HEX
Thomas Olde Heuvelt
Každý, kdo se zde narodí, je odsouzen setrvat zde až do smrti. Každý, kdo se zde usadí, se odsud už nikdy nedostane. Vítejte v Black Spring, zdánlivě malebném městečku v údolí řeky Hudson, městečku, jímž obchází přízrak čarodějky od Černého kamene, ženy ze sedmnáctého století, který byly zašity oči a ústa. Takto umlčena se prochází po ulicích a podle libosti k vám vstupuje do domu. Dlouhé noci vám bez ustání stojí vedle postele. Všichni vědí, že oči už nesmí nikdy otevřít. Obecní rada s využitím těch nejmodernějších sledovacích zařízení městečko prakticky uvrhne do karantény, aby se kletba, jež na něm spočívá, nemohla dále šířit. Ale místní mládež, takovou izolací už notně otrávená, dojde k rozhodnutí, že přísná omezení poruší a o přízračnou kletbu se virálně podělí, čímž však městečko odsoudí k pozvolnému pádu do osidel temných, středověkých praktik.... celý text
Přidat komentář
HEX je založeno na originálním námětu. Lidé žijí ve městě s děsivou čarodějnicí a musí tomu tak být až do konce jejich životů. Ač by se to nabízelo, příběh se neodehrává ve středověku, ale nyní v moderní době. Celé město je pod dohledem kamer a existuje dokonce aplikace, ve které zjistíte, kde se čarodějnice momentálně nachází. To mi popravdě moc nesedlo - střet moderní technologie a mystična. Téma čarodějnictví a kletby mi prostě pasuje spíš do dávné minulosti.
I když hororů nemám až tak moc načteno, tento nebyl můj šálek čaje. Čekala jsem NĚCO VELKÉHO. Že při četbě budu stěží dýchat a v noci se budu bát jít na záchod :) Já se za celých 340 stran bála tak třikrát. Co bych ocenila, tak to byl větší prostor pro čarodějnici Kathrine a její minulost. Toho tam bylo na můj vkus vážně pomálu..
Když to shrnu, tak HEX pro mě byl jedním velkým zklamáním :(
S obdivem vzhlížím k těm zdejším nebojsům, kterým by nemrtvá, potenciálně smrtící, zohavená entita v jejich obýváku zřejmě nepřivodila sebemenší tíseň. Jistě dokázali nahlédnout pod groteskní fasádu, vnímat a domyslet hrůzu reality v Black Springu, leč jsou to prostě hrdinové s nervy z oceli. To já bych byla vděčná, pokud by se mi podařilo udržet svěrače. Docela jsem se proklínala, že jsem s četbou začínala před spaním - není nad to znepokojeně zírat do temných koutů a představovat si, co kdyby tam stála...
„HEX“ vlastně nepřináší nic extra nového: tuhle trochu “ Záhady Blair Witch“, támhle „Pod kupolí“, špetku „Řbitova zviřátek“, dokořenit filmem „Cabin in the Woods“. Poměrně tradiční témata jsou zpracována neotřele, výsledkem je hutná atmosféra a zajímavé situace, často vyvolávající mrazení v zádech (někdy zmatené zamračení či nevěřící úsměv). Dvě třetiny románu jsem se zatajeným dechem sbírala střípky informací, poznávala podmínky i důvody nezvyklého života v americkém městečku a nechala se příjemně zneklidňovat. Postupně to však přestalo být příjemné strašení a závěrečná čtvrtina „HEXu“ rozpoutala hotový očistec, otevřela brány pekelné a vyvrhla na nebohé čtenáře tolik negace, až jsem musela umazat cíp z pentagramu. Netuším, jak moc se liší americká verze od nizozemské, nezbývá než autorovi věřit, že román přepsal do lepší podoby. Ale na mne těch bizarních výjevů a hříchů lidstva bylo zkrátka příliš. Také mi celou dobu vadila absence snahy o řešení problému, nějaký skutečný výzkum - obyvatelé Black Springu byli se svým osudem nepravděpodobně smíření (samozřejmě s výjimkou mladých a neklidných).
Přes veškeré výhrady jeden z nejpůsobivějších hororů, co jsem v posledních letech četla. 80-85%
Nie,nie a ešte raz nie.Nepáčilo sa mi to,nebolo to strašidelne,príbeh ma nezaujal...čakal som skor niečo na sposob filmu The Witch. Bužial toto bol len slabučký odvar.
