Historie skoro detektivní
Miroslav Ivanov
I česká literatura má své drobné i větší záhady a tajemství, které zajímají a vzrušují nejen literární historiky, ale i zájemce o české písemnictví. Autor věnuje pozornost řadě z nich a kombinační metodou, někdy skutečně až detektivní, se je snaží rozluštit. Tak se např. zabývá otázkou vzniku Babičky, původstvím písně Horo, horo, vysoká jsi, kronikou Vyšehradského kanovníka, Jenským kodexem, existencí portrétu K.H. Máchy, Olbrachtovou Annou proletářkou, možností, zda Jan Neruda psal pod jménem Josef Barák aj. Nové vydání je přepracováno a rozšířeno o nové kapitoly. K dosavadním objasňovaným otázkám přibývají nové záhady a jejich řešení, z nichž nejzajímavější je řešení rodiště Komenského a objasnění smrti básníka Jiřího Ortena. 32 stran fotografické přílohy.... celý text
Přidat komentář
Určitě nejslabší kniha, jakou jsem kdy od od Ivanova četl a to nejen svým obsahem, ale i čistě literárně. Některé v knize zpracované záhady jsou spíše pseudozáhadami, jiné záhadami vskutku jsou, ale Ivanov u nich reálně nic převratného nedokáže, místy si člověk klade otázku proč autor ve svém pátrání postupuje tak neuvěřitelně neobratně až hloupě, nebo jak může považovat za jisté něco, co evidentně jisté není... Zmínku na okraj si pak zaslouží místy dosti otravný a zcela zbytečný "plural majesticus"... S "přibývajícím časem", tj. u příběhů mladších a nejmladších, navíc spisovatelovo líčení notně křiví komunistická ideologie a mimo to často i vypjatý nacionalismus. Patrné to je přirozeně zvláště u posledních dvou částí. Samozřejmě ne jen tam. Zvláště pikantní je v té souvislosti povzdech u "Babičky", že se "němčí" dokonce i ve Vídni... Hovadnost nacionalistického vidění světa ovšem vynikne nejlépe v "Trutově" textu "Listy z Prahy XXI". Za to samozřejmě Ivanov nemůže, jde o dokument své doby, Ivanov s ním ovšem zjevně velmi souzní. I komunisté byli jako správní populisté především nacionalističtí, ačkoliv navenek rádi pěstovali "internacionalismus"... Vladimír Vašek alias Petr Bezruč nedostudoval školu především proto, že svá studia trávil více po hospodách než v univerzitních posluchárnách. Samozřejmě je snadnější to svést na "odrodilé němčící pražany", než na vlastní neschopnost... Komentovat "Annu proletářku" se zcela překroucenými historickými událostmi už snad ani nemá smysl. Stačí se podívat, co z někdejších průmyslových podniků zbylo, když přišly o své "vykořisťovatele". Za socialismu zoufale nekonkurenceschopné molochy chrlící nekvalitní a drahé výrobky, po roce 1989 z téhož důvodu logicky téměř kompletně zkrachovalé. Kdysi jsme byli považování za průmyslovou velmoc, což je bezpochyby zásluha nejen všech těch šikovných bodrých dělníků, ale především oněch "zlých a proradných kapitalistů", kteří své dělníky týrali tím, že jim nabízeli práci... Celkový dojem: 60%
Pro mne nezapomenutelná a velmi užitečná kniha. Četla jsem ji jako středoškolačka a budoucí maturantka. Kniha mě velmi přiblížila literární díla nebo historické osobnosti, které jsme tehdy formálně probírali. Mimořádná je pro mne část, která pojednává o možném původu písně " Horo, horo, vysoká jsi..". U nás v rodině se hodně zpívaly národní písně, tak si vždy vzpomenu...
Ani nevím, kde jsem to vzala, ale zaujalo mě to. Půl roku se mnou knížečka (díky svému formátu :-) jezdila, chodila a putovala po Praze, Česku i Evropě a pomalu do mě lezla. Začíst se mi trvalo dost dlouho - měla jsem problém prokousat se už vůbec první kapitolou, která je sice sama o sobě děsně zajímavá, ale relativně náročná kvůli zakomponování astronomie. Četla jsem ji tedy snad natřikrát, ale nakonec jsem to dala, a pak kapitoly už šly snáze.
Ivanov pátrá po různých literárních piškuntáliích a dělá to zajímavě a dobře. Problémek je v tom, že současný čtenář už značnou část záhad ani pořádně znát nebude. Některé stále patří k základu české literatury a ke vzdělání (Babička, kroniky, kodexy, Neruda, Bezruč atd.), jiné už jsou drobet za zenitem a nesou si s sebou flek historického zabarvení, jako ta minulým režimem zprofanovaná Anna Proletářka. Nicméně celá Historie je knížka originální, poctivě zpracovaná a najdou se v ní zajímavé postřehy.
Část díla
Anna proletářka a ti druzí
Dumání pod Akropolí aneb Autorský epilog
Horo, horo, vysoká čili O tom strašném mordu
Kdy vznikla Babička
Nerudovský rébus
Autorovy další knížky
2003 | Atentát na Reinharda Heydricha |
2008 | Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše |
2008 | A hořel snad i kámen |
1981 | Martova pole |
1979 | Vražda Václava knížete českého |
Souhlas prakticky se vším z komentáře Sandika. S Českým pitavalem se to nedá srovnat a s Tajemstvím RKZ už vůbec ne. Poslední dvě kapitoly jsou hodně propagandistické a obdobným způsobem se ždímá i Božena Němcová. To, jestli Babička vyšla na jaře, nebo až v létě, je opravdu pseudozáhada a kapitola zřejmě slouží jen k tomu, aby tam autor mohl přetisknout svůj článek z Květů... Pátrat po skutečných lidech podle jmen postav z románů je celkem nesmysl, co na to říct. Nejlepší první dvě kapitoly, celkem šla i ta o Máchovi.