Harry Potter a Tajemná komnata
Joanne Rowling
Harry Potter série
< 2. díl >
Prázdniny po prvním roce v Bradavicích byly u strýce a tety k nevydržení. Chovali se k Harrymu tak hrozně, že se nemohl dočkat návratu do Školy čar a kouzel. Jenže těsně před odjezdem Harryho varuje podivné stvoření – skřítek Dobby. Když se prý do školy vrátí, stane se katastrofa!
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2024 , Albatros (ČR)Originální název:
Harry Potter and the Chamber of Secrets, 1998
více info...
Přidat komentář
I druhým rokem v Bradavicích mě Rowlingová okouzluje tím, jaké dala světu perfektně vymyšlené a promyšlené fantasy univerzum. Ohromující, co všechno dokázala nacpat do necelých tří set stran, které tento díl má. Živé postavy i postavičky jako Dobby, u něhož člověk neví, zda ho lituje nebo má chuť nakopnout jako starý Malfoy. Naprosto nesnesitelný chvastoun Lockhart či chtě nechtě stoupající sympatie k Snapovi i profesorce McGonagallové. Zástupce moci Vyšší - či té Nejvyšší - ředitel Brumbál. Nebo autorčinu schopnost vodit čtenáře náznaky, nepatrnými nápovědami a na posledních stranách značně zvýšit tempo i drama. Což, ať je to třeba nemístné srovnání, mi evokuje styl všemožných britských literárních klasik - tohle už mi nikdo neodpáře -, ať už dickensovské universum, Collinsovy či Doylovy detektivky. Smeknout opakovaně musím před její schopností tak dalekosáhle promýšlet a proplétat nitky celého příběhu. A přitom každou knihu oddělit nejen poodhalením celého pozadí, ale i hlavním obecně dobře známým nadpřirozeným kouzelnickým soupeřem. Zatímco v prvním díle jím byl troll, tady jím je bazilišek. Co ukrývá díl třetí mi vyjeví teprve čas. Ale i tak nepochybuju, že si třetí ročník v Bradavicích užiju.
Po letech zase jednou nádherný čtenářský návrat. Pottera prostě miluji a celé jeho prostředí. Rowling se postarala o dokonalý kult a v tomto druhém pokračování to opět dokazuje, že ona je paní spisovatelka. Tajemná komnata je stejně napínavá, jako Kámen mudrců a hluchá místa tu opravdu nejsou.
Druhý díl. Opět čteno zároveň s podcastem Neplecha ukončena. Osobně se mi druhý díl asi líbí nejméně. Jednak nemám ráda Lockharta a taky pavouky :) Honem jdu na třetí díl :)
Za mě o trochu lepší díl než první, nicméně odchylky jsou někdy až zbytečné. Čtivý příběh, byť místy opět těžký na přelouskání. Nové postavy, které oživily příběh, ale stále platí, že pro děti je to kniha místy náročná.
(SPOILER)
Jak jsem předpokládala po přečtení prvního dílu, od kterého se filmová verze téměř nelišila, zde už bylo odchylek více.
Když pominu nějaké časové drobnosti nebo události, které se odehrály dříve nebo naopak později, docela mě překvapilo, že některé hlášky, které mám pevně spojené s postavami z filmové verze, řekl v knize někdo jiný.
Jako například to, kdo je mudlovská šmejdka, vysvětluje v knize Ron (a ještě u toho stačí zvracet slimáky) a Hermiona ten pojem vůbec nezná, zato ve filmu to Hermiona moc dobře ví a vysvětluje to zmatenému Harrymu.
Nebo když Ufňukaná Uršula říká Harrymu a Ronovi, že po ní někdo hodil knížkou, tak v knize Harry poznamenal, že knížka jí přece jen proletí a ve filmu to byl Ron.
Takových odchylek tam bylo mnohem víc. Jsou to asi maličkosti, ale jak mám ty filmové verze za ta léta nakoukané, tak mě to v té knižní verzi trklo a opět jsem si položila otázku, z jakého důvodu to bylo ve filmu změněno.
Dále jsem se domnívala, že v knize bude mít víc prostoru Percy a nemýlila jsem se. Jde od začátku evidentně za svým cílem vyrovnat se staršímu bratrovi. To ve filmu nebylo ukázané. A zároveň tuším, že ale nakonec sejde na špatnou cestu, což ve filmech bylo jen naznačeno, ale ne vysvětleno. Jsem zvědavá.
Další, kdo měl v knize více prostoru oproti filmu, byla Ginny. Zatímco ve filmu byl sem tam na ni záběr, jak se tak zvláštně dívá, tak v knize se postupně ukazovalo, že je smutná a že ji očividně něco trápí. Stejně tak ve filmu nebylo pořádně vysvětleno, jak ji vlastně Tom Raddle skrz svůj deník ovládal. Vypadalo to, že vlastně stačí, když ho má u sebe a ty zlé síly na ni nějak působí. Až v knize se ale člověk dozvěděl, že Ginny si s Tomem přes deník celý rok psala a on jí přesně říkal, co má dělat a ona se mu pak s tím chudák ještě svěřovala, když si to pořádně nepamatovala.
