Harry Potter a väzeň z Azkabanu
J. K. Rowling (p)
Harry Potter série
< 3. díl >
V tretej knihe ujde z čarodejníckej väznice Azkaban Voldemortov priateľ Sirius Black, ktorý jedinou kliatbou zahubil trinásť ľudí. Kde sa ukryl? Na Rokforte? Harry nie je v bezpečí ani medzi hrubými múrmi čarodejníckej školy v okruhu svojich spolužiakov. Medzi nimi je totiž zradca...
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
Harry Potter and the Prisoner of Azkaban, 1999
více info...
Přidat komentář
Jsem důkazem toho že i když jsem nikdy neviděla filmy s H.P. a ani nečetla knihy s H. P. Tak vás to stejně jednoho dne dostihne... A i ve věku kdy běžně nezačínáte číst takovéto knihy se vám to může zalíbit.A už se těším na další díl.
Třetí díl Harryho Pottera mám nejraději a i kniha byla skvělá.
No, jednoduše - miluju Siriuse.
Jedná se opět o velmi lehké čtení, u kterého se hezky odreagujete a zrelaxujete. Je zde už vidět, že se z pohádky stává něco jiného a to je to, co mě na tomto díle baví!
Třetí díl ze série o Harrym Potterovi je pro mě osobně celkem zlomový - z pohádkové jedničky a více strašidelné, ale pořád “lehčí” dvojky dění nabírá spád, je vyspělejší a napínavější. A pro mě osobně je to i díl, který mi vždycky vysloveně uteče pod rukama (očima)... opět majstrštyk!
Moje nejoblíbenější ze série Harryho Pottera, četl jsem jí několikrát a jednou dokonce i v originále. Jenže jakmile je člověk zvyklý na české překlady jmen, tak už se do originálu tolik nezačte.
Tak je za mnou i třetí díl, a opět nezklamal. Líbí se mi, jak se pomaličku krůček po krůčku začíná vybarvovat pravda. Líbí se mi, jak jsou vystiženi mozkomorové a detailně propracovaný plánek na tajné výpravy. Profesor Snape je zábavný tím, jak moc se snaží Harryho zničit, že se to zatím vždy obrátí proti němu.
Hermiona a její strach o Harryho, její snaha být tou nejlepší, a její úžasný kocourek Křivonožka. Nikdy by ale člověk nečekal nic zlého od maličké krysy jménem Prašivka a ono ejhle...Už teď se vydávám vstříc dalšímu příběhu :)
No, nevím zda hodnocením nespadám spíš k filmu, ale za mně je tohle asi nej díl.
Už nejsou úplně malí, ale pořád ještě ne pořád už velcí puboši.
Už něco umějí, ale pořád ještě nebojují přímo se smrtí a vrahy.
Navíc přítomnost Klofa a Siriuse jakožto už pomalý odhalování reality jak tomu bylo tehdá s rodiči a jak se to má s pravdou ohledně "přátel" v okruhu starých pozůstalých co pamatují rodiče, to je prostě nej ...zároveň ale odteď začíná jít do tuhýho no.
Jo, ale víte co mě naštvalo? když on má
SPOILER!
darovaný tajný plánek na únik do Prasinek, tak s ním stojí a neví kudy se tam s ním dostat žejo, no a tak stojí, čumí a neví. Obvykle by se nejspíš prostě nikam nedostal, jenže, protože je to prostě ON, tak se zničehožnic na plánku objeví kouzelné slůvko u sochy, což je heslo, kde jsou dvířka s cestou.
Takže se do Prasinek zase dostal jen díky tomu, že mu to plánek prozradil. Nejenže mu pomáhá tuna lidí okolo i s Ministerstvem a školou, on mu pomáhá i plánek jeho mrtvýho otce !!!on sám na nic nepřijde, jeho nenapadne poklepat na sochu kolem dokola prostě !!! Neschopnej blbec. Čím je větší, tím větší idiot z něj jaksi je. Fakt mě štve.
To mě jako nassssss.... fest no.
