Havraní spolek
Maggie Stiefvater
Havraní bratrstvo / Havraní cyklus série
1. díl >
Když se narodíte do rodiny jasnovidců, nese to řadu výhod i zdrcujících břemen. Své o tom ví i šestnáctiletá Blue Sargentová – odmala jí totiž vtloukali do hlavy, že až jednou políbí svou pravou lásku, její vyvolený zemře. A tak se Blue klukům radši vyhýbá. Jenže pak se objeví havraní kluci, čtyři studenti elitní školy, které vede přitažlivý Gansey. Hrozba smrtícího polibku je najednou mnohem reálnější. Společně navíc řeší záhadu pohřbeného krále a světy živých i mrtvých se začínají zlověstně prolínat.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2024 , CooBooOriginální název:
The Raven Boys, 2012
více info...
Přidat komentář
Stiefvaterová si připravila velice živnou půdu pro další děj. Dokonalé to není, je to úplně z jiného soudku - autorčin styl je od základů změněn a díkybohu to zdá se funguje. Docela mě zajímá, jak se tato série v budoucnu rozvine - našlápnuto má poměrně slušně... =)
Než začnu s komentářem k této knize, chtěla bych se nejprve pozastavit nad překaldem. Přijde mi to více než zvláštní měnit jméno hlavní postavy z Blue na Lila. Zvlášť když důvodem je jedna jediná nepodstatná věta, kterou by i neangličtinář pochopil bez problému, aniž by bylo jméno změněno. Ohledně předělávky Ganseyho jména se nemá ani cenu rozčilovat. Totéž platí pro název celé knihy (představte si, že knihy o HP by se jmenovali Ronald Weasley - rozhodně důležité, ale ne nejdůležitější).
Od Maggie Stiefvater jsem před touto knihou nic nečetla, takže jsem nevěděla, co přesně mám čekat. Spoléhala jsem tedy na anotaci. Ale ani ta nezněla až tak slibně. Počáteční část knihy byla neuspořádaná a zdlouhavá. Trochu mi trvalo, než jsem pochopila o čem kniha bude vlastně vyprávět. Postavy se mi v tom nelibém začátku pletly jedna přes druhou a některé zápletky mi přišly trochu zbytečné. Netrvalo dlouho a já se od ní nemohla odtrhnout. Nenechte se tedy odradit neslibným startem.
Snad vše, o čem jsem si z počátku říkala, že je naprosto zbytečné a bez pointy mi svůj význam skoro vmetlo do tváře. Tím chci poukázat na nespočet překvapivých momentů, kterými je kniha naplněna až po okraj. Říká se, že fantazii se meze nekladou. Stiefvaterová ale pokračuje za neexistující hranici meze fantazie. Zajímalo by mě, kde se nechala inspirovat. První co mě napadlo ohledně inspirace k této knize byl Lermontův Démon, ale to není úplně hlavní zápletka. Jediné, co mě trochu mrzelo byla er forma. Ta vždy zamrzí. Chápu ale, že při takovém počtu postav, které do příběhu zasahují by ve všech těch perspektivách, které jsou důležité byl trochu zmatek.
Kvůli otevřenému a nepochopenému konci se neuvěřitelně těším na pokračování. Ale do opravdového konce si budu muset bohužel počkat. A to víc než dost. Myslím, že do té doby asi sáhnu i po autorčině další knize, která se očividně těší ještě větší oblíbenosti.
Při začátku knihy jsem měla názor již udělaný - totální propadák. Vůbec mě to nebavilo a chování všech postav mi připadalo hloupé a nepromyšlené. Ale nevzdávám se a dávám další šance, proto jsem s knihou pokračovala dál a musím říct, že nelituju.
Již v polovině jsem byla do příběhu naprosto zažraná a stránky jsem otáčela rychlostí blesku.
Je to skvěle promyšlené a originální, což dodává knížce své kouzlo.
Po naprosto odporně useknutém konci se nemůžu dočkat dalšího dílu!
Oh my god!!!! Tahle kniha mi naprosto vzala dech. Neuvěřitelně skvěle napsaná. Popisování okolí a vlastně všeho bylo tak úžasný a přesvědčivý, že jsem si celou dobu myslela, že jsem všude s nimi prožívám. Námět absolutně skvělý a originálně napsaný. Prostě tahle kniha....... Naprosto ji doporučuji všem!!!!
