Vražda Rogera Ackroyda
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/56571/bmid_vrazda-rogera-ackroyda-vVZ-56571.png
5
922
922
Hercule Poirot série
< 4. díl >
Paní Ferrarsová, bohatá vdova žijící ve vesnici King's Abbot je nalezena mrtvá. Místní lékař dr. Sheppard konstatuje, že šlo o sebevraždu. Ve vsi bylo veřejným tajemstvím, že se měla provdat za prominentního obyvatele vesnice, Rogera Ackroyda, jen co uplyne rok od smrti jejího manžela. Ackroyd pozve doktora na návštěvu, neboť s ním chce mluvit o smrti své nastávající, a prozradí mu, že se mu paní Ferrarsová přiznala k tomu, že svého manžela zabila a někdo ze vsi ji vydírá. Během jejich rozhovoru donese Ackroydovi sluha dopis, který napsala paní Ferrarsová těsně před svou smrtí. Zřejmě v něm označila právě onoho vyděrače. Dopis si však Ackroyd přečte až po odchodu dr. Shepparda. Ten je o hodinu později přivolán zpět do domu. Rogera Ackroyda nalezli v jeho pracovně – probodeného…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1993 , Knižní klubOriginální název:
The Murder of Roger Ackroyd, 1926
více info...
Přidat komentář
Že tento román ACh způsobil svého času reakce přiměřené originalitě a nečekanosti základního nápadu (a to v dobrém i zlém), se všeobecně ví. Kdysi mě taky dostal, wow efekt byl nesporný (mea maxima culpa, leč bylo mi dvanáct nebo tak nějak). Teď jsem se bavila tím, jak Poirot slibuje, že zůstane v penzi a u pěstování dýní, a do toho mu to neustále šrotuje, zelenooký detektiv dokonce intrikuje více než jindy. Plejáda postav je seskládána taky pěkně a Hastingsův náhradník přiměřeně zajímavý... Ale jinak souhlasím s tím, že na mne čekají poutavější případy. Pořád je nač se těšit.
Knihu hodnotím v rámci knih od A. Christie. Detektivky s tímto všeobecně známým detektivem mám velmi rád, vždy mě baví, jak autorka prostřednictvím H. Poirota vyřeší vraždu velmi nečekaným způsobem.
V této detektivce bylo (jako obvykle!) vše složitě propojené a "zamotané", tuto záhadu mohl vyřešit pouze H. Poirot.
Závěr byl v mnohém překvapivý, především, když vezmete v úvahu celý proces vyšetřování vraždy. (Zde musím přestat!)
Nejedná se o nejlepší z řady detektivek od této autorky, ale přesto doporučuji!
V podstatě jako skoro každý příběh od Agathy Christie, který jsem četla, byl tenhle moc vydařený. Nikde žádná hluchá místa, každičký detail/scéna má svůj význam a účel. Rovněž se velmi dobře čte, stránky ubíhají pod rukama. To je způsobeno právě absencí hluchých míst a tím, jak jde Christie hned k věci, což dělá knihu poměrně krátkou a přitom nabitou dějem.
Vraždu Rogera Ackroyda dělá mimořádně zajímavou především konec. Díky velmi originálnímu vyústění se tenhle titul údajně stal „jednou z nejkontroverznějších a nejdiskutovanějších detektivek nejen Agathy Christie, ale patrně všech dob. Sama jsem z konce byla dost překvapená, protože to není úplně Agathin styl, a musím uznat, že detektivku s takovouhle zápletkou/rozřešením jsem asi ještě nečetla. Vražda Rogera Ackroyda se rozhodně zařadila do top 5 mého pomyslného žebříčku detektivek s Poirotem. Knize bych vytkla jen Poirotovu radu pro vraha na závěr – úplně nedává smysl.
fun fact: Vražda Rogera Ackroyda se zařadila do sta nejdůležitějších knih 20. století, takže jestli vás nepřesvědčila recenze, tohle by mohlo.
Takto si zahrávat se čtenářem umí jen Agatha Christie. Domnívala jsem se, že vraha přece nemohu odhadnout už proto, že neznám poměry na anglickém panském sídle před sto lety...
Bohatá paní Ferrarsová záhadně umírá krátce potom, co oznámila, že se vdá za rovněž velmi movitého souseda Rogera Ackroyda, který je ovšem taktéž nalezen mrtvý, někdo ho probodl dýkou... Pachatele společně s Herculem Poirotem odhaluje místní lékař James Steppard... A odhalení je vskutku velice nečekané, Agatha se čtenáři famózně vyšplouchne...
Nejsem žádná velká odbornice na Agathu Christie, jejích knih jsem zatím přečetla vlastně jen pár, ale tahle se zatím opravdu vymyká díky konci, který mi vyrazil dech... Rovněž jsem si velmi užívala suchý anglický humor, ironické glosy vypravěče a rychlý spád příběhu...
Suma sumárum velká spokojenost...
Hodnocení: 4,5 * z 5 *
řišel čas na klasickou detektivku a bylo to boží!
Pak si vždycky říkám, proč to nečtu častěji, protože je to fakt vymazlený, promyšlený, skvěle se to čte a ta lehce archaická řec je neskutečné zvukomalebná.
