Heydrich

29.11.2023

Velmi kvalitně zpracovaná kniha z unikátními fotografiemi, výborným doprovodným textem. U jedné fotografie z K.H. Frankem je uveden komentář Frank vytáhl na Daluega nůž, bylo to, krátce po jmenování Daluega říšským protektorem . Při schůzce na zámku v Dobříši kde Daluge sídlil 20. června 1942 Daluege nový protektor vpálil Frankovi, od Vás si nenechám poroučet, vy jste pro mě provizorium situaci v protektorátu vytvářite svým hulvátským chováním, až vyhrajeme válku , půjdte kam patříte, budete dělat župního vedoucího, to je místo pro Vás, celý spor skončil u mimořádného soudu v Praze , který Daluege vyhrál ( Pětkrát šedou eminencí K. Radka S. Toms 1970).Ze starších zdrojů něco k dvojitému agentovi A- 54, kterého zmiňuje 1amu někdy nazývaný René , Franta vlastním jménem P.Thümmel byl podle výpovědi velitele Malé pevnosti Jökla ( Pinďa) popraven zastřelením 27.dubna 1945 v Terezíně kde byl po svém zatčení vězněn na samotce ve vazbě ( Konec černého vraha P. Ketntner 1971,Wikipedie uvádí něco jiného). Za mě plný počet hvězd .

20.02.2021

Prostě Jaroslav Čvančara. Jako vždy záruka kvalitní literatury navíc s obrovskou zásobou fotografického materiálu. Děkuji autorovi za jeho práci - je cítit z každé stránky! Knihu vřele doporučuji!

31.07.2020

Z hlediska mně doposud neznámé dokumentace a bohatého fotografického materiálu - hodnotím toto vydání vysoko. Je zřejmé, že pánové Čvančara a Šustek svými obsáhlými publikacemi o "Atentátu" podali nám - zájemcům opravdu pomocnou ruku. Vše nové vybízí čtenáře k hlubokým dalším úvahám:
- Na čí straně byl hlavní zájem zlikvidovat funkčně jednoho z nejvyšších nacistů, generála policie, majitele obsáhlého osobního archivu (pro případ CO KDYBY ?). Heydrich byl nejen chladnokrevná bestie, ale také osoba s vysokým IQ. Víme o agentovi A-54 P.T., víme o veliteli zpravodajců v Abwehru admirálovi W. Canarisovi. Víme o "špionovi, kterému nevěřili - plk.Moravcovi . A teď můžete pátrat dále.
- Ambiciózní K.H.Frank, tolik toužil nahradit R.H. - ale nedočkal se. Je nutno říci, že u něj jasně převažovala krutost a nenávist k Čechům nad inteligencí.
- A pak 2.6.1942 "Manifestace českého lidu pro Říši" známé foto deseti tisíců hajlujících Čechů" . Oproti tomu neznámá fotografie silné čtyřky v čele s K.H.Frankem, která účastníky se zájmem a pobavením sleduje z povzdálí v civilu.
- Povedená fotografie titulního listu časopisu Pestrý týden č.24 a hned pod tím uvedeno - Obrazový list RADOSTI ZE ŽIVOTA (a teprve pak následuje reportáž z převozu ostatků R.H. z Prahy do Berlína dne 7.6.1942)-nebyla dříve nikdy publikována.

Čs. komunisté nebyli jen žáky soudruhů z Moskvy, ale významně se poučili od nacistů z Berlína":
I.
Nocí dlouhých nožů je nazývána stranická čistka či krvavá lázeň, která proběhla v Německu v noci z 29. na 30. června 1934. Hlavním cílem bylo eliminovat mocnou SA a jejího příliš ambiciózního vůdce Ernsta Röhma, který byl po zatčení zastřelen až 1. července.
Proces se Spikleneckým centrem Rudolfa Sánského v r.1952. Jedenáct obviněných bylo odsouzeno k trestu smrti, tři dostali doživotí – což byl (za hranicemi SSSR) nejvyšší počet takto tvrdých trestů, udělených v jediném procesu. Jejich bývalý kámoš, pak prezident K. Gottwald odmítl odsouzené omilostnit, poprava se konala uprostřed noci na 3. prosince 1952 v Pankrácké věznici. Popel odsouzených byl rozmetán příslušníky StB kdesi za Prahou.
Lze to nazvat příběhem o tom jak si to rozdali Karlínští kluci s Kluky židovskými (kteří je zpravidla, ale ne všichni, svou inteligencí a záměry převyšovali). Navazuje proces s buržoazními nacionalisty ze Slovenska v čele s G.Husákem.
II.
24.6.1942 proběhl v Národním divadle t.zv. "Apel českých herců a divadelníků na podporu politiky Říše."
Pohled na vyděšenou hajlující Zdeňku Baldovou a totéž na mladého Karla Högra je smutný. Hlavní projev díků Říši pronesl Rudolf Deyl st.
Na 28. ledna 1977 byli do Národního divadla pozváni národní umělci, herci a jiné osobnosti známé z kulturního života. Na shromáždění přečetla herečka Jiřina Švorcová „Provolání československých výborů uměleckých svazů“ (zpráva byla zveřejněna pod titulkem „Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru“) které vyjadřovalo loajalitu komunistickému režimu. Podobné shromáždění bylo uspořádáno 4. února 1977 v Divadle hudby, kde prohlášení přečetla Eva Pilarová.
Domnívám se, že nacistická show byla tou, kde "šlo o život".
Komunistický "povolávací rozkaz" byl spíše výrazem strachu KSČ z případné opozice, a to je už rozdíl. Tam o život nešlo, ano u některých šlo o kariéru.
Můj závěr je po přečtení smutný.
Ostatky K.H.Franka se prý "možná" nacházejí poblíž tam uložených těl hrdinů odboje.
Je to k neuvěření. Píše se rok 2020.

03.01.2020

Čvančara je odborník a umí to zprostředkovat!

10.06.2018

Čvančara prostě umí. Super napsaná kniha nabitá fakty i hypotézami, fotografiemi. doporučuji!!!