Vražda je zvyk
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/143242/vrazda-je-zvyk-143242.jpg
5
657
657
Hercule Poirot série
< 14. díl >
Hneď po príchode do archeologickej lokality v irackom Hassaniehu je zdravotnej sestre Amy Leatheranovej jasné, že sa tam deje niečo zlé – niečo, čo súvisí s manželkou slávneho archeológa doktora Leidnera. Medzi členmi expedície vládne napätie a Louise Leidnerová je čoraz vydesenejšia. O pár dní má na nálezisko prísť Hercule Poirot, no ktovie, či už pre niekoho z výpravy nebude neskoro.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2011 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Murder in Mesopotamia, 1936
více info...
Přidat komentář
Kniha mě dost překvapila tím, že je vyprávěna z pohledu první osoby a ne klasicky vypravěčem. Tady se jedná o vyprávění sestry, která byla najatá, aby se starala o manželku archeologa v Iráku. A vypráví nám příběh a svoje poznatky. Poirot se objevuje poměrně pozdě a mě kniha docela nudila. Mám detektivky rád, i jiné knihy od Agathy mám rád, ale tady mi to bohužel nesedlo.
Není mi jasné, proč zrovna v tomhle díle Poirot mluvil tak komicky neumětelsky anglicky, což působilo poměrně rušivě, jinak se ale nedá nic vytknout. Vypravěčkou je zdravotní sestra, která se s odstupem snaží události popsat na papíře, a děj se odehrává v Iráku v domě, kde přebývá archeologická výprava - tady Agatha patrně čerpala inspiraci ze svého života. Sestra toho ale nestihne mnoho napracovat, jakmile ji najmou, její paní je nalezena zavražděná. Sestra je nebojácná, až odvážná, vypráví klidně, a Poirot (který se zase náhodou vyskytl poblíž) ji proto bere za spojence. Opět se dočkáme druhé vraždy, Poirot ale vše rozlouskne během pár dnů a odjíždí v dál Orient-Expressem, aby se nachomýtl k další známé vraždě (která ale vyšla knižně o několik dílů dříve). Mě prostředí Blízkého východu bavilo, je poznat, že Agatha Christie měla cestování ráda. Její postavy jezdí po celém světě, ať už za prací, odpočinkem, nebo i zločinem. Škoda že jsme se ve Vraždě v Mezopotámii nedostali blíž arabské kultuře, prostor, ve kterém se odehrává, je pevně ohraničen domem archeologů. Jako další případ v řadě bude ale navazovat Smrt na Nilu, těším se na čtení.
„ (...) Až do posledního okamžiku já držím všechno zde,“ poklepal si na čelo. „V pravou chvíli – udělám skok – jak panter – a mon Dieu, to je pak překvapení!“
Uvědomuji si, že nemám Vraždu s čím srovnávat, na druhou stranu nemám jí co vytknout. Moment překvapení se nekonal, zklamání ovšem také ne. Lehká forma dělá román velmi čtivým.
Líbilo se mi, jak se ve vydání z 1969 popasovali s Poirotovým jazykem, dali mu osobitost ale nikoli přílišnou komičnost, která by pokazila atmosféru.
Samozřejmě H. Poirota znám, ale knihu od A. Christie jsem četla poprvé. Jsem velmi mile překvapena, jakým způsobem je příběh napsaný - takovým lehkým a jednoduchým způsobem. Přitom jsem bez problémů byla vtažena do děje a okouzlena příběhem.
Zápletka sice nepravděpodobná a neuvěřitelná, stejně tak i provedení vraždy, ale stejně mě to dostalo, jako vždycky :-). Psáno v době, kdy arabský svět ještě neměl tak negativní konotaci jako dnes... Na konci knihy Agatha sděluje, že se ze Sýrie Poirot vrátil nazpět Orient expresem a navazuje tak na další knihu.
Pro mne je tato kniha jedním z nejlepších případů Hercula Poirota. Oceňuji i skvělé prostředí Mezopotámie a vůbec celou zápletku, která je opravdu výborná.
Opět jsem podezřívala všechny kromě vraha :-). A to je dobře. Navíc se mi po delší době opět vrátila chuť přečíst celou sérii s Poirotem, kterou jsem malinko ztrácela po příbězích, které přišly po Vraždě Rogera Ackroyda.
