Hebrejky: Biblické matky, démonky, královny i milenky
Jan Fingerland
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/503790/bmid_hebrejky-biblicke-matky-demonky-kra-iHW-503790.jpg
5
57
57
Kniha Jana Fingerlanda není jen dalším vyprávěním o osudech biblických žen. Usiluje o něco jiného. Zkoumá, jak tyto příběhy v průběhu staletí chápali rabíni, křesťanští teologové nebo různé sekty, jejichž interpretace byly časem potlačeny nebo zapomenuty. Autor knihy se ptá, co mohou dodat novodobé obory, jako antropologie, lingvistika nebo psychoanalýza. Co z původního obsahu skrývají, nebo přinejmenším rozmělňují novodobé překlady. A jak příběhy biblických žen interpretovali umělci, ať už malíři, filmaři, nebo spisovatelé. Dochází přitom k překvapivým závěrům, které se v mnohém stavějí proti obecně tradovaným výkladům. Text knihy dokumentuje rozsáhlý obrazový materiál.... celý text
Přidat komentář
Skvěle pojaté příběhy vybraných významných biblických žen ze Starého i Nového zákona - dalo by se říct, že je to taková sonda nebo studie, která jednotlivé příběhy slavných žen, jejichž jména jsou více či méně známá dodnes, zkoumá z několika různých aspektů jako jsou např. doba v níž žily, jak vnímání jejich osoby pozměnily historie a náboženství, jejich pohnutky a povahy, jejich odraz v umění apod. Částečně je autor podrobuje zajímavé psychoanalýze a tím tato studie získává další level pozoruhodnosti. Kniha se mi moc líbila a dozvěděla jsem se spoustu nových informací.
Tak tohle byla pecka, naprosto skvěle napsaná literatura faktu, která je stravitelná pro všechny. Kdo by neznal Evu, Máří Magdalénu, Marii, Dalilu nebo královnu ze Sáby a mnoho dalších žen ,a ještě se mnoho dozví o životě těchto a jiných ženách, které se zapsaly do historie. Čtení knihy mě hodně bavilo, a užíval jsem si krásnou a poučnou obrázkovou část knihy, která je též velmi zdařilá. Za mě krásná a poučná kniha, kterou mohu jen doporučit !
Tak jsem si oprášila znalosti Bible a cítím nelad.Něco jako ztrátu iluzí. Nejsem věřící,ale některé biblické události jsem si hezky idealizovala. No nic, kniha je zajímavá a čtivá pro věrce i nevěrce, pro znalce i neznalce výtvarného umění,leč pro neznalce Bible asi úplně marná.
Paráda. Mám totiž velký hendicap, že nemám načtenou bibli a tady je teda dosti příběhů i s předloženými úvahami k zamyšlení. Moc mne bavilo si číst, dohledávala jsem si další informace, i přiložená umělecká ztvárnění scén a Hebrejek je skvělým doplněním.
Knihu, jenž je plná silných, zajímavých a výjimečných žen jsem si prostě nemohla nechat ujít ;). A její četbu, opět pod mírným tlakem (ach ty rezervace) jsem si užila.
Souhlasím se spoustou názoru v komentářích pode mnou. Kniha je velmi čtivá, pěkně zpracovaná a přináší zajímavé pohledy a informace. S klidem ji mohou číst všichni, kteří se zajímají o historii a své kořeny ;). Ano, mohlo zde být uvedeno více žen, nějaké se v bibli ještě najdou :). Ovšem za cenu větší velikosti i váhy knihy což v podstatě znamená i vyšší cenovou relaci. Takže to také vidím na Hebrejsky 2, pokud budou, moc ráda si je přečtu.
Populárně naučné Hebrejky seznamují čtenáře svou zábavnou formou se silnými biblickými ženami. Kniha se soustředí hlavně na starozákonní divy (za mě velký dobrý, mám slabost pro Starý zákon), ale ve svém závěru nezapomíná ani na ty dvě významné Marie z Nového zákona. Oceňuji autorovu snahu dodat čtenáři historický i dobově myšlenkový kontext pro lepší pochopení. To vskutku adoruji. Hosana! Onen diskutabilní výběr žen mi nijak mé čtenářeské žíly netrhal. Vždyť sám autor v úvodu zmiňuje, že by se mohly zrodit i Hebrejky 2. A nesmíme zapomínat, že není na zemi člověk ten, který by se zavděčil lidem všem. Osobně jsem byla nadmíru spokojená. Kniha pobavila i poučila.