Musím to nějak propašovat ke čtení mýmu manželovi, abych měla s kým sdílet dojmy. :-D
Pokud nemáte rádi severský detektivky, páč je to tam samej vodotrysk krve, tak tohle byste měli zkusit, je to geniální a čistý :-D
Předčítala jsem nejmladší dceři a řeknu vám, je to děs, číst takovouhle detektivku rychlostí jedné, dvou kapitol za večer! :o) A to i v případě, že už ji dobře znáte a nekroutíte se nedočkavostí, kdo z nich to tedy vlastně udělal.
(SPOILER) Tento příběh z ostatních maličko vybočuje a to ne jen Poirotem v důchodu. Kniha byla jedna z prvních, kterou jsem četla a můžu jí číst stále znovu. Doporučuju.
U Poirota lehce podvádím a jeho příběhy čtu na přeskáčku, nejčastěji na základě doporučení a vysokých hodnocení. Což se mi u Vraždy Rogera Ackroyda vymstilo. Lidé ho sice vyzdvihují oprávněně, nicméně i sebemenší náznak onoho důvodu mi již zhruba ve třetině knihy pomohl se správným odhalením vraha. A je to právě o to snazší, pokud máte s Christie už něco načteného a víte, jak její schémata fungují.
Pokud tedy mohu poradit: NIC si o knize nezjišťujte (a už vůbec nečtěte anotaci na vnitřní straně vydání z roku 2022 od Kalibru) a pokud možno se k Ackroydovi dostaňte co NEJDŘÍVE. Nejen kvůli kvalitám, ale také síle toho, že se jednalo teprve o třetí román s Poirotem.
Zdali mi brzké odhalení vraha ubralo na čtenářském zážitku? Vůbec. Christie jako vždy napsala neuvěřitelně čtivou a promyšlenou detektivku se skvělými postavami, prošpikovanou všemožnými detaily a nápovědami, jenž je zábavné hledat. A jako vždy má příběh přidanou hodnotu v podobě perfektního zachycení lidské povahy, vztahů a myšlenky, kterou se snaží vyprávěním předat. Přiznám se, že jsem měl s dějem ze začátku přeci jen menší specifický problém, jenže i ten se ukázal jako účelný a zde obzvláště bude opětovné čtení ne-li zábavnější. Zkrátka, autorčiny detektivky jsou nejen o výsledku, ale samotné cestě.
A ani již zmíněné brzké odhalení vraha mi nezabránilo vychutnat si finále. Nejen kvůli tomu, že přestože víte, o koho jde, tak si nejste jisti, jak konkrétně byl zločin spáchán, což si v následném Poirotově vysvětlení člověk vždy vychutnává... ale také kvůli onomu nezaměnitelnému napětí a konkrétně tady i s následným mrazením.
Rád bych se rozepsal více a vyzdvihl mnohé další prvky, za které je Vražda Rogera Ackroyda právem považována za mistrovské dílo. Nerad bych však cokoliv prozrazoval a tak mi nezbývá než-li všemi deseti doporučit a přesvědčit se o zážitku sami.
Dobře napsaná detektivka, čte se velmi dobře. Podle mě jedna z nejlepších knih Agathy Christie.
Opět skvělé dílo. Poprvé jsem tušila správně kdo je vrah, možná je to tím, že už mám od A.Ch. přečteno těch knih více, nebo jsem jenom měla dobrý odhad. Každopádně doporučuji přečíst. Těším se, až zase knihu porovnám s filmovým zpracováním. Kniha se čte téměř sama, ostatně jako její snad všechny knihy.
To si tak čtete a říkáte si, kdo je vlastně vrah? A jak dočtete, tak máte akorát otevřenou pusu a úžasem kroutíte hlavou. Já fakt nechápu, jak to ta A. Christie dělá...
No Agatha nam to zas natrela. Cekate nejakou vyvrtku na konci, ale tahle, tahle byla fakt mistrovska. Povedeny dil s Herculem Poirotem.
Jak skvěle píše Magyana "zpropadená ženská, tahleta Agatha" :o)). Pročítal jsem si všechny výborné komentáře zde a musel se usmívat, jak je tato kniha skvělá. Stará dáma mi to opravdu vytmavila a to i přesto, že jsem tento díl s vynikajícím Davidem Suchetem viděl asi třikrát a vraha jsem si pamatoval. A stejně jsem o své paměti na chvíli zapochyboval :o)). A knihu jsem si moc užíval i proto, že jsem měl v hlavě všechny postavy jako živé.
Pokaždé, když má paní Agatha Christie narozeniny, si na její počest přečtu jednu z jejích detektivek :). A tahle kniha byla fakt vynikající a Hercule Poirot skvělý! Pět stars jak vyšitých a velké doporučení, vážení! :)))
Konec mě udivil. A koukám na příspěvky ostatních, nejsem sama. Zvláštně napsané.
Ale Hercule na to samozřejmě přišel.
Stejného zvěrstva - porušení nepsaných pravidel detektivky - se autorka dopustila i v knize Nekonečná noc. Obě knihy jsou psány "ich" formou (v první osobě), což není tak zcela běžné a mělo by to čtenáře varovat.
Skvělé. Jsem velmi překvapená, kdo byl pachatelem. Opravdu důmyslná vražda, ale na Hercula si nikdo nepřijde!
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Mám ráda tyhle staré detektivky, protože to není plné děsu a krve. A Hercule Poirot je sázka na jistotu. Tato kniha má netradiční konec, to je jasné. Taky jsem to nečekala. Co se mi ovšem nelíbilo, bylo doporučení pro vraha na závěr.