Hlava XXII
Joseph Heller
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/183785/bmid_hlava-xxii-Mka-183785.png
4
2486
2486
Hellerův nejznámější a nejlepší román, autor vychází z vlastních zkušeností – román je svým způsobem absurdní, ale realistický. Hlavní postavou je poručík letectva Yossarian, který je trochu klaun a trochu blázen (svým způsobem obdoba Haškova Švejka). Dílo nemá jednotnou koncepci, jedná se prostě o vylíčení mnoha absurdních situací. Název díla je odvozen podle vojenského paragrafu XXII, který říká, že voják může požádat o propuštění z armády, je-li blázen, ale zároveň říká, že uvědomuje-li si, že je blázen, nemůže být bláznem. J. Heller se na tento román pokusil navázat, ale další díl zdaleka nedosahuje kvalit prvního.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1999 , BB artOriginální název:
Catch-22, 1961
více info...
Přidat komentář
Hlave XXII nikto neprejde cez rozum!!!
""Vari nemôžete preradiť blázna k pozemnej službe?"
"Ale áno. Práve, že musím. Existuje predpis, podľa ktorého musím preradiť každého, kto je blázon."
"Tak prečo nepreradíte mňa? Ja som predsa blázon. Spýtajte sa, koho chcete. Všetci vám povedia, aký som blázon."
"Oni sú blázni."
"Tak prečo ich nepreradíte?"
"A prečo ma o to nepožiadajú?"
"Pretože sú blázni, to je predsa jasné."
"Pravdaže sú blázni. A predsa by ste nenechali bláznov rozhodovať o tom, či ste blázon, alebo nie, nemám pravdu?"
"Je Orr blázon?"
"Pravdaže je, "
"Môžete ho preradiť?"
"Pravdaže môžem. Ale najprv ma musí o to požiadať. To je predpis."
"Tak prečo vás o to nepožiada?"
"Pretože je blázon,"
" Môžem Orra preradiť. Ale najprv musí o to požiadať."
"To je všetko, čo musí urobiť, aby ho preradili?"
"Všetko. Stačí o to požiadať."
"A potom ho už preradíte?"
"Nie. To nemôžem urobiť."
"Chcete povedať, že je v tom nejaký háčik?"
Tuto knihu jsem dvakrát rozečetl a současně dvakrát odložil hned po pár stranách. Těžko popsat proč, ale nesedlo mi to. Naštěstí (pro mě) jsem tomu dal po dlouhé době šanci třetí, vytrval, zvykl si na styl vyprávění a světe div se, nakonec se z Hlavy 22 stala jedna z mých nejoblíbenějších knih. Mé první dva ztroskotané pokusy bych možná dal za vinu hlavní postavě, Yossarianovi. Zpočátku působí nesympaticky a zbaběle, ale průběhem knihy jsem ho začal chápat, fandit mu a i si ho oblíbil. Sdílíme oba totiž, společně s autorem, stejný názor nejen na válku.
Některé momenty v knize byly tak vtipné, že se mi neustále tlačil na tvář úsměv od ucha k uchu. Z některých momentů mě naopak mrazilo. A tento mix humoru, pocitů, emocí a absurdit funguje skvěle. Absurdní dílo dotažené téměř k dokonalosti.
Vřele doporučuji šestidílný seriál z roku 2019. Skvěle vystihl atmosféru knihy a jeho jediným mínusem je malý počet dílů, jelikož se na všechny perly z předlohy nedostalo.
Absurdní, ale přesto ze života. Tato kniha opět potvrdila to, že je psaný projev více do hloubky než film. K mnoha odstavcům se ráda vracím i po letech, něco je hodně směšné a jiné zase k zamyšlení. Mám v knize záložky a nejvíc se mi líbí, když nějaký generál zakázal kvílení a major Dunby vzápětí zakvílel. Ten ho nechal za to zastřelit. Samozřejmě k popravě nedošlo, ale několik majorů a plukovníků se předhánělo, kdo je nejlepší. Celá kniha směšná, ale je tam i něco smutného.
Výbušná směsice humoru, absurdity a vážných zamyšlení s přesahem. Těšil jsem se na každou další kapitolu. A to nejenom proto, že závažné dějové momenty autor zásadně zmiňuje jednou větou na konci kapitoly :-)
Nevím, proč je u nás zrovna Havel povážován za krále absurdní literatury, když je tady toto dílo. V knize snad není kapitola, kde by se nevyskytovala nějaká opravdu bizarní situace. Mezi největší absurdity patří Natelyho děvka a doktor Daneeka. Pozitivní na knize je, že přestože je založená na absurditě, příběhy a děj se postupně propojí a svým divným způsobem začne dávat smysl. Občas zlouhavý děj je ovšem jistě mínusem.
Asi nejsem cílovka, tato kniha mě teda vůbec nebavila. Četla jsem jí v rámci výzvy.
Těšila jsem se na ní, ale nakonec jsem byla zklamaná.
život v kostce, velmi pravdivá, kéž by nás více uvažovalo podobně a chápalo války jako útok právě na nás, jako osobní věc
Výzva 2021. Na jednu stranu geniální a legendární vyprávění o tom, že válka je vůl, na druhou stranu strašlivě rozvlelý příběh, který se děsivě táhne a zda se, že nemá konce. Těch pár absurdních situací, které mě pobavily ani zdaleka nevyváží tu hromadu nudy mezi tím. Plně chápu čtenáře, kteří knihu vyzdvihují až do nebes, ale tohle fakt nebylo pro mě.
