Vraždy podle abecedy
Agatha Christie
Hercule Poirot série
< 12. díl >
Jedna z nejslavnějších a nejúspěšnějších detektivek vyšla v roce 1936 a dočkala se řady adaptací včetně japonského animovaného seriálu. Naposledy byla roku 2018 zpracována britskou BBC do podoby třídílné televizní série s Johnem Malkovichem v hlavní roli. Tři dopisy a po nich tři vraždy – Alice Ascherové v Andoveru, Betty Bernardové v Bexhillu a lorda Carmichaela Clarka v Curstonu. Poirot se svým přítelem Hastingsem čelí tentokrát něčemu horšímu, než je obyčejný zločin, čelí šílenství a zvrácenému smyslu pro logiku. Čtvrtá vražda však daná pravidla poruší – a to je pro puntičkářského Poirota signál, že nic není tak jednoznačné, jak se ho o tom někdo snaží přesvědčit...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2019 , KalibrOriginální název:
The A. B. C. Murders, 1936
více info...
Přidat komentář
Opět velice dobře napsaná kniha. Agatha nám předhodí příběh s jasným podezřelým, bude to vrah? Opět nás zavede do kouta, ale naštěstí mám pomohou šedé buňky belgického genia.
Moje první kniha od Agáthy Christie. Nijak mě nenadchla. Musím si přečíst další, abych mohla být objektivní. Proto 5 hvězdiček.
Tenhle případ Hercula Poirota mi přišel hodně originální. Příběh je čtivý, moc se mi líbil a po konečném rozzuzlení jsem byla hodně překvapená.
:( Bohužel se mi tento díl moc nelíbil. Asi jsem tomuhle dílu nepřišla na chut. Protože jinak se mi díla od Agathy moc libý.
Dokonalé! Agatha opět nezklamala.
Byla jsem nemocná, a tak se mi knihu povedlo zhltnout během dvou dní. Věřím však, že kdyby mým společníkem nebyl Hercule Poirot, nepřečetla bych žádnou knihu tak rychle.
Nejvíce mne rozesmála věta na konci: "Zatracený cizácký kašpare mrňavý!" adresována mému oblíbenému Belgičanovi. Nádhera.
K Poirotovi přistupuji vždycky trochu opatrně, jeho charakter mě občas zvedá ze židle. Každopádně kniha je skvělá, zaujme už podle názvu. Rozhodně stojí za přečtení.
E. Poirota nemám ráda, jako filmovou postavu, protože je mi nesympatický, ale v knize byl vynikající. Jinak myslím, že není třeba nic dodávat.
Agatha Christie pro mě neztrácí své kouzlo, ale tahle kniha nás až do konce přesvědčuje, že vrahem je A. B. Cust. Závěr, ve kterém Poirot odkrývá pravdu, je možná zbytečně dlouhý, ale člověku pak zůstane opravdu málo otázek. Jenže tady nejde příliš hádat, kdo je vrahem, opravdu jde jen o honbu za šílencem, čímž se pro mě kniha stává trochu nudnou.
Ako tu už Dandulka poznamenala, veľmi inteligentne a s noblesou podaný príbeh, mám rada knižky pani Agathy, je to vždy zážitok.
Bravúrne vás pani Agatha zase oklame :) aby som bol presný tak neoklame...ale zmätie vás dokonale :) ... v tom spočíva čaro jej detektívok .. .ukáže vám všetko...vidíte a počujete všetky dôkazy...predstaví vám okruh ľudí ktorý by mali byť podozrivý ... v tomto prípade je zápletka originálna...máme tu vraždy podľa písmeniek abecedy ... začíname písmenom A...pohodlne si sadnite....tuším už pán Poirot číta svoju dnešnú poštu :)
Třetí knížka od Agathy a stále ještě u mne neproběhlo pražádné zklamání. Říkala jsem si, že mě ta knížka snad ani nemůže bavit, když byla vydána 19 let před mým narozením, ale opak byl pravdou. Poutavý příběh, kde opět do posledních stran netušíte, kdo je vrahem... Skvělý Hercule, řešící záhadu tajemného ABC. Přečteno za jediný den.
Kultivované vystupování, inteligence, to je to, co mám na těchhle knížkách ráda......I vražda se dá podat s noblesou.
Mé první setkání s monsieur Poirotem. Je to osoba vskutku zajímavá a úžasně kontrastní vůči škrobeným Angličanům.
Madamme Christie je bezpochyby královna detektivního žánru, obdivuji její psychologii postav i zvraty a děj propracovaný do nejjemnějších detailů.
Tímto s jejími díly nekončím, bien sur.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány zfilmováno Hercule Poirot Zlatý věk anglické detektivky (1920–1939)
Autorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
Poměrně zvláštní příběh s překvapivým koncem, ale nechytl mě tak, jako Dům na úskalí, který jsem přečetl přibližně ve stejné době. Těžko říci proč, objektivně vzato není s Vraždami podle abecedy žádný problém. Prostě to nesedlo.