Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá
Jack Thorne
Harry Potter série
< 8. díl
Speciální vydání pracovního scénáře. Harry Potter to nikdy neměl snadné a teď, jako přepracovaný zaměstnanec Ministerstva kouzel, manžel a otec tří školáků, to má ještě těžší. Potýká se s minulostí, která nechce zůstat tam, kam patří, a jeho nejmladší syn Albus se mezitím musí prát s tíhou rodinného dědictví, o které nikdy nestál. Minulost a současnost se čím dál hrozivěji prolínají a otec i syn zjišťují nepříjemnou pravdu: temnota někdy vyvěrá z nečekaných míst.... celý text
Divadelní hry Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2022 , Albatros (ČR)Originální název:
Harry Potter and the Cursed Child, 2016
více info...
Přidat komentář
Jako právoplatný fanoušek ságy o Harrym Potterovi mám z této knihy velice rozporuplné pocity. Krása celého příběhu spočívala v provázanosti souvislostí a to mi u tohoto díla chybí.
Zkoušela jsm to číst 3x a ani jednou jsem to nedočetla do konce. Nevim, zda to je překladem nebo tím, jak autorka volí slova... Scénáře mě vždycky bavily číst, ale tento je podprůměrný, nezáživný. Divadelní představení by byla lákavější varianta.
Na pokračování Harryho jsem se těšila. Zajímalo mě, co přinese život dobře známých hrdinů na námět samotné autorky. Četla jsem jiné pokračování z řady fanouškovské tvorby a upřímně mě zaujalo mnohem víc, než tento scénář. Věřím tomu, že v divadle to muselo mít svoje kouzlo a byl to perfektní zážitek. Bohužel jsem v tom příběhu nenašla to, co by mě zaujalo.
Trvalo strašně dlouhou dobu, než jsem se začetla a než mě kniha začala alespoň trochu bavit a než jsem byla opravdu zvědavá, co se bude dít dál. Některé scény mi přišly zbytečně dlouhé. Třeba počáteční scény na nádraží, kdy mělo být vidět, jak čas uhíhá a Albus roste, mi připadaly naprosto zbytečné a z hlediska divadla bych je brala jako zbytečné náklady na další herce. Přitom scény vůbec k dokreslení příběhu a atmosféry nebyly potřeba. Až zhruba druhá část začala nabírat na otáčkách. Určitě bych ocenila vykreslení alternativních realit, které považuji za nejzdařilejší část knihy. Vracely se k nám už dávno ztracené postavy, které nemohly v představení chybět. Na druhou stranu bylo vidět, že se autoři drží pravidla - co se minule osvědčilo, toho se držme. Vrácení se na místa v minulosti, která už všichni známe a jsou dojemná, osvědčená a vzbuzují v nás nejdříve naději na napravení nespravedlností. Nakonec však vycházíme s poučením, že minulost se prostě změnit nedá. Ani Harry Potter a jeho syn na to nestačí. Teď už je jen čeká budoucnost, na jejiž cestě musí najít cestu hlavně k sobě navzájem.
Od prosince 2015 jsem měla zakoupené lístky do Palace Theatre v Londýně na 21/09/2016 (Part I. + Part II.) a těšila se na to co uvidím. A že bylo na co! Samotné prostory divadla jsou proměněny v impozantní Bradavice, uvaděčky v nebelvírských barvách nadšeně vítají příchozí diváky. A pak to začne, nádherná 5 a čtvrt hodiny trvající podívaná. Hudba perfektně dokreslující scény, videomapping když se mění časové linie, mizející čarodějové v automatu telefonní budky nebo požíraní začarovanou knihovnou. Kdo zná dobře filmy všimne si i konkrétních scén z pohybujících se fotografií. Některé věty, které bych čekala, že ve scénáři budou velmi suché pak doplní brilantní hlas na scéně, který během momentu rozesměje celé hlediště. Zejména pak mladý Malfoy, je někdo, koho od první chvíle milujete za jeho dokonalý herecký talent. Pro ty kdo mají napouslouchán tón hlasu Harryho v originále může být překvapením Albus Severus Potter s naprosto šokující hlasovou podobou. V jiné části nastane chladno a vzduchem k vám připlachtí mozkomoři tak věrně udělaní, že mnozí se snaží propadnout hlouběji do svých sedaček. V závěru nastane moment kdy nejeden zapláče jako svěděk vraždy Lily a Jamese, která se odehrává v hledišti.
Domnívám se, že knižně vydaný scénář, který jsem četla cca. po roce od výše zméněné návštěvy divadla zde tvoří opravdu jen základ, který bez dokreslení tím vším nemůže být řádně doceněn.
