Záhada tří čtvrtin
Sophie Hannah
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/383305/bmid_zahada-tri-ctvrtin-XOO-383305.jpg
4
179
179
Hercule Poirot (Sophie Hannahové) série
< 3. díl >
Hercule Poirot, nejoblíbenější detektiv na světě, přichází v dalším stylovém, ďábelsky chytrém příběhu s tajemstvím, zasazeném tentokrát do Londýna roku 1930. Jednoho dne se Poirot vrací z oběda a přede dveřmi svého bytu nachází rozzlobenou ženu, která se domáhá odpovědi, proč jí detektiv poslal dopis, v němž ji obviňuje z vraždy Barnabase Pandyho, o kterém nikdy neslyšela. Rovněž Poirot žádného Barnabase Pandyho nezná. O to větší šok zažije, když vejde do svého bytu a zjistí, že má návštěvu – muže, který prohlašuje, že dostal od Poirota dopis, ve kterém ho označuje za vraha Barnabase Pandyho… Poirot by rád věděl, kolik stejných dopisů, odeslaných jeho jménem, ještě koluje po Londýně. Kdo je posílá a proč? Mnohem důležitější však je, kdo je Barnabas Pandy, zda je mrtvý, a pokud ano, byl zabit? A dokáže Poirot nalézt odpovědi dřív, než se něčí život ocitne v ohrožení?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2018 , Knižní klubOriginální název:
The Mystery of Three Quarters, 2018
více info...
Přidat komentář
Záhada tří čtvrtin byla má první knížka tohoto žánru. Nikdy jsem detektivky (knížky) nevyhledávala a musím se přiznat, že tato kniha mě zaujala hlavně obálkou. Ráda se občas podívám na nějakou detektivku s Poirotem v televizi, tak jsem si řekla, že zkusím i tuto knížku.
Nemám s čím srovnávat, proto musím říct, že se mi líbila. Děj se nevlekl, záhad tam byly mraky a během čtení jsem si postupně vytvářela v hlavě vlastní řešení případu. Samozřejmě chybné. :D Opravdu mě překvapilo, jak se celý případ objasnil. Líbilo se mi postupné odhalování pravdy, předkládání důkazů a postupné formování celého případu, jak se stal. Určitě si přečtu i další knihy tohoto žánru.
Předně je potřeba říci, že autorka se pomalými krůčky zlepšuje, milovníky královny detektivky to ale stále nemůže plně uspokojit. Poirot se chová jinak, dělá věci, které by dříve nečinil, dedukuje lépe jak seriálový Sherlock a ve spoustě dalších věci se alespoň malinko odlišuje. Co se týká děje samotného, úvod je zajímavý a vtáhnutí proslulého detektiva do vyšetřování je nápadité, naopak co se týká motivu, vyšetřování a závěrečného rozuzlení, tady to hodně drhne, postrádá logiku a bohužel i tah na branku, který by čtenáře přiměl hltat slovo od slova.
Poirot od Agathy to prostě nebyl. Dobře se to četlo, jako oddychovka asi fajn, ale Poirot byl prostě jiný, než na jakého jsme zvyklí. Rozuzlení chyběl takový ten příjemný pocit pomyslného "zaklapnutí", když všechno zapadne na správné místo, jako tomu bývá u knih z pera Agathy Christie.
Můj problém s detektivkami je, že se mi vždy zdají jaksi nedokončené. Rozuzlení, vlastně ta nejdůležitější část, mi kolikrát přijde odfláknuté. Asi vždy očekávám, že mi prostě spadne brada z toho, jak to bylo zamotané a rozpletené. To ale není problém této konkrétní knihy, ale mého pohledu na tento žánr. Jinak se kniha četla dobře, pana Poirota mám ráda a jako oddechové čtení to byl dobrý výběr.
Proč to pořád čtu? Proč? Proč? :-) Po dvou předchozích & naprosto tragických dílech zvítězila moje dobrosrdečnost a rozhodla jsem se, že Sophii dám ještě jednu šanci. Koneckonců větší slátaninu než předchozí dvě knihy už člověk stvořit ani nemůže :-). Ale ouha - je to sice o chlup lepší, než Zavřená truhla, nicméně motiv/zápletka naprostá tragédie! Ani jsem nemohla věřit tomu, že něco takového myslela vážně. Závěrečné Poirotovo vysvětlení bylo naprosto teatrální. Děj vlastně nebyl, kniha byla složená pouze z rozhovorů s jednotlivými postavami o něčem co se ne/stalo. Sophii bych doporučila odklonit se od konceptu Poirota, na který evidentně naprosto nemá, a vytvořit si postavy své, aspoň tam by byla naděje, že to nebude takový průšvih. Ale jak se znám, uvidíme se u dalšího dílu - vlastně mě fascinuje, co za ptákoviny tahle spisovatelka může vymyslet :-).
