Hellblazer: Vzlety a pády
Tom Taylor
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/481255/bmid_hellblazer-vzlety-a-pady-ai3-481255.jpg
4
62
62
Fakt bohatý chlápek se zřítí z oblohy a skončí brutálně napíchnutý na špici kostelní věže. Ještě divnější je skutečnost, že má k zádům přidělaná andělská křídla. Další podobná úmrtí na sebe nenechají dlouho čekat, a tak chvalte Pána, prší byznysmeni! Policistka Aisha Bukhari je tímhle zvláštním jevem dost vyvedená z míry, dokud ji nenavštíví dávný kamarád z dětství, vyšetřovatel okultních věd John Constantine. Ten totiž objeví spojitost mezi padající elitou a jedním šokujícím momentem z jeho a Aishina promrhaného mládí. Jak tedy nové vraždy souvisejí s prvním mrtvým, kterého měl John na svědomí? Čím se to týká nebe a pekla? A i když je to celé tak trochu Johnova vina, nechá Constantine z oblohy s radostí spadnout další boháče, jako nějaký škodolibý Robin Hood? DC Black Label uvádí titul Hellblazer: Vzlety a pády – okultní detektivku vytvořenou hvězdným týmem, scenáristou Tomem Taylorem (DCeased) a kreslířem Darickem Robertsonem (Banda). Užijte si pohromadě všechny tři díly téhle zvrhlé a zhýralé minisérie!... celý text
Literatura světová Komiksy
Vydáno: 2021 , CrewOriginální název:
Hellblazer: Rise and Fall, 2021
více info...
Přidat komentář
Čekal jsem trochu víc. Mám hodně rád příběhy s Johnem Constantinem, želbohu jich v Česku moc nevychází a je to škoda. Proto jsem se na Vzlety a pády dost těšil. A výsledek bohužel zůstal na půlce cesty. Komiks u nás vyšel v luxusní edici. CREW vydala komiks v sérii DC Black Label a komiks dostal prvotřídní péči. Obálka, bonusy, různé varianty návrhů obálek - nádhera. Největší problém mám s příběhem scénáristy Toma Taylora. Taylor napsal dobrý a zábavný příběh, ve kterém Constantine hláškuje o život, zachraňuje svět a opět napravuje svou chybu. Čte se to dobře, je to zábavné a místy i dost vtipné, má to spád, a je to hezky nakreslené. Tak kde může být sakra problém??! Problémy vidím v tom, že příběh má spoustu styčných ploch s příběhem Syn člověka (který je fakt topový a já ho mám velmi rád), a celou dobu jsem při čtení měl pocit, že Taylor jede na půl plynu, a nejde mu se utrhnout ze řetězu a dát příběhu vlastní tvář. Nechápejte mě zle, já si komiks dost užil, ale čekal jsem o trochu více. Takhle jsem dostal moc dobrou jednohubku, kde největší kouzelník hlášku, pije a kouří, a nebojí se slovně setřít samotného Lucifera. Není to málo, ale mělo to být o dost více.
No to mě jebej zmrzlou veverkou. Už jsem si myslel , že John Constantine v Čechii úplně končí v záplavě dementních superhrdinů. Bravo. Jen tak dál!
Přímočaré, plné cynických hlášek a vtipných momentů. Velká spokojenost, John Constantine je prostě klasa. Tohle si rozhodně přečtěte.
Čtení, ani chvíli nenudilo. Mělo to spád. Jednoduchý, nekomplikovaný, uzavřený příběh. Nějaké menší nedostatky, netřeba řešit.
Hellblazer, který zde vycházel kdysi, se mi líbil více. Cynických hlášek je i zde dost, základní nápad příběhu (kdy z nebe padají mrtví boháči, kteří nejdříve mají a pak nemají andělská křídla plus využití fotbalového rématu) je dobrý, s kresbou jsem neměl větší problém, i když si myslím, že k pekelným a okultním příběhům se úplně nehodí (na to je moc barevná a líbivá). Ale přesto mne jednotlivé postavy postupem času bavily spíše méně, některé scény mi přišly nelogické v jednání hlavních hrdinů a především to nakonec bylo až příliš happy (zdolání démona bez ztráty kytičky, rozdávání peněz mezi lid, který to neřeší a jde to hned oslavit, vyřešení všech traumat, mrtví boháči jsou vlastně ok).
