Historky - Na koho se nezapomíná
Jaroslava Moserová-Davidová
https://www.databazeknih.cz/img/books/62_/62077/historky-na-koho-se-nezapomina-62077.jpg
4
22
22
Vyprávění vzpomínkového charakteru v podání člověka, který má za sebou zajímavý lidský osud i profese. Vzpomíná na Janu Brejchovou, Terezu Brodskou, na akademiky Buriana a Wichterleho, Miloše Formana, Josefa Jíru, Evalda Schorma, Jiřího Šlitra a Dicka Francise a další, k jejichž jménům nebývá třeba dodávat, o koho jde. Ale taky na lidi širší veřejnosti neznáme od příbuzných až k pacientům z oddělení popálenin. Ve všech objevila nevšednost a neobyčejnost. Jaroslava Moserová se totiž uměla dívat a viděné i nakreslit.... celý text
Přidat komentář
No vida, a já na ni skoro zapomněla - na tu knížku myslím... Tak drobná věc, a taková radost ze čtení. Sotva bych přesáhla předchozí komentáře, děkuju Tiffany, bábuško, ladyko a Pechule, že se můžu připojit...
Kniha se mi dostala do ruky náhodou v knihovně a jsem za to ráda. Poutavé čtení moudré ženy, průřez jejím životem a seznámení se skrze ní s mnoha zajímavými lidmi. Souhlasím s ladykou - kéž by se o takovýchto osobnostech psalo více. A kéž by takových osobností bylo "na vrcholu" více.
Krásné, lidskosti a vřelosti plné vyprávění o životě ženy, která byla moudrá, skromná, všestranná, houževnatá a hlavně lidská. Na knihu jsem narazila díky ČV, o autorce a její knize byla zmínka v knize Gottland. Poutavé a dojemné, místy i úsměvné čtení, které pohladí. Doporučuji a naprosto souhlasím s komentářem Tiffany, že paní Moserová byla renesanční člověk a rovněž ji obdivuji za její práci i vlastnosti. Kéž by se o takových osobnostech jako JM psalo víc než se píše o současných pseudocelebritách...
Znovu jsem vzala po létech do ruky tuto zajímavou knížku. Krásné vzpomínání na rodiče, příbuzné i přátele. Připomnělo mi co už jsem pozapomněla, sklon k hudbě i výtvarnu, i na krušné začátky v Duchcově, nutnost fárat k raněným a celkově k rukodělnému talentu. I přes různé překážky té doby dosáhla autorka jak ve své odbornosti, tak i v kvalitnímu překladatelství, k pomyslnému vrcholu.
Pohodová kniha, ktorá nikoho neurazí. Čítala som ju po druhýkrát, ale minule mi prišla lepšia :-) Najviac sa mi páčila časť "Zuzana Astorová" o živote a vedeckej činnosti v USA. Možno by stálo za to rozšíriť túto jej kapitolu života do poviedky apod. To by ma určite zaujímalo.
Tri hviezdičky sú za to, že som sa od polovice nudila a nevedela soms a dočkať konca.
Výborně napsaná knížka. Je úžasné, jak autorka kouzelně popisuje zážitky jak se svými blízkými, tak i třeba s Milošem Formanem nebo Dickem Francisem.
Knížka , která sice útlá, ale zanechala ve mně silný dojem z osobnosti autorky. Jeden z těch lidí, kdy člověk nechápe, že tohle se dá zvládnout , za jeden lidský život a ještě vše na tak vysoké úrovni. Naprosto renesanční člověk. Ať už jde o lékařskou praxi, hru na piano, kresbu, lezení po skalách nebo překladatelství či kariéru senátorky nebo velvyslankyně v Austrálii a na Novém Zélandu. Navíc vzpomínky odvyprávěny velmi sympaticky a bez špetky arogance.Tichá "závist" a můj velký obdiv....
Autorovy knížky
| 2003 |  Historky - Na koho se nezapomíná |
Paní Moserovou-Davidovou jsem měla ráda. Původně jsem ji ještě v hlubokém socialismu zaznamenala jako překladatelku románů Dicka Francise. Až po revoluci jsem se dozvěděla, že je skvělou lékařkou v oboru popálenin.
Ve svých poznámkách nám skromně přibližuje svůj život během celého 20.století na příbězích svých známých. Dovídáme se toho hodně zejména z let 30. až 70., kde je obecně pro mladší ročníky hodně neznámých míst, ale i z polistopadových časů a vždy je to čtivě podáno.
Shrnula bych to : Nezapomeňme ani my na paní Jaroslavu Moserovou-Davidovou, renesanční bytost, od které se můžeme stále hodně učit.