A tohle bylo co?? Totálně divný příběh.. Čarodějnice přes kterou přehodíte ručník,deku,utěrku atd? Sama sebe se ptám proč?! Proč tohle muselo vzniknout.. Za mě ne, tohle opravdu ne
Autor rozbehol zaujímavý príbeh. Moderný svet (píše sa rok 2012), všadeprítomné mobily, internet, youtuberi,... a aplikácia na čarodejnicu. No ako je u mňa bežné, naskakovali mi v hlave hromady otázok, z ktorých na niektoré sa mi odpovedí nedostalo. Napriek tomu som ale bola s prvými dvoma tretinami knihy veľmi spokojná. Azda okrem samotného začiatku, kým som sa zorientovala. Ale inak sa to čítalo dobre. Pekne sa rozbehli príbehy niekoľkých postáv, plastické, vyvážené, detailné, no napriek tomu ma niektoré ma chytili menej ako iné. Zaujímavá bola ponurá atmosféra prírody v období okolo Halloweena aj – ako je pre strašidelný príbeh bežné – pomalé stúpanie napätia, postupné gradovanie a hromadenie problémov s nadprirodzenom i obyvateľmi samotnými, ktoré spelo k vyvrcholeniu.
Kedy sa to začalo kaziť? Asi vtedy, keď sa zápletka zvrtla a začala veľmi okato pripomínať Kingov Cintorín zvierat. Ale úplne to dorazili záverečné scény. Moje výčitky k nim by sa dali rozdeliť do dvoch hlavných okruhov: žiadny strach a žiadny zmysel. A možno mi ten záver pripadal zbabraný pre to, že pointa mi pripadla tak trochu absurdná. Rozhodne bola v rozpore zo všetkým, čo sme o čarodejnici vedeli, a s pravidlami, ktoré boli ohľadom nej nastolené. A kým v prvých častiach knihy som počúvala neúnavné otázky: „A prečo...? A prečo toto...? A ako toto...?“ len v kútiku mysle, teraz priam revali.
Kniha dvou polovin. V první polovině jsem měl pocit, že čtu nějakou parodii ve stylu Scary Movie, ale ještě, že jsem vydržel a četl dál. Příběh se tak úžasně rozvine a dostane úplně jiný spád a nádech. Z hororové parodie se stane nervy drásající sonda do myšlení lidí ve stylu Kingovi Mlhy. To nejstrašidelnější je zde to, jak je vše uvěřitelné a řekl bych, že v případě podobné krize by se to mohlo opravdu odehrát.
Námět zajímavý a originální, dalo by se říci "kingovský". Stephen King by z něj však podle mne dokázal vytáhnout ještě víc, proto 4 hvězdičky.
Kniha mě nalákala chytlavým názvem a rozporuplným hodnocením. Do první třetiny jsem si myslela, že čtu zábavně duchařský úlet s humornými prvky. Chudáka „bábinku“ jsem skoro litovala, tak stará paní a žádná úcta? Utěrka? Copak takhle se chová k poctivému přízraku? Bála jsem se tak leda toho, že tu mám zmodernizované Strašidlo Cantervillské.
Od poloviny knihy jsem se začala ptát sama sebe, jestli vůbec chci číst dál, protože kniha pro mě najednou přestala být lehce strašidelná a začala být děsivá, až na to, že důvodem nebyla čarodějnice, ale obyvatelé města. V tu ránu pro mě byl ten příběh uvěřitelný. Ano, v jiných kulisách, toto by se mohlo stát. Historie ( i docela nedávná.. vlastně i současnost) ukazuje, že civilizace je velmi lehoučký nátěr, který se rychle smyje, když dojde na věc. A spolu s tím, jak lidé z Black Spring ztráceli lidství, Katherine ho paradoxně získávala.
Pokud si můžu vzít z té knihy něco pro sebe, tak to, že hranice mezi láskou a posedlostí je tenká jako pavučina a někdy ani nevíme, že už jsme za čárou
Tohle byl jeden velký bizzare. Čarodějnice, kterou stačí zakrýt ručníkem a už není, je největší hrozbou. Všichni se jí bojí, ale během celé doby vlastně nic nedělá, jen na vás "kouká".
Kniha nepůsobila strašidelně, spíš jsem z ní byla zmatená. Zejména ve druhé části, kdy jsem si už jenom říkala, co to vlastně čtu. Děj pro mě neměl dostatečný spád, celkově jsem si nedokázala najit cestu k jednotlivým postavám.
Těšila jsem se na horor, ale přiznám se, že strach jsem při čtení neměla. Maximálně se dostavil takový nepříjemný pocit. Nejdřív jsem si myslela, že budeme svědky života Amišů, kteří si tak nějak postaru žijí se „svojí“ čarodějnicí, ale pletla jsem se. Obyvatelé Black Spring jsou naopak lidé používající moderní techniku, která jim napomáhá v běžném životě s čarodějnicí po boku. První půlka knihy mi přišla docela bizarní, obyvatelé nijak moc neprožívají to svoje prokletí a i mě po čase zjevení čarodějnice tu v domě, tu ve městě,… přestalo nahánět nepříjemné pocity. Závěr se mi naopak docela líbil, autor svůj záměr na konci hezky objasnil. Nejspíš ale dám šanci i dalším knihám autora.