A na závěr musím okomentovat dvě věci, které podle mě byly naopak lépe ztvárněné ve filmu než v knize.
První bylo Dobbyho osvobození ze spárů Luciuse Malfoye. V knize jsem si musela asi třikrát přečíst, jestli to čtu dobře, že Harry dál deník do své ponožky a že Malfoy ji sundal, hodil na zem, Dobby ji sebral a tím byl volný. Nevím teda, ale sebrání ze země a předání z ruky do ruky, to si myslím není to samé. Takže tohle se mi ve filmu líbilo víc, jak dal Harry tu ponožku do deníku a ten Malfoy Dobbymu opravdu dal, aniž by tušil, co je uvnitř.
A druhá věc, která se mi ve filmu líbila víc, než v knize, byl samotný závěr. Návrat Hermiony, příchod Hagrida, ten závěrečný potlesk a hudba, to mělo velkolepou atmosféru. Zato v knize byla právě tato scéna taková uspěchaná a krátká, což byla škoda.
Ale samozřejmě ani to mi nebrání dát plný počet hvězd, protože se to čte prostě samo. A zároveň, i když děj dopředu znám, tak mě to baví a nutí číst dál. I proto, že jsem zvědavá, co ještě jiného je v knize navíc.
Harryho snad ani nemusím představovat. Myslím, že Harry se už zařadil do takové té knižní klasiky. I můj čtyřletý syn poznal už z obálky, že čtu "Heryho Fotra".
Druhý díl je můj oblíbený a tak jsem se na něj moc těšila a zase byla zvědavá jak moc se liší od filmu.
•••
Úžasná obálka. Nijak jinak to nemůžu napsat a nejspíš to budu psát u každého dílu, protože ty se opravdu povedly. A celková grafika knihy je velmi povedená, ale stojím si za tím, že vazba by si zasloužila víc. Ať už hardback nebo lepší měkkou vazbu, protože se obávám, že až ji jednou budu číst synovi nebo on sám, bude už hodně poškozená.
Text je psaný skvěle. Čte se to samo a i pro děti skladba vět nebo složitá.
•••
Moc mě bavila Lockhartova otravnost, která byla ještě větší než ve filmu a děj příjemně ozvláštnila. Ani Hermiona mi už tolik nevadila. V prvním díle byla taková otravná a tady už to bylo lepší.
Stále se tento díl řadí mezi mé oblíbené. Protože je v něm už více akce i přesto, že Harry není úplně hrdina s velkým H a vždycky mu někdo pomůže, ale žádný hrdina nemůže fungovat úplně sám a hlavně je to také pro děti, takže...
•••
Vězeň z Azkabanu je můj asi nejoblíbenější díl a těším se až se do něj zanedlouho ponořím.
První 4 díly a pak poslední díl se opravdu podařily. Pořídili jsme si první 4 ilustrované J.Kayem a až budou další, nebudeme váhat ani vteřinu, snad nejlepší ilustrace vůbec.
Opět jsem knihu poslouchala, tentokrát čtenou P. Zedníčkem.
Chápu, proč se knihy o Harrym dětem tak líbí :-)))
Filmovou předlohu jsem viděla snad milionkrát, ale stejně jsem hltala každé slovo v této knížce. Četla jsem Harryho v angličtině a jelikož jsem zvyklá na české názvy postav a podobně, tak jsem byla občas zmatená a musela jsem hledat o koho se vlastně jedná, ale to je jenom takový můj poznatek.
Jak bylo úžasné, opět se vrátit do světa plného čar a kouzel.
I když už su starší, stále mě to dojímá.
Miluji postavy i samotný příběh, to se asi nikdy neomrzí.
Velké zklamání!!! Myslela jsem, že mě kniha bude bavit, protože Harry Potter a kámen mudrců byl skvělý. Ani jsem tomuto dílu nedala poslední šanci, jako jsem udělala u Elena - Mračna nad turnajem a u Dívek v sedlech - Hříbě. Jediné co se mi na těch 50 - ti stránkách líbilo bylo létající auto Ronovy rodiny.
(SPOILER)
SPOILER! SPOILER! SPOILER! SPOILER!
Pokud jsi necetl/a druhy dil, dal necti!!!
Druhy dil me v obecne rovine bavil, dej ubihal, tentokrat knizka vyvolavala spoustunotazek, na ktere jsem v prubehu dostavala odpovedi.
Zhruba u tretiny knizky jsem uplne nenavidela fotografujiciho prvnacka a pana profesora Lockharta, ktery mi svou nafoukanosti pil krev.
Rozpletani tajemstvi Tajemne komnaty bylo taky fajn, pomalu se hlavni hrdinove dostavali k informacim vedoucim k zaveru. No a prave zaver je pro me problem tohohle dilu.