Neměla jsem tušení do čeho jdu když jsem začala číst Osudný Polibek... Nikdy dřív jsem se nesetkla s takovým způsobem psaní... Jak vidím jsem asi jediná kdo četli Havraní Bratrsvo před Vlky z Mercy Falls... Tato kniha ze sebe přímo vyzařuje atmosféru v příběhu... Trochu mi sice dělalo problém ztotožnit se s Lilou ale nakonec se ukázalo že to je vlastně plus pro tuto knihu(alespoň u mě)... Poprvé jsem necítila že jsem ztotožněna s hlavní hrdinkou ale že já jsem samotná postava v příběhu... Měla jsem pocit jako že jsem v knize spolu s Lilou,Ganseym,Adamem,Ronanem a Noahem... Mohla jsem cítit ten teplý a hustý vzduch okolo sebe... Takovéhle pocity mi kniha dávala i když jsem byla venku a bylo příjemně chladno stejně jsem měla pocit že jsem někde v tropickém lese a dusím se horkým vzduchem... Užasně napsaná kniha dala mi celý nový rozměr kterým mohu hodnotit knihy... :)
Pokud jste již měli tu čest, číst něco z předchozí tvorby Maggie Stiefvaterové, jistě mi dáte za pravdu, že její díla jsou výjimečná a na první pohled poznatelná. Ani mystický román Osudný polibek není výjimkou. Jako její předchozí romány, je podán velmi citlivou formou, kdy je dokonale vykresleno prostředí, atmosféra i postavy. Autorka má jedinečnou fantazii a své představy dokáže bravurně přenést na papír, její příběhy jsou nepředvídatelné a originální.
Po trilogii o vlcích - tou jsem byla nadšená, je toto první jiná kniha od autorky co se mi moc líbila, tajemno, nadpřirozeno, ano, těším se na daší díly...
Za mě velké zklamání, čekala jsem podobně dobrou knihu jako byli ty ze série Vlci z Mercy Falls, ale v tomto případě mě vůbec nezaujala zápletka a postavy mi přišly hodně ploché a nesympatické, celou první třetinu knihy jsem si chlapce z Havraního bratrstva pletla.
Musím říct, že jsem byla hodně zvědavá na tuto knížku, jelikož Maggiina sága Vlci z Mercy Falls patří mezi mé zatím vůbec nejoblíbenější.... A ze začátku jsem byla docela zklamaná. Nechápala jsem nějak pointu toho, proč vlastně Gansey hledá Glendowera, postava Noaha se mi zdála docela zbytečná a prostě mi přišlo, že je příběh celkově v některých částech nedotažený. Knížka byla jinak hezky čtivá, ale s takovým Mrazením se to pro mě nedalo srovnat... Jenže, jakmile jsem se dostala asi tak do druhé třetiny knížky, přesněji řečeno k 27. kapitole, zápletka začala zajímavě houstnout a všechno se pomalu vysvětlovalo. Nakonec jsem zbytek doslova zhltla.
Co mi ale na knížce vyloženě vadilo jsou jména hlavních postav. Opravdu nechápu, proč překladatelka změnila Blue na Lilu a Richarda na Parkera. U Ganseyho bych to ještě dokázala skousnout, ale u Blue se to vážně nehodí. Navíc kdo neví, že má Blue jiné jméno, tak nemůže chápat některé narážky v příběhu, jako například když Gansey říká, že má několik "lila triček". To je fakt děsný.
Jinak se už opravdu těším na další díly a jsem zvědavá jak se to bude dál vyvíjet mezi Blue/Lilou a Ganseym :) Knížku mohu jenom doporučit.
Maggie Stiefvater je pro mne takovou zárukou kvality. Její knihy jsou neuvěřitelně citlivě napsané, charaktery postav promyšlené a většinou dost vypjaté (týraní, sirotci, etc.) a příběhy vždy něčím překvapí. Stejně tak tomu je i u Havraního bratrstva.
Co se mi ostře nelíbí je tak zásadní zásah paní překladatelky do překladu jmen. Blue přeložit jako Lila (Mimochodem, změnit jméno v anotaci by bylo více než vhodné.)? Richard "Dick" Gansey jako Parker "Paco"? Nemluvě o tom podivném podnázvu Osudný polibek, ačkoli o ten v příběhu jde opravdu minimálně.
Myslím, že tyto změny oproti originálu rozhodně nebyly potřeba a velmi shazují jinak velmi povedený překlad knihy.
Inu, překlad mě rozladil, ale jinak jsem si knížku zamilovala a náramně se těším na další díly (v Americe právě vychází třetí).
Knížky od Maggie Stiefvaterové mě nikdy nezklamaly. Od vlků, po masožravé koně, vždy jsem byla nadšená a knížku přečetla za několik hodin/den. Jinak tomu nebylo ani v případě Havraního bratrstva. Knížka byla naprosto úchvatná, napínavá a čtivá. Děj mi nepřišel nějak předvídatelný, většinou jsem se trefila vedle, ale to je to, co by správna kniha měla dělat :D
Jsem ráda, že tu není nějaká extra romantická zápletka (myslím, že se bude líbit i klukům), knížka se bez ní obešla a vůbec mi nechyběla.
Rozhodně doporučuji přečíst, sama se chystám na druhý díl (nevíte, kdy by měl vyjít překlad?)
P.S. Nevím, koho z Havraního bratrstva mám radši :D
Štítky knihy
přátelství kouzla láska tajemství jasnovidectví romantika pro mládež havrani
Autorovy další knížky
2010 | Mrazení |
2014 | Osudný polibek |
2013 | Ve znamení Štíra |
2011 | Váhání |
2011 | Splynutí |
Knížka byla velmi pěkně psaná, ale začalo mě to bavit od 30 strany. Velmi jsem si oblíbila Lilu. Konec mě trochu překvapil, takže se těším na další pokračování :-)