To byl tedy nářez! První půlku knihy jsem se bavil originální situací v Black Springu a druhou jsem se děsil, jak to všechno dopadne. Za mě skvěle a chytlavě napsáno, se závěrem jsem spokojený. Moc se mi líbil přerod příběhu od téměř humorného, přes klasicky hororový až po naprostý psychologický rozklad postav. Přečteno během tří sezení a klidně bych si od Heuvelta dal i něco dalšího.
Knihu jsem se rozhodla číst na základě hodnocení a za mě bohužel průměr. Prvních 250 stran mě vloženě nebavilo, pořád jsem na něco čekala a ono nic nepřicházelo. Celkově se mi líbila rodina Grantových a šokovalo mě, jak to s nimi dopadlo, přišlo mi, že autor z počátku zamýšlel nechat čtenáře pocítit sympatie k této rodince a v zápětí je nechat padnout, pro větší efekt. Hlavní myšlenku knihy hodnotím pozitivně, odehrávalo se tam pár vtipných dialogů, ale jako celek nic extra.
Vybíral jsem podle anotace. Říkal jsem si, to může být zajímavé i napínavé téma a taky jsem dostal přesně to co jsem čekal.... dobře pár věcí byla trochu přitažena za vlasy, ale vcelku to na mě zabralo.
Potěšen jsem byl tím, že příběh neskončil úplně šťastně ( jak se to vezme). Četl jsem tady dost komentářů, co píší o nudným konci (ale autor to vysvětluje v poděkování) Za mě určitě lepší než předvídatelné prolomení kletby a posazení Katherine na lopatu u pece :)
Nápad originální, ale zpracování už mě tolik nenadchlo. Strach při čtení zde mají zřejmě vyvolat různé nechutnosti, což mi přišla vcelku nuda. Popravdě jsem se nebála prakticky vůbec. Že by se mi kniha četla nějak dobře se také říci nedá, že bych ji musela za víkend přečíst a nebyla ji schopna odložit. Asi ji odložím do knihovny a znovu už nepřečtu.
Horory prakticky nečtu, tak mi přišel námět originální a zajímavý. Začátek měl i potenciál, bohužel jsem se za celou dobu ani pikosekundu nebála. Tu hrůzu a děs, která hlavní hrdiny údajně neustále čekala, jsem bohužel nenašla. Tedy lépe řečeno vůbec se mě nedotkla.
Nápad bol originálny a spočiatku sa mi to páčilo, ale samotné charaktery postáv a ich chovanie skĺzli do toho, čo som si všimla aj v iných amerických knihách – vulgárnosti a úchylnosti kombinovanej s politickou korektnosťou, etnickou vyváženosťou (áno i v malom zapadlom horskom mestečku), je tam povinná homosexuálna postava (a je tam o nej tak málo, že to naozaj vyzerá ako niečo čo tam bolo pridané, len aby sa nepovedalo, že to tam vôbec nie je), rodičia neschopní postarať sa o výchovu vlastných detí......Holandský autor musel knihu pre americký trh upraviť, ale ktovie či tie „populárne záležitosti“ neboli už v pôvodnej verzii.....
Každopádne napriek všetkému to s prvom časťou knihy vyzeralo ešte dobre, ale v druhej sa autor pobral zlým smerom. Na konci zrýchlil, zdrsnil, uťal....až to pôsobí príliš pateticky a trápne. Zveličuje, pchá ľudí do jedného vreca, čo smrdí dokonca aj mne – veľkému kritikovi ľudstva a správania sa más....
Hodně jsem se na tento horor těšila, už jen tématem, které nabízí a upřímně mne hodnocení jen více lákala k přečtení. Přeci jen město s vlastní čarodějnicí a prokletím, které nad ním visí je v rámci hororu originální a poutavé. Velmi krásně napsaný úvod do příběhu mne navnadil na napínavé čtení, které bohužel postupně opadalo. Časem se mi ani nechtělo moc ke knize vracet a pokračovala jsem jen po cestách, doma ne. Vyvrcholení příběhu jsem nečekala, i když popisy jsou velmi obrazné, nebylo to ono. Závěr je oproti tomu silně chaotický a vlastně bez vysvětlení. Sdělení konce není těžké rozšifrovat a přesto tomu mnoho chybí. K hlavním postavám jsem si nedokázala vytvořit žádný vztah či pouto, což je k jejich množství pro mne velmi neobvyklé. Bylo to pěkné čtení, ale dost tomu k dokonalosti chybí. Jsem asi trochu zklamaná, ale určitě ne moc. Mrzí mne, že ten konec je ledabylý, chaotický a působí odfláknutě. Mám silně rozporuplné pocity, přesto hodnotím spíše kladně.