Hlas pro vraha
Olina Táborská
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/531599/bmid_hlas-pro-vraha-65c2a9d056fdd.jpg
4
85
85
V roce 1952 vzbudila v Kroměříži rozruch náhlá smrt 22leté Marie, která se údajně otrávila svítiplynem. Zůstaly po ní tři děti. Prostřední dcera Anna však celý život nepřestala pátrat po tom, jak to tehdy doopravdy bylo. Složky z vyšetřování dostaly v roce 1956 razítko Přísně tajné a putovaly do sklepení archivu StB. Její vyprávění mapuje život v totalitním Československu od roku 1948 až do otevření archivů StB v roce 2008, kdy se konečně dozvěděla pravdu. V roce 2008 se otevřely archivy StB s nejutajovanějšími složkami. Zatímco složky jejího otce a jeho kamarádů byly zničeny, ta, kterou StB vedla na její matku Marii, v archivu zůstala. V roce 2010 si Anna přebrala v Ústavu pro výzkum totalitních režimů krabici s osmi sty dokumenty a názvem Marie H., podezření z vraždy. Dočetla se o nešťastném manželství rodičů a také o zločinech v padesátých letech, kdy se osoby ohrožující budování komunismu jednoduše odstranily vraždou.... celý text
Přidat komentář
Po knížce jsem sáhnul ve spěchu, takže jsem se rovněž nechal "nachytat" při očekávání detektivního příběhu. Nicméně, tady jsou nějaké postřehy. Ještě tedy nutno dodat, že moje poznámky vycházejí z předpokladu, že se jedná o vlastní autorčin životopis. Pokud to tak není, tak se jí omlouvám.
Co se líbilo:
Knížka je poměrně obsáhlá. Nejedná se úplně o strhující děj nebo časté dějové zvraty, přesto se četla dobře a nenudil jsem se.
Každá zmínka o absurdnosti doby, kdy rozhodovalo vlastnictví stranické knížky nad vším ostatním, je vítana.
Obdivuju autorčino odhodlání, se kterým se i přes nepřízeň osudu pustila do studia, ve snaze dosáhnout svých snů.
Také mi bylo sympatické, že přiznala "morální pochybení" v situacích, kdy byla vystavenu tlaku stranických orgánů a nelíčí sama sebe jako hrdinku a odbojářku.
Dějová linka o soužití v Rusku mi rozšířila obzory v tomto ohledu, takže díky.
Co se nelíbilo:
Hlavní postava mi byla až na výjimky docela nesympatická. Odhodlání dosáhnout cíle mi přišlo někdy na úkor pokory a ohleduplnosti k ostatním ve své blízkosti.
Opovrhování lidmi, co pracují ve fabrikách nebo se obecně živí rukama, mi přišlo poněkud nevhodné. Stydět by se myslím měli jen ti, kteří nepracují záměrně vůbec.
Celkově bych asi ústřední postavu "nechtěl mít doma" ale to už se dostávam někam úplně jinam :)
Přesto dávám zasloužené 4 hvězdy.
Přijde mi, že tahle knížka je dost opomíjená a zapadla. Není to sice žádné vrcholné dílo české literatury, ale přiznejme si, že těch je pomálu. Myslím, že ale výborně slouží tak, jak byla autorkou zamýšlená. Jako shrnutí jednoho pátrání v rodině a hlavně jako popis toho, jak se žilo v Česku od padesátých let skoro do současnosti. Autorka popisuje věci, myslím, opravdu věrně. Hlavní hrdinka se celý život potýká se svých vztahem ke komunistickému režimu a s tím, jak v něm žít a uspokojit i své ambice. A samozřejmě řeší i osobní problém, vztah k otci a maceše, chybějící matku, předmanželské a manželské peripetie atd. A opravdu zajímavé mi to přišly do osudy po převratu. Detektivní pátrání po tom, zda byla smrt její maminky sebevražda nebo dobře utajená vražda, to je už taková třešinka na dortu. Ovšem docela varuji před audioknihou - hlas interpreta mi opravdu nesedl. Pokud o tom uvažujete, zkuste nejprve ukázku.
