Helmut
Ladislav Větvička , Vítězslav Hrčka
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/432781/bmid_helmut-loX-432781.jpg
4
16
16
Přiběhy o Helmutovi, sepsane v porubske knajpě s neostravskym nazvem Sparta, vam rozhodně vybudi usměv na pysku, aji vytlači slzu z oka a zaručeně vas vrati o třicet let zpět. Doba, o kere pišeme, byla nadherna aji smutna zaroveň. Cosik nenaviděneho mizelo, cosik noveho vznikalo, pro jedny to byla doba obrovskych přiležitosti, jini ve viru udalosti zmizeli. A tak zme to chtěli zanest aji do stranek teto knižky, kera je o člověkovi, kery v te době s nama žil, pil a pak zmizel… Přiběhy v teto knize popsane se opravdu staly, i když jednotlive postavy su fiktyvni. Pokud byste se v některych přibězich, či postavach poznavali, je to tim, že každy z nas ma v sobě kusek Helmuta… UPOZORNĚNI! Kniha neni vhodna pro děcka, neni navodem hodnym k nasledovani a obsahuje slova, kera v některych regijonach republiky možu působit drsně, bo jak znamo, na Ostravsku neegzystuju sprosta slova, ale enem citově zabarvena citoslovce!... celý text
Přidat komentář
Vtipně napsáno a super i ten kratky zobak. Bavila jsem se a jeden výtisk jsem i darovala, protože občas je čas i na oddechovku a humor a ne pořád jen vážně.
Většinou humornou formou popsané devadesátá léta na Ostravsku.Oddechové čtení pro pobavení.Přelomové události devadesátek popsány od hospodského stolu :-).Jo dá se to číst a člověk se i zasměje.
Knížka Helmut popisuje s nadsázkou , ale i s velkou dávkou pravdy devadesátá léta. Přelomový, revoluční rok 89 a následující euforii z nenadálé svobody. V knížce jsem si tu dobu opět připomněla. Dobu kterou jsem prožívala velmi mladá. Znovu jsem si připomněla ty pocity nadšení ze svobody , ale i nejistoty z budoucnosti. Byla to pro většinu lidí zvláštní doba, kdy se den ze dne všechno změnilo a nikdo přesně nevěděl co s tím. Někteří dobu využily až zneužili , ale většina vyčkávala. Knížka je velice pravdivá.
Pro mě , ale bylo velmi obtížné číst celou knížku v ostravském nářečí. Určitě by se mi lépe četla, kdyby v nářečí byla jen přímá řeč a ne naprosto celý text.
Tak to se mi dlouho nestalo, že bych knihu otevřel, hned po tom, co mi ji pošťák donesl dom a za pár hodin ji zaklap přečtenou. Sice jsem v těch dobách byl ještě dítě v šesté třídě ZŠ, užívající si šťastného a bezpečného života a bohužel žádné aktéry knihy jsem nepoznal, ale pamatuju ještě např. Mrtvé Hračky, které už jsou zbourané, tam jsem ještě chodil - a samosebou další zástup hospod, které do dnešních dob přežily. Spolek, Slovan, Smyčku, Kolibu, U Lva, U mamy, Spartu, kde byla kniha napsána atd.., ale třeba Šimka nebo Věchýtek už ne. No, pobavil jsem se skvěle a od knihy se nedalo odervat. Navíc napsáno Ladikovym stylem, který se mi zkrátka vždycky dobře četl. Pro pamětníky kniha jistě o mnohem cennější. SUPER!