Schůzka se smrtí
Agatha Christie
Hercule Poirot série
< 18. díl >
Námět na detektivní román Schůzka se smrtí získala Agatha Christie při cestách se svým mužem, archeologem Mallowanem, který prováděl vykopávky na Blízkém východě. Přeneseme se tedy i my společně s hlavními hrdiny do Jeruzaléma, budeme vdechovat vůni starých mešit a cizokrajné přírody. A na pozadí růžových skal údolí Petry se staneme svědky střetnutí staré despotické ženy a jejích dětí, kteří jsou k sobě připoutáni vzájemnou nenávistí. Nakonec dojde k nevyhnutelnému – k tragické smrti matky… Vyvstává otázka – přirozená příčina, nebo vražda? Dospělé děti měly tisíc a jeden důvod přát si matčinu smrt. Ostatně ani náhodní spolucestující nejsou bez podezření. Hercule Poirot nemá lehkou situaci: do čtyřiadvaceti hodin musí dát policii rozluštění. Jako vždy však chce odhalit celou pravdu, nikoliv pouze pachatele…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2007 , Knižní klubOriginální název:
Appointment with Death, 1938
více info...
Přidat komentář
Ač nejsem fanynkou belgického detektiva a dávám přednost jiným postavám Agathy Christie, musím přiznat, že s každým jeho dalším případem si ho vždy oblíbím zase o trochu víc. O tom, že je excelentní vyšetřovatel totiž nemůže být pochyb a já opravdu miluju, jak autorka rozsévá nepatrná vodítka v rámci celého příběhu.
Tentokrát mě opravdu nadchlo exotické prostředí, do kterého je detektivka zasazená a hlavní záporná postava, kterou prostě musíte nenávidět od prvních stran.
Věřím, že pro spoustu čtenářů, mohou být detektivky Královny zločinu náročnější na první zorientování, protože oplývají poměrně velkým počtem postav a detektiv přichází na řadu až po nějaké době. Já naopak oceňuji, jak se její knihy liší od současných detektivek, které jsou mnohdy prvoplánové. Schůzka se smrtí je skvěle promyšlený příběh, u kterého můžete mít hned několik tipů na pachatele, ale garantuji vám, že toho skutečného vraha jen tak snadno neodhalíte. Mě samotnou pachatel i motiv opravdu překvapily, což se mi často nestává a je to hlavním důvodem, proč tak ráda čtu knihy právě této autorky. Závěrečné rozuzlení považuji za jedno z nejpřekvapivějších, které jsem od Agathy Christie zatím četla. Doporučuji.
Jako vždy velmi pěkné čtení. Zajímavé prostředí, mnoho podezřelých. A samozřejmě nesmí chybět jedinečný Hercule Poirot.
Agatha Christie je spisovatelka, která je pro mě vždy jistotou kvalitní četby a proto se k ní ráda pořád vracím :) Ať už jde o Hercula Poirota, či Jane Marplovou, nikdy není možné sáhnout vedle a tím myslím i stejně kvalitní filmové zpracování (David Suchet jakoby byl zrozen pro roli zvídavého detektiva). Doporučuji všem fanouškům kvalitních detektivek :)
Velmi solidní případ. Jedna příšerná/ politováníhodná bába a její rodina, Petra a blízkovýchodní kulisy, Poirotovo pedanticky metodické pátrání a jako tolikrát nečekaný vrah. Jak málo stačí ke štěstí...
(SPOILER)
Pro mě osobně nejoblíbenější díl s Poirotem. Čtenář by si užíval pohodu Blízkého východu a vykopávky, kdyby mu to nekazila jedna nesnesitelná bába. A štve ho až tak, že jí chce zabít. A co se nestane...on jí opravdu někdo zabije. Podezřelý je každý, protože tuhle ženskou chce zabít opravdu každý.
Kniha je opravdu perfektní a díky ní jsem si užila i film se Suchetem. O hvězdičku navíc k plnému počtu.
