Hlava plná přízraků
Paul Tremblay
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/310014/bmid_hlava-plna-prizraku-sKd-310014.jpg
3
168
168
Mrazivý rodinný psychothriller s hororovými prvky. „Bál jsem se k smrti.“ Stephen King Obyčejný život obyčejné rodiny Barrettových z provinčního prostředí Nové Anglie se rozpadne poté, co jejich čtrnáctiletá dcera Marjorie začne mít noční můry, vyprávět úděsné příběhy, chovat se nepřístojně. Lékaři jí nedokážou pomoci, její otec se proto obrátí na místního kněze. Ten dojde přesvědčení, že Marjorie posedl ďábel, a navrhne provést jeho vymítání. Lákavé téma přitáhne pozornost televize – a Barrettovi uvítají možnost přivydělat si na péči o dceru tím, že do svého soukromí vpustí všudypřítomné kamery. Když však události přerostou v tragédii, reality show rázem vyvolá skandál. Patnáct let poté osloví Marjoriinu sestru Merry spisovatelka, která chce vydat knihu o případu jejich rodiny. A Merry začne vzpomínat… Co když bylo tenkrát všechno naopak? První vydání.... celý text
Literatura světová Horory Thrillery
Vydáno: 2016 , Knižní klubOriginální název:
A Head Full of Ghosts, 2015
více info...
Přidat komentář
Já musím říct, že ačkoliv má kniha na DK nízké hodnocení, tak mě se líbila. Jako měla nedostatky a první dva zápisky z blogu mě vůbec nebavily, ale jinak to teda bylo za mě dobrý. Určitě bych ale ocenila trochu víc rozvést úmyslu starší sestry (byla posedlá, nemocná nebo co jí vlastně bylo). A na konci mi bylo Merry líto. Chudák osmiletá holčička a neví o co jde, ale jinak je hrozně statečná.
Tahle knížka je ve zkratce hrozně nevyužitý potenciál. Autor dal dohromady řadu ověřených hororových motivů (děsivý barák, náboženství, exorcismus, reality show), ale výsledek tak nějak drhne, působí nedotaženě. Výborně ovšem nakoukl do hlavy osmileté Merry, která si po celou dobu procesu posedlosti své sestry není jistá, co je a není pravda. Závěrečné vyložení karet mě nechalo jaksi chladným, což není dobrá vizitka.
Nebudu lhát, v první polovině se mi Tremblayovo vyprávění trochu táhlo. Jenomže ten balanc mezi nadpřirozenou historkou a (i)racionálním vzdorem jedný otravný teenagerky je tu napsanej fakt čertovsky dobře. Od scény exorcismu až po velmi uspokojivou pointu chytne pak Hlava vyloženě grády. 'Home Before Dark' od Rileyho Sagera mě s podobnou premisou sundal o chlup víc. Přesto rozhodně důležitá věc současnýho hororu.
Vlastně to vůbec nebylo špatné, ale nějak jsem nemohla dát 4*, to bych zase křivdila jiným knihám..
Takže začátek vcelku dobrý. Vytáčely mě jen ty "přeskáčky" k tomu blogu. Asi bych to tam postupně dávala na konec/začátek každé kapitoly, a taky bych to asi zkrátila.. nebo taky vyšoupla. :D prostě mi to tam úplně nesedlo.
Příběh popisovaný očima osmileté holčiny mi taky nesedl.. spíš bych to připisovala k rozumu tak šestiletého dítěte, ale budiž.. né, to nebylo tak hrozné.
Celkově na mě kniha působila dobře. Byla napínavá, četla jsem ji celkem rychle (blogové části jsem chtěla přeskakovat, ale bohužel mi to nedalo).. a konec byl teda překvapivý. Stále si nejsem úplně jistá, jestli byla sestra nemocná.. nebo kdo teda? :D
Nápad byl dobrý.
A dobrý je prostě za 3.
Knize nelze upřít šarm a důvtip.
Nežánrový příběh není úplně dokonalý, ale vskutku originální. Chvílemi se ocitáte na pomezí hororu, abyste po chvíli vstoupili do reality show vskutku podivného ražení, mezitím se stali detektivy a na závěr se ocitli v nějaké snové realitě a domysleli si závěr, který může bezostyšně nabídnout pokračování.
Vyprávění malým děvčetem (posléze i v ženské poloze) nebylo špatné, ale rozhodně by románu prospělo více dospělosti. Iniciovat vypravěče mezi více osob, by příběhu dodalo patřičnou dynamičnost, kterou zoufale postrádá.
