Historie trestu smrti
Martin Monestier , Jindřich Francek
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/406684/bmid_historie-trestu-smrti-MA9-406684.png
5
150
150
Aktualizované vydání (v knize uvedena chybná ISBN 80-86182-05-3 a 80-7176-812-X). Bohatě ilustrovaná publikace shrnuje vývoj hrdelního trestu od starověku po současnost. Francouzský publicista mapuje uplatňování trestu smrti v různorodých historických obdobích a kulturách. Závěrečná kapitola je věnována aplikaci absolutního trestu v českých zemích od středověku po jeho zrušení roku 1990. Kniha je doplněna aktuálními údaji o používání hrdelního trestu ve všech zemích. V knize uvedena chybná ISBN 80-86182-05-3 a 80-7176-812-X... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2001 , Rybka Publishers , Knižní klubOriginální název:
Peines de mort, 1994
více info...
Přidat komentář
Na tuhle knihu mě upozornil kamarád, mám rád literaturu faktu. Velmi zajímavé a morbidní čtení, drsné je co člověk nevymyslí, aby muka odsouzenci před smrtí ještě zintenzivnil. Odborníky byli asiati - Japonci a Číňané pro ty bylo důležité aby muka před smrtí byla krutá a byly i důležitou součástí trestu jejich krutost k lidem i zvířatům je pověstná. I když kniha je staršího data je zajímavá, pár stránek na konci knihy je věnováno katovskému řemeslu v Čechách. Za prostudování stojí i tabulky kde je povolen trest smrti, v Súdánu je povolen trest smrti, pověšením, zastřelením, ukamenováním, ukřižováním na konci 21. století, není to jediný islámský stát kde se středověké tresty stále používají.
Co si z knihy odnáším? Že každý způsob popravy nemusí znamenat rychlou a jistou smrt, ani zastřelení do hlavy nemusí vyjít... Kdo se chce oběsit, tak tu najde i tabulku, jak má být dlouhý provaz, aby se mu zlomil vaz, ale neutrhla hlava. Z knihy určitě mrazí, to jo, ale že by to bylo fakt brutální počtení, to ne. Jsou tu staré obrázky, spíše černobílé malby než barevné fotky. Žádnou krev tu neuvidíte. Dodatek o katovském řemeslu u nás mi přišel dost suchý a nezajímavý. Je to sice 30 let stará kniha, ale stále má svou hodnotu. Zmínil se mi o ní jeden policajt u podání vysvětlení. :D Hodnotím to stejně jako Dějiny sebevražd. 3/5
Skvěle napsaná knížka na poněkud těžké téma. Za výhodu považuju to, že se jedná o literaturu faktu a ne o beletrii. Nechybí ani statistiky a obrázky na doplnění. Doporučuju.
Naprosto výborná kniha, přestože jsou zde fakta a i statistiky, je výborně čtivá a doplňuje ji mnoho ilustrací a fotografií. Téma je dost děsivé, ale doporučuji všem si ji přečíst.
Docela morbído. Smutné je, že to není beletrie, ale literatura faktu. Ano, takhle kreativní dokážeme být... Dodatek o katovském řemesle v českých zemích v originále jistojistě nebyl, ale mě přišel díky vazbě na naši historii i odlišným stylem zajímavým přínosem a přidávám za něj hvězdu.
Zajímavá a čtivá kniha o historii trestu smrti. Jsou zde ilustrace, ale třeba i statistiky ( k roku 2001). Určitě stojí za přečtení.
Překvapivě dobrá kniha, kterou by v dnešní přehnaně opatrné době už nejspíš nikdo nevydal. V pozdějších kapitolách, kde jsou doprovodné obrázky nahrazeny autentickými fotografiemi, je to opravdu drsné čtení.
Hodně zajímavá kniha od prvopočátků až po dnešní dobu. Lidé jsou opravdu sami sobě vlkem. Určitě tresty do sebe v určitých dobách něco měly, samozřejmě a i mají, prostě trest by měl vždy odpovídat vině. Ale někdy jde vše do krajnosti a lidé sebe sami posílají do záhuby. Někdy zbytečně.