S každou další přečtenou knížkou můj obdiv k paní Agatě Christie roste. Když si uvědomím jak staré tyto detektivky jsou a i přes to obsahují vše, co dobrý příběh má mít. Zde jsme se setkali s rodinou, kterou terorizuje přímo odporně zlá matka, které přeje smrt snad úplně každý (i já) a každý je proto z její vraždy podezřelý. Poirot na scénu přichází až v polovině knihy a má jen jeden den na to aby případ rozlouskl. Mně osobně se asi líbila víc první část knihy, kdy jsme se důkladně seznámili s postavami. Oceňuji jejich dokonalé psychologické vykreslení, strach a pohnutky a moc se mi líbily rozhovory slečny Kingové a doktora Gerarda. Rozuzlení bylo na můj vkus trochu uspěchané, ale jsem ráda, že vše dobře dopadlo..
Po přečtení Opony jsem chtěla hned další knihu s Herculem Poirotem ( kde je opět v plné síle). Náhodou jsem ze všech svých knih z antikvariátu vzala tuto knihu a stejně jako Opona je to detektivka se silně psychologickými prvky! V první polovině se kniha věnuje zejména nešťastné rodině a v druhé polovině mě zas velmi zaujaly názory Poirota ( zejména po Oponě - kdo četl, chápe mě). Nejdřív jsem byla zklamaná, že Poirot je v knize až tak pozdě, ale úžasné popisy postav mi to vynahradily! Poté nastane očekávaná vražda staré zlé tyranky a nastupuje na scénu "nejlepší detektiv na světě", aby ji vyřešil, protože pro něj to "je stejné, ať je obětí zločinu světec, anebo netvor", jak se sám vyjádří... "Nemohu souhlasit s vraždou, ať už za jakýchkoliv okolností!" Vraha jsem neuhodla a stejně jako ti, kteří se účastnili toho závěrečného "sedánku", jsem se nechala zmást a bylo to pro mě velké překvapení! Konec, pravda, je až nereálně šťastný, ale proč by ne, já mám šťastné konce ráda :-)
Tyhle báby na zabití umí Agatha popsat nepřekonatelně. Během několika stránek se v organismu vytvoří množství alergií na příslušnou ježibabu a člověk jen čeká, až jí někdo zamorduje, aby mohl úlevně zvolat: "Dobře ti tak, sani jedna nedobrá!". Jenže pak se do toho vloží Poirot, a je jasný, že si pohraje s psychologií a myšlením vůbec a dokáže ten úhel pohledu změnit a zrelativizovat. Jó, kdyby se do toho vložila slečna Marplová, tak ta by takový skrupule neměla!
Skvělá detektivka. Mnoho podezřelých a opět jsem vraha neodhalila, jako skoro pokaždé.
Tak takhle zamotanou a nakonec rozmotanou detektivku jsem už dlouho nečetla :-) .
Ale příběh, osoby a nakonec i vyústění detektivky bylo pro mne velmi překvapivé.
Je pravda, že jsem před lety viděla filmové zpracování této knížky a jak jsem toho viděla už hodně, tak to občas splývá a něco i zapomenu, ale při četbě té knížky mi ve vzpomínkách vyplouvají jednotlivé scény z filmu a zase oproti filmu je v knížce hodně detailů, které se tam nevejdou a které si užije čtenář víc.
Knížku jsem si moc užila a ráda si zase připomenu filmové zpracování :-) .
Agatha je prostě nepřekonatelná.
Knihu jsem četla již po druhé a rozhodně nemohu říci, že bych se nudila. Spíše naopak. Je z ní cítit láska k archeologii díky druhému manželství Agathy Christie. V principu nejde o nic nového, stane se zločin, který předvídáme od první stránky, na scénu vstupuje Hercule Poirot, nejlepší detektiv na světě, jak o sobě skromně prohlásil a vše se díky němu vyřeší. I když to zní jako hrozná nuda, opak je pravdou. Postavy nejsou ploché, ale pořadně propracované, atmosféra se dá chvílemi krájet a občas se člověk i zasměje nad myšlenkovými pochody Hercula Poirota. A to vše v obklopení starodávných památek.
Opět velmi zajímavé postavy a začátek knihy soustředěný spíše na ně. Vraha i motiv jsem uhodla celkem brzo, což se mi u královny Agathy stává málokdy.