Klasická detektivka s překvapujícím závěrem - to je celá Agatha Christie :-))
Tohle je prostě klasika! Svěží a příjemná, historií a vraždami protkaná Agathovská klasika! Už poněkolikáté se pro mě ČV stala příležitostí sáhnout po některé knize od Agathy Christie, kterou jsem dosud nečetla (a že jich ještě je) a opět jsem si uvědomila, jaké jsou to úchvatné příběhy! Ano, dnes čtu tuto autorku velmi málo. Vlastně se pro mě stala náhradou v době dospívání, kdy jsem přečetla celou Správnou pětku a chtěla jsem přijít už takříkajíc na "vyšší úroveň", ale tyhle knihy nám prostě mají neustále co nabízet.
Jak je možné, že v dnešní době autoři potřebují trojnásobek stran a hektolitry krve, aby vystavěli slušnou zápletku, zatímco Agatha si vystačí s takovým málem a efekt je stejný. Ano, nad reálností zápletek a provedení vražd asi nelze moc do hloubky dumat, ale právě u A.Ch. by takové rýpání čtenáře připravilo o kouzlo. Co se týče Hercula Poirota, málo které vrtošivé detektivy zbožňuji tak nepokrytě, jako tohoto obtloustlého prťavého mužíka s vejčitou hlavou a charakteristickým knírem :).
A co se týče zápletky této knihy? Netřeba rozebírat. Bohužel filmové zpracování jsem znala až příliš dobře, takže rozuzlení pro mě nebylo překvapením, ale i tak jsem si v knize užívala každé slovo! Těším se, až mě okolnosti opět někdy přimějí přečíst si další knihu této autorky.
Jedna z nejpovedenějších! Od začátku jsem tušila vraha, ale autorka mě od něj stále víc a víc odváděla a já jsem každou stránkou byla víc a víc přesvědčena, že to ta postava nebude. Byla jsem zas napálena! ????
Moje oblíbená Agatha Christie! Není potřeba více slov, její detektivní příběhy mě stále baví a můžu je číst stále dokola a stejně se k nim budu vracet :-) Skvělé prostředí, skvělá zápletka i pointa na závěr, skvělý Hercule Poirot - i když tady měl zdatnou pomocnici.
Agatha umí fenomenálně dělat stísněné prostředí. Miluji klaustrofobický náměty, jelikož to ve mě evokuje o to větší napětí. Pohled ošetřovatelky na celý příběh se mi velmi líbil. Nemám příliš rád, když je příběh psán "z 3. pohledu", ze vnějška. Připadám si, že nejsem součástí toho dění během čtení. Rozuzlení případu bylo grandiózní a jako vždycky jsem to neuhádl a samozřejmě to byl někdo, do koho bych to nikdy neřekl. Co víc si přát?
Nebudu lhát - ke knížce jsem přistupovala s maličkým předpojetím, protože o knihách od Agáty se říká, že jedni je milují a druzí nesnáší pro jejich překombinovanost a styl psaní. Já jsem si tedy řekla, že si udělám vlastní názor a nějakého toho Hercula si přečtu. Sáhla jsem tedy po této knize a můžu říci, že patřím k první skupině :) Bylo to velmi příjemné čtení.
Ďalšia klasická detektívka s Hercule Poirotom, ktorá je však písaná z pohľadu ženy. Táto zmena mi prišla výborná, nakoľko po prečítaní niekoľkých príbehov s HP (a nie je to Harry Potter, hm) je to osviežujúce. Príbeh výborný, atmosféra tiesnivá, lokácia interesantná. Čo viac si priať? V podstate nič, pretože aj keď je čitateľovi jasné, že páchateľ bude ten, ktorý to nijakovsky nemohol byť, tak rozuzlenie je prekvapujúce. Čo mi najviac na starých detektívkach sedí, je to, že aj bez zbytočných popisov brutalít, snahe šokovať za každú cenu a na malom počte strán sa čitateľ doslova "napasie" všetkého vyššie zmieneného.
Hercule Poirot je velmi slušný detektiv,který mě dokáže udržet u knihy v napětí.A tak jsem rád,že jsem se do knihy pustil a v pohodě jsem jí dočetl.
Velmi zajímavý námět, až do posledních stránek jsem nevěděla kdo je vrah a jak byla vražda spáchána, skvělé
Štítky knihy
tajemství Hercule Poirot vykopávky, terénní výzkum dovolená - vražda Zlatý věk anglické detektivky (1920–1939)
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Další pěkný díl ze seriálu o slavném detektivovi. Tentokrát pomahačem a našeptávačem není kapitán Hastings, ale zdravotní sestra. Té vyprávění příběhu pěkně odsýpá a je nápomocná při řešení případu. Jako obvykle čtenář nemá vůbec šanci vraha odhalit, jenom šedé buňky Hercula vše odhalí a na závěr vysvětlí, jak se to mohlo stát, i když to vypadalo, že je to nemožné.