Imitace není nikdy to, co je originál. Ani tady se moc nepovedlo znovuvzkříšení slavného detektiva. Autorce bych doporučil, aby pokračovala stylem staroanglické detektivky, ale s novou hlavní postavou.
Myslím, že snaha o vzkříšení Poirota je velká troufalost. Určité situace působí směšně. Vůbec i motiv vraha a chování lidí okolo něj jsou divné a nereálné. Prostě co je moc, to je moc. No a dortik, tak to byla už úplná fraška.
Ideální pro rychlé čtení, při kterém člověk nechce přemýšlet. Jinak totiž objeví nepravděpodobné či nelogické situace (např. scéna se psem ve vodě, charaktery některých osob a zvraty v jejich jednání). Není mi zcela jasný smysl oživování Poirota. Každý autor by si měl stvořit své originální hrdiny a psát vlastním stylem. Kritiku si zaslouží též překlad. „Plátek dortíku“ je vskutku úlet.
Není snadné oživit tak slavného detektiva a ustát srovnání s jeho skutečnou tvůrkyní. Ale tady se to povedlo. A nechyběla ani přijatelná dávka sentimentu, který k chytrým detektivním příběhům Agathy Christie patří a je v souladu s její dobou. V novém Poirotovi vidím Davida Sucheta, který je prozatím nejdokonalejší živou verzí Herculese.
Asi budu jediná komu se tato pokračovatelka nelíbila. Knihu jsem odložila v polovině, prostě mě obsah rozčiloval a celkem i nudil. Mrkla jsem sice na konec, ale ani ten mě neuspokojil.
Tuhle dámu prostě číst nebudu.
Mně se to líbilo moc, přelouskala jsem to jako nic. Netušila jsem, že příběhy s Poirotem stále vznikají, jen z pera někoho jiného. A nevadí mi to, naopak.
Rozhodně mi to nepřijde, jako kdyby to psala A. Christie - podle mě až moc popisné, co se týče Poirota, atd. A trochu rozvláčné. Ne že by všechno od A. Christie bylo super, taky měla své slabé knihy, ale z tohohle přece jen cítím jiný styl.
Taková oddechovka, výplň času, ani závěr mě nijak extra nepředsvědčil...bohužel.
S knihou jsem spokojen. Není to žádná hlubokomyslná kniha. Chvílemi se mi zdálo, že některé postavy jednaly poněkud nelogicky, ale na druhou stranu jsou detektivky dle A.Christie vždy o jakési hádance a ne vždy o realisticky vylíčených postavách. Zápletka mi cosi vzdáleně připomínala, ale nevzpomněl jsem si. No nevadí, každopádně prima oddechovka!
Velmi povedené, jako kdyby to psala sama Agatha. Zajímavé až do úplného konce. Sophie Hannah je velmi dobrou nástupkyní Agathy Christie.
Nebylo to špatné. Za mě lehce zdlouhavější a o něco více překombinovanější než jsou originály od A. Christie, ale celkově jsem s knihou spokojená.
Agatha jak ji znám a mám ráda to úplně nebyla, ale nebylo to teda vůbec špatné, parádně zamotané až do posledních stran.
Opravdu čím dál lepší. S každým novým Hercule poirotem je to jako by to psala sama Agatha, všem kdo mají rádi knihy od Agathy doporučuji
Myslím, že tohle je Agatha jak vyšitá. :) Velmi pěkně napsáno, včetně velmi zajímavého závěru. Za mě plný počet.
Štítky knihy
Hercule PoirotAutorovy další knížky
| 2015 |  Pusinka |
| 2014 | Vraždy s monogramem |
| 2022 | Dokonalé děti |
| 2015 |  Bludná sdělení |
| 2008 | Ztráty a lži |
Mě se to líbilo. Když to tady tak čtu, tak si uvědomuji víc, že se Poirotovo chování trošku liší, ale na první přečtení mě ničím nepřekvapilo. (ale to bude asi tím, že mám spíš nakoukáno než načteno)