Velká čtyřka
Agatha Christie
Hercule Poirot série
< 5. díl >
Velká čtyřka, to je to nejmocnější zlo pod sluncem, říká Hercule Poirot a má samozřejmě pravdu. Členové tohoto uskupení se neštítí ničeho – vraždy, podvodu, únosu, záměny osob či krádeže... Nečekaně akční Hercule Poirot musí v souboji s mezinárodní zločineckou organizací dokonce několikrát prohrát, než odhalí pravidla podivného boje. Samozřejmě používá své malé šedé buňky, ale kromě toho se skrývá, připravuje past a cestuje – tentokrát i do záhrobí. Nebýt statečného mužíčka s podivným knírem, celý svět by se dočkal svého konce. Poirot má pro přítele Hastingse, pro všechny své nepřátele, ale rovněž pro čtenáře nejedno drsné překvapení. Představí nám svého bratra – a snad se i ožení!... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2019 , KalibrOriginální název:
The Big Four, 1927
více info...
Přidat komentář
Slavné spisovatelce se příběh moc nevydařil, aspoň podle mého názoru,
a navíc: nezlobím se. Jinými příběhy si to mnohokrát vynahradila!
Tuto autorku jsem měla jako povinnou četbu. Takže moje první knížka od této autorky. Detektivkám začínám přicházet na vhť (snejně jako u Nesba). Od detektivek me odradil, totiž Pes Baskervillský od Sira Arthua Conana Doyla. Moc se mi líbila. Ráda bych si od Agathy přečetla ještě nějakou knížku.
Detektivky od Agathy Christie mam moc rada, ale jejich par snah o "spionazni detektivni roman" (krome teto si vybavuji jeste "Hodiny") se moc nepovedlo. Velka ctyrka je snad nejhorsi detektivka co jsem od ni cetla. Tri hvezdicky davam snad jen z ucty k autorce.
Znám lepší knihy od této autorky. Původně jsem si ji půjčila, že v ní vystupuje Vera, ale nakonec jsem ji zařadila mez knihy vydané poprvé před rokem 1950.
Báchorka, která nemá s detektivkou mnoho společného, i když mrtvých je v ní požehnaně. Jde vlastně o několik jednotlivých příběhů (případů), které v konečném důsledku propojuje zločinecký gang zvaný Velká čtyřka. Poslední třetina knihy už se četla mnohem lépe než začátek, neboť jí nechyběl spád - ačkoliv zde dosáhlo vyprávění téměř fantaskních rozměrů. Charakteristickým znakem celé knihy je ukvapenost vyprávění, kdy se děj mění odstavec od odstavce, aniž by bylo dostatečně vystupňováno napětí, takže celé to nakonec vyznívá poněkud groteskně.
Ve značné míře souhlasím s komentáři, které vykreslují Velkou čtyřku jako poměrně slabou a nezdařilou. Myslím si, že tenhle Poirotův vleklý souboj Christie trochu překombinovala. Ději chybí přirozený spád - obě strany se střídají v úderech a příběh posouvají nikoliv v logickém řetězci, ale v shluku efektních představení, která v zásadě představují jen záminku k Poirotovým okázalým trikům. (Zvláště v případě finální konfrontace působí jeho řešení téměř salónně - jako vytáhnutí králíka z klobouku). I přesto, že řadou motivů evokuje Velká čtyřka dojem z peripetií jiného slavného detektiva (SH), nepřináší onen mrazivý a tísnivý pocit, že kriminalista čelí mocnému zlu. Čtveřice padouchů, jakkoliv chladnokrevně vylíčená, nepůsobí přesvědčivě. Její postupy jsou buď příhodně toporné, aby mohl Poirot zazářit, anebo mysteriózně zákeřné, aby bylo učiněno zdání nebezpečnosti a nepolapitelnosti. Zkrátka, postrádala jsem při čtení Agathinu typickou důmyslnost a um vytvořit příběh plný očekávání. Knize příliš vysoké hodnocení nedávám, ale rozhodně nemůžu říct, že by tím u mě klesla i jindy výborná autorka...