Musim říct, že forma divadla mi do nějaké 3/4 knihy nevadila a námět na příběh byl opravdu super, jenže... Konec byl nejvíce zajímavý, abych to řekl bez spoilerů.. Konec má být zkrátka napínavý, což mi dost nepřišel a velmi rychle skončil, předpokládám, že Rowlingová věděla co vydávají, i když toto dílo napsal Thorne. Totální mínus tedy dávám konci... jinak knihu určitě doporučuji, protože prostě navazuje na celou epochu Harryho Pottera..
Tohle je tak obrovská škoda!! Příběh totiž není vůbec špatný, nicméně veškerý potenciál nápadu doslova zazdila forma divadelního scénáře. Je to totiž podle mě právě a jenom forma, která nám nedovolí dostatečně prožít děj a pochopit jednání postav. Proto se nám příběh zdá plochý a "hloupý", stejně jako postavy jsou jaksi beztvaré, odcizené a nevěrohodné a jejich jednání a myšlení prostě nechápeme. Divadelní scénář prostě funguje na principu zkratky, nenajdeme v něm žádné popisy, vykreslení charakterů, vztahů, žádné myšlenkové pochody, pocity, nic. Nula. Tohle všechno vznikne až na jevišti a je úkolem herců, aby vytvořili živé postavy, kterým se dá jejich jednání věřit. Když už musela být tato kniha vydána, pak nechápu, proč si někdo nedal tu práci a nevytvořil tento příběh formou románu, protože to by pak bylo úplně jiné kafe! Popisem míst a charakterů, rozvinutím osobností a jejich osobních příběhů, vztahů, pocitů a myšlenkových pochodů bychom získali opět výborné počtení, které by se obsahově sice nevyrovnalo celé sérii, ale bylo by to moc příjemné setkání se známými postavami. Vykreslením postav bychom jistě pochopili nejen samotného Albuse, který se jeví jako nějaká nereálná postava vystřižená z kartonu, která nemá vlastní myšlení a jedná zcela nelogicky, ale i všech ostatních, jejich motivů a snah. Příběh by byl barevný, živý, více zamotaný a komplikovanější, ale komplexní a uvěřitelný. Jenže bohužel, je nám předložen pouze jakýsi náčrtek a můžeme si jenom domýšlet, co by z toho mohlo být. Co se týče děje, tak pro mě je celá sérii uzavřená Relikviemi smrti a na toto pohlížím jako na zcela nový příběh ze světa, který známe a který se mohl odehrát někdy poté. Nápad, na kterém celá kniha stojí, totiž že návratem do minulosti změníme současnost, není nijak originální, nicméně funguje a mě prostě baví. V tomto ohledu i Belatrix a Voldemort, ehm, proč ne? Sice to časově a logicky úplně nezapadá, ale no a co? Ve spoustě knih a filmů závěrečné vysvětlení při bližším zkoumání logicky není možné, ale to vesměs nikomu nevadí. Možná, že prostě na jasně definovaný svět s jasnými pravidly, ve kterém už jsme leccos zažili a kde to dosud všechno vždycky do sebe perfektně zapadlo, máme prostě přísnější měřítka.
Ke knihám Harryho Pottera to už prostě nepatří. Ačkoliv se mi kniha psaná formou scénáře četla špatně, mělo to velice zajímavý dej, jen to už prostě nebylo ono.
Ano, také jsem nic extra nečekala, takže kniha mohla jen překvapit. Ale nepřekvapilo, stále ta samá kouzla a přeskakování do časových rovin. Jakožto fanoušek, byla povinnost.
Od knihy jsem nic moc nečekala, takže jsem nebyla ani zklamaná. Jako plus beru to, jak je kniha napsaná, žádné zdlouhavé popisy, takže se to čte opravdu rychle. Scorpius byl super, Albus bohužel otravný a sebestředný jako Harry :-) SPOILER
Voldemort a Belatrix?? Wtf, to radši měla napsat že si tu dceru vyčaroval nebo vypěstoval ze semínka, protože tohle mi přišlo postavený na hlavu. Ale jednu hvězdu dávám za návrat Snapea, jakožto mezi oblíbené postavy ;-)
Když pominu fakt, že epilog sedmé knihy otevřeně ignoruji, toto se prostě jako osmý díl brát nedá. Už jen proto že se neshoduje formou vypravění, což mi prostě vadí v návaznosti série. Když jsem si toto odmyslela, dala se kniha přelouskat velice rychle. Dějově to až takový propadák nebyl, protože jsem do čtení nešla s žádným očekáváním, takže zklamaná jsem vlastně ani nemohla být. Bylo to jiné, ale kvalit původní série to nedosahovalo. Jako samostatná kniha (napsáno románovou formou, s větší péčí a propracovaností) by to fungovalo mnohem líp.