Knížka se mi dobře četla, na nic si nehraje, je to prostě popsaný jeden z mnoha životních osudů. Nejvíc na autorce oceňuji upřímnost a sebereflexi.
Knížku jsem četla na doporučení a jsem za to ráda. Čekala jsem něco detektivního,ale to rozhodně není.
Myslela jsem ,že mně to nebude bavit ,ale opak byl pravdou .Detektivka to není ,ale celkem zajímavý román z doby poválečné, normalizace a po revoluci .Příběh jednoho děvčete,kterému zabili matku .Líbilo se mi to .
Většinou bylo vyprávění hodně zajímavé. Skvěle popsaná "atmosféra doby", zpočátku pěkně podpořená nářečím.
Některé pasáže byly na můj vkus hodně dlouhé a nudné.
Celkově ale musím hodnotit veskrze kladně.
Když knížka postoupila do let, které už si pamatuju, bylo to pro mě dost vzpomínkové a částečně i nostalgické čtení, vlastně poslech :)
Kniha se dobre cetla Misty jsem se musela do cteni nutit, nektere pasaze bych zkratila, nekdy bylo vypraveni trochu zmatene
Pro mne čtivé - co k tomu víc dodat, než ACH TY OSUDY ...................................
Jenom mne zaráží, že ani "kontráš" v armádě, když chtěl vypátrat okolnosti smrti její maminky, jej její otec, ředitel tří cihlářských závodů na Moravě,poslal do prdele, a nic se nedělo. Že ani "kontráš" neměl takovou moc.
Na straně 395 píše, že když promovala, tak synovi Markovi bylo 11 let a dceři 9 let, a škoda, že se toho nedožila stařenka - byla po smrti 13 let. Já to spočítala tak na 9 let, neboť se s Markem coby asi jednoročním dítětem mazlila, zemřela, když oni byli v Rusku a to bylo na cestě už druhé dítě. Tak nevím.
A ještě tam má jednu nesrovnalost - v úmrtí Slánského, podle Wikipedie to bylo později.
Trochu lépe bych děj uspořádala.
Za mne velice čtivý příběh, který vychází ze skutečných událostí a vzpomínek autorky. Doporučuji přečíst.
Olina Táborská píše neobyčejně poutavým způsobem o obyčejném životě. Kniha vychází ze skutečných událostí. Hlavní postava Anna nás provází svým životem, který je poznamenán smrtí matky. Byla to sebevražda, nebo vražda? Pravda vychází najevo až po roce 2008, kdy byly otevřeny archívy StB. Knihu doporučuji.
Dočetla jsem poctivě až do konce. Co bylo zpočátku nejdůležitější, pátrání po vrahovi, dále v ději knihy mizí a je tu jen autorčina cesta za "zvyšováním kvalifikace". Tohle není román, ale polopatický popis jednoho života. Chybí tomu správný náboj, šmrnc. Z každého řádku okatě a mentorsky trčí kritika minulé doby, negativní pohled na cokoliv, co bylo. Shodou okolností jsem s autorkou plus mínus stejného věku. Ale cítím se daleko mladší, mentálně. Taky jsem prožívala srážky s blbci, stavěla se na zadní ve svůj neprospěch. Přesto jsem si zachovala odstup a smysl pro humor, který mi v knize žalostně chybí. Anka se mi jeví hodně nesympaticky, nežensky. To nemohlo zavinit jenom krušné dětství. Prostě....babochlap. V rodině jí taky jaksi ujel vlak. Vztahy mezi manžely jsou líčeny nemotorně a kuse. Líbí se mi popis života v Sovětském svazu, ta pospolitost. To jsem zatím nikde nečetla a děkuji za to. Konec knihy je prostě neuvěřitelný, nesmyslný. Asi došla síla. Kniha se čte dobře coby možný dokument doby pro školní četbu. Říkat jí detektivka nebo ženský román, se nedá.
Skvělá kniha, která mě ukázala minulou dobu a zejména hrůzy, na které bysme neměli rozhodně zapomínat. Dávam plný počet, i když mi přišla druhá část, kdy byla Anka dospělá o setinku % slabší. I přesto řadím do nejlepších knih, které jsem letos přečetla.