Čtivé a poučné, na pomezí beletrie a popularizační naučné literatury. Pro mne zcela nové čtyři dámy - Jael (předchůdkyně Judity, prorazila hlavu generálu Síserovi stanovým kolíkem), Jeftova dcera (oběť otcova slibu, že za vítězství v bitvě obětuje prvního, koho uvidí po návratu domů), Lévijcova konkubína (vlastním mužem Gibejcům předhozená, znásilněná, zavražděná, tímtéž mužem rozřezaná a židovským kmenům rozeslaná) a Atalja (židovská královna vraždící pro moc i vlastní vnuky). O velmi různorodém zbytku, Evou a Lilit počínaje přes Putifarku, královnu ze Sáby, Jezábel či Salome po Marii Magdalénu a Pannu Marii, má člověk jakési povědomí. Autor je uvádí nejen do historického kontextu, ale také do kontextu myšlení o úloze ženy v dnešním světě, pohlíží na jejich příběhy reinterpretované v průběhu staletí jakoby z mužského i ženského úhlu pohledu, z pohledu oficiální teologie i zapomenutých sekt, uvádí množství popkulturních odkazů. Ano, tu a tam mi připadaly některé myšlenkové konstrukce mimo, jindy mě rozčilovala nepřiměřená pozornost věnovaná určitým verzím příběhů (Máří Magdaléna z pohledu Dana Browna - proč?), tu a tam mi něco chybělo (Abíšag se objevuje ve skvostném románu Josepha Hellera Bůh ví...), ale většinou jsem se dobře bavila, divila se, některé své znalosti průběžně korigovala a poznamenávala si, co dalšího sehnat a přečíst. Obrazový doprovod výborný, černobílá verze má smysl, ale stejně bych u některých obrazů ocenila barevnou verzi... Pevně doufám, že autor splní slib z předmluvy a vydá brzy pokračování. Za dosavadní práci díky.
Perfektne napsano, rozhodne doporucuji. Je to psano hodne ctivym zpusobem. Autor navic sve myslenky ctenari nevnucuje, spise mu je predklada k zamysleni a poukazuje na ruzne zajimavosti.
Je to čtivé, zajímavé i vtipné, ale hvězda dolů, že tam některé ženy chybí, zvláště ty novozákonní. Nejvíce postrádám samařskou ženu, která se u studny setká s Ježíšem, fňuk.
Jednotlivá sdělení v knize beru s rezervou, protože se v tématu náboženství nevyznám a bibli jsem nečetla. Určitě si jednotlivé výklady najdou mnoho kritiků z řad odborníků, jelikož i já jako laik vidím, že jsou některé z názorů vytvořené z ničeho, popř. nejsou vůbec relevantní pro dobu, odkud příběhy pocházejí.
Kniha je ale psána velmi poutavě a musím říct, že jsem ji četla spíše jako povídky. Průvodné ilustrace jsou vybrané perfektně, dost mi to rozšířilo obzory o tom kolik umění se ve velkém inspiruje biblí a že je protkaná opravdu vším.
Doporučila bych každému, který v sobě chce zažehnout zájem o dané téma, spíše jako takový stravitelný začátek, který vás neodradí o dalšího studia.
Krásný důkaz toho, že i odborné téma může být pojato stravitelně, atraktivně a dokonce i s vtipem.
Musím říct, že jsem si tenhle populárně naučný styl hodně užívala. Po letech čtení superodborných textů, kde si musíte dávat pozor na každé slovo a pomalu citovat každou parafrázi, jsem uvítala tenhle uvolněný styl bez poznámek pod čarou a vědomě jsem přistoupila na "vědu od stolu" (i když podloženou!). Dozvěděla jsem se spoustu nových informací a kombinace informací z různých oborů mě bavila. Kniha si nehraje na hluboký vhled a podle toho jsem ji taky četla. Skoro jako beletrii, ale s přesahem. :)
A taky mě příjemně potěšilo, že jsem se nemusela prokousávat xstránkovým (většinou nicneříkajícím) úvodem - to bylo osvěžující. :D
Lákavý vzhled, líbivé obrázky, pro zažehnutí jiskry zájmu o problematiku ideální kniha. Pro hlubší zájem o biblické ženy je to ale dost povrchní, ony slibované pohledy z antropologie, lingvistiky, politologie, psychologie, kulturní historie (a ještě bych dodala feminismu, ten autor neuvádí) často chybí či se zcvrkávají v až pseudovědecké přepisování původního biblického textu. Často je pak Bibli podsouváno něco, co tam ve skutečnosti není, naopak ambice pochopit a popsat, o čem vypovídaly příběhy v době, kdy vznikly, nebyla naplněna téměř vůbec, protože svět biblických dob autorovi dost uniká. Škoda, že uvádí jen samé zahraniční zdroje, přitom i u nás by se našly práce, které se ženami v Bibli zabývají, ačkoli spíše ve formě článků a kvalifikačních prací než knih. Uvítala bych, kdyby autor více vycházel z Bible samotné a méně podléhal moderním, tendenčním výkladům této knihy. Nebo kdyby se k nim snažil sám častěji vyjádřit, místo pouhého nekritického přebírání (ne vždy brilantních) myšlenek.