Nicméně cítím, že nevšednost celku je povýšena nad krkolomnou strukturu celého románu a je třeba ji vyzdvihnout.
Moc nevěřím slovům Stephena Kinga (prý byl vyděšený) na přebalu knihy, ale v jistých chvílích textu jsem cítil úzkost a nepříjemný pocit u srdce.
Myslím, že potenciál knihy byl naplněn.
A poznámka na závěr... Postupně možná rozumím citaci Kinga. Možná byl vystrašen tím, že jej něco takového již dávno nenapadlo... :-)
Kniha ze začátku moc zajímavá nebyla, bylo zde sice jakési tajemno, ale děj se táhl a vypadalo to, že to k ničemu nevyústí. Avšak na konci mě až lehce zamrazilo, ale jiným způsobem, než bych u hororu čekala. Kniha mi přišla spíše psychologická a zaměřená více na rodinné vztahy. Takže možná to hororem bylo, ale psychologickým.
Přečteno na jeden zátah, kniha se mi líbila, rychle mě vtáhla do děje a nechybělo ani pár strašidelných scén. A to vyústění na konci mě dostalo. Za sebe knihu můžu doporučit.
Bylo.to zajímavé. Nebavili mě stránky o blogu, protože horory nečtu ani se na ně nekoukám. Ale za mě to bylo velmi poutavě napsané, přečetla jsem za 2 dny.
Knihu mohu jen doporučit. Za mě je neuvěřitelně čtivá, napínavá a některé scény vám neuděljí moc dobře. Co si myslím, že autor zvládl na jedničku je vžití do ústřední postavy a tedy do holčičky, která popisuje svůj pohled na to, jak se věci staly.
Nic není takové, jak se na první pohled zdá. Obyčejně horory nečtu a už vůbec je nesleduji v televizní podobě. Nicméně nevím proč, si mě tahle knížka našla. Když už Stephen King o ní napíše "Vyděsilo mě to k smrti, a to se jen tak něčeho neleknu.", čekala bych, že mě to taky vyděsí, protože jsem už prostě takový typ. Ale možná, že jsem před očima měla "jen" písmena a nikoli obraz scény, bylo pro mě čtení téhle story přijatelnější. Nemůžu říct, že bych zůstala ledově klidná, lhala bych. Má fantazie jela na plné obrátky a některé momenty v ději jsem si díky detailnímu popisu představila opravdu živě, ale rozhodně to se mnou neotřáslo natolik, jak jsem se obávala.
Takže i když horor nebo thriller (netuším, jaký je mezi tím rozdíl), brala jsem to jako takovou drsnější detektivku. Byla jsem ale nesmírně zvědavá na konec a pořád ještě nevím, na kterou stranu pravdy se přiklonit - zda věřit či nevěřit jen v psychickou nemoc Marjorie. A asi to tak zůstane.
Tremblay si se mnou hezky pohrál a nemůžu téhle knize upřít její čtivost. Myslím, že mi zabrala přesně 3 dny po volných večerech. Prostě jsem do ní byla naprosto (a teď mi odpusťte ten výraz) zažraná.
Čekala jsem trochu něco jiného, něco jako Vymítače ďábla, minimálně tu dobu a ne přítomnost. S ohledem na to, kolik mám knížek a jak málo mám času nedočítám, třeba tomu dám někdy jindy druhou šanci.
Kniha měla dobré hororové momenty ale příliš mi nevyhovoval styl psaní, který tato zajímavá místa potápěl. Text následně splýval a hůře se tedy v ději orientovalo. Toto téma by dalo uchopit zajímavěji.
Na tuhle knížku jsem náhodou narazil v knihovně, aniž bych o ní cokoliv věděl. Ani mě nijak zvlášť nelákala, obálka připomíná nějakou béčkovou detektivku a sice na mě z ní hned křičí doporučení Stephena Kinga, ale tomu se líbí kdeco. Dokonce už jsem měl knihu vrátit, protože mi vypršela výpůjční lhůta, ale pak přišel COVID-19 a knihovny se zavřely... A tak jsem si nakonec mohl tenhle skvostný horor přečíst.
Přitom když vám řeknu nástin děje, tak asi budete kroutit očima. Příběh je o mladé rodince, v níž se starší, 14letá dcerunka začne chovat dost divně, doktoři si s ní nevědí rady, a někteří pojmou podezření, že je posedlá Ďáblem. Přichází na řadu kněz, který z ní má Ďábla dostat, a to dokonce téměř v přímém přenosu, protože zoufalým manželům dochází peníze, a tak přijmou nabídku televize natočit svůj netypický život ve stylu napínavé reality-show....