KONEC
Po přečtení prvních tří dílů Harryho zatím můj nejoblíbenější díl. Moc se mi líbilo hlavně to, co se odehrálo na konci v chroptící chýši. Je jasné, že se do filmu nevejde všechno a něco se musí vynechat, ale myslím si, že to, co na konci Lupin a Sirius vysvětlují je důležité a odpovídá na spoustu otázek, které jsem po shlédnutí filmu měla. Vrtalo mi třeba hlavou to, jak se Sirius dostal z Azkabanu nebo jak to, že na konci, když se vrátili a prolezli dírou u vrby mlátivé, se ji nepohnula ani větvička. Ale celkově historie Měsíčníka, Tichošlápka, Červíčka a Dvanácteráka a vysvětlení jejich vztahu se Snapem bylo zajímavé. Taky mě bavily famfrpálové zápasy.
Když tak nad tím přemýšlím, je to vlastně jediný díl, ve kterém se řeší něco jiného, než Lord Voldemort. Harry už není tolik ušlápnuté dítě, ale vzdoruje Durslyovým a prchá ze Zobí ulice ještě před začátkem školního roku. Mám ráda popisy kouzelnického světa i mimo Bradavice, tak mě pobyt Harryho na Příčné ulici docela bavil. Objevení Siriuse a Lupina mě také potěšilo, i když mou nejoblíbenější postavou stejně zůstává profesor Snape. Trošku kontroverzní mi připadá použití obraceče času, myslím, že si tím Rowlingová malinko zavařila, protože kolem obraceče vzniká řada otázek, na příklad proč obraceč nikdo nepoužil ke zničení ještě malého Voldemorta, nebo k záchraně Harryho rodičů a tak podobně, prostě mi tohle řešení moc nesedí.
Vězeň z Azkabanu je jeden z mých nejoblíbenějších dílů celé filmové série a ani knižní podoba se nemusí vůbec stydět a kvalitou a oblíbeností se u mě filmu vyrovná. Postava Lupina je mojí oblíbenou a konečně se začíná rýsovat kdo je kdo a kdo s kým proti komu. Snape odkrývá karty a vůbec celý díl odsýpá velmi rychle. Sirius Black dává knize správný tajemný prvek a jak to tak většinou bývá, nic není na první pohled tak jak vypadá a zlý charakter ve skutečnosti nemusí být vůbec zlý.
Ano, potterovská sága má stoupavou tendenci, a to jak v kvalitě příběhu, tak i v akčních situacích. Tento díl (i z hlediska filmografického) se odlišuje od ostatních; výrazný rozdíl spočívá především v tom, že se v tomto dílu nevyskytuje postava Voldemorta (slouží jen jakési pozadí pro příběh). Primární roli v zde má vykreslení událostí kolem vraždy Harryho rodičů, popis spletitých sítí Voldemortových spolupracovníků apod. U předchozího dílu jsem se ptal, kdy nastane zlom mezi pohádkou (popř. příběhová próza s dětským hrdinou) a románem určeným pro dospělé. Připadá mi, že na konci tohoto dílu jsem zlom našel. Celá potterovská sága díky tomuto dílu získává nový rozměr a možnosti, jak ve vypravování pokračovat. Dále mě taky překvapil nemalý rozdíl mezi knihou a filmovým zpracováním. Doporučuji.
Jsem jasným důkazem, že fanouškem HP se můžete stát i na stará kolena :-)
Počkala jsem si jen, než změní grafiku obálky (neboť ta původní je opravdu hrůzostrašná), a nakupuji pěkně jeden díl po druhém.
Tento byl zatím nejlepší! Je mi ovšem už teď jasné, že u dalšího pokračování se budu opakovat :)
Ve filmech je tohle jeden z mých nejoblíbenějších dílů a musím říct, že i tady v knižním světě, se mi líbil. Nicméně jako zatím všechny díly, které jsem četla. Zatím se knihy až tak zásadně nelišily od filmů, ale už tu můžu vidět rozdíly a jsem vážně ráda, že jsem se rozhodla si tuhle sérii přečíst. Pokaždé se zadrhávám nad tím, že nechápu, jak mohla Rowling takhle dokonalý svět plný kouzel a napínavosti vymyslet. Za to smekám, protože bez její fantasie by byl život snad většiny lidí o dost ochuzený.