Je hrozně fajn opět číst ty sarkastický hlody Johna Constantina. a děkuji Crewi že nám do Čr vrátil po 9letech Hellblazera
S Constantinem toho mam dost společnýho, sice nejsu tak rozjuchanej vožungr co záměrně "jede v lidech" a krabka cigaret mi vydrží skoro na měsíc, ale jinak má v sobě něco živočišnýho, dík čemu si vždycky uvědomim jak moc mi chybí pravej kamarád, kterej by mě rajcoval kvůli tomu, že bychom si prostřednictvím přirozený biochemický magie připadali dost spřízněný na to, podnikat společně cokoli od muchlovačky po čumění na fočus:)
Když jsem četl Vzlety a pády, tak jsem si nachvíli zas aspon připadal, že ho mám... hlavně mě fakt mile překvapila ta fodbalová pointa, jelikož si ho jakožto zdaleka nejmocnější novopohanskej rituál světa považuju za královskej sport číslo 1 a přočež je Cristiano Ronaldo v podstatě "větší než Ježíš" a kam se na nejvěhlasnější kopačákový stánky vlastně hrabou katedrály. Musim samozřejmě vypíchnout ještě krezbu, která vypadá jako "realistickej Corben/detailnější Frusin", respektive sune vizuelní stránku série někam dál. Akurát si myslim, že Hellblazer má jistej nevyužitej potenciál, takže pátej pentagram z pověrčivosti neudělím. Možná mi nedochází souvislost se Synem člověka, což zatím čertužel schází v mé sbírce vohledně vokultního pankáče Johna.
Hellblazer: Vzlety a pády je drsný komiks plný čierneho humoru. Vraždy tu vyšetrujú policajtka, exorcista, duch a diabol a síce táto partička sľubuje naozaj zábavné situácie, bavil som sa napokon menej ako som čakal a sám neviem prečo vlastne. Pravdepodobne to bude príbehom, ktorý mi až tak nesadol, aj keď znela téma zo začiatku veľmi zaujímavo. V Black Label edícii od Crew je však latka nastavená veľmi vysoko. Komiksy Harleen, Batman: Bílý rytíř a Wonder Woman: Mrtvá Země sú pre mňa maximálna komiksová kvalita a Hellblazer je tak na úrovni Batman: Zatracení.
„Včera v noci zemřel bývalý premiér.“ – „Za moc nestál.“ Okultný Doctor Strange. Scenár Toma Taylora (Batman: Dravá moc) je príjemne osviežujúci a sympaticky provokatívny (oblizovanie sa s diablom na pánskych WC), ale svet, ktorý ponúka, nie je zrozumiteľný (nad hlavami desiatok šokovaných ľudí lieta démon a trhá ich na kusy a zvyšok spoločnosti sa tvári, ako keby chuligáni rozbili výklad večierky na námestí). Taylor síce slušne ťaží z toho, že Hellblazer: Vzlety a pády je Black Label, takže máme dočinenia s drsným, temným, vulgárnym a neprístupným dielom, ale predsa len kresba Daricka Robertsona (Banda) víťazí nad obsahom. John Constantine je každopádne životaschopná, zaujímavá a plnokrvná postava, ktorá by si zaslúžila pravidelné vydávanie vlastnej poburujúcej série. Dobrý prebal a ešte lepší obal. Bonusy slabota, až na skice a obálky žiadne.
