Černá káva
Charles Osborne
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/288374/bmid_poirot-cerna-kava-l9l-288374.jpg
4
145
145
Hercule Poirot série
>
Královna zločinu Agatha Christie proslula nejen jako autorka detektivních próz, ale též divadelních her. Trojici z nich se – více než dvě desetiletí po smrti Christie – rozhodl převést do podoby románů Charles Osborne (*1927), australský spisovatel, novinář, herec a divadelní kritik. Dědicové práv mu udělili svolení, a tak vznikly adaptace dramat Černá káva (1930), Pavučina (1954) a Neočekávaný host (1958). Černá káva (novelizace vyšla v roce 1998) přináší napínavý příběh s nesmrtelným Herculem Poirotem – ten začíná být nesvůj, protože už několik měsíců nepátral po žádném zločinci. I proto vezme zavděk úkolem od proslulého vědce sira Clauda Amoryho. Detektiv má z jeho venkovského sídla převézt do Londýna chemický vzorec zcela nové ničivé výbušniny, kterou sir Claud objevil – a tuší, že se mu jej někdo pokouší odcizit. Ač Poirot s kapitánem Hastingsem dorazí na místo dokonce o den dříve, než bylo původně domluveno, záhy vyšetřují nejen krádež, ale i vraždu…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2016 , Knižní klubOriginální název:
Black Coffee, 1930
více info...
Přidat komentář
Jak se na to tady tak dívám, půjdu proti většině názorů zde. Knihu jsem totiž poslouchala jako velice zdařilé audiozpracování a to určitě zásadně ovlivnilo můj celkový názor na ni. Je to taková jednohubka, kterou slupnete hodně rychle - stejně jako já ;-). Případ, ke kterému je hned od počátku přizván Hercule Poirot, se velmi rychle zvrtne a nečekaně dojde k vraždě. Zároveň je ovšem nutné vyšetřit i onen původní případ odcizení chemického vzorce... Osob je na venkovském sídle, kde se vše odehrává, pouze omezený počet, proto můžete hádat, kdo z nich by mohl být pachatelem ;-). Já jsem ho neodhalila až do úplného konce a bylo to asi i tím, že jsem se o to ani trochu nesnažila ;-). Ale protože jsem se po celou dobu opravdu dobře bavila, knihu hodnotím plným počtem a je možné, že se k ní zase někdy vrátím...
(SPOILER) V úvodu zbytečně detailní popisy každodenních činností, zveličování samolibosti HP a hlouposti Hastingse, zdůrazňování známých věcí, odhalování stop – házení jedu do hrníčku skutečným vrahem, okaté upozorňování na papírové smotky, nedořešení vrahova podřeknutí se (říkal, že o otravě slyší poprvé, ačkoliv o ní slyšel podruhé) – Agatha (jak ji známe) by to dříve nebo později zmínila jako (příp. přehlédnutou) stopu. Dle mého to nebylo z divadelní hry moc převedené, pořád to znělo jako na divadle, ani ten nakreslený plánek pokoje nebyl potřeba. Ne úplné zklamání, ale nadšení jako u většiny detektivek ACH se také nekonalo.
Jedná se o divadelní hru přepracovanou do románu, což jde trochu ztuha, autor holt nemá to lehké a vtipné pero, jako Agatha Christie. To divadelní je tam hodně znát (přijde zleva..., přijde zprava..., vstoupí..., odejde...), na druhou stranu je to asi dobře, autor se hodně drží předlohy a nepřidává si moc svého.
Divadelní hru bych asi nečetla, takže z tohoto pohledu jsem ráda, že jsem se s ní aspoň takto seznámila, zápletka je typicky "agáthovská". :)
-------------
Zádrhel vidím v tom, že v jedné z prvních kapitol nám vyplyne pravděpodobný vrah, což u Agathy zvykem nebývá. Problém je předpokládám v přepisu hry na román; to, co v divadelní hře bývá popsáno mezi řádky a slouží k inscenaci hry a popisu, jak herci mají hrát, tady autor zřejmě převedl do textu knihy a tím leccos prozradil...
Agathu milujem ceký dlhý život.
Radšej by som si prečitala divadelné hry. A nikdy nebudem čítať pokračovania jedinečnej neopakovateľnej Agathy od Hannah. Jedno som skúsila, a nikdy viac. Čierna káva od pána Osbourna je z podobného súdka. Nikto nevie vystihnúť atmosféru, pridávajú postavám vlastnosti, ktoré u Agathy nikdy nemali, nevedia ich uchopiť. Monsieur Poirot sa nikdy nepoškleboval, nešklebil, nebol sžieravo ironický.... Kapitán Hastings bol len poslabší intelektom, nie ukričaný Herculov konkurent .. je tam spústa drobností, ktoré ma iritujú. Preto milujem Poirota, lebo jeho jemná irónia je jedinečná... a tak. Mno idem to dočítať, ale už nie s pôžitkom s akým som naivne začala...
