Herzog
Saul Bellow
Psychologický román amerického spisovatele, zachycující zneklidněný duševní život amerického intelektuála, znaveného a zbrklého profesora Herzoga. Autor provádí svého hrdinu peklem dnešní civilizační desiluze, peklem uvědomování si strastiplného postavení dnešního člověka ve světě, přivádí ho na pokraj nervového zhroucení a nechává ho bojovat o znovunalezení duševní rovnováhy.... celý text
Přidat komentář
Geniálne po všetkých stránkach. Vedel som o tej knihe dlho, ale presvedčilo ma až odporúčanie Věry Chytilovej v jednom dokumente. Odkaz na Woodyho Allena potešil.
"Prozkoumejte všechno, co je pochopitelné, a dojdete k závěru, že jen v tom, co je nepochopitelné, lze najít nějaké vysvětlení."
Herzog je skvělá kniha plná zajímavých myšlenek. Příběh Mosese, jeho bohatý vnitřní svět a zároveň touha žít více navenek, být větším realistou a být méně sentimentální, méně citově založený. Příběh Mosese, trpícího a postupně docházejícího ke svému štěstí (či možná jen přechodné utopistické představě vlastní "jednoduché" spokojenosti... možná se mu hned večer vrátily jeho chaotické myšlenky, které právě byly nakonec možná jeho opravdovým světem a jeho opravdovým já víc, než si myslel), při jehož docílení příběh M. E. Herzoga končí.
"Nikdy nepochopím, co ženy chtějí. Co vlastně chtějí? Jedí zelený salát a pijí lidskou krev."
Asi je troufalost hodnotit hvězdičkami knihu, ve které jsem se někdy trochu ztrácel... Ale beru to jako svůj dojem, nikoli něco "objektivního". Přiznávám, že mne Bellow mnohdy dostal svojí intelektuálštinou, filozofií - někdy jsem prostě nebyl schopen ty těžké košaté myšlenky vstřebat. Ale přesto ve mne tohle dílo zanechalo pozitivní dojem, postava nepraktického mudrce Herzoga je neodolatelně sympatická a jeho různé tragikomické eskapády především se ženami mne chvílemi královsky bavily.
Mám ráda psychologické romány, mám moc ráda filozofii (zapracovanou v literárních příbězích), ale tohle mi prostě nesedlo.
Příběh to byl dobrý, ale proč musel být obalen tolika zbytečnými žvásty :-(( Ta pomatenost Herzoga byla patrná i bez těch slavných "dopisů". Na 100% vím, že tuhle knihu už nikdy neotevřu.
Citala som to v originale ako povinnu literaturu, ale ani na dvakrat som sa nedostala cez polovicu. Na mna prilis pomale a natiahnute.
Po všech těch škvárech co poslední dobou čtu jsem zase jednou dostal chuť, dát si nějakou tu "vyšší" literaturu. Herzog je nepříliš dějový román o židovskym intelektuálovi, kterej po náročnym rozvodu trpí existencioonální krizí s níž bojuje psaním dopisů různým (často už dávno mrtvým) lidem, které ale nakonec nikdy neodešle. Přiznam se, že polemiky s filosofskejma teoriema např. Kierkegaarda, Shapira, Nietzcheho a mraky dalších o nichž jsem doteď ani neslyšel, jsem nepobral. Kromě týhle linie je v knize naštěstí spousta zajímavých dialogů, scének z minulosti a poměrně srozumitelných úvah o životě (a smrti) v západní společnosti. Problémy mam hlavně dva - jednak se nějak nedokážu vcítit do tragédie stárnoucího člověka, který netrpí nouzí hmotnou ani citovou (natož sexuální), jednak mi vadí přehnaný důraz na židovství. Věřím, že jsou všichni lidi stejný a zdůrazňovat tolik odlišností židů (i když je to samozřejmě pohled zevnitř) je až téměř rasistický :-)
Autorovy další knížky
| 1968 |  Herzog |
| 1999 |  Henderson, král deště |
| 2009 | Dobrodružství Augieho Marche |
| 1992 | Humboldtův dar |
| 1966 | Ani den! |
Tak zase jedna kniha po dlouhé době, kterou jsem odložila u třetí kapitoly