Šlo to, ale že bych byla z této knihy uchvácena, to tedy ne. Příběh mi připadal velmi předvídatelný.
Zajímavé, kolik lidí čeká od scénáře to samé jako od románu. Uznávám, že dějové kvality předchozích románů to nedosahuje, ale zase tak hrozné to také nebylo. A ano, vidět to na jevišti bude určitě lepší. Nicméně jednu spojitost jsem s romány našla. Proč se Harry Potter chová jako fracek, který potřebuje dostat přes zadek? Nutno říct, že ten pocit mám jen z anglické verze, ne z českého překladu.
Mě osobně se tahle kniha líbila. Přiznám se, že Harryho Pottera jsem nečetla, za což by mě asi hodně lidí klidně ukamenovalo, ale do tohohle jsem se vrhla s radostí, i když díky kamarádce, která mi knihu půjčila a během jejího čtení se pořád smála. A u mě tomu nebylo jinak. Musím uznat, že styl psaní a humor Rowlingové si mě získal a tahle kniha mě přesvědčila k tomu, abych si přečetla i další její knihy s tématikou HP. Ani mi dokonce nevadilo, že je kniha psaná jako scénář a naopak to pro mě bylo příjemné osvěžení a odreagování od knih, kde jsou dlouhé popisy. Takže určitě doporučuji.
Taaak, upřímně, čekala jsem od toho víc. Ale je to osmý díl, takže se nakonec moc nedivím, že mi nevypadli oči z důlků. Za mě bych Rowlingové doporučila, aby dále psala knihy z kouzelnického světa, ale Harryho vynechala, zachovala tak, teď už osmidílnou, neuvěřitelnou sérii, kterou už žádný autor nepřekoná.
Těšila jsem se, že si připomenu časy, kdy jsem v jedenácti čekala na dopis z Bradavic, místo toho se mi do ruky dostala slátanina, která bohužel působí jako nějaká fanfikce... Ona to v podstatě je taková fanfikce s požehnáním autorky. Kdyby to byl román, více promyšlený a propracovaný, zmizely nesmysly, co odporují původní sáze, a hlavně to napsala sama Rowling, mohla to být fajn kniha, kterou bych si přečetla moc ráda. Ale tohle je děsně překombinované a evidentně šité horkou jehlou. Na Potterech je super právě ta promyšlenost děje, detaily, vykreslení postav, motivace atd., ale tady není zhola nic. A ze všeho nejvíc mi vadí do očí bijící změna charakteru snad všech hrdinů a to, jak neskutečně pitomě se k sobě chovají. Nechápu, jak mohla Rowling dopustit takovou zhovadilost.
Co tu tak čtu, někteří po tomhle sáhli jako první ze ságy - radím, nedělejte to a radši začněte od začátku, ve filmech je z knih jen zlomek, je škoda se o ně ochudit. Dítě oproti nim opravdu není dobrý příběh.
Pro mě Harry Potter skončil sedmým dílem - tedy Relikviemi smrti, tohle nehodlám považovat za důstojné pokračování jinak téměř bezchybné, geniálně vymyšlené ságy. Ať se na mě Rowlingová nezlobí, ale šla opravdu hodně dolů... Nevadila mi ani forma knihy jakožto divadelní hry, avšak příběh byl tak kýčovitý, že jsem celou knihu četl několik týdnů. Musel jsem si dávat často pauzu, protože mne vůbec nebavila a tak tak jsem ji nakonec přelouskal... A to Harryho Pottera bezmezně zbožňuji (myšleno ságu:)). Děkujeme J. K., ale už vážně stačilo :).
No kvality Harryho Pottera to nemá... Ale jako přidaný příběh docela hezké. Psaní formou scénáře mi nevadilo, za chvilku jsem si zvykla.... :)
Scénář jako nový příběh o Harry Potterovi… proč? Tolik věcí pak nemusí správně fungovat a taky nefungovalo.
Nové postavy jsem si neoblíbil a nijak zvlášť mne nezajímaly. Ty staré mi najednou přišly ploché jak list s dětskou čmáranicí, které jsem si s těmi z klasické řady jen těžko spojil.
A příběh? Neuvěřitelná patlanina všeho možného, lítaní sem a tam, časem i prostorem, zmaten, zklamán a znuděn.
Kniha se zároveň snažila především těžit z minulých úspěšných dílů. V každém stádu je černá ovce a myslím, že svět HP si tu svou už našel.
Bal jsem se, kdyz je dana knizka psana jako divadelni hra, ale nakonec se mi cetla velmi dobre a velmi se mi libila. Vsem fanouskum HP doporucuji.