Čteno ušima
Tím, že to je Agatha a i můj milovaný Poirot nedokážu být objektivní. Krásná jednohubky a pohlazení po duši
Inu, jak je v tom Agatha, stávám se zcela neobjektivní! Tady jsem si říkala, jestli půjde o nějaké pěkné travičství nebo jaký druh mordu mě čeká? Jinak je to standard, takové spíše nic nového, ale současně nic nudného, takové poctivé řemeslo.
Příjemná oddechovka do vlaku, Agatha Christie nezklame, ale taky nějak extra nepřekvapí.
Jako audioknihu jsem poslouchala zpracování divadelní hry. Poslechově to bylo moc hezky provedeno, se skvělým obsazením. Hercule Poirot opět ukázal svůj důvtip.
Příliš hořká černá káva a blín černý na dosah.
K vraždě jenom malý krůček.
Chytrý vědec klade past.
Taškařice může začít.
Erkil Poirot je zdatný hráč.
Jedním tahem dává mat.
Sklapla past.
P.S.: Pýcha vždy předchází pád.
Předělaná divadelní hra, moc se mi to líbilo. Je to čtivé, nápadité, zajímavé postavy.
Nebylo to vůbec špatné, na to, že to byla převyprávěná divadelní hra...dokonce na rozdíl od jiných autorčiných detektivek tahle byla od začátku víc napínavá.
Navazovat na královnu zločinu a nejprodávanější autorku všech dob je velice odvážný počin... Charlesi Osbornovi se ale vyplatil!
K dílu Agathy Christie přistupuje s citem a pochopením. Její styl se mu podařilo napodobit tak věrně, že román Černá káva působí, jako by ho Agatha Christie sama napsala.
Kniha byla napínavá a poutavá až do konce. Ostatně jako vždy u děl od "královny detektivek".
Černá káva je druhá adaptace divadelní hry, kterou jsem od autorky četla. Její přepis mě moc nezaujal, některé pasáže na mě působily popisně, jejich styl mi neseděl k románu. Vidět přímo divadelní hru by mě lákalo více. Zpočátku je detailně vylíčeno, kdo co v salonu dělal i naznačeno, kdo asi mohl být vrahem. Nicméně samotný příběh se zápletkou byl pěkně vymyšlený. Díky nápovědě jsem tušila vraha, motiv a ostatní okolnosti mi však až do rozuzlení, kde vše do sebe zapadlo, zůstal utajen.
Nebylo to špatné, ale Neočekávaný host se mi líbil více. Nicméně - příjemné, poklidné čtení pro nedělní odpoledne.
Taková pohodová jednohubka. Nečekejte žádný zázrak, ale na tyhle horké dny je to ideální čtení. :)
Je vidieť, že to bola pôvodne divadelná hra. Sotva odíde z knižnice jedna postava, druhá s treťou za pätami príde, o chvíľu ich vystrieda štvrtá a piata, čo je v divadle v poriadku – kto by čumel na prázdne javisko – ale v knihe to pôsobí neprirodzene. Nehovoriac o tom, že Osborne nie je Agatha, to rozprávanie je akési suché, hlavne v porovnaní s dialógmi. Radšej to mali nechať ako hru. Na druhej strane, ani ako detektívka to nevyniká, aj keď je to zamotané jedna radosť, tentoraz ma to výnimočne nedokázalo zmiasť (čo ma sklamalo) a časť zápletky je presne odkopírovaná zo Záhady na zámku Styles (čo ma otrávilo). Niežeby Agatha nepoužívala tie isté zápletky opakovane, ale vedela to dobre zamaskovať, s čím sa v tomto prípade vôbec neobťažovala. Neuplatnilo sa ani jej obvyklé majstrovstvo, s ktorým strkala čitateľom pod nos stopy, aby na konci zistili, že zase naleteli a že je všetko inak. Ale dialógy boli živé a sledovať, ako autorka tú motanicu rozpletá, bolo ako vždy u Agathy pôžitkom.
Opět geniální zápletka. Agatha Christie je prostě nejlepší v popisování zapeklitých zápletek. :)
Černá káva
Opět moc fajn pohodová detektivka. Osobně mám Hercula Poirota v autorčiných knihách nejraději, takže i tato divadelní hra má u mě úspěch. Navíc ty audioverze jsou skvělé.