Heroinové deníky
Nikki Sixx (p) , Ian Gittins
Baskytarista slavné kapely Mötley Crüe nechává čtenáře nahlédnout do dávno zapomenutých deníků, které si vedl v dobách největší slávy. Popisuje jeden rok plný vzestupů i pádů, kdy mu pomalu ale jistě dochází, že by ho jeho vztah k drogám, a zejména k heroinu, nakonec mohl stát život. S osobitým humorem ironicky glosuje události, které jsou často jen velmi těžko uvěřitelné, a odhaluje čtenářům temná zákoutí mysli rockové hvězdy závislé na drogách. K jeho deníkovým zápiskům jsou přidány komentáře dalších členů kapely, slavných muzikantů, jeho příbuzných i jeho drogových kumpánů. Dokonce i sám Nikki se rozhodl přidat své současné názory na tehdejší události.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Umění
Vydáno: 2011 , DeusOriginální název:
The Heroin Diaries: A Year In The Life Of A Shattered Rock Star, 2007
více info...
Přidat komentář
Vřele doporučuji všem, nejen fanouškům kapely Motley Crue.
Poprvé jsem ji četla před šesti lety, protože každého fandu rockové hudby zajímá co se děje mimo koncertní haly. Nevím jestli se mi víc hnusil svým životem nebo líbil tím, že to ze sebe setřásl a nechal svou minulost minulostí.
Zajímavé ilustrace, dobové fotografie, postřehy jeho přátel a nejbližších či skvělý soundtrack z celé knihy dělají umělecké dílo i přes všechen hnus, který v sobě ukrývá.
Není na škodu zmínit, že Nikki je nyní šťastně ženatý, má zdravé děti, je úspěšným fotografem, miluje kvalitní knihy a již přes deset let je stoprocentní abstinent :)
Pro mě jakožto člověka, který četl biografii The Dirt od Mötley Crüe, jsou Heroinové deníky pokračování a rozšíření toho, co v The Dirt uvedl Nikki Sixx. Jedná se o velmi osobní zpověď člověka, který jde před čtenářem "donaha" a dává mu nahlédnout do nitra problematické a složité osobnosti. V kombinaci s albem The Heroin Diaries Soundtrack od SIXX AM se zážitek ještě umocní.
Když u nás vyšla, bylo mi skoro 12 let. Po knize jsem strašně toužila a opravdu se ji dočkala. Naprosto Sixxe obdivuji, už jen za to, že se odhodlal něco takového vydat celému světu. Kniha se mi líbila díky pravdivostem, názorům ostatních a také díky grafickému upravení, které tomu dodá určitou atmosféru a vžití se do jeho pocitů.
I dnes ji ráda otevřu a přelouskám ji při soundtracích jako je např. Life is beautiful nebo Girl with golden eyes :)
Nejen čtivé a nádherně zpracovené, ale také uchvacující, upřímné a inspirativní dílo. Výjev syrového nitra. Obdivuji Nikkiho Sixxe za to, co dokázal se svým životem. A taky za to, co nedokázal.
Vypadá úžasně! Čte se úžasně! A... Je úžasná! Opravdu jedna z nejlepších knih o feťácích.
Zajímavý náhled do hlavy feťáka, který je přesvědčený, že je čistý, když si nepíchá heroin, ale "jen" šňupe kila koksu a polyká pilule po hrstech.. Každopádně držme Nikkimu palce, aby vydržel...
Skvělá kniha, jen ten fond pisma v tech poznamkach me vytacel a hrozne blbe de lustil. Ale za obsah davam 5* a doporucuju kazdemu precist :)
Jelikož jsem v mém okolí slyšela pouze kladné ozvěny na tuto knihu, rozhodla jsem se ji také přečíst.
Nejdříve jsem si říkala: "Co bych četla deník nějaký rozmazlený rockový hvězdičky, co neví co s prachama a časem, tak jede drogy. Koho to zajímá? Každý ví, že rock'n'roll a drogy holt patří k sobě a Sixx není první ani poslední rocková hvězda, která do toho spadla."
Jenže po několika stránkách se sama kniha stala drogou a já si uvědomila, že se od stránek nemůžu odtrhnout. Člověk se diví, že i přesto v jakých stavech se Sixx nacházel, dokázal své pocity přesunout na papír.
"Přišel jsem k sobě v nemocníční posteli. Byl tam policajt a snažil se mě vyslýchat, tak jsem mu řekl, ať se jde vycpat. Vytrhal jsem si hadičky a jenom v kožených kalhotách jsem se vypotácel na parkoviště... "
Včera večer jsem tuhle knihu otevřela a dnes odpoledne jsem ji dočetla.. Neskutečný!!! Nejsem vůbec žádná čtenářka a doteď mě žádná kniha pořádně nezaujala. Před 3mi dny jsem přečetla jedním dechem J.Hendrixe-"Začínat od nuly" a byla to fakt libovka. Ale tohle, to je pecka! Už když jsem knihu otevřela, nesmírně mě zaujala svým grafickým zpracováním. A jak jsem začala číst, nemohla jsem se prostě odtrhnout. Neustále jsem na tu knihu myslela a myslím na ni pořád a ještě dlouho myslet budu. Jak N. Sixx v knize píše:„Je to kniha, na kterou nikdy nezapomenete!“ - a má naprostou pravdu! Já na tuhle knihu nikdy nezapomenu a těším se, až si ji koupím a budu ji mít doma. Obrovskej palec nahoru za celou tuhle knížku, prostě mě totálně dostala!