Vždy pokud potřebuji nějakou zaručeně perfektní detektivku a nechce se mi přemýšlet, po čem šáhnout, knihy od mistryně, královny, bohyně detektivek nikdy nezklame.
Všechny jsou skvělé, žádná není špatná. Originální, skvělé, nepřekonatelné.
Existují knihy, u kterých je komentář dost zbytečný, tohle je jedna z nich.Prostě vydařená věc a není třeba hledat "blešky".
amozřejmě další skvělá detektivka z velmi zajímavého prostředí. Tentokrát okolnosti napovídaly na úplně jiného pachatele, takže jsem se samozřejmě asi jako vždycky ve vrahovi spletla. Postavy byly rozebrány po psychologické stránce ze všech stran, takže jste je vlastně znali téměř dokonale a to vám pomáhalo odhalit vraha a opravdu mě to moc bavilo, ještě i závěr byl velice překvapivý.
Vlastne som si pri tejto knihe uvedomila, že Agatha Christie nemá vyhradený jazykový štýl, ovácie získava výborne vytvorenými zápletkami a pozoruhodnou schopnosťou načasovať každý okamih odhalenia, v tom spočíva jej spisovateľské umenie. Keď si spomínam na Halloweensky večierok a napríklad ho porovnám s týmto príbehom, rozmýšľam nad tým, že vlastne tu žiadny spisovateľský jazykový štýl neexistuje. Agathin štýl je "iba" kultivovaný, ošatený psychologickými prvkami, čo k detektívke patrí, sem-tam prihodí výrok zo života, ale doménou je hlavne písať ľahko, čitateľne a chytľavo. Agatha chce čitateľa držať v hrsti, niekedy to až bije do očí. Rad radom knihy, čo čítam, niektoré sú ozaj slabšie a ako keby "zbúchané". Niektoré sú však omnoho lepšie, táto isto patrí k tým lepším. To, že nás drží v hrsti, za to si zaslúži sto bodov. Avšak ak mám prihliadať na kvalitu, mojou povinnosťou je cúvnuť napriek sympatiám k belgickému detektívovi, pretože by som vážne poškodila niekomu inému, kto priniesol do literárneho sveta omnoho kvalitnejšie napísanú detektívku, s fantastickými prvkami, symbiózu náboženstva, jazyka, znakov, dôkladne spracované veľdielo, ktorým sa raketovo odštartovala kariéra autora a to je, pochopiteľne, Meno ruže od Umberta Eca.
Páčil sa mi jeden moment v rozhovore medzi Poirotom a Kingovou, ktorý môže byť jednou z odpovedí na to, prečo sme niektorí ľudia nespokojní s našim systémom v realite, ale tiež odmietame extrémistické skupiny. Ja osobne teda pochybujem o čestnosti ľudí, ktorí sa teraz vytešujú popularite, vedú a podporujú systém v EÚ. Samozrejme, mám na mysli nielen politikov či vysoko intelektuálnych ľudí z akademickej pôdy...
„Áno, cíti istú malú pochybnosť. Každý čestný človek by ju cítil.“ Hercule Poirot
„Ľuďom, ktorí sú si príliš istí, sa nedá veriť.“ Sarah Kingová
Agatha Christie je vždy zárukou kvality. Velmi zajímavý příběh a rozuzlení také. Skvěle vykreslená záporná postava. Lehkost, čtivost, spád.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány Hercule Poirot anglické romány Zlatý věk anglické detektivky (1920–1939) despotický rodičAutorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
Další úžasná detektivka, kterou jsem přečetla za dva večery. Nemohla od knihy odtrhnout, nejspíš to bylo také tím, že jsem chtěla vědět, jak příběh napsala Agatha a jak bude odlišný od filmového zpracování. Film je jeden z mých nejoblíbenějších a musím uznat, že jsem byla velmi překvapená, jak výrazně se liší děj od předlohy!! Postavy, charaktery, kromě mrtvoly toho moc stejného ve filmu není. Každopádně obojí je skvělé. Kniha stojí za přečtení, ale film mě bavil víc...dej, zápletka i důvod k vraždě mi přišel takový víc věrohodnější..no, a asi i milejší.