Herec Antonín Novotný - První filmový milovník, který zmoudřel
Václav Junek
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/137399/herec-antonin-novotny-prvni-filmovy-milovnik-ktery-zmoudrel-137399.jpg
3
12
12
Znají jej všichni skuteční fandové českého filmu. Mladý, elegantní, víc než pohledný, výjimečný a zjevně inteligentní Antonín Novotný, filmový milovník minimálně evropského formátu, za sebou zanechal věru nesmazatelnou stopu. Není divu. Na jeho velké a významné role v „Katakombách“, „Třech vejcích do skla“, „Před maturitou“ i v ostatních čtyřiadvaceti celovečerních filmech nelze jen tak zapomenout. Přitom jeho kariéra trvala pouhých jedenáct let - od roku 1931 do léta 1941. Proč tenkrát doopravdy odešel od filmu? Proč tak snadno zahodil svou jinak jen těžko srovnatelnou kariéru? Co všechno bylo a co se stalo s umělcem a člověkem Antonínem Novotným? Tato kniha velmi podrobně a s velkou pečlivosti odpovídá na tyto ale i další otázky, týkající se filmového nebe spojené s Antonínem Novotným. ... celý text
Přidat komentář
Působilo to na mě jako odborné pojednání o části historie českého filmu, ale o herci jsem se moc nedozvěděla.
Tohle si Antonín Novotný nezasloužil. Bezpochyby to byl velmi zajímavý člověk. Chtěla jsem se o jeho životě dozvědět mnohem víc, ale i článek na Wikipedii poskytuje více informací. Tahle kniha je víc o době ve které žil než o něm samotném. Spousta plytkých a zbytečných vět, odstavců i stránek (prvnich 18 tam vůbec nemuselo být), zbytečných odboček i fotografií jiných lidí. O jeho chemické kariéře nic. O jeho vynálezech už vůbec nic.
Já nevím. Antonín Novotný byl dobrý herec a charakterní člověk, ale autorovo pojetí mě nějak nesedlo. Vadili mi časté odbočky a nakonec jsem začal mít dojem,že o herci až zas tolik informací nemá...
Zajímavá vzpomínka na slavného herce Antonína Novotného. Autor se pustil vylíčení situace v naší ČSR. Navazoval pak postupně na úspěchy pana Novotného po 1.světové válce, v době okupace a po ní. Já se ještě dobře pamatuji na filmy oblíbeného herce. Jeho dění po 2. světové válce jsem nezaznamenal. Proto jsem s chutí přečetl výklad autora. Imponovali mě stanoviska pana Novotného jak za okupace, tak i po osvobození. Je jeden z mála herců, kteří se nezpronevěřili svému národu. Jsem rád, že jsem si mohl přečíst tuto knihu a zavzpomínat. Vřele doporučuji.
Hned na začátku pan Junek píše, že má k memoárovému žánru blízko, ale už ten počáteční rozbor příjmení Novotný mi přijde nadbytečný. Ano, ne všichni Novotní se zapsali do historie pozitivně, ale proč to rozebírat? Vím přece o kom čtu, (vidím ho se Zitou Kabátovou na titulní straně!) To zaprvé.
Zadruhé: Psát o tom, jak jsem se k tématu dostal, snažit se to obhájit a vzpomínat, beru. Je to logické. Ale zakrývat všemi těmi poznámkami pod čarou, informacemi o historii Tábora a české společnosti prostou skutečnost, že nemám k samotnému A.N. vlastně co říct, je špatná kamuflace. A nudná.
Zatřetí : Ano, pan Junek toho musel hodně nastudovat (a já mu za uvedené zdroje děkuji. Jsou pro mě inspirací na příští dny), ale nebyl si ochoten přiznat, že psát o někom, kdo si střeží soukromí a nepotrpí si na líčení důvěrných maličkostí mající bulvární nádech, bude vaření z vody.
(A ještě tohle: Jméno Karla Högera není v textu ani jednou zmíněno, přesto má veliké foto na straně 88. Proč?)
Antonín Novotný se stal hercem, tak trochu překvapivě a samozřejmě hlavně díky svému atraktivnímu "exteriéru". Neměl žádné herecké vzdělání a jeho herecký projev byl velice civilní-on ani nehrál, jenom že tím právě slavil úspěchy. Do Prahy se Novotní přestěhovali z Tábora ( ne z Písku !), kde se jim dařilo až do krize dobře.Jeho velkou zálibou byla chemie a v té se po ukončení herecké kariéry proslavil ve světě - emigroval do Německa. Ve filmu působil i jeho bratr Vladimír, uznávaný kameraman a "vynálezce" filmových triků.
Opravdu moc rád čtu knížky o starých filmech a hercích z doby první republiky. Nějak se mi zdá že to tenkrát bylo opravdu poctivé řemeslo, dělat filmy, ne jako dneska, kdy se celý film natočí před zeleným plátnem ...... . A Antonín Novotný patřil 10 let ke skutečným hvězdám našeho filmu, přitom jich až tolik nenatočil. Autor zmiňuje jeho mládí, přestěhování z Písku do Prahy, studia na gymnáziu a hereckou kariéru, která byla poměrně krátká. Po válce se A.N. začal věnovat své oblíbené chemii a nakonec emigroval do Německa. Ovšem nejvíce z celé knihy na mě zapůsobilo ne vyprávěni o oblíbeném herci, ale asi jen jednostránková zmínka autora o devastaci barrandovských teras po roce 1989. To mě opravdu šokovalo, nevěděl jsem že jsou v takovém stavu.
Autorovy další knížky
| 2012 |  Herec Antonín Novotný - První filmový milovník, který zmoudřel |
| 2013 |  Emil Hácha |
| 2012 | Hitler v Čechách |
| 2009 | (Ne)Návraty Adiny Mandlové |
| 2011 |  Druhá republika |
Kniha o herci, která je vlastně o všem jiném, než o onom herci. Už dlouho mě nic tak nezklamalo, jako tahle knížka. Jak už tady v pár komentářích zaznělo, v knize je spousta odboček, povšechných vyprávění o různých místech, událostech v předválečném filmu atd., nicméně o herci samotném je tam informací tak na jednu stranu časopisu. Jen na prvních čtyřiceti stranách je několikrát v různých obměnách fráze, že se "konečně dostáváme k jádru příběhu" a stejně se k příběhu nikdy nedostaneme. A autor to asi moc dobře věděl, když spoustu času věnuje obhajování těchto odboček a slibování "jádra pudla".
Koho opravdu zajímá život herce Antonína Novotného, ať si na tuto knihu nechá zajít chuť. Nedozví se nic.