Heroinové deníky
Nikki Sixx (p) , Ian Gittins
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/19450/bmid_heroinove-deniky-VOC-19450.jpg
5
343
343
Baskytarista slavné kapely Mötley Crüe nechává čtenáře nahlédnout do dávno zapomenutých deníků, které si vedl v dobách největší slávy. Popisuje jeden rok plný vzestupů i pádů, kdy mu pomalu ale jistě dochází, že by ho jeho vztah k drogám, a zejména k heroinu, nakonec mohl stát život. S osobitým humorem ironicky glosuje události, které jsou často jen velmi těžko uvěřitelné, a odhaluje čtenářům temná zákoutí mysli rockové hvězdy závislé na drogách. K jeho deníkovým zápiskům jsou přidány komentáře dalších členů kapely, slavných muzikantů, jeho příbuzných i jeho drogových kumpánů. Dokonce i sám Nikki se rozhodl přidat své současné názory na tehdejší události.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Umění
Vydáno: 2011 , DeusOriginální název:
The Heroin Diaries: A Year In The Life Of A Shattered Rock Star, 2007
více info...
Přidat komentář
Parádní knížka. Byla jedním z důvodů, proč jsem se přihlásila do další knihovny, v naší malé ji neměli.
Ohromně jsem se bavila, ohromně jsem Nikkiho litovala a šokovala mě ta ohromná touha mu pomoct, když jsem to četla. Jo, Nikki už je z toho srabu dlouho venku, ale já z toho byla úplně vedle, od knížky jsem se odtrhnout nedokázala a tahala ji všude s sebou. Ve škole jsem v hodinách tajně četla. Jestli byl Nikki závislý na drogách, tak já na té knížce. Třeba jeho dopis matce mě totálně odrovnal, u toho jsem brečela.
Bylo to drsné a šokující, ty jeho halucinace byly šílené a říkám si, jak se z toho mohl dostat?! Každopádně smekám. Mötley Crüe mám ráda moc, mají super energickou hudbu a po přečtení té knihy - přiznávám - jsem si Nikkiho oblíbila a úplně se do jeho osoby zamilovala. Souhlas s Tuffy, mladý Nikki je totiž k sežrání, i když mě se líbí i teď.
A to grafické zpracování: dávám jedničku s hvězdičkou, bylo to přesně v mých nejoblíbenějších barvách. Jo, a až jednou koupím psa, pojmenuju ho po tom od Nikkiho: Whiskey.
Tato kniha mě velmi oslovila.. Vždycky jsem měla Nikkiho Sixxe ráda, vlastně jsem vždycky poslouchala Motley Crue a Sixx:AM. Je to skvělý baskytarista a má velký štěstí, že je pořád naživu...
tohodle člověka velice obdivuju, to čím si prošel a přez to pořád žije, kolik hvězd si tím prošlo taky a zemřeli, dostal Mötley Crüe na vrchol a přitom sám padal dolů, pro mě osobně je to vzor toho že všechno špatné je k něčemu dobré, i teď si vede podle mě velice dobře a skupina Sixx:AM se kterou udělal i soundtrack k této knížce se mi strašně líbí stejně jako Mötley Crüe
...Zjistila jsem, že mám nějakou slabost pro rockové hudebníky závislé na drogách...
Než jsem si sehnala tuto knížku, Mötley Crüe jsem nijak nemusela. Jejich hudba mi nebyla moc sympatická a glam metalový vzhled mě docela odrazoval. V průběhu čtení Heroinových deníků jsem Mötley Crüe dala další šanci a teď není den, kdy bych si nepustila aspoň jednu písničku.
Co se týče samotné knihy a Nikkiho: Musím vyzdvihnout upřímnost, s jakou je kniha napsána a zaujalo mě i grafické provedení (u fotek mladého Nikkiho jsem se rozplývala jak desetilá holka :D). Nejvíce se mi líbila poslední část knihy, kde Nikki popisuje, jak se rozhodl sebrat veškerou vůli a vzít svůj život pevně do rukou. Jsem ráda, že jsem se mohla dočkat šťastného konce. Obdivuju Nikkiho, že se z toho srabu dostal a přeju mu hodně inspirace, skvělých textů a spoustu let hraní. A hlavně ať do toho znovu nespadne!
Kdo četl biografii kapely Motley Crue, tak ví o čem je řeč. Heroinové deníky Nikkiho Sixxe je další zmapování jeho opravdu divokého života. Po přečtení Vás napadne jediná otázka: "jak je sakra možný, že ten chlap ještě žije?!"
Knížka mě tak zaujala, že jsem ji měla během 3 dní přečtenou. Nedokázala jsem se od ní odtrhnout, bohužel, někdy se nedalo nic dělat a musela jsem ji odložit. Vážně skvělé, obdivuji Nikkiho sílu, doporučuji všem si přečíst! :)