Hlava XXII – geniální výpověď o absurditě války, která vás odzbrojí bizarními dialogy a neuvěřitelnými událostmi, o kterých si dosud myslíte, že se ve vyspělé společnosti plné rozumných lidí nemohou stát. Román je na začátku, převážně pro mnoho postav, které se rychle ocitnou na scéně, těžším čtením. Děj začne být brzy přehlednější, to ale neznamená, že by popisoval události, které by racionálně smýšlejícího čtenáře potěšily. Není třeba se ale bát, na řadu přijde i spousta cynického humoru, který zaobalí ty věci, ze kterých by člověka mělo mrazit, do snesitelnější podoby.
Na knihu je a bude spousta rozdílných názorů, jedni jsou nadšení a druzí zklamaní. Absurdní situace, podle mne autorem mnohé prožité, daly autorovi možnost vykreslit jednotlivé postavy románu tak, abychom se zamýšleli nad tím, zda se nám podobné situace či postavy nemohou vyskytovat v našem životě. Podle mne se vyskytují - je jich dost a jsou i mimo armádu. Kniha se nedá číst "horem pádem", ale pomalu! Je humorná - ale humor je k zamyšlení!
Téhle šílenosti člověk musí dát šanci, začátek je těžký, ale jak se to rozjede, je to nářez! Absurditu knihy ocení zejména příslušníci ozbrojených složek, neboť i když kniha popisuje americké letectvo za druhé světové války, je to jako kdyby četli o fungování svých současných resortů.
Ze začátku jsem byla na vážkách, jestli vůbec dočtu do konce, ale byla jsem hodně odhodlaná a jsem ráda, že jsem dočetla. I když toto není typ literatury, který bych vyhledávala a ani do budoucna se to asi nezmění. První polovinu knihy mi chyběl děj, byly to jakési epizody, příhody, ale těžko se mi to nějak dávalo dohromady, opravdu mě pobavila jen linka s Washingtonem Irvingem. Ale v druhé polovině se mi to začalo víc spojovat a posledních 100 stran jsem přečetla docela bleskově. Chápu, proč je kniha oblíbená a patří ke klasice, myslím, že jsem si z ní dost odnesla. Přesto myslím, že vracet se k ní nebo J. Hellerovi nebudu.
Miluju tuhle knihu, rozervarnost hlavniho hrdiny, jeho nahled na zivot, na svet, na valku. Tohle velkolepe dilo je jednou z mych nejoblibenejsich knih, ktera je napsana tak obratne, ze bavi masy, vcetne zen, ac je o valce, bojich a utrapach spojenych s umiranim a strachem.
Prvních 30 stran jsem vůbec nechápala, co to k sakru vlastně čtu. Pak jsem pochopila, že se to chápat nedá. Celá ta absurdnost války, situací a postav v kombinaci se všudypřítomným humorem a děsem...Některé pasáže jsou hodně komické, ale ve výsledku z téhle knihy mrazí. Tohle si 5* rozhodně zaslouží.
Ach ano, tohle je nejgeniálnější spojení cynismu, humoru a tragiky na světě. Kniha plná památných scén, legendárních dialogů (jen tak mě napadá: "Co je to proboha za jméno – Yossarian?" "To je Yossarianovo jméno, pane plukovníku."; "Metcalfe, vy zvíře!"; "Sión? Tak to nepřipadá v úvahu. To bych rád věděl, jak se tam tohle vůbec dostalo."), nápaditých postav (Milo! 4x Major!) a tíživých okamžiků ("Kde jsou Snowdenové minulých let?"). Geniální, prostě geniální.
(SPOILER) Knížka mě nejvíce zaujala tím, že do poměrně realistického prostředí života vojáků zasazovala zcela absurdní situace. Taky mě zaujala ta široká paleta vnímání války napříč postavami.
Knížka výborná, špičková, čte se výborně a jeden se chechtá ... jen je třeba ji nechápat jako historickou literaturu nebo realistický válečný román. Spíš je to takový americký Švejk.
Četl jsem ji poprvé někdy v roce 1970 půjčenou z knihovny a dost jsem zíral, vlastní výtisk jsem koupil o deset let později ve vesnickém konzumu v jakési dědince v jižních Čechách (asi ani netušili, jaký poklad tam mají), jinak byla absolutně k nesehnání, Dá se to číst furt dokola, jako zmíněný Švejk.
Jenom na té obálce by neměla být B-17, když hrdinové knihy létali na B-25.
A ještě - Yossarian byl kapitán, nikoliv poručík, jak psáno v zde v popisce.
Skvěla napsaná, naučná a hlavně humorná kniha. Opravdu se u ní člověk nasměje. Ovšem zezačátku se mi trochu obtížně četla.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) satira zfilmováno americká literatura letectví rozhlasové zpracování vojenští letci válečné romány zfilmováno – TV seriál americké rományAutorovy další knížky
| 2005 |  Hlava XXII |
| 2005 | Bůh ví |
| 1998 | Něco se stalo |
| 1995 |  Zavíráme! |
| 2000 | Portrét starého umělce |
Po několika pokusech se začíst jsem to vzdala a poslechla si audioknihu. Skvěle načteno, pro mě přijatelnější, než tištěná kniha. Absurdita knihy bavila a zároveň děsila!