Doporučuji vzít si ke čtení bibli, nejlépe více verzí, třeba kralickou i moderní, ekumenický překlad. Jen pro ilustraci - autor, potažmo jím citovaná Edwardsová, dělá z Evy upovídanou ženu, která se ze všeho snaží vykecat. Ale když nahlédnete do Bible, zjistíte, že Eviny promluvy nejdou nikterak v převaze, naopak, Adam toho napovídá dokonce víc. Nebo je v tomto směru anglickojazyčný překlad Bible tak diametrálně odlišný?
Uvažovat o Evině barvě kůže je anachronismus. Touto myšlenkou se můžeme zabývat my, v dnešní globalizované společnosti, ne starověký či středověký člověk, který se s lidmi jiné barvy kůže buďto nedostává do styku, nebo je nepovažuje za lidi sobě rovné. Sám autor říká, že Bible neuvádí popisy postav, ale charakterizuje je pomocí jednání a řeči, proč by tedy měla barva kůže být zmíněna? Tato úspornost ohledně vnějších popisů je navíc i jedním z faktorů, proč je křesťanství tak snadno přenositelné do téměř jakékoli společnosti, která je alespoň na úrovni neolitického způsobu života (aby pochopila přirovnání z oblasti zemědělství a pastevectví).
Ochutnáním zakázaného ovoce Adam a Eva "propadnou smrti a přijdou o pohodlný život v Edenu" - nikoli, naopak, tehdy teprve začínají Adam a Eva skutečně žít! Teprve na konci pozemského života je čeká smrt. Většina mýtů o stvoření světa pracuje s představou nějakého ideálního stavu, z něhož je člověk vytržen, dostává se do našeho neutěšeného světa a útěchou je mu představa návratu k ideálu (po smrti, po skončení našeho světa, po posledním soudu,...). Ochutnání ovoce poznání tak je nezbytným prvkem, jakousi kolizí (řečeno terminologií dramatu), která posunuje děj od ideálu do reálu, je naprosto nezbytný, aby se v příběhu vůbec něco dělo.
Stvoření Evy je podáno jako křivda na ženách, které mají nižší ontologický status proto, že Eva byla stvořena z Adamova žebra. Ale stvořit jednoho z druhého je přece důkazem jejich blízkosti a neoddělitelnosti, nikoli snaha o snížení významu ženy, to je až náš moderní pohled. Navíc jsou i mýty, kde nejrůznější bohové tvoří lidi z hnoje, holubů z nosu či dokonce ze svého vlastního ho... trusu. Co asi jejich ontologický status :-D?
Lilith vydá na samostatný rozbor, kolem této "postavy" se hemží tolik nepřesností a zkreslujících informací, že se divím, že se jí ještě nikdo nezabýval podrobněji.
Nenašla jsem v různých Biblích nějaký zásadní rozdíl v tom, jak vcházeli a vycházeli muži a ženy z Noemovy archy, takže ono zdůrazňované dovnitř muži, pak ženy a ven všichni společně se patrně vůbec nekoná. Zná někdo hebrejský originál?
Moc zajímavá kniha. Autora jsem už znala z publikování v časopise Reflex. Nejsem znalec bible, ale samozřejmě některé ženy jsem znala - např. Evu, Ester, paní Lotovou, Salome, Máří Magdalenu. O těch jsem se dozvěděla mnoho nových zajímavostí. Některé méně - Lilit, Jezábel, Judita. Jsem ráda, že se mi obzory rozšířily. No a další jsem znala možná podle jména ale jinak vůbec - Jael, Abíšag, Atalja. Jsem moc ráda, že jsem si mohla o nich a všech dalších přečíst poutavé povídání, jak ovlivnily pozdější umělce, jak to s nimi možná bylo doopravdy, bez nánosu legend...
Štítky knihy
historie, dějiny ženy příběhy Bible judaismus Magnesia Litera
Hebrejky: Biblické matky, démonky, královny i milenky
Zajímavě zpracované příběhy biblických žen nahlížené z mnoha úhlů. Výborná obrazová dokumentace.