Dům na úskalí
Agatha Christie
Hercule Poirot série
< 7. díl >
V chátrajícím panském domě na útesu se dějí podivné věci: ze stěn padají těžké obrazy, ze skal se valí obrovské balvany, brzdy auta náhle nefungují… a jeho mladá majitelka několikrát jen taktak vyvázne životem. Nakonec do hry vstoupí střelná zbraň – a krátce poté i Hercule Poirot. Původně měl sice v úmyslu užívat si zaslouženého odpočinku ve vyhlášeném letovisku, ale když má neznámý záškodník tolik drzosti, že se pokusí dívku zastřelit téměř před jeho očima, nemůže to slavný detektiv nechat jen tak. Jenže tentokrát se zdá, že narazil na soupeře přinejmenším sobě rovného…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2005 , Knižní klubOriginální název:
Peril at End House, 1932
více info...
Přidat komentář
Eh bien, je nutno uznat, ačkoli je zatím pouze náhodně ochutnávání, že příběhy Hercule Poirota jsou vynikající záležitost. Seriálové zpracování s Davidem Suchetem nepočítám. Legendární a nesmrtelné je stejně jako knižní předloha. A tak jsem se při sobotě nechal v tomto případě uhranout Domem na úskalí, kdy Hercule tak trochu je, ale spíš není na odpočinku. Jedinečné šedé buňky mozkové.
Náramně vydařené dialogy, jednotlivé postavy a Poirot pobíhající mezi důkazy v doprovodu Hastingse, který opět příběh vypráví. Věřil jsem si, že celkem solidně sleduju stopy. Dokud mě Christie nevyvedla z omylu, neboť divadlo odehrávající se v chátrajícím domě bylo zápletkou mnohem komplikovanější, než bych se nadál. Ba co víc, ve svém důsledku bylo rozřešení přímo šokující. I po sto letech.
Nechyběl ani vstřícný anglický humor. Ať už se jednalo o závěrečné naplnění Poirotovi (i čtenářovi) zvědavosti, spočívající v touze vědět důvod nadhodnocené ceny za obraz. A nebo následující, opravdu bravurní, pošťuchování chudáka Hastingse, kterým je prakticky každý čtenář:
"Poirote," řekl jsem, "přemýšlel jsem."
"To je cvičení hodné obdivu, příteli. Pokračujte v něm."
"Mon cher, vy vždycky správně reagujete na nesprávném místě."
Přemýšlel jsem, pokračoval a správně reagoval na nesprávném místě, stejně jako byly mé instinkty (téměř) pokaždé mylné=o)
Na to, že je Poirot dávno na odpočinku (alespoň to tvrdí - a to se zrodil před dvanácti lety!), má obdivuhodnou schopnost varírovat úhly pohledu a myslet. Zde sbírka neuvěřitelných situací a podezřelých postav. Přesto z nich šedými buňkami vypreparuje řešení zločinu. Uspokojivé.
Oddechová, byť trochu neuvěřitelná detektivka psaná z pohledu kapitána Hastingse, bavilo mě to. Poslouchala jsem amatérské načtení na youtube.
Jako vždy velice zábavná oddechová četba. Nicméně bylo to poprvé kdy mi celá ,,neuvěřitelnost,, příběhu a situací lehce vadila.
Díla Agathy vždy hodnotím kladně. Ale zrovna tento příběh, ač také výborný, je malinko překombinovaný. Nicméně opět prodchnutý mimo vyšetřováním i humorem. 90%
Já nejsem úplný příznivce detektivek což samozřejmě i ovlivnilo i moje hodnocení, nicméně mě první polovina knihy nudila.
Z pera Agathy Christie jsem četla i poutavější kusy. To ale nic nemění na tom, že to je skrz na skrz skvěle promyšlená detektivka. Rozuzlení bylo dokonalé a zlosyn nečekaný. Jako třešnička na dortu bylo "tajemství" obrazu, které mě pobavilo.
Už jsem si zvykl na precizní zamotanou dějovou linii a konečnou perfektní fázi vyřešení případu. Ani zde jsem nebyl zklamán. Poirot opět v nejlepším rozpoložení. Perfektní detektivka.
81%
..."Říkají o mě: "To je Hercule Poirot! Veliký - jedinečný! - Nikdy nebyl nikdo jako on, a nikdy ani nebude!" Eh bien já jsem spokojen. Jsem skromný člověk."