Takhle nějak jsem si Johna Constantina představoval. Hláškujícího, cynického, sebestředného... Příběh je OK, ale půjčuje si (vykrádá?) motiv ze Syna člověka, postavy jsou sice zábavné, ale trochu nedotažené, kresba je velice přitažlivá, ale občas mi na ní něco vadilo. A za tyhle všechny ALE jdou body dolů. 81/100
Tohle mi docela sedlo. Příběh nebyl nijak zahlcený odkazy na všelijaké minulé díly, a tak si ho může vychutnat i ten ,,obyčejný" čtenář, takový komu jen stačí vědět, co je to za týpka, ten John Constantine. Je to místy vtipné, místy drsné, a má to začátek i konec... i ta kresba je fajn. I když občas ... ale to jsou jen takové maličkosti, a nemá ani cenu je zmiňovat. Takže komiks mohu jen doporučit.
Johna Constantina moc načteného nemám. Ve filmu se mi líbil, v komiksech, které jsem četl a on se mihl, už méně. V této knize jsem očekával, že si ho oblíbím. A to se moc nepovedlo. To, že je to cynický parchant, to jsem očekával. Očekával jsem ale také dobrý příběh a ten jsem nedostal. Ona nosná myšlenka celého příběhu není špatná, ale jeho vyprávění značně kulhalo. Bylo mi v podstatě jedno, jak to dopadne. Navíc mi v tom scénáři nehrály některé věci, které nebyly dotažené do konce. Jako třeba to, že zmasakrované miliardáře v podstatě nikdo moc neřeší. To, že spoustu lidí na veřejnosti za bílého dne sežral obrovský démon, to neřeší už vůbec nikdo. Večer se prostě zcela bezstarostně paří, protože na účtech se objevily nějaké prachy. Ten svět kolem prostě vůbec nefunguje.
Co se týče kresby, tak s tou, bohům žel, taky nejsem spokojený. Moc mě nebere, jak jsou kreslené obličeje. Někdy jsou nakreslené docela pěkně, ale jindy je to bída. Panely mají často pozadí vyplněné jednom barevným přechodem. A co se týká samotného panelování…. hrůza a děs. Třeba mi ten komiks někdy v budoucnu sedne více.
Tomuto komiksu vévodí hlavní myšlenka… a tou je vina. Vina všeobecně na nás všechny má frustrující účinek a hlodá naše svědomí. Je to příběh o cestě neopatrného a cynického hrdiny za věčným vykoupením. Už od dětství, kdy se chtěl vytáhnout před holkou a kamarádem věděl, že magie opravdu existuje, a že jí dokáže ovládnout. Ovšem, již od toho okamžiku ho tížila vina, protože díky jeho vytahování a zaříkávání se stalo něco, kvůli čemu jeho kamaráda našli mrtvého. Navíc když k tomu přidáme fakt, že pro otce Johna Constantina by bylo nejlepší, aby jeho vlastní syn vůbec neexistoval. Proto mu jako postavě chyběla právě ta otcova ruka a vedení, jakou potřebuje každý chlapec.
------------ celou recenzi nejdete v záložce Recenze / RECENZE NA KOMIKS HELLBLAZER - VZLETY A PÁDY / Janča, fantasyscifisvet.com----------------------
Hellblazer: Vzlety a pády by měl jako další z edice DC Black Label nabízet netradiční pohled na tradičního hrdinu. Nicméně v případě Johna Constantina platí, že to není tradiční hrdina... A vlastně že to není ani klasický hrdina. Do rukou se nám tak dostává komiks, který má plno hlášek, cigaret a krve, ale to všechno u Johna již známe. Na druhou stranu je to skvělá zábava, která do Black Labelu patří.
Více v recenzích.
Black Label je pro mě úžasná série, která často ukazuje věci tak, jak jsou, nebo ještě trošku temnější, naturalističtější, k zamyšlení a celkově se zabývá tématy, na která jsou běžné komiksy moc slabý odvar. Jenže to nelze zobecnit a každý komiks kope sám za sebe, takže žádná slepá chvála. Hellblazer má dvě základní chyby, a to je délka, která by mohla být delší, ale to je jen osobní pocit, protože dějově je to dostačující. Dál je to hlavně nějaké hlavní poselství, téma... Po dočtení bych nedokázal říct, jaký to vlastně mělo význam, o co tam šlo, kromě samotné akce. Jde tam o to, že boháči jsou na nic a hodí se, když jich pár umře? Nebo o to, že by nikdo neměl žít se svou vinou? Je to natolik nevýrazné, že nějaký hlubší pocit se vůbec nedostavil a komiks tak byl trošku povrchní.
