Pan Poirot se vrací
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/59_/59104/bmid_pan-poirot-se-vraci-sLp-59104.jpeg
5
116
116
Hercule Poirot série
Svazek obsahuje dvě z nejpopulárnějších prací slavné detektivní autorky: Vraždu Rogera Ackroyda a Pět malých prasátek. První detektivní román, který autorku proslavil, se odehrává v typickém anglickém maloměstě a pan Poirot vyšetřuje vraždu venkovského statkáře. Překvapivé vyústění této detektivky porušuje zavedené zvyklosti platné pro autory při řešení detektivní zápletky. Obecně známý druhý román se zabývá retrospektivním vyšetřováním vraždy proslulého malíře.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1976 , Mladá frontaOriginální název:
The Murder of Roger Ackroyd / Five Little Pigs, 1942
více info...
Přidat komentář
Moje první setkání s malým detektivem a hned je z toho láska na celý život :). Sice jsou případy, které se mi od Agathy líbí víc, ale tyhle jsou také skvělé.
I na poněkolikáte fajn čtení. Pointa Vraždy Rogera Ackroyda je sice profláknutá, ale to vůbec nevadí. Styl Agathy Christie krásně popisuje poměry ve společnosti, což je plus. Jen holt mi nepřijde tak obratně vtipná jako Dorothy Sayers.
Mé první setkání s ACH. A zdařilé, určitě si najdu čas na další. Poirot sice není Sherlock Holmes, kterého mám přece jenom raději, ale dá se mu přijít na chuť.
Musím tedy říct, že A.Ch. je mistryně.
Vraždu Rogera Ackroyda se tváří jako běžná detektivka a na konci?! Takový šok. Něco naprosto nečekaného, úplná extáze, byla jsem naprosto uhranutá, jak jsem se nechala ošálit. Detektivku jsem si naprosto užila.
Detektivka pět malých prasátek byla skvělá a napínavá, motiv pátrat po vrahovi po 16 letech je velmi neotřelý a leckdo by si na tom vylámal zuby, pátrat v tak dávné době.
Ani jsem nevěděla, že i tento příběh byl zfilmován, ale už si na něj pamatuji jen mlhavě. Ale knižní předloha je velmi napínavá a vcucla mne do děje ani jsem nevěděla jak.
Je to perfektní knížka :-D .
Parádní čtení, logika a psychologie Hercula Poirota vskutku až neuvěřitelná. Na všechno se dívat z různých úhlů pohledu a nakonec se vše vyřeší. Je zajímavé, že to co člověk vidí a myslí si, že to tak je, ve finále to vlastně nemusí ve skutečnosti být. A jak říká Hercule Poirot "Já si to nemyslím, já to vím".
Knížku jsem několikrát přečetla v době, kdy jsem ještě bydlela u rodičů. Už tenkrát mě velmi bavila vynalézavost, s jakou byly vraždy provedeny, a velkým překvapením pro mě v obou případech bylo konečné odhalení pachatele. Prasátka jsem četla častěji, v prvním příběhu mě nebavily ty vedlejší linie, co vyšly vyšetřováním najevo.
Uplynulo mnoho vody a mně se po knížce z knihovničky rodičů stále víc stýskalo. Konečně jsem si na to vzpomněla ve správnou chvíli a šup do mé knihotéky :-)
Nyní jsem četla s vědomím, že od počátku vím, kdo je vrah. A opět to bylo inovativní počteníčko, protože jsem mohla plně docenit místa, kde nám autorka leccos naznačovala a kterým jsem nevěnovala prve pozornost.
Obě dílka tedy prošla oběma stadii čtení na plných 5 hvězd. A co teprv až budu ve věku, kdy pro mě bude každý den všechno nové! Těším :-)
Doteď jsem nad A. Christie trochu ohrnovala nos, ani nevím proč, snad pro tu profláklost. Až po kladných recenzích od táty jsem vzala do ruky tuto knihu a je mi jasné, že nebude poslední. Ta (psycho)logická návaznost, příčiny a důsledky, konstrukce příběhu, paráda. Čtivé, ale nikoli negativně podbízivě čtivé.
Zdá se, že mám rok Agathy Christie, ale já ji prostě můžu, mon ami, logika, přitažlivost, akčnost a šedé buňky mozkové.
Oba romány v tomto souboru byly moc dobré, nicméně Pět malých prasátek se mi líbilo víc.
Päť malých prasiatok, Roger a Černoškovia, to si najviac pamätám, ešte mačku medzi holubmi, ak to prebiehalo na internátnej škole...
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Můj návrat do mladých let, kdy jsem měl knihy Agathy Christie v oblibě. A zjistil jsem, že – asi ne překvapivě – se mi líbí dosud. První příběh je známější, ale přece jen patří mezi raná autorčina díla, a nejvíce zaujme propracovanou zápletkou a překvapivým vyústěním (i když má čtenář snažící se odhalit pachatele trochu pocit, že to od autorky nebylo úplně fér). Druhý příběh mnohem lépe dokumentuje autorčinu znalost psychologie svých postav, jejich myšlení a pohnutek, na čemž ostatně, jak opakovaně tvrdí sám Poirot, jsou v podstatě její detektivky založeny. Poctivě přiznávám, že ani v jednom z příběhů jsem postavu vraha neodhalil. Určitě si ještě pár kousků od autorky někdy přečtu.