Poirotova pátrání

04.12.2024

Smysl pro nejapný humor, ochota cestovat (i přes moře!) a větší váhavost (která však na vysoké mínění o sobě samém nemá valného vlivu). Připadala jsem si trochu jako David Suchet, trpící při každém sebedrobnějším porušení závazného kánonu vlastností, vystupování a reakcí HP. :-) Vzhůru na vrcholnou (a s jasně daným, v reakcích nepřekvapivým HP) Kočku mezi holuby!

Všimli jste si, že v povídkách je Hercule Poirot větší vtipálek než v delších detektivních románech? Třeba epizodka s látkovou kočkou, jíž straší inspektora, ho ukazuje v úplně jiném světle, než toho zákony dbajícího a vážného ochránce spravedlnosti, jakého známe z pozdějších textů.

25.05.2024

Jedenáct zapeklitých, krátkých, detektivních povídek Herkule Poirota a jeho věrného, tak trochu natvrdlého přítele Arthura Hastingse. Milé, někdy i úsměvné čtení....... zoufalství a nepreciznost, co vyvádí z dokonalosti Poirota, to mě přivedlo k úsměvu. A ta Poirotova ješitnost. :o)) Odpočinkové, lehce detektivní čtení.

20.02.2024

Sbírka povídek s geniálním detektivem je jednoduše geniální. Příběhy skvělé a vyřešení jednotlivých případů ještě víc.

08.02.2024

Agatha Christie je již celá dlouhá léta mou úplně nejoblíbenější autorkou a jsem skálopevně přesvědčená o tom, že se to nezmění ani do budoucna ;-). Tuto její sbírku povídek s Herculem Poirotem jsem poslouchala jako audio v němčině a načtení bylo tak skvělé, že jsem se u knihy opravdu bavila a doslova královsky si ji užívala ;-). Ohledně jednotlivých případů se podrobněji rozepisovat nebudu, některé z nich jsem znala už z jiných podobných sbírek, ale většinu ne. Každopádně se mi líbily všechny do jednoho, kromě toho mám moc ráda, když se na scéně vedle Poirota objeví i jeho věrný přítel, kapitán Hastings - přestože se poměrně často ocitá v roli "otloukánka". A ano, souhlasím s názory, že tohle by mu Poirot dělat neměl, ale změnit se to už nedá a je to prostě tak nějak dané, proto nemá cenu se nad tím pozastavovat. Kromě toho se zdá, že Hastings sám to bere spíš sportovně a s nadhledem - a to je dobře ;-). Dávám tedy i tentokrát plný počet a doporučuji.

01.10.2023

Povídky se mi líbily, ani jednu jsem neviděla ve filmovém zpracování, takže jsem si to užila s patřičnou zvědavostí. Některé jsou samozřejmě lepší, jiné trochu slabší, ale i tak to stojí za přečtení.

16.08.2023

Řešení záhad Herculem Poirotem ... jedním slovem to shrnu jako "klasiku detektivek Agathy Christie" ... já jen podotýkám, že vlastně v žádném z děl filmově (ne)zpracovaných jsem nikdy neodhadla vraha (zloděje, únosce, podvodníka atd.) ... prostě nemám ty Poirotovy šedé buňky mozkové :-) ...

03.08.2023

Kouzlo povídek Agathy Christie je v pointě. Není to touha po barvitě líčeném vyšetřování, ani vyšperkovaném obrazu doby, ale překvapivé rozuzlení, co nás na nich baví...
Ke kratšímu formátu případů Hercula Poirota jsem si nejprve musela najít cestu. Některé povídky mě zaujaly, jiné ne. Trochu zklamaná jsem byla z Krádeže úpisů za milion dollarů a Dobrodružství s levným bytem nestálo za čtení. Oproti tomu Únos ministerského předsedy vynikl v dobrém slova smyslu. Napětí, co se z toho vyklube, se mě drželo od první věty až k posledním řádkům. A nakonec, Případ ztracené závěti mě překvapil unikátním rozuzlením a stal se tak pro mě top povídkou celé knihy.

13.07.2023

Kratší příjemné povídky. Denně jsem si dávkovala 1-2povídky.
Oddychové, čtivé.