Jenže Paul Tremblay není naštěstí tak nudný vypravěč jako já. Kniha je rozdělená do tří různých částí, které se navzájem proplétají. Příběh začíná a končí v přítomnosti, v níž vidíme mladší dceru Mary (tu druhou, co nebyla "posedlá"), kterou zpovídá spisovatelka pro svoji knihu o té slavné tragické události. To je ještě taková klasika, u níž jsem byl nejprve trochu podezřívavý, jestli tam opravdu musí být, ale nakonec se ukázala jako důležitá část pro stavbu knihy (především samotný závěr).
Další částí je ta samotná událost, kterou vnímáme z pohledu Mary, jíž bylo v té době pouhých 8 let. Tady Tremblay fakt válí, protože je to neuvěřitelně citlivě napsáno. Je to místy i vtipné, velmi často roztomilé... a taky samozřejmě děsivé. Vidíme zde, jak jsou malé děti, které jsou ve skutečnosti velmi vnímané, často podceňovány. Dokážeme Maryino chování zcela pochopit, není to žádné otravné děcko, ale zároveň se nejedná o "malého dospěláka", protože se i pří vší své vnímavosti a inteligenci stále chová jako malé dítě, které si chce hlavně hrát a zbožňuje svoji starší sestru.
Tato část je samozřejmě ta nejhororovější, protože vidíme, jak se začnou dít různé děsivé věci, taky nějaké to rodinné drama a v neposlední řadě i přípravu takové reality-show, což můžeme brát nejen jako kritiku tohoto formátu, ale i jako zajímavý pohled zevnitř.
A pak je tu ještě třetí, velmi originální část. Jedná se o analýzu výše zmíněné reality show od anonymní bloggerky na internetu. Ta píše sice velmi pubertálním stylem, ale zároveň má pořad "Posedlost" dokonale nakoukaný a je velkým odborníkem na horory. Samozřejmě hned srovnává pořad s Vymítačem Ďábla (čímž vidíme, že autor knihy si dobře uvědomuje a přiznává inspiraci), ale nejen s ním. Nerozebírá pouze "děj", ale i to, jak jsou jednotlivé scény natočeny, jak jsou upraveny, co je působivé, proč je to strašidelné a tak dále... Odkazuje se na hromadu věcí a tahle část nejen že nezapomíná dál rozvíjet děj, ale pro fanoušky filmů a především hororů je tohle fakt zábavné počtení. A já zrovna mezi takové fanoušky patřím, takže to byla lahůdka probírat se všemi těmi odkazy.
Všechny části jsou skvělé, vyvážené a perfektně napsané. Na první pohled nezajímavý děj se tu stává naprosto fascinující sondou nejen do hororové události jedné rodinky, ale i do hororového žánru jako takového.
Devět vymítačů ďábla z deseti.
Knížka má být mrazivým thrillerem, až horrorem. Uznávám, že některé scény jsou sice na pokraji nepřístojnosti, nebo nechutnosti, ale velmi často mi připadalo, že autor tak trošku vykradl vymítače ďábla, kterého sice v knize sám zmiňuje, ale trošku originality by neuškodilo.
Scény s vymítáním ďábla z Marjorie jsou popsány skvělě, takže čekáte co se bude dít dál. Dle mě bylo naprosto zbytečné motat do příběhu ještě kamery a reality show, ale ve výsledku to vlastně nepůsobí vůbec špatně, i když je to občas opravdu zbytečné.
Knížka se čte rychle, má spád, mezery v příběhu nejsou, ale že byste se báli k smrti, to asi úplně ne :) Ale pro fanoušky Thrillerů a hororů rozhodně dobrá volba.
P.s. rozuzlení celého příběhu mě dostalo, čekala jsem cokoliv, ale tohle ne :) Hodnocení: 9/10
Skvělá knížka. Konec neurčitý, teda pokud jsem vše pochopila dobre????
Určitě mám v plánu nějakou další knížku od autora.
Hlava plná přízraků
Zneklidňující příběh se šokujícím závěrem, tak by se dala ve stručnosti shrnout tato kniha. Nemohu říci, že by mě "k smrti vyděsila", jako to hlásá Stephen King na její titulní straně, ale dobře po těle mi teda nebylo (možná proto, že jsem ji četla během léčby zánětu žaludku). Trochu mě v ní štval ten blog, ale s jeho třetím pokračováním jsem pochopila, proč tam je - a že je to ku prospěchu věci, protože vnáší nezaujatý pohled na to, co se vlastně stalo. Rozhodně je to netradiční kniha a stojí za přečtení (a v tomto konkrétním případě si myslím, že i za zfilmování).