Havrane z kamene
Tomáš Pěkný
...o samotě a přátelství.... Baladický příběh z časů, kdy spolu ještě všichni rozmlouvali: lidé, kameny, voda, stromy... Protagonistkou je mladičká čarodějnice, která se cítí zoufale sama a hledá někoho živého, s nímž by se mohla sblížit. Setká se s venkovskou dívkou, které za příslib přátelství pomáhá získat ženicha. Přestože nesmí čarovat, neboť pokazila velkou zkoušku z čarování, kvůli své přítelkyni zákaz poruší. Je to krok nebezpečný a riskantní a postaví ji proti celému světu. Stihne ji za to trest - nesmí se vrátit mezi své, protože si už jednou nasadila lidskou tvář. Navíc dívka, pro kterou všechno riskovala, mladičkou čarodějnici zklame. Zbývají jí jen dvě cesty: stát se kamenem a žít v pomalém čase kamení, nebo jít mezi živé lidi. Rozhoduje se těžko: ví už o všech lidských křivolakostech a zradách. „Má však srdce otevřené do všech stran, jak ptačí pelíšek. A takoví lidé dovedou málem čarovat.“... celý text
Přidat komentář
".... Vyběhla z lesa.
V polích tu chvíli končil čas podvečerní nehybnosti.
Krvavý kotouč na nebi se hnul a rychle se vsouval do propasti za Býčí horou.
Káně se spustilo střemhlav k zemi, myš doběhla k díře, pavouk rozhýbal síť a mravenci znovu pozvedli tykadla.
Čarodějnici se zatočila hlava."
Rozkročena mezi světy ocitá se Mladá v příběhu o touze a naději, důvěře a zklamání. A zcela mne okouzlily obrazy pana Jindřicha Kovaříka, tak dokonale dokreslující a znásobující emoce a pocity ze slova psaného.
A
lidské cesty.
Kresby prstem v kůře,
odněkud
někam.
Nikam odnikud.
A cesta úvozem
a cesty mezi poli.
A cesty z oblázků přes drkotavou vodu.
A cesty podle zdí
a cesty mezi stromy.
A cesty ke křížku
a cesty křížem krážem!
Kámen patří ke kameni, dřevo ke dřevu, železo k železu. Ach, Mladá, Tolik zklamání ti chystá lidský svět... Co je mocnější než kouzla? Zeptej se Juliány, zeptej se havrana z kamene.
Nedoceněný drahokam inspirovaný Preusslerovou Malou Čarodějnicí a také jeden z mých osobních oblíbenců s čestným místem v knihovničce. Už jako dospělou mne úplně vtáhla a moc ráda se k ní pro její hloubku a poezii občas vracívám... Trochu o lásce, ještě víc o přátelství... s nádhernou a kultivovanou češtinou. Původní "Malá čarodějnice" se mi proti tomuhle celku jeví jako celkem plytká rozbředlost - knížku bych ještě nedoporučovala předškolákům (složitější poetická podobenství, veliké tajemno až strašidelno, práce se symboly... atd.) Vhodný věk čtenáře odhaduji zhruba od 9-10 let až po dospělé.
Příběh jsem několikrát viděla zpracovaný i jako skvělá divadelní (a loutkové) představení. Toto vydání se svébytnými ilustracemi Jindřicha Kovaříka působí hodně zajímavě, trochu syrově i odlehčeně a s žádnou jinou si ji určitě nespletete...
Autorovy další knížky
2001 | Historie Židů v Čechách a na Moravě |
1990 | Havrane z kamene |
2000 | Coletka a pes |
Nečetla jsem, ale vybavila se mi rozhlasovka Malá čarodějnice (nebo právě Havrane z kamene?), protože přesně tento děj ta rozhlasová pohádka měla. Osamělost malé čarodějnice, touha po přátelství, po lidské blízkosti - a marná varování jejího jediného skutečného přítele havrana. Poetická, smutná, a nezapomenutelná. - Jeslitže existuje tato kniha, zkusím po ní pídit.
Dodatek - povedlo, mám ji doma, přečetla jedním dechem a byla nadšena. Poetická jako Malá mořská víla, nebo jako Princezna z kapradí, nebo jako Čimčirínek a chlapci. Cesta za něčím, co chceme, a poznání, že ne všechno je tak jak si přejeme. - Kouzelný příběh, a myslím, že ta rozhlasová hra se inspiruje právě tímto příběhem.