Milovnici HP me asi sepsuji, ale Harry pro me proste nebyl dostatecne hrdina. Diky listku Hermiony se dostal k tomu, kde hledat. Brali s sebou uplne nesmyslne Lockharta, kterej byl jako po lobotomii a i kdyby nebyl, porad by jim byl k nicemu. Tak jestli jen nechteli, aby utekl? Kazdopadne potom prislo na nejhorsi a Harry se utkal s baziliskem. Ale jako jak? Priletel Fenix od Brumbala, vykloval mu oci, pak mecem z klobouku baziliskovi propichl patro, u toho se malem zabil, tak to Fenix zase zachranil a pak je vsechny vytahl nahoru, kde dostali oceneni, body, pochvaly… To me trochu mrzelo, ze tam Harry nebyl vic za hrdinu.
No a uplny konec - vse dobre dopadlo, to je jasny, ale co mi chybelo:
a) Vyleceni Lockhartovy ztraty pameni a poradny vyplisneni za ty jeho vymysly
b) Lepsi resenimpro Harryho na leto nez jet k tem vypatlanym Dursleyovym!
Takze suma sumarum se mi knizka libila, trosku me zklamal konec, ale to nic neznamena a ja jedu dal. Uz se tesim na treti dil!
Druhá kniha v pořadí a první, co jsem z celé série četl. Opětovně kouzelný příběh a můj nejoblíbenější. Tohle by se dalo číst pořád a pořád a stejně by se to neomrzelo.
Jak mě okomentovaly moje kamarádky, nezávisle na sobě, když zjistily, že čtu (opět) Harryho. "Ty jsi beznadějný závislák."
Copak za to můžu? Když ten svět je tak kouzelný, že vás vtáhne a nechce pustit?
Podobné prvnímu dílu, hodně dětské. Chyběla mi jakási hravost a novost. Autorka se více soustředila na příběh a méně na blbinky okolo, ale já mám právě ta cingrlátka a tretky rád. Hlavní prostředek textu je přímá řeč a popisy vnitřních pochodu postav, naproti tomu popisy prostředí a postav téměř chybí - asi by děti otravovaly. Vypíchnu pár negativ. Harry a spol. už jsou v Bradavicích docela dlouho, ale stále neznají ani hrad a jeho okolí, natož že bychom se dozvěděli něco pořádného o světě kouzelníků. Jen drobky. Totéž v dalších dílech. Díky tomu může autorka vytahovat stále nové věci jako absolutní bomby, ale děti by si přece o nich dávno řekly či se o nich dočetly ve Věštci nebo v učebnicích. Příliš často Harry něco prožívá nejsilněji, nejsmutnější, prostě nej nej ve svém životě. Působí to bulvárním dojmem. Mladí kouzelníci se pořád něco učí, ale téměř nic z toho nepoužijí ve svých dobrodružstvích nebo aby si jen ulehčili život. Totéž platí ve světě kouzelníků. Zprávy nosí sovy, místo aby se použila ke komunikaci telepatie či tak něco, léta se letaxem, přemisťování pomocí magie asi nejde, bez hůlky je kouzelník v loji, apod. Rozčiluje mne, že dospělí jsou podávání jako naprostí neschopové. Učitelé z Bradavic nepoznají, co se jim to toulá po chodbách, na to musí přijít dvanáctiletá holka, tvrdošíjně popírají, že by Tajemná komnata existovala, přitom o ní aspoň většina musí vědět, chrání děti zcela neúčinně, asi jako opatření před šířením kovidu, prostě banda diletantů. A nemohu se ubránit pocitu, že Brumbál riskuje při přenechávání řešení na dětech a napomáhání jejich osobního a osobnostního růstu snad ještě víc, než když Gandalf svěřil Prsten Frodovi.
Slyšeno jako audiokniha s hlasem Pavla Zedníčka, který čte skvěle, v některých chvílích snad i lépe než Lábus, ale naprosto netrefil hlasy Malfoyových, když je nechává promlouvat jako cikány se zánětem horních cest dýchacích.
Při zpětném přečtení tohoto dílu musím uznat, že se mi tato kniha líbila mnohem více, než si pamatuji. Rozhodně se nejedná jen o nějakou řadovou dětskou knihu, neboť zde najdeme mnoho témat, která i starší čtenáře přiměje k diskuzi. Mimo svoji ideu, však kniha nabízí i mnoho nezapomenutelných postav. Sám bych zmínil profesora Lockharta. O kterém sice absolutně netuším, jak se dostal do Havraspáru, nicméně pro mne provždy zůstane milovanou postavou, i když pro ty nejhorší důvody.
Štítky knihy
přátelství kouzla Harry Potter zfilmováno tajemství čarodějové fantasy pro děti internát pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
2014 | Volání Kukačky |
2015 | Hedvábník |
2008 | Harry Potter a relikvie smrti |
2001 | Harry Potter a vězeň z Azkabanu |
2004 | Harry Potter a Fénixův řád |
Harry Potter a Tajemná komnata je hodně napínavá. Knížky Harryho Pottera jsou moje nejoblíbenější ze všech.