Kniha rozhodně není pro slabší povahy a některé pasáže a obrázky zůstanou čtenáři v paměti ještě dlouho. Na druhou stranu, taková byla realita a kniha krásně ilustruje, jak lidé dovedou být neuvěřitelně vynalézaví, co se týče trestání jiných lidí.
Pro silnější mohu doporučit YouTube kanál "Tresty smrti ve filmu", kde jsou dané obrázky ještě mnohem živější.
Podobné knihy raději v MHD neotvírejte. Je docela možné, že se na vás babička naproti bude dívat, jako na potencionálního sériového vraha, masochistu, či jinou opovržení hodnou bytost. Ok, ale pokud Vás zajímá hniloba lidského počínání, tak vás tato kniha bude bavit. Budete se ptát. Na jakou úroveň se řadíme, když ve svém morálním žebříčku hodnot smrt druhého ospravedlňujeme jeho vlastní vinou. Je soudce nadčlověk? Je popravovaný méně lidskou bytostí? Je trest smrti dostatečným vykoupením za bolest způsobenou viníkem? Může být viník chybně obviněn a co pak? Kdo pak vrátí život? je to daň za domnělou spravedlnost? Uff. Mozek se vaří. A říkám si, že je člověk ve skrytu duše opravdu bestiální. Ničitel, který ve svém prostředí napáchá víc škody než užitku. Opravdu jsme tak zkažený živočišný druh? Pitvoříme se a rochníme se v bolesti a utrpení druhých. Co obměkčí naše srdce? Co v nás zastaví tu devastaci? Ve smyslu vyššího dobra? Tahle kniha je vážně silné kafe. Doporučuji jen pro otrlé čtenáře :)
Byl jsem překvapen, že třeba u poprav v USA, vyjde poprava tak draho, co se týče křesla a ještě dráž u plynový komory, takže je v podstatě levnější živit vězně doživotně, i kdyby to bylo 40 let. Doteď jsem měl za to, že je to opačně.
U těch středověkejch trestů mi vstávaly vlasy hrůzou, co za peklo musel odsouzenec vytrpět. A opět jsem byl vyveden z omylu, že poprava stětím byla defakto to nejlepší. No...nebyla, když zrovna kat neměl svuj den a sekal na několikrát.
Rozhodně působivá a obsáhlá publikace dějin popravování a know-how mistrů popravčích.Děsivé je, jaké krutosti a smrtící vynalézavosti je člověk vůči člověku schopen.Zarážející, že i do dnešních dnů některé státy mají trest smrti za čarodějnictví.Jsem rád, že žiji v době a zemi, kde člověka nebo dítě nestihne trest smrti za krádež inkoustu.I po přečtení knihy je otázka trestu smrti sporná, obrázek ať si každý udělá sám.(Každý zločin by měl být po zásluze potrestán X Justičních omylů byla též řada) ???
Kniha je opravdu výborná, podrobná (pro nečtivce i s obrázky :))..až to děsí. Jen si představte - 12 sťatých hlav za 13 minut. Odborník na svém místě..
Skvělá kniha, spoustu zajímavostí nejen o provádění poprav, ale i o historických souvislostech. Autor si musel dát s knihou obří práci.
Namátkou pár zajímavostí co jsem si poznamenal :
"Poslední známý případ procesu se zvířaty se odehrál v Delémontu ve Švýcarsku, kde byl popraven pes, protože se účastnil násilného vloupání."
"V Tanzanii je trest smrti za pašování plodů hřebíčkovníku."
a vrchol : "Jedním z největších zastánců zrušení trestu smrti byl tehdy Robespierre... " - takový "sekerář" ...