Nezvyklá kniha s Poirotem, která se zabývá špionážní zápletkou. Děj je poněkud rozvláčný. Chvilku se něco děje a najednou se toho děje zase až moc. Rozhodně bych knihu ale neodsuzovala a jsem ráda, že jsem si jí četla.
Táto knižočka určite nepatrí k tomu najlepšiemu čo spisovateľka napísala, ...celkom vtipné čítanie:-). Ale nevadí, určite nezanevriem na knihy od A. Christie.
Toto byla moje první kniha od Agaty Christe. Čekala jsem od toho skvělou detektivku a .... Buď jsem si vybrala její nejhirší knihu a nebo toto není můj styl. Upřímně nevím jestli se mám pouštět do další knihy protožetahle kniha se mi vůbec nelíbila, četla jsem jí a přemlouvala se abych jí dočetla.
Tentoraz neviem, či sa mám smiať, alebo plakať. Toto úbohé dielko je skutočne nepodarenou knihou a pravdepodobne aj najhoršou knihou od Agathy. Myslím si, že ani ona nebola spokojná. Okrem toho Poirot je na dôchodku, má ktovie koľko rokov a pritom šplhá po popínavej rastline z prvého poschodia? Rozhodne z neho Bond nebol a nebude a táto poloha mu vôbec nesedí, práve naopak, pristane mu také to povestné puntičkárstvo a zapájanie toľkokrát spomínanej šedej kôry mozgovej. Nie som si istý, či práve Agatha nemala svoju šedú kôru mozgovú v stave otupenosti, keď písala tento nepodarok.
P.S. Šedú kôru mozgovú mala v rozhádzanom stave: manželova nevera, matkina smrť, termín u nakladateľa, jej senzačné zmiznutie, publicita v novinách.
Zatím nejhorší "poirotovka", kterou jsem četl. Padouši kteří chtějí ovládnout svět, vraždí kdekoho na potkání nakonec udělají to co udělali. To se fakt nepovedlo.
Tohle se nepovedlo. Jednotlivé povídky slepené dohromady v román a příliš akční Poirot, to se mně příliš nelíbilo. Poirota vnímám jako skutečného v jistém imaginárním literárním světě, a proto mám problém tento román přijmout. Na druhou stranu musím uznat, že román byl vcelku čtivý.
Neobvykle akčně koncipovaná detektivka. Zaujala mne od první do poslední stránky. Snad jen ten závěr byl akční až přespříliš. Nic to ale nezměnilo na čtivosti.
Sice z trochu jiného "soudku", než na co jsem od Agathy zvyklá, ale i tak jsem byla nadšená a překvapená z celého děje.
Zdá se mi, že Agatha si pohrála s motivem Sherlocka Holmese. Ostatně narážky typu "Každý správný anglický detektiv má chytřejšího bratra...", akční děj a zápletka skutečně spíše připomíná Sherlocka a i kapitán Hastings zde předvádí Watsona se vším všudy. Chvílemi jsem si vzpomněl i na film muž z Acapulca a Boba Saint-Clara . Zvláště na pasáž "A teď tě Bobe zesměšním..." Opravdu jsem chvílemi nevěděl, jestli se nejedná o recesi. Dokonce, asi kdybych neviděl na obálce jméno autorky, myslel bych si, že se jedná o nějakého rádoby pokračovatele Poirotovského odkazu. Myslím si, že při psaní této Poirotovky už měla autorka svého hrdiny tak trochu plné zuby. V té době asi klíčil nápad vytvořit slečnu Marplovou, kterou vydá za necelé tři roky potom. Nicméně podle počtu dalších pokračování Poirota je vidět, že se jí ho stejně jako A. C. D. nepodařilo svého hrdinu, který si začal žít svým vlastním životem, umlčet. Ale to je jen můj laický názor. Jinak kniha je pohodová a rozhodně stojí za přečtení.
Autorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
Tak toto dílo bylo na můj vkus dost slabé, Agatha to umí daleko lépe. Zdálo se mi, že sem Christie naskládala příliš mnoho věcí, z nichž se snažila pospojovat jeden příběh, ale jako celek to vůbec nesedělo pohromadě. Nečetlo se mi to dobře a místy mne to i dost nudilo. Ale co, i mistr tesař se někdy utne.