Hladový vrch

10.04.2024

Určitě jsem od autorky četla lepší knihy.

01.09.2021

„… konečně objeví bohatství skryté v Hladovém vrchu, jeho síla bude spoutána a využita, jeho bohatství se dostane světu, jeho ticho bude ve jménu pokroku porušeno …“

Letní návrat do malebného prostředí Cornwallu.
Příběhy od paní Daphne se totiž podle mého pro pohodové letní čtení dost hodí … kdy jindy se pustit do dobrodružně romantické ságy? … takže pro mě taková sázka na jistotu :-).

Mezi začátkem a koncem příběhu uplyne 200 let, nabitých rodinnými událostmi několika generací, které ukazují, že velké bohatství nutně nemusí znamenat šťastnou rodinu. Zvlášť když celých 200 let přiživujete rodinný spor. A tak dva znepřátelené rody dokázaly znepříjemnit životy několika generacím, navzdory tomu nejjednoduššímu řešení, kterého se ovšem, jak se dá očekávat, nikdo nedrží (a které je historicky literárně velmi hojně využíváno), totiž, opět se ukáže, jak je to těžké … ukončit letité spory :-).

Paní Daphne s rodinnou ságou Brodrickových splnila má očekávání … barvitého líčení krásné Cornwallské krajiny, pěkně vykreslených osudů charakterově nesourodé rodiny a jejích mezigeneračních sporů, nebo, na povrch vyplouvajících podivuhodných a romanticky tajemných okolností, či stupňování vypjatých momentů nebo truchlivých konců …
Autorka je totiž skvělá právě v odhalování všemožných úskalí lidských životů – těžkostí, které stojí v cestě k dosažení životních cílů, a že jich Brodrickovi musejí překonat, aby naplnili, řekněme trochu filozoficky, svou existenci  … oni totiž nejsou vůbec dokonalí, naopak, jsou až příliš nekriticky okouzlení technickým pokrokem (však se taky sága začíná v době prvního průmyslového rozkvětu), jsou rozmazlení a zkažení bohatstvím, které, jak je známo kazí charakter, ovšem, na druhou stranu, navzdory špatnému vlivu přebytku peněz, nejsou ani úplně špatní, a tak jim chvilkami skoro držíte palce, když bojují za (dle jejich mínění) „spravedlivou věc“, abyste hned vzápětí začali pochybovat už o samotném slově „spravedlnost“, či „oprávněnost“, a chvilkami se pak na ně zlobíte, pro jejich posedlost, a další a další „rozčilující“ způsoby pohledu na svět kolem sebe.

„Měl jste nejdřív požádat o dovolení ten kopec, pane Brodricku.“

Asi jste opravdu měl, pane Brodricku :-).

26.10.2019

Pět generací rodu Brodricků těží na Hladovém vrchu měď a cín. Pět generací, z nichž každá je jiná a přesto v mnohém si podobná. Jejich úsilí představuje v chudém kraji pokrok, o který ovšem starousedlíci nestojí a dělají vše proto, aby to Brodrickům dali najevo. Bohatství a pohodlný život, získané díky dolům, jsou štěstím i prokletím a rodinu stále výrazněji oddělují od okolí a koneckonců i od sebe navzájem. Mimořádný fabulační talent dovoluje autorce ukázat nám v pěti různých příkladech mužských potomků rodu a dědiců clonmerského panství často urputnou a marnou snahu o dosažení a naplnění životních cílů a potvrzení smyslu jejich existence. Maurierová je určitě nejpřesvědčivější v drobnokresbě jednotlivých postav a v líčení jejich pohnutých osudů, kde se jí úspěšně daří jitřit emoce a hýřit mnoha barvami. Přestože umě navazuje nit po sobě jdoucích generací, tkaní gobelínu ji zase až tolik nezajímá a odvrhuje nabízející se prostředky k zrcadlení doby. Události netýkající se rodiny Brodricků prostě nezmiňuje, nebo jen okrajově a snad proto je celkový obraz poněkud fádní a plochý. Hladový vrch není špatný román, čtenář se nicméně nedočká uvolnění kamenné laviny z Hladového vrchu, která by ho strhla a dopřála mu zážitek, pro který by chtěl knihu vzít do rukou zas a znovu.

23.08.2018

Na začátku čtení jsem byla nešťastná, protože jsem nechápala kdo je kdo a co se to tam sakra děje. Střed knihy (asi strany 70 - 390) mě pohltilo. Bylo těžké ji vůbec na chvilku odložit. Naopak u poslední části jsem se nemohla dočkat, kdy knihu konečně definitivně odložím.

26.06.2017

Čekala jsem víc.

27.07.2016

Celkem dobré, ale ostatní knihy od této autorky jsou lepší. Tato je jedna z těch slabších.

03.10.2014

V patnácti se mi to děsně líbilo, teď mi to přišlo jako příklad z učebnice ekonomie. Postavy pouze procházely, nekonverzovali, občas smutně pohlédly...

21.05.2014

Konečně knížka, po níž jsem nepotřebovala pixlu antidepresiv. :) Není to špatně napsané, ale nějak mě to nechytlo.

02.05.2014

Upřímně řečeno na Daphne de Maurier trochu průměrný román. Slova postrádají horlivost a neklid. Měděný John a jeho synové mě na začátku chytli, stejně jako vznikající doly a s tím spojené potíže, ale veškeré přízraky se brzy rozplynuly.
Pověstný styl jako by se někam vytratil, a nesemkl se ani s krajinou. Kniha se dobře čte, to ano, ovšem nevyvolá tolik známe emoce, spojené s jejími texty.