____________________________________________________________________________________________________________
Bezvadná detektivka! Jako -náctiletá jsem četla Agathu Christie, ale hlavně slečnu Marplovou. Teď se vracím k šedým buňkám Hercule Poirota. Vypravěčem je tady Hastings. Vraha jsem netipla, u mě žádný div.
Knížka se mi moc líbila, doporučuji ji.
Vždy pokud potřebuji nějakou zaručeně perfektní detektivku a nechce se mi přemýšlet, po čem šáhnout, knihy od mistryně, královny, bohyně detektivek nikdy nezklame.
Všechny jsou skvělé, žádná není špatná. Originální, skvělé, nepřekonatelné.
Klasická Agatha Christie. A pro mě ideální kombinace: Hercule Poirot, kapitán Hastings i inspektor Japp.
Vražda, zapeklitá, až překombinovaná zápletka, omezený okruh podezřelých, překvapivý vrah… Ale to všechno přece čekáme, a tak se to dobře čte. K tomu trochu humoru a přátelského pošťuchování mezi ješitným Poirotem a věrným kapitánem Hastingsem, nic ponurého, a nakonec ta retro atmosféra staré dobré Anglie. Pro tohle všechno jsou asi detektivky Agathy Christie stále tak populární a jako lehká oddechová četba neohrozitelné dnešními temnými krvavými thrillery…
Aspoň já si při četbě parádně odpočinu.
Jako mladá jsem na tím ohrnovala nos a divila se mé mamince, že tyhle jednoduché detektivky vyhledává, to přece není žádná literatura … et voilà … dnes v maminčině věku si u Agathiných detektivek spokojeně vrním…
*
„Poirote,“ řekl jsem, „přemýšlel jsem.“
„To je cvičení hodné obdivu, příteli. Pokračujte v něm.“
*
Poirot pozvedl ze země nejdřív jednu, pak druhou nohu, jako to dělávají kočky.
„Nejvíc se obávám vlhkých nohou. Myslíte, že byste mi mohl dokázat sehnat galoše?“
Potlačil jsem úsměv.
„To je beznadějné,“ řekl jsem. „Chápejte, Poirote, ty se už nepoužívají.“
Poslouchal jsem jako audio.
Tady jde o vyšetřování téměř od první věty, žádné zdlouhavé popisování pozadí. Hned po hlavě do příběhu a ono se to všechno průběžně vyjasní. Pro mně mnohem příjemnější než zdlouhavý začátek "Modrého vlaku". Navíc skvělá zápletka a motiv. Jediná "náhoda" je vlastně jméno hlavní hrdinky. A ten herecký výkon, to by mohla Amber Heard závidět.
I když jsem někde vzadu cítil nějaké podezření závěrem jsem byl zcela překvapen.
Stará klasická detektivka, kde vraha musí Poirot vypátrat bez moderních vyšetřovacích metod, jen svou chytrostí, všímavostí a důvtipem. Kniha mě moc uchvátila. Vrahem může být skoro kdokoliv a přeci vás to na konci překvapí. Určitě si přečtu i nějakou další knihu od královny detektivek :)
Miluju detektivní příběhy od Agathy Christie a tenhle na můj seznam oblíbených taky rychle přibyl. Kniha měla rychlý spád (knihu jsem přečetla asi za dva dny) a tentokrát tam nebylo ani tolik postav, takže se snadněji orientovalo. Zápletka opět neočekávatelná a úžasný detektiv s úžasnými šedými buňkami.
Opět úžasný detektivní příběh!
Štítky knihy
detektivní a krimi romány Hercule Poirot dovolená - vražda Zlatý věk anglické detektivky (1920–1939)Autorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
Pro mě tentokrát trochu slabší Hercule, který neurazí ani úplně nenadchne. První cca třetina mě příliš nebavila, pak už mě děj vtáhl a zhltla jsem knihu jedním dechem.
Užívám si, když jsem až do konce totálně zmatená, kdo by mohl být pachatelem. Tady jsem to tak nějak tušila už od začátku, i když jsem samozřejmě nevěděla přesně proč a jak. Má domněnka se mi v ději postupně potvrzovala a ke konci jsem už trochu i tušila motiv.
Celkově hodnotím jako příjemně strávené dva večery, ale úplný top to tentokrát nebyl.