Hlasy nezdolných žen
Samar Jazbik
Příběhy devatenácti žen, jimž válka v Sýrii, která trvá už víc než jedenáct let a zapříčinila smrt statisíců lidí, drasticky zasáhla do životů a přiměla je spolu s miliony dalších Syřanů opustit svou zemi, i když si to nikdy nepřály. Všechny se aktivně účastnily revoluce během tzv. arabského jara, mnohé přímo v první linii, přesto kvůli změně poměrů najednou nesměly téměř nic. Byly systematicky umlčovány a musely bojovat nejen proti Asadovu diktátorskému režimu a Islámskému státu, ale i proti mužům, kteří měli být na jejich straně. A často přišly úplně o všechno. Všechny sdílely sen o svobodné zemi, která by umožnila žít lepší život nejen jim samotným, ale především jejich dětem. Syrská spisovatelka Samar Jazbik dala těmto ženám příležitost promluvit a vyprávět jejich pohnuté příběhy vlastními slovy. Vrátila syrským ženám jejich hlas, hlas odporu a naděje.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Žurnalistika, publicistika
Vydáno: 2022 , N mediaOriginální název:
Tis'a ašrata imra'a: Súrijját jarwín, 2018
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
ženy Sýrie svědectví migrace povstání občanská svoboda džihád politické vězeňkyně autoritativní režimy islamismus
Absolutně fundamentální příspěvek do debaty "proč odtamtud jako utíkají" a "my je tady nechceme!" a "ať si tam zůstanou, je to jejich válka."
Autentické výpovědi dvaceti žen (dovoluji si do celkového počtu zahrnout i autorku), které si prošly absolutním peklem, aby se na druhém konci otočily, odplivly si a pokračovaly dál do světa, který zavřel oči, odvrátil tvář a dovolil diktátorovi zdevastovat jejich rodnou zemi a vyhladit tisíce a tisíce nevinných spoluobčanů.
Sýrie bývala překrásná země. Zbyl z ní prach a popel a trosky zalité krví a bolestí a slzami.
Syřanky a Syřané měli ideály a sny a sílu za nimi jít a víru v lepší zítřky, které přinesou demokratickou, občanskou společnost, v níž bude na prvním místě stát příslušnost k národu a ne vyznání. Kdy nebudete upozadění proto, že jste si dovolili narodit se jako žena - a nedej bože jako žena, která se chce vzdělávat, která se chce podílet na chodu své země.
To, co Asad způsobil, je nevyčíslitelné, neospravedlnitelné a neodpustitelné.
To, čím si všechny ženy v knize prošly, se vzpírá představivosti. A přesto.
Co je člověk člověku schopen udělat.
Co dokáže člověk z rukou jiného člověka vytrpět.
A co dokáže přežít.
Příběhy mohou působit úmorně a repetitivně, ale to je účel, bolest vrstvená na bolest, utrpení na utrpení, dokud se vám z toho nechce tak trochu a pak možná i víc zvracet, dokud vás z toho nesvrbí kůže a nepálí oči. Čtěte a čtěte čtěte a všechno si to zapamatujte. Dokud budeme zavírat oči a odvracet tváře, budou mít všichni Asadové světa volné pole působnosti k tomu, aby decimovali nevinné, aby vraždili své lidi, jen aby se nemuseli zříct moci.
Frustrace, deziluze, vykořenění. Ztráta snů a ideálů. Fyzická traumata, mučení, smrt, brutalita.
"Nežádali jsme mnoho, jen trochu důstojnosti, svobody a spravedlnosti." (s. 73)