Ochránce
G.X. Todd
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/372849/bmid_ochrance-4Lg-372849.jpg
4
83
83
Hlasy série
1. díl
Ve světě, kde jsou long drinky nedostatkovým zbožím, cizinec poslouchá hlas v hlavě, který mu říká, aby si koupil limonádu od dívky sedící na prašné cestě. Ten okamžik je spojí. Je velmi nebezpečné naslouchat svému vnitřnímu hlasu. Ti, kteří tak činí, mlčí. Tyto hlasy mají smysl. A když se Poutník potká s Lacey, má to svůj důvod, akorát o tom oba ještě nevědí. Postapokalyptický thriller pro čtenáře Stephena Kinga, Clivea Barkera a Neila Gaimana. Nový svět, ve kterém jsou největší hrozbou hlasy uvnitř vaší hlavy.... celý text
Literatura světová Thrillery Sci-fi
Vydáno: 2018 , OmegaOriginální název:
Defender, 2017
více info...
Přidat komentář
Na to, jak je kniha tlustá, se v ní toho děje celkem málo. Příliš mnoho popisných pasáží, zkoumání citů a myšlenkových pochodů. Námět Hlasu celkem originální, ačkoliv jeho podstatu si autorka zřejmě nechává na další díly. Jinak celkem běžné postapo se všemi nezbytnými proprietami.
Třičtvrtě knihy jsem přečetla relativně rychle a nebylo tak těžké se začíst. Konec byl ale docela dost protáhlý a už bylo docela obtížné se jím pročíst. I tak se mi ale kniha moc líbila.
Tento žánr mi opravdu sedí, celkově takové typy travel postapo žeru. Hlasy byly zajímavým zpestřením. Kladné postavy z knihy byly sympatické, hodně silné osobnosti. Klidně bych si dokázala představit pokračování.
Téma postapo mám ráda, jelikož je to velmi různorodé téma srovnatelné s fantasy světy. Je mnoho způsobů jak svět může dopadnout, jedna velká proměnná je člověk sám a to si myslím je věc naprosto nepředvídatelná. Kniha se mi opravdu líbila, srovnala bych to s nějakým serošem na netflixu nebo jinde. V seriálu každý díl není akční a střídá se akce s mezilidskými vztahy, myšlenkovými pochody, stejně jako v knize. Co se hlasů týče, v této prvotině je to takové tabu, proto jsem zvědavá na další díl zda se to více rozvine a o co těm hlasům vlastně jde. Jsem velkým fanouškem Poutníka, Lacey i jejich Hlasu. Netuším zda je kniha určena pro mladší nebo starší ale tady mi to přijde tak trochu jedno. Vždyť jako malí jsme obdivovali straší hrdiny a proč by to teď nemohlo být obráceně s tím co se stalo na konci.
Příběh byl zajímavý, ale zbytečně protáhlý na tolika stránkách. Prodloužení příběhu bylo způsobeno především opakujícím se dějem z rozdílných pohledů hlavních postav....
První polovinu knihy jsem četla dlouho a nemohla se začíst. Děj se hodně táhl, právě kvůli opakovaným pasážím. Od třetí kapitoly, která je zhruba v polovině knihy začal být dej zajímavý a více akční.
Příběh končí překvapivě a jeho uzavření se mi líbí. Celkově to byla velmi zajímavá knížka, ale zbytečně dlouhá.
I přesto, že je kniha asi více zaměřená pro mládež, tak jsem se u knihy nenudila a příběh mi připadal zajímavý.
Podle recenze jsem očekávala něco jiného a dostala jsem bezpečné dobrodružství pro mládež, které se to nejspíš bude líbit.
Myšlenka hlasů v hlavě je velmi dobrá, silný motiv pro silný příběh, jenže tady to umřelo pod nánosem popisů. K tomu opakující se scény kvůli různým úhlům pohledu, jako by si autorka nemohla vybrat, kdo bude ten hlavní.
Vysvětlení, proč je ten svět v takové situaci, je poněkud prosté. Prostě se to stalo.
Po stranu 200 to bylo zajímavé, pak už to šlo z kopce.
(SPOILER)
Tuhle knihu jsem dostala jako dárek od kamarádky, námět se mi líbil, ale jako vždy jsem se mrkla na zdejší hodnocení a docela dost jsem se vyděsila. Ale i tak jsem se statečně vrhla do čtení. Během toho jsem zdejší hodnocení přestávala chápat, ale tak odpustím si na toto téma jakýchkoliv komentářů, které by mohli být cílené jako hate na ty, co to hodnotili jako kdyby to bylo enormně špatné dílo a radši se vrhnu na vlastní recenzi.