No ale po samotné dějové stránce byl komiks moc dobrý. Postava Johna Constantina je skvělá a v českém DC prostředí chyběla. Celý ten nábožensky satanistický podklad je pro mě vtipný a příjemný a ta přímá, ne tolik metaforická rovina, byla hodně dobře napsaná a akční. Možná bych trošku víc chodil kolem té záhady spadlých miliardářů, protože se velmi rychle odhalí kdo to dělá a proč a pak už jde prostě o takovou honěnou, která není kdovíjak úžasná, ale potěší. Více bych prozkoumal vztahy mezi Johnem a Aishou, ale to už je maličkost. Naopak potěšil vztah mezi Johnem a ďáblem, to bylo vtipné.
Celkově tak jde pro mě o trošku podprůměrnější Black Label komiks, který ale neurazí a je zajímavý. Kresba je moc dobrá, i když John je takový vykuk a nádherná obálka a kvalita knihy za to prostě stojí.
Z nebe nad Británií padají miliardáři s andělskými křídly, a jelikož - jak známo - dříve projde velbloud uchem jehly, než se dostane boháč do Království nebeského, je vcelku jasné, že v tom má prsty peklo. V momentě, kdy se na scéně objeví John Constantine už o tom nemůže být pochyb.
Hezký návratový Vertigo feeling - ulice Liverpoolu, klení, alkohol, démoni, satan v obleku a John Constantine, který se opilecky potácí přes desítky mrtvol a nechává za sebou cestičku ze špačků od cigaret. Opět se musí vypořádat s důsledky svých dřívějších přešlapů a vyrovnat se s vinou. Protože právě o vině je tento příběh.
Hellblazer: Vzlety a pády
Tom Taylor vymyslel příběh, v němž se seznámíme jak s Hellblazerovým dětstvím, tak s démony, kteří ho od té doby provází. Svým způsobem je to origin, který můžou číst i ti, kteří viděli jen film z roku 2005 či seriál NBC z let 2014–2015, a jinak jsou tímhle ironií sršícím Angličanem nepolíbení. To je rozhodně velké plus. Dalším velkým plus je kromě drsných hlášek a jisté osudovosti detektivní zápletka plná zvratů. No a třešničkou na tomhle dortu je samozřejmě Lucifer, tentokrát v podobě uhlazeného elegána s bradkou a homosexuálními sklony. Kam se hrabe Peter Stormare.
Robertsonova kresba nejvíc připomíná práci Richarda Corbena z Constantinova vězeňského dobrodružství v knize Těžké časy. Díky formátu 216 x 276 mm se mohl pořádně vyřádit, a tak jsou stránky komiksu často zaplněny opravdu velkými panely, na nichž krásně vyniknou nejen zaplivané liverpoolské uličky a bary, ale veškeré emoce na tvářích hrdinů, o plamenech pekelných a strništi na Johnově bradě nemluvě. Čtyři alternativní obálky a čtyři stránky obrázků ze skicáře Daricka Robertsona jsou spíš jen lehkou svačinkou než opulentní bonusovou hostinou.
Stejně jako ostatní tituly z řady DC Black Label v nakladatelství CREW vyšly i Vzlety a pády v pevné vazbě se snímatelnou obálkou. Pod ní se ukrývá opravdu krásná kresba, jejímž autorem je Lee Bromejo.
Samozřejmě by bylo krásné, kdyby celá série Hellblazer vyšla znovu, ale Vzlety a pády i tak potěší každého fanouška vysokého blonďáka v baloňáku.