Skládám hold promyšlenosti a řemeslné podařenosti příběhu. V dětské literatuře (čitelné i pro dospělého) Rowlingová jednoznačně patří k tomu nejlepšímu. Líbí se mi věrohodné a detailně vykreslené charaktery postav, které jednají celou dobu konzistentně a které mají svéráz, podle něhož lze ihned odlišit jednu od druhé. Ron nikdy neřekne podobnou větu jako Hermiona. A profesora Snapea nelze nemilovat!
Přesto si dovolím pár poznámek (pozor, spoilery).
- Proč všichni mluví o „azkabanských strážných" do chvíle, kdy se s nimi Harry setká, načež všichni až do konce celé série mluví už jen o „mozkomorech“?
- Jak to, že Harry s Herminonou musí jít chodbou do Chroptící chýše sklonění, ale Dvanácterák s Tichošlápkem jí snadno projdou ve svých obrovských zvířecích podobách?
- Všichni tři přátelé málem omdlévají, když má být Klofan zabit, ale přitom se celý rok cpou hovězím. Kráva snad na rozdíl od hipogryfa necítí bolest?
- Přijde mi podivné, že ve zmijozelské koleji opravdu každý jednotlivý žák schvaluje útoky na Harryho před utkáním ve famfrpále. Chápu, že Zmijozelské charakterizuje ctižádost, ale to přece automaticky neznamená nespravedlivost a pokřivenost povahy. Z této koleje přece pocházeli i „bílí" čarodějové (Regulus nebo Křiklan).
- 3. díl obsahuje dvě zmínky, které vylučují, že by Hermiona mohla být černoška tak jako v divadelním představení. :) Po návratu z Francie je prý „opálená do hněda", a když se Harry s ukořistěným hipogryfem vracejí do Zapovězeného lesa, přivítá je Hermionina „bledá tvář".
- Harryho pobyt v Děravém kotli má skvělou atmosféru. Škoda, že ve filmu chybí! Nebo ne, alespoň si ho člověk o to víc vychutná v knize.
Díl s o poznání větší dobrodružností. Oproti předchozím dílům je zde kladen daleko větší důraz na řešení mezilidských vztahů postav a tím pádem bylo umožněno lepší propojení s nimi, i když v pár částech to zároveň působilo poměrně zdlouhavě. Všechny nové postavy dělaly dobrý dojem a charakterově nebyly otravné, což bych subjektivně neřekl o předchozích dílech. Přišlo mi, že famfrpálové zápasy působily rozhodně napínavěji (o to ještě víc v mluveném slově). Rovněž je zde o trošku dospělejší pohled na svět, ve kterém není vše tak jednoduše směrodatné. Zápletka působí svěže, protože se netýká přímo Voldemorta, jak tomu bylo v minulých případech. Jednotlivé příběhové aspekty jsou hezky vyvážené a dohromady dávají skvělou knihu.
Harry Potter se vlastně hrozně těžce komentuje. Série od J. K Rowling je moje zcela nejoblíbenější ze všech. Miluju tyhle knížky a nejen je, ale i filmy dosahují nevídané kvality (dokonce i český dabing stojí za to). Na Harrym a jeho životním příběhu jsem vyrostla, stejně jako spousta dalších mladých čtenářů.
Třetí díl je často volen jako ten úplně nejlepší z celé série a zčásti mohu souhlasit. Vždyť mě snad nenapadá jediná negativní věc co se v příběhu vyskytovala. Neexistuje moment, kdy by se člověk jen zčásti nudil. Autorka má neuvěřitelný talent na psaní. Začátek pro někoho může být sice jemně pomalejší, avšak to k tomu prostě patří. Já si ale dokázala vychutnat každičké slovo. Na konci do sebe vše zapadne, sedí a čtenář nemůže mít pochyby o vychytralosti celého příběhu. Je vidět, že autorka příběhem přímo žije a ona sama nechala kus sebe v kouzelnickém světe. Třetí díl je vynikající zejména kvůli vývoji postav (spolu se čtvrtým). Vztah mezi Harrym a Siriusem popřípadě s Lupinem je ladně interpretován do jinak nabitého děje. Právě tyto dvě postavy jsou jedny z mých nejoblíbenějších, proto mám i k Vězni z Azkabanu takovéto vřelé pouto. Je to jednoduše srdcovka.