Jako v každém post-apu je hlavní složkou příběhu vůle přežít, což tato kniha splňuje dokonale. Střídají se chvilky klidu s akcí, která mi nedala vydechnout, dokud nebyla u konce. Krví a létajícímí údy se nešetří, ale nebudeme si lhát, ti dotyční si nic lepšího nezasloužili. Jako v každém post-apu je to člověk proti člověku, jelikož naší specialitou je se dobít, ač je nás málo. Téma hlasů je hodně zajímavé a jak to tak vypadá, tak i jako my lidé, jsou i hlasy dobré a zlé. Jelikož mnoho z nich přivedlo své hostitele k sebevraždě, tak je skoro pochybné, že může existovat i hlas dobrý, ale Poutník a později Lacey o tom mohou říci své, když je jejich prakticky podělený Hlas takovým cenným společníkem. Ale je tu i ten druhý hlas, ten zlý hlas, co nutí dělat lidi hrozné věci a na ten se skutečně do další knihy těším. Jak si pak můžete být jisti tím, co se děje tomu druhému v hlavě?
V příběhu mnoho postav není, což je logické, když je jich mnoho po smrti, tudíž se seznámíme s Poutníkem a jeho Hlasem, neodbytnou Lacey a věčnou obětí Alex. Té se snad bude v další knize dařit lépe. Mým rozhodným favoritem je Poutník ... nebo spíše byl. Muž z kamene, co měl srdce na pravém místě a s Lacey měli takový krásný taťka-dcerka vztah. Alex se později stala takovou adoptivní sestrou. Nezničitelný Poutník neboli Skaut toho zažil tolik, aby nám ho na konci autorka sebrala takovou hroznou smrtí ... ale kdo by to taky čekal, že? Potom, co zažili, si už říkám, že teď nastává ta klidová část a boom! Another one bites the dust! Což mě překvapilo i nasralo zároveň. Ale tak nechám se ještě překvapit. Proč zahazovat kalhoty, když brod je ještě daleko. A otázek stále mnoho a odpovědi čekají někde vepředu. Budu se těšit na novou část, snad jí vydají brzo. Čekání je vždy nejhorší.
Dodatek: Získali si mě i těmi klasickými knihami, které Poutník tak miloval.
Myšlenka dobrá, ale na moc stránkách, přeskakovala jsem, nudila se, ale přitom byla i zvědavá co bude dál. Druhý díl bych asi ani nečetla, spíše si přečtu komentáře a zjistím jak to dopadlo, ale za týden mého času to nestálo ...
Nebylo to úplně špatné ale zase to nebylo úplně dobré. Hlavní problém knihy vidím v přílišné délce, pomalém tempu a absenci pořádné dějové linky, která by postavy hnala kupředu. Označila bych to jako slabší průměr. Knihu doporučit nemohu.
Když jsem si tuto knihu kupoval, nevěděl jsem do čeho jdu. Po přečtení jsem byl příjemně překvapen, že mi tento rádoby "postapo" žánr sedl. Má to svižné tempo, skvěle napsané hlavní dvě ústřední postavy a ocenil jsem i místy kontaktní brutalitu (ne teda nijak velkou, ale i tak). Možná bych trochu ocenil víc rozšířit nápad s Hlasy, ale toho se zřejmě dočkáme v dalším pokračování, které doufám vznikne, jak už je slíbeno. Moc much bych v tom neviděl. Bavilo mě to. 80%
V knihovně se mi nějak omylem připletla k půjčovaným knihám. Protože toto určitě není literatura, kterou vyhledávám. Nic nového pod sluncem, navíc nijak zvláštní styl. Ztráta času.
Uznávám má to svoje mouchy, ale i tak mě to bavilo. Rozhodně se mi líbí Lacey a fandila jsem jí i Poutníkovi a samozřejmě i Alex.
Prvnich 200 stran bylo ctivych, ale postupem zjišťujete, ze kniha nema vlastne zadny poradny pribeh, ktery by se nejakym zpusobem mohl vyvíjet. Zajimavy napad s “hlasy” postrádal poradne vysvětlení a celou dobu cteni mate pocit, ze se vlastne nic nedeje.
U knihy mě zaujala už anotace, ale od toho abych se na ní hned vrhl, mě odradily smíšené komentáře, pokaždé jak jsem se rozhodoval, kterou knížku číst, jsem si říkal ale co když mě zklame, ale byla to chyba že jsem se nechal tak moc ovlivnit komentáři. Od první stránky mě kniha hodně bavila, je hezky napsaná postavy v průběhu dostávají čím dál větší hloubku příběh postupuje rychle a po pomalejších částí vždycky přijde nějaká akce. Jelikož mám docela rád krváky a horory tak jsem ocenil místy až naturalistický popis události, stavu mrtvol atd. Jen je škoda konce byl takový až moc poklidný, když to přirovnám např. k sérii naslouchač tak tam okamžitě pod dočtení knihy toužím po dalším díle a tady konec prostě nějak byl a nepřinutil mě přemýšlet nad tím co bude s postavami dále.
