Hlas v súdnej sieni

28.12.2020

Se Zinovijem Jurjevem jsem se doposud setkal pouze jednou, a to ve sborníku sci-fi povídek Zajatci velikého mozku, kam přispěl titulní povídkou. Kandidát smrti měl podle synopse stát na rozhraní utopického a detektivního žánru a se zahanbením přiznávám, že jsem byl při otevírání knihy více než skeptický, cože se mi to dostalo do rukou. Jenže pozor! Jurjev není žádný příštipkář a rozhodně se nekrčí někde v koutku. Jeho Kandidát smrti dokáže strhnout a pořádně provětrat čtenářovu dechovou soustavu. Byť se občas objeví náznaky kritiky „ohavné“ kapitalistické společnosti, ani v nejmenším nedochází k nerušení dramatické dějové linky. Jurjev se s cenzurou evidentně popasoval více než skvěle, a tak je možné užít si jeho vyprávění bez pardonu a zatnutých pěstí. A že to stojí za to, je bez debat. Příběh ani na chvíli neztrácí elektrizující napětí a očekávání finálního rozuzlení táhne čtenáře vpřed jako včelu květ. Upřímně přiznávám, že mě Jurjev překvapil a jeho Kandidáta smrti jsem si užil.