Historie mého útěku z vězení Republiky benátské, zvaného Olověné kobky
Giacomo Girolamo Casanova
Historie mého útěku, sepsaná roku 1787 v severočeském Duchcově na panství valdštejnském, je vůbec prvním Casanovým dílem, které se setkalo s živější čtenářskou odezvou, třebaže stárnoucí dobrodruh pokoušel předtím Múzy již několikrát. Historie mého útěku vlastně předjímá pozdější mnohosvazkovou Historii mého života, jejíž „galantně“ upravené francouzské vydání z let 1826 až 1838 zdůraznilo autorův erotismus a zavdalo podnět k nekritickému, jednostrannému hodnocení Casanovova díla obecně. Přítomný svazek zahrnuje epizodu vypravěčova uvěznění v podstřeší Dóžecího paláce v autorových rodných Benátkách, kam byl Casanova uvržen v polovině roku 1755 pro nevázaný život a neúctu k církevním autoritám. Vzhledem k tomu, že ve svých vzpomínkách pravidelně představuje spoluvězně, s kterými přechodně sdílel celu, a často dopodrobna rekonstruuje jejich životní příběhy, Historie mého útěku nabývá na šíři společenského záběru a stává se cenným zdrojem informací o dobové benátské společnosti a rokokovém životním stylu vůbec.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 1998 , Chvojkovo nakladatelství (Jiří Chvojka)Originální název:
Histoire de ma fuite des prisons de la République de Venise qu'on appelle les Plombes, 1787
více info...
Přidat komentář
Kniha byla sepsána roku 1787 v severočeském Duchcově na panství valdštejnském, kde italský básník, hudebník, dějepisec, diplomat, alchymista, milovník žen a dobrodruh Giacomo Casanova (1725–1798) dlel v posledních letech svého neobyčejně pestrého života.
Italský dobrodruh vzpomíná v knize na rok 1755, kdy se po návratu z Paříže do Benátek často stýkal s cizinci a pro nevázaný život, neúctu k církevním autoritám i zmíněný styk s cizinci byl uvržen do smutně proslulých olověných kobek v podstřeší benátského Dóžecího paláce. Ironií osudu se Casanova o řadu let později stal konfidentem benátských státních inkvizitorů, jimž psal tajná hlášení.
Casanova podrobně představuje své spoluvězně a vypráví jejich pohnuté životy, takže jeho kniha je cenným zdrojem informací o dobové benátské společnosti. Vězeň-dobrodruh již dříve získal přízeň tří starších benátských šlechticů a s jejich pomocí nakonec připraví nesmírně nebezpečný útěk po střechách Dóžecího paláce.
Zdroj: rozhlas.cz - ČRo Vltava
Autorovy další knížky
2006 | Paměti Giacoma Casanovy |
1968 | Historie mého života |
1998 | Historie mého útěku z vězení Republiky benátské, zvaného Olověné kobky |
1989 | Pamäti 1 |
1969 | Grécka otrokyňa - Pamäti 2 |
Rozhodně nejčtivější část Casanovova literárního díla.