V tomto díle jde krásně vidět, že nebýt postavy Hermiony tak by se Harry ve svém životě daleko nedostal :D Hermionu má rád snad každý. Opět její bystrost a inteligence dokázaly zachránit celý příběh.
Knížka je jednoduše vrcholové dílo. Veškeré detaily jsou do posledního puntíku tam kde mají být. Když se člověk právě na ně zaměří, uvidí ještě úžasnější příběh, než ten co přímo čte. Vězeň z Azkabanu je přesně ten díl, kde by si člověk měl na sto procent přečíst knížku. I když většina filmů je velice dobrých na knihy to prostě nemá. Speciálně třetí díl.
Jednoznačně jedna z nejlepších knih co byly kdy napsány a je potřeba ocenit každý detail na ní.
Tenhle dil mam rada. Konečně normální učitel na obranu proti černý magii. A ten Snape! Ach jo ja ho tak nemusím... a jako vždy pribeh ma zrychlujici tendenci až na konci je to fakt extra rychlík. A ted na další dil :-)
Štítky knihy
přátelství kouzla Harry Potter zfilmováno tajemství čarodějové fantasy pro děti internát pro dospívající mládež (young adult) britská literatura
Autorovy další knížky
2014 | Volání Kukačky |
2015 | Hedvábník |
2008 | Harry Potter a relikvie smrti |
2001 | Harry Potter a vězeň z Azkabanu |
2004 | Harry Potter a Fénixův řád |
Harry Potter je překrásná pohádková a později fantasy série, která musí nadchnout snad každé dítě, a od které se později nelze odtrhnout. Má všecko, co takovej příběh mít má.
Milý postavy, kterým nelze nefandit. Promyšlenej, tajemnej a správně potrhlej svět, kterej se dětským postavám (i čtenářům) postupně odhaluje ve vší své podivnosti a později i špatnosti. Perfektně napínavej děj a skvělý dějový zvraty.
A jako každá správná pohádka to má jasně vymezený dobro a zlo, i když ve druhé polovině jsem si občas už nebyla jistá, kdo je kdo a kdo stojí kde... a líbilo se mi to, protože to patří k tomu přechodu od dětství, kdy je všecko jaksi jasný, k dospělosti, kdy víte, že věci černobílý nejsou a někdy nejsou tím, čím se zdají být. A to je na téhle sérii skvělý, že roste se čtenářem a vede ho sice vymyšleným, ale v některých věcech velice reálným světem, a učí ho, že tak prostě některý věci jsou. Toť úvod k celé sérii.
Ve třetím díle Harryho svět hodně ztemněl. Najednou už to není malý děcko, co se rozkoukává v novým prostředí, ale začíná toho dost vědět a setkávat se s věcma, který by radši nepotkal. Už to úvodní setkání s mozkomory a vlastní hrůzou naznačuje, kam se celej díl bude ubírat. A dál v ději se ukazuje, že mozkomoři jsou vlastně nic ve srovnání s dalšíma věcma...
Temní to a temní. Knížka má spád, bradavická děcka se prokoušou dalším ročníkem a vším, co k tomu patří, je v tom zase to studentský veselí a zábava... ale prostupuje tím to temnění. V závěru je to celkem jízda. Siriusův boj o svobodu, o Harryho důvěru, pak ten pocit beznaděje a bezmoci... a nakonec záchrana ze zcela nečekaných směrů. Paráda a hrozně příjemnej pocit zaslouženýho happyendu na závěr. Tenhle díl byl skvělej a jako první ze série si jednoznačně zaslouží pět hvězd (i když kdybych chtěla šťourat, tak musím přiznat, že na dechberoucí čtyřku to nemá).
A hodně se mi líbila i filmová verze. Moc povedená adaptace.