiž tomu důkazem.
Filozofie je mi blízká ze studentských let, kde jsem se ji dlouhodobě věnovala. I kvůli tomuto faktu se mi kniha, jež spojuje Harryho Pottera a filozofii moc líbila. Jediné, čeho na této knize lituji, je fakt, že nerozebírá z pohledu filozofie všech sedm knih. Škoda. I tak šlo ale o příjemné čtení. Doporučuji všem, kterým je blízká filozofie nebo je okouzlil Harry Potter.
Filozofie je jedna z věd, o kterou se velmi zajímám a proto jsem si z knihovny půjčila tuto knihu. Ale popravdě mě dosti zklamala. Některé části byly docela zajímavé, ale jinak to bylo spíš o ničem. Škoda!
Mám dojem, že celá takhle série knih, tzv. filosofie, je tak nějak...zbytečná...Přečtení mi nic nepřineslo.
Od knihy jsem čekala trochu víc. Jsem ráda, že jí mám ve své sbírce, ale není to kniha ke které bych se v brzké době plánovala vrátit. Něco mi přišlo zajímavé, ale některé kapitoly mě vyloženě nebavily a přeskakovala jsem je. Budu se opakovat, ale i mě vadilo, že autoři nepočkali na ty poslední díly.
Knihu jsem si pořídila spíše ze sběratelského hlediska. Některé kapitoly byly dost zajímavé, jiné mi přišli jako snůška keců. Jen je dost škoda, že nepočkali na všechny díly. Knihu jsem četla docela dlouho, než jsem ji přelouskala.
Pro mě zklamání... Harry Potter i filozofie jsou mi blízká témata, ale knížka ani zdaleka nenaplnila má očekávání. Velkou chybou podle mě je, že autoři nepočkali na dokončení ságy - zrovna ty díly, které v knížce chyběly, měly z tohoto hlediska snad největší potenciál. Dále mi vadilo velké množství faktických chyb...
Ale i tak je tam pár věcí, které opravdu zaujmou, a koupě knížky nelituji.
Velmi zajímavá kniha - filozofie, psychologie a Harry Potter. Pro mě něco opravdu úžasného. Obzvláště některé kapitoly byly skvěle napsané, jiné byly trochu slabší, ale to je o pohledu čtenáře. Líbilo se mi, že na (téměř) každou kapitolu vynaložil(a) úsilí jiný/jiná filozof(ka).
Jediné, co knize velmi škodí, jsou chyby. Nemyslím chyby pravopisné (překlep jsem tam našla jeden jediný), mám na mysli chyby faktické. Fred a George se v pátém díle Harryho Pottera nepřeměňovali, jak je v knize psáno, ale přemisťovali se. Harry nenafoukl svou tetičku Marge v knize Harry Potter a Tajemná komnata, ale v knize Harry Potter a Vězeň z Azkabanu. Také některé citace byly špatně zařazeny (občasně byl spleten Fénixův řád a Ohnivý pohár). A Aristoteles nežil v letech 384-322 našeho letopočtu (jak je psáno na str. 79), ale před naším letopočtem (jak je už správně psáno na str. 348). Věřím, že tyto chyby byly způsobeny překladem a korekturou, nikoliv samotnými autory, protože to by knize ubíralo minimálně jednu hvězdičku.
Jinak ale mohu knihu doporučit. Jen vůči těm faktickým chybám musí čtenář přivírat oči, pokud chce dílo náležitě ocenit.
Některé příspěvky v knize byly zajímavé a člověku něco daly, přinutily ho se zamyslet, ale většina je pouze taková vata, která se snaží hledat v HP něco, co tam autorka dávat nezamýšlela. Jeden z autorů (David Baggett) ve své eseji (která se mi líbila) říká, že by jsme neměli z knihy (obecně) vytahovat jednotlivé prvky a připisovat jim význam, jaký jim samotný příběh nepřikládá. Souhlasím, ale tohle bohužel kniha dělá, dělá z Harryho nějaký mravní vzor, i když je to "jen" výjimečný kluk, a pak musí složitě ospravedlňovat, proč Harry není nadšeným členem SPOŽÚSu, proč Harry někdy lže,...a vlastně ve všem hledat nějaké poučení.
Je taky docela zklamáním, že kniha vznikla už po prvních pěti dílech a na závěrečné dva nepočkala, protože to tomu prostě chybí, bylo by to hlubší.
Poslední věc, kterou nemůžu pochválit je překlad a možná i chyby autorů. Některé věty nezní zrovna dvakrát přirozeně, Fred a George se v průběhu pátého dílu neustále "přeměňovali" (což vypadá strašně blbě, zvlášť, když o sobě autoři tvrdí, jací jsou fanoušci), Popletal nepotrestal Harryho za nafouknutí Marge v knize Tajemná komnata.
Abych to shrnula, v podstatě je to ztráta času. Doporučila bych to spíš někomu, kdo se zajímá o filosofování, ale Harry ho zas tak moc nebral, určitě ne naopak.
Rozebrání některých aspektů světa HP z hlediska filozofie má potenciál, ale pro mne zůstal v této publikaci nenaplněn. Některé úvahy byly jen nafouknutou bublinou narvanou vatou, jinde alespoň občas zasvitla zajímavá myšlenka.
Člověka, který má HP svět hodně prožitý, procítěný a hlavně "prokoumaný", toho tato kniha neuspokojí.
Je to tak 40:60; menší část esejí je opravdu vynikající, i když se někdy poněkud odchylují od zadání, většina se jich ale snaží dokázat věci známé každému desetiletému čtenáři HP (Harry je odvážný, děkuji za objev, toho jsem si všimla i bez Aristotelovy definice statečnosti), popřípadě má naprosto švihlou metodiku a používá HP jako důkaz (ne)platnosti nějaké teorie v reálném světě (parafrázuji např. "jelikož Dursleyovým se sebeklam nevyplácí, je to důkaz, že psychologové zastávající názor, že sebeklam je pro člověka prospěšný a nutný, se mýlí." Nekecám). Jako celek tak je kniha spíš než umným skloubením dvou témat, které by mohlo přinést na HP nový nebo hlubší náhled, jen předžvýkaným pozornějším čtením HP, kterého je samostatně schopen každý, kdo Rowlingovou nehltá bez přemýšlení.
Pro fanoušky HP knih určitě zajímavé obohacení, ale obecně jsem byla spíš zklamaná, že je knížka tak stručná a nikde se nejde doopravdy do hloubky. (Anglicky.)