Na knihu jsem slyšela hodně chvály a v knihkupectví hodně reklamy. Nakonec sem ji dostala darem, a upřímně jsem čekala víc. Srovnání s Kingem a Barkerem jsem nepostřehla nikde. Autorka se snaží o plíživou temnotu, prázdné pohledy a rádoby nebezpečné obyvatele světa ale když poněkolikáté přečtete že se jen lidé vyskytli ve městě za okny nebo je bylo slyšet, což donutilo hrdiny se ukrýt nebo lokaci obejít aniž by byli ohroženi, přestanou vás prostě zajímat. První polovina knihy docela uprašovala ale pak už to byly v podstatě jen popisy a děj začal být poněkud předvídatelný. Nejnudnější pasáž je když si hlavní hrdina snaží vzpomenout co chtěl dělat a kdo je, po ráně do hlavy a vy si tak znovu mučivě pomalu procházíte informace a místa kde už jste byli. Pro mladší čtenáře mohla být nějaká ta "brutalita"v knize trochu děsivá ale pro otrlé čtenáře postapokalyptické literatury nebo Barkera to byl opravdu jen slabý odvar který měl jako vata vyplnit atmosféru. V celé knize se toho moc nestalo, a vyházet půlstránkové popisy a ztenčit knihu o 200 stran by vůbec nezaškodilo. Je to hezká prvotina ale pořád je to PRVOTINA. Líbila se mi ale myšlenka hlasů v hlavách lidí a že útok na civilizaci může přijít i odjinud než jen z venčí. Jen by bylo fajn ji více rozpracovat a zatáhnout čtenáře do děje jinak než popisem na půl stránky
Ač se v knize zase tolik nestane, je to opravdu zajímavá kniha. Hlavně postavy jsou nádherně vykreslené, úplně jsem si je představil. Rozhodně ji doporučuji i když některé scény mě budou trochu strašit.
Kniha Ochránce byla dobrá ale musím uznat, že kdyby tam nebyl Poutník a jeho Hlas tak by to za nic nestálo.Příběh nebyl nijak nadprůměrný, je hodně knih s touhou přežít, násilím, nebezpečím atd...ale co mají taky pořád spisovatelé vymýšlet....ovšem v kombinaci s hlasem v hlavě je to vše krapet zajímavější.Poutník je prostě skvělá postava, dělat chůvu “malé holce” a zachraňovat potom další mučednici Alex....a přitom zůstat sám sebou...no možná pro něj měla autorka vymyslet trochu jiný osud, když se celou dobu se vším tak rval.Nicméně jsem zvědavá co se bude dít dál a proto si přečtu další díl jestli u nás vyjde.
Hmm, zase jedna post apokalyptická kniha, která vypadala zpočátku zajímavě, ale poněkud mě zklamala. Nevím, kde ti autoři (v daném případě autorka), chodí na to téma, že svět po nějaké katastrofě bude jenom o zabíjení (to by snad ještě šlo sem tam pochopit) ale navíc o mučení typu sado maso. V této knize totiž z mučení tohoto uvedeného typu na některých stránkách snad ani nevyjdeme. Největší obětí je Alex, která snad ani chudák z role oběti těchto scén vůbec nevybočí. Rovněž jedna z hlavních postav, dívka Lacey, se nalézá v celém průběhu knihy ve stálém nebezpečí téhož, a jen díky Skautovi-Poutníkovi, snad jediné kladné mužské postavě v celém 459 stran dlouhém příběhu knihy, z nich vždy vyvázne. (Nepočítáme-li ovšem postavu třináctiletého hocha, který se ovšem v příběhu jen mihne a snad ani žádný vliv na děj knihy vůbec nemá.) Jinak v příběhu vystupují sami psychouši, kruťasi, mučitelé a vrahouni. (Z 95 procent muži.) Mohu-li zde uvést svůj osobní názor, autorky píšící tímto stylem knihy s takovými popisy mučení nemohou být asi po psychické stránce úplně v pohodě, patrně mají nějaké špatné zkušenosti s muži... (Vzpomenu jen namátkou knihu, kterou jsem četl kdysi dávno, s názvem Maso. Po přečtení knihy jsem měl silný pocit, že ten kdo ji napsal, nemůže být po psychické stránce úplně v pořádku.) (Byl to pro změnu muž.) Jsem, patrně na rozdíl od těchto zmíněných autorů, osobně přesvědčen, že kdyby k nějaké katastrofě podobných typů došlo, najde se na světě v řadách přeživších dost těch, kteří by s podobnými zrůdami a mučiteli velmi rychle a účinně zúčtovali. (Například z řad skautů, armády, policie, apod.) (A rozhodně by podobných zmetků nebyl takový počet.) Nakonec, na závěr knihy, se dozvíme, že jak už to tak v životě chodí, za dobro se platí a Skaut-Poutník při pomoci Lacey a Alex v jejich pouti na to doplatí životem. (Vcelku zbytečně, taková hloupá a krajně nepravděpodobná smrt.) Autorka prý napsala (anebo píše), ještě další knihy v tomto cyklu, takže jsem si už teď jistý, že si je nepřečtu. Ty tři hvězdy hodnocení dávám za akčnost a spád knihy, nikoli za její obsah.
Ochránce
Slušné postapo s hororovými prvky ala King. Téma hlasu v hlavě pro danou tématiku vcelku neotřelé. Občas si to od hororu přeskočí i k jinému žánru, ale občas se to také zbytečně "protáhne" do jakýchsi filozofických úvah. Ovšem nic, co by výrazně narušilo četbu. Moc pěkné postapo to je...