U knihy jsem neměl žádné pocity nevolnosti a nemusel jsem si dávkovat čtení jako ostatní a překvapivě nejvíce zajímavé (asi i proto, že byly nejpodrobněji popsané) mi přišly tresty smrti gilotinou, elektrickým křeslem, plynem a injekcí. Jako jeden z nejhorších trestů mi přišlo být postupně rozemlet těžkými kameny, nabodnut řití na kůl či rozřezán na tenoulinké pásky kůže. O smrt a temnou stránku lidství se zajímám snad odjakživa a tak mě krutost a lidské chování naprosto ničím nemůže zaskočit. Ostatně s mrtvými jsem pracoval v nemocnici.
Ale ke knize samotné. Kdysi ji donesl spolužák do školy a zběžně jsem si přečetl několik řádků a od té doby ji toužil vlastnit. Před nedávnem jsem knihu sehnal společně s Dějinami sebevražd a jsem spíše zklamán, rezpektive jsem očekával (asi) více. Autor toho určitě hodně načetl a má obsesi na smrt a krutost, ale zpracování pokulhává. To, že již není aktuální mi ani tolik nevadilo, přece je to jen 24 let. Vadily mi ale nesrovnalosti... V jednu chvíli autor popisuje, že odsouzený XY usedl na elektrické křeslo pouze ve spodním prádle a o 3 stránky dál je fotografie odsouzeného téhož jména v košily, kalhotech i se kšandami. Co mi taktéž vadilo byla tendence se opakovat. Kniha je prošpikována různými boxíky s texty, ale v drtivé většině se opakuje text, poznámky, dokonce i konkrétní případy/lidé. Chybělo mi i více fotografií, které bezpochyby existují. Kniha je psána velice čtivě, až prostě. Na závěr knihy přiložené pojednání o vývoji trestu smrti na našem území pak silně kontrastuje s textem Monestiera. Člověk má pocit jako kdyby přešel z četby nedělních novin do filozofického traktátu. Předpokládám, že Dějiny sebevražd budou zpracovány 1:1 stejným způsobem.
četl jsem sice před 20 lety, ale dodnes si velmi živě vybavuju obsah i některé ilustrace
"Historie trestu smrti" od Martina Monestiera je fascinujícím a zároveň znepokojivým průzkumem světa poprav a trestání, od starověkých dob až po současnost. Tato kniha nás provází temnými zákoutími lidské historie, kde se stín smrti odráží v osudech těch, kteří byli odsouzeni k nejvyššímu trestu. Monestier, známý pro svou odvahu a zálibu v kontroverzních tématech, zde odhaluje metody, motivy a důsledky trestu smrti ve všech jeho podobách.
Kniha se skládá z dvanácti kapitol, každá zaměřená na určitý aspekt trestu smrti v různých epochách a kulturách. Autor nás provádí od starověkých popravních ceremonií, přes středověké praktiky, až po moderní způsoby poprav, jako je elektrické křeslo nebo smrtící injekce. Monestier nešetří detaily a jeho popisy jsou často explicitní a šokující. Zobrazuje brutální povahu trestu smrti, ale také zkoumá morální a etické otázky, které ho obklopují.
Kniha je propletena historickými fakty, příběhy odsouzených a ilustracemi, což umocňuje její temnou a přitom poutavou atmosféru. Monestierovy kapitoly nám představují nejen různé způsoby poprav, ale i pozadí politických a náboženských motivací, které vedly k jejich provádění. Autor přitom nezastírá své přesvědčení, že trest smrti je nelidský a barbarský, a jeho kritický tón je jasně cítit.
"Historie trestu smrti" není knihou pro slabé povahy. Některé pasáže jsou velmi drsné a mohou u čtenářů vyvolat silné emoce. Avšak právě tato otevřenost a bezprostřednost dělají z knihy fascinující a poučné čtení. Monestier nám připomíná, že trest smrti je nejen otázkou spravedlnosti, ale také svědectvím o lidské krutosti a nespravedlnosti. Pokud vás zajímají temné aspekty historie a lidského chování, tato kniha je pro vás. Bude vás nutit přemýšlet nad etickými otázkami a zvážit, jak daleko je společnost ochotna zajít ve jménu spravedlnosti.