Při půjčování v knihovně jsem netušila, že se jedná o soubor povídek. Já na ně prostě nejsem. Čtou se sice dobře, ale musím přiznat, že Hercule už mi lezl na nervy. Hlavně tím jak neustále shazoval Hastingsa. Se divím, že se s ním ještě vůbec bavil.
Některé povídky jsou lepší, některé horší. Příště raději román.

13.12.2022

Příjemné a čtivé detektivní povídky se skvělým Poirotem. Ideální čtivo před spaním a to i díky krátkosti jednotlivých povídek.

17.11.2022

Je to dobré, to je fakt. Ale já moc povídky nemusím. Při kupování této knihy jsem si ani nevšiml, že je povídková. Nakonec jsem to dal. Asi nejlepší povídka je Krádež šperků v hotelu Grand Metropolitan, ale i ostatní jsou napínavé a zajímavé. Určitě si každý vybere.

23.08.2022

Vždy pokud potřebuji nějakou zaručeně perfektní detektivku a nechce se mi přemýšlet, po čem šáhnout, knihy od mistryně, královny, bohyně detektivek nikdy nezklame.
Všechny jsou skvělé, žádná není špatná. Originální, skvělé, nepřekonatelné.

13.06.2022

Něco je až moc překombinované...

25.02.2022

Nejsem milovník povídek, ale kniha má pro mě výhodu v tom, že si za krátký čas přečtu celou řadu opravdu zajímavých příběhů. Za mě by ale mnoha zápletkám slušelo podrobnější rozpracování do samostatné knihy.

21.12.2021

Poslouchal jsem jako audioknihu. Musím říct, že autorce povídková forma moc nesedí, na menším prostoru nedokáže rozehrát příběh tak jako v románech. I když i zde se pár výjimek najde. Poirot dochází k rozluštění až moc snadno, nejsou tu žádná váhání ani změny v podezřelých. Zašlo to tak daleko, že jsem pachatele většinou uhodl a s Herculem zvládal držet krok. Průměr z povídek mi vychází na 4,5*, ale když to srovnám s jinými knihami, tak je tato sbírka prostě kvalitativně níž. Více u jednotlivých povídek.

05.10.2021

Tohle byla moje první knížka od Agathy Christie a byla jsem z ní mile překvapena. U některých případů jsem se musela až smát nad Poirotovou chytrostí a Hastingsovou nechápavostí . Často jsem také přemýšlela, jestli by někdo takový , jako tento až nadmíru inteligentní člověk s tak neuvěřitelnými schopnostmi vše vyřešit, mohl vůbec existovat v reálném světě.

06.09.2021

Povídky mě moc neoslovily , i když jsem se párkrát zasmála , předešlé díly mně bavily o mnoho více .

01.09.2020

Komentáře tentokrát psali především studenti semináře „Spisovatelský vývoj Agathy Christie s ohledem na její ztvárnění postav Poirota a Hastingse“ :-). A, milí studenti, šli jste k jádru věci, ať už jste to odhalili citem či rozumem. Autorka očividně ještě vybrušovala nejen zápletky, ale i charaktery obou postav – a zaplaťpánbůh, že se jí to povedlo. Čtenář má být Hastingsem: méně důvtipným než génius, jak jinak, ale přece jen, až takhle… (a ten překlad z 20. let je vážně až úsměvný):
„Vy nikdy, nikdy nebudete používati mozku, který vám dal dobrý Pán Bůh.“
A chudák Hastings ho stejně stále bezmezně obdivuje:
„Poirot měl pravdu. Má ji vždycky, prokletý chlapík!“
Kdo ví, jestli by si tím A. Ch. neznepřátelila čtenáře – kdo by chtěl být v partě s takovým mamlasem.
Pro srovnání: Poirotův proslov k Hastingsovi v trochu novější Smrti lorda Edgwarea:
„A vy jste ten nejdokonalejší Hastings! Vy jste živá ilustrace normální mysli. … Vy vidíte do zločincovy mysli. Tuto schopnost já postrádám. Vy mi ukazujete, co si mám, podle zločincova přání, myslet. … Ce cher Hastings. skutečně k vám chovám velkou náklonnost.“
Tak jo, do téhle party patřit, to už beru. Ale - nejen z tohoto hlediska - bylo to zajímavé čtení.