Moc pěkně se četla. Není to sice dle mě detektivka, protože na to by stačil začátek a konec, ale je to velice poutavě napsané.
Zajímavé vyprávění o jedné rodině, kterou semlela totalitní špína a lidská chamtivost. Nedotknutelnost soudruhů se dotkla mnoha obyčejných lidí. Zlínský začátek mi byl blízký, všechna místa znám osobně. Ale i bez jejich znalosti se jedná o lidský příběh o svědomí a hříchu, rozpolcenosti ve své době. Možná by mnoho z nás bylo překvapeno, kolik lidí v okolí si něco podobného muselo prožít na vlastní kůži a bez pardonu...
Zajímavý příběh ze zajímavého prostředí, místy zbytečně rozvláčné, rozuzlení předvídatelné vzhledem k období, kdy se odehrává.
Opět jedna z knížek, kde komentář dopisuji až s větším odstupem času...
Autorka se nám snažila převyprávět kroniku jedné rodiny a zasadit ji do historických událostí doby minulé... Některé pasáže byly zajímavé a povedené, ale některé naopak zmatené a zavádějící... Nicméně se jedná o příběh, který se skutečně stal a ze kterého mrazí o to víc, když si uvědomíme, že to vše byla jen malá kapka v moři.... a že podobný osud potkal a dotýkal se mnohem více lidí, celých rodin a zbytečně zmařených životů... Na to se prostě nesmí zapomenout...
Velké zklamání. První pětina knihy hodně slíbí a přitom vám pak už do poslední stránky neřekne nic nového!
Asi jsem nebyla jediná kdo čekal detektivku, nicméně kriminální čin je neustálou součástí krásné napsaného příběhu.
Zklamání. Nijak tragické, knihu jsem dočetl, ale zklamání.
Obal i s názvem je silně zavádějící, neboť kniha je spíš taková autobiografie, než krimi.
Po celkem emočně silném a slibném začátku jsem se bez problémů smířil s tím, že čtu něco jiného než jsem čekal.
Pak ale přijde zbytečně roztáhlý, rozvláčný, až nudný střed.
Ale největší rozčarování přijde s koncem knihy.
Celou knihu vám autorka připomíná, že se v minulosti něco stalo. Něco asi kriminálního. Něco s její maminkou. Celou knihu si říkáte, že autorka odbočuje od tématu, že se nedrží meritu věci. Celou knihu jí to promíjíte a čekáte na odhalení tajemství.
A konec mi přijde o ničem?????
Přežil jsem cca 150 zbytečných stran jen proto, abych nakonec byl zklamán? Skoro podveden?
Kniha se ale přečíst dá, to ji zas nechci úplně hanět.
Čtenář se trochu nadýchá atmosféry doby padesátých let, plných strachu z temných praktik soudruhů a jejich přisluhovačů.
Dočteme se o dalším ohýbání hřbetů po příchodu bratrských vojsk.
O připosránkovské normalizaci.
A co asi autorce nejvíc slouží ke cti? Její sebereflexe. Zjištění, že i když celý život nenáviděla komunisty, že postupem let se plíživým a nenápadným odmazáváním vlastních hodnot propadla mezi klasické oběti tehdejšího režimu. Mezi přizpůsobenou, normalizovanou většinu národa. A ještě s rudou knížkou v kapse.
Výsledný dojem?
Klidně si knihu přečtěte, ale budete se divit stejně jako já, proč autorku někdo nekrotil. Kdyby text byl kratší, měl by větší výpovědní sílu
Štítky knihy
vraždy česká literatura 50. léta 20. století komunismus Státní bezpečnost (StB) historické detektivky zločiny komunismuAutorovy další knížky
| 2015 |  Hlas pro vraha |
| 2016 | Jak to vidí Ivanka Adamcová |
| 2016 |  Co má společného malá nožka s Kamasutrou |
| 2013 |  Hodně drahá tchyně |
| 2014 | Výchova dcerou |
Atmosfera doby...ano, to bylo fajn. Cekala jsem detektivku, bohuzel jsem si neprecetla recenze. Kniha by byla sama o sobe fajn, kdyby byla zkracena na polovinu a kdyby byla pronikavejsi detektivni linka.