O knize jsem spoustu slyšel a jako metalový fanda jsem po ní prahnul.
Lidi jí měli velice oblíbenou a já se rozhodl,že si knihu pořídím domů. Kdybych nechodil do práce netrvalo by mi 3 dny jí přečíst... Kniha je všude se mnou, kdykoliv,kdekoliv...
Každá strana má svůj smysl,každý jeho den jako noční můra. Kdykoliv piju flašku Jacka D. a nahlédnu na jakoukoliv stránku okamžitě mě mrazí na zádech. Kdykoliv se ráno probouzím v cizím bytě,kdykoliv když mám okno... Jeho naději a úspěch nechápu.
Tato knížka mě naučila znovu se ponořit do světa knih. i nečtenář si tuto knihu zamiluje. Moc mi ovlivnila život, ukázala mi i jiný náhled na svět a především mi ukázala,že naděje umírá poslední...
Až jí otevřete Nikki prohlásí: "Vítejte v mé noční můře" ... a pokud se do jeho ponurého světa vžerete budete zažívat co on :)
Za můj život jsem přečetl jen něco málo knih (do 20ti kusů) a bezmyšlenkovitě mohu říci,že tato byla nejlepší... Každopádně pokud přemýšlíte nad přečtením,pořiďte si jí domů,knihu už z ruky nedáte
Takhle knížka byla pro mě jedním slovem masakr. Drogy, alkohol, nezřízený život i sex, zvrácené hodnoty, špína, zvratky, výkaly, halucinace, smutek, nešťastné dětství, deprese, nezvládnutá sláva a peníze. Hodně peněz. Celou dobu jsem si říkala, že to proboha nepíše žádný blbec, ale člověk, který čte Orwela, Kerouaca, tak PROČ? "Vždycky říkám, že bych toho tehdejšího chlapa poznat nechtěl, a věřte mi, vy taky ne." (s. 393) Přesto pro mě byla svým způsobem "krásná". Pro tu odvahu zveřejnit tolik osobních (a nechutných) věcí, pro poselství, naději... "Pokud jen jediný člověk ztratí po přečtení téhle knížky chuť vydat se stejnou cestou jako kdysi já, stálo za to se o moje soukromé peklo podělit." (s. 9)
Musím se přiznat, že kromě obsahu na mě zapůsobila i forma. Deníkové záznamy komentované s odstupem času nejen Nikki Sixxem, ale i jeho rodinou, přáteli, známými...
Úžasné grafické zpracování, celobarevné provedení, dost dobře nechápu, jak je možné, že se kniha prodává za stejné peníze jako knihy na obyčejném papíře, bez ilustrací, bez barev...
Knihu jsem četla několikrát, narazila jsem na ní náhodou (nevšednímu zpracování grafické stránky knihy opravdu zaujme) a díky ní jsem objevila Nikkiho, kterému jsem naprosto propdala :D (ne, neva, že mu je okolo padesáti :D). Opravdu upřímné a zajímavé nahlédnutí do jeho života. Nejvíc mě fascinovala jak se probral z kómatu a pobavil mě jeho rozhovor v rádiové stanici.
Knížka, kterou můžu číst klidně 20x za sebou a stejně mě pokaždé bude bavit :) Upřímná, úsměvná, smutná, šokující, šílená knížka, která člověka dostane jak slovy tak i svým grafickým zpracováním. A Nikki Sixx má můj velký obdiv!
Přečteno během jednoho dne. Docela síla, čtivé.. Výborná grafická stránka knihy, skoro jako komiks, autorem byl (podle str. 406) Paul Brown. Komu se kniha líbila, doporučuji podobnou: Marilyn Manson: Dlouhá trnitá cesta z pekla http://www.databazeknih.cz/knihy/dlouha-trnita-cesta-z-pekla-17181
Knížka mě tak zaujala, že jsem ji měla během 3 dní přečtenou. Nedokázala jsem se od ní odtrhnout, bohužel, někdy se nedalo nic dělat a musela jsem ji odložit. Vážně skvělé, obdivuji Nikkiho sílu, doporučuji všem si přečíst! :)
Štítky knihy
drogy závislost, narkomanie deníky vzpomínky autobiografické prvky hudební skupiny, kapely hudebníci, muzikanti
Měl by být Nikki Sixx obdivován? Můj názor je, že ne. Užíval si života naplno, nemusel řešit žádné problémy všedního typu a jeho jedinou starostí bylo jestli se má opít nebo zfetovat. Peněz měl dost, takže na drogy si nemusel vydělávat prostitucí nebo zlodějinou jako obyčejní feťáci. Měl slávu, holky, prostě všechno a ještě z toho všeho trpěl depresemi a měl problém se dokonce třeba osprchovat. Lidská psychologie je nevyzpytatelná, nešel jsem v jeho botách takže mi nepřísluší nikoho soudit. Vím, jsem zpátečnický moralista, ale dívám se na věc z pohledu obyčejného člověka.