Hédonista
Robert Macků
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/448426/bmid_hedonista-iLX-448426.png
4
16
16
"Hédonismus je filozofický směr, jehož představitelé považují slast za hlavní motiv lidského jednání. Hédonistou je i hlavní hrdina knihy. Poznává společenství, které ho uchvátí svým abnormálním přístupem k životu. Jeho součástí je i Meluzína, žena, která hrdinu nezodpovědně vtáhne do nebezpečné hry Zření vymyšlené geniálním psychologem. Skrz bolestivé úkoly hráče posouvá k odhalení vlastního Já a hledá klíče k zamčeným dveřím jejich skrytých neduhů. Jenže hédonista postupně zjišťuje, že s Meluzínou ani s utajovanou hrou není vše, jak má být."... celý text
Přidat komentář
Hédonista je příběh mladého člověka co nemá moc co na práci. Nejednou jsem si během čtení položil otázku, jaké penězovody ho asi napájejí, ale jelikož je příběh psán ich-formou s určitými autobiografickými prvky, hlavní hrdina se letmo párkrát zmíní, že něco píše a já si tuto knihu koupil, po-ma-lu mi začíná docházet, který blbec tady dotuje tuhle zbytečnou existenci. No a jelikož hlavní hrdina toho moc nemusí, tak jen tak chodí pochlastávat, někdy do parku, jindy na rúzné večírky s podobnými lidmi. Do toho občas zkouší pouštět moudra o smyslu života a tak, a je to na takové úrovni, že mi to připomnělo reklamy "dej si snickers : když máš hlad nejsi to ty", problém je, že náš hrdina tyhle číčoviny vypouští i když je nadláblý. Jsou to silně nevyzrálé myšlenky člověka co žádný opravdový život nepoznal. Děj je o tom, že se náš hrdina v rámci sešlostního pochlastávání seznámí a nechá se okouzlit nějakou cuchtou. Je to ten typ muže, který ví co je pro holku nejlepší a který je vždy přesvědčený, že ho ta holka chce, jenom to možná ještě neví nebo to nechápe. A aby to nebylo jen o tomhle zoufalství, zakomponuje tam tvúrce motiv jakéhosi tajného útrapného společenství, které ve výsledku ani moc nehraje roli. Na to, co má kniha společného s hédonismem jsem nepřišel.
Knihu bych doporučila k přečtení a zamyšlení, neočekávejte však akční thriller, Hédonista je psychologický román ze současnosti s filozofickým přesahem. Je vhodný spíše pro čtenáře s otrlejší náturou, některé scény jsou poměrně drsné. Kniha bude blízká zejména mladším čtenářům, kteří pravděpodobně mají podobný náhled na svět jako hlavní hrdina, ovšem i pro střední generaci může být porozumění myšlení současných třicátníků inspirativní, a možná právě díky této knize i lépe pochopitelný. (3/5).
Tohle dílo mě dostalo svými kontrasty. Niterné, a zároveň strhující. Plné životní energie, a přitom prozkoumávající nejtemnější stránky lidské existence. S českými reáliemi, ale přitom trochu mimo časoprostor. Přemýšlivé i naturalistické. Některé scény nejsou pro slabší nátury, ale jinak jednoznačně pozitivní překvapení.
Trochu jiná česká beletrie. Z knihy cítím trochu beatníky okořeněné filozofií, které se očividně autor věnuje. A romantismem.. Děj mě dost překvapil. Velmi dobré pochody vědomí.. kniha je napsaná jazykem, který mě vtáhnul do vnitřního světa postavy. Až na pár pasáží, které se zabývaly více myšlenkám, které mě až tolik nezajímaly, mě kniha příjemně překvapovala.. konec mě dostal, měl jsem o čem přemýšlet.. je ale místy dost temná, tak asi není pro každého..
Konečně něco neotřelého! Forma vyprávění dává tak neuvěřitelnému příběhu reálnou formu, jak kdyby vám jej vyprávěl váš blízký přítel. Střídají se pasáže, kde čtenář dychtí po každém dalším slově, větě, odstavci, s těmi kde autor dopřeje čas na vstřebání toho zážitku. No krása. Takové dílo by nespatřilo světlo světa, kdyby sám autor nebyl "hédonista".
Štítky knihy
Brno filozofie psychologie psychoterapie psychohry psychologické romány psychologické příběhy bohémský život filozofické romány
Hédonista
Evokace: Víra v uzdravení ducha.
Fyzické počitky: Motání hlavy.
Pocity: napětí, vzrušení, lítost, strach, souznění, zmatení, úzkost, smutek, osamělost
Myšlenky:
"Vše, co má hodnotu je riskantní."
Nelpím na životě.
Zápis do mého deníku:
Před závěrem této knihy jsem pocítila strach. Strach, že jsem sama. Jsem většinou ráda sama, ale teď bych ocenila společnost. Sdílení. Je mi smutno. Šla bych ven, ale bolí mě v krku a bojím se, že se mi tak zamotá hlava, že sebou seknu. Mít tak chatu. V lese. S kamnama. Něco jako Mariánka (Lesní MŠ). Šla bych tam hned, ale je to nerozumné. Neměla bych tam chodit jen tak mimo provozní dobu. Vyrážím tedy do